Nové normy – BOZP a PO – březen 2025.* 

Ochrana zaměstnanců pracujících v chladu.* 

Úraz a pracovní neschopnost.* 

Nové normy – BOZP a PO – březen 2025.

13.3.2025, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Nové normy ČSN, které vyšly ve věstníku ÚNMZ březen 2025 a souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci a požární ochranou.

VYDANÉ ČSN

ČSN EN 81-21 ed. 2 (27 4003)
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Výtahy pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 21: Nové výtahy pro dopravu osob a osob a nákladů v existujících budovách;
kat.č. 519371

ČSN EN 81-58 ed. 2 (27 4003)
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Přezkoušení a zkoušky –  Část 58: Zkouška požární odolnosti šachetních dveří;
kat.č. 520812

ČSN EN 81-77 ed. 2 (27 4003)
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní použití výtahů pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 77: Výtahy vystavené seizmickým podmínkám;
kat.č. 520819

ČSN EN IEC 61558-2-10 ed. 2 (35 1330)
Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů a jejich kombinací –  Část 2-10: Zvláštní požadavky a zkoušky pro transformátory s odděleným vinutím s vysokou úrovní izolace a pro transformátory s odděleným vinutím s výstupním napětím převyšujícím 1000 V; (idt IEC 61558-2-10:2024);
kat.č. 521153

ČSN EN 50724 (37 8310)
Pevné ultrazvukové detektory úniku plynu (UGLD) – Obecné požadavky a zkušební metody;
kat.č. 519084

ČSN EN 12942 (83 2251)
Ochranné prostředky dýchacích orgánů – Filtrační prostředky s pomocnou ventilací připojené k obličejovým maskám, polomaskám nebo čtvrtmaskám – Požadavky, zkoušení, značení;
kat.č. 520820

ČSN EN 12941 (83 2252)
Ochranné prostředky dýchacích orgánů – Filtrační prostředky s pomocnou ventilací připojené k volně přiléhající lícnicové části – Požadavky, zkoušení, značení;
kat.č. 520680

ČSN EN 16121 (91 0414)
Nebytový úložný nábytek – Požadavky na bezpečnost, pevnost, trvanlivost a stabilitu;
kat.č. 520727

Změny ČSN

ČSN EN 61558-2-10 (35 1330)
Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů a jejich kombinací –  Část 2-10: Zvláštní požadavky a zkoušky pro transformátory s odděleným vinutím s vysokou úrovní izolace a pro transformátory s odděleným vinutím s výstupním napětím převyšujícím 1 000 V;
Vydání: Prosinec 2014 Změna Z1;
kat.č. 521154

ČSN EN ISO 21420 (83 2300)
Ochranné rukavice – Obecné požadavky a zkušební metody; Vydání: Leden 2021 Změna A1; (idt ISO 21420:2020/Amd.1:2022);
kat.č. 521141

EVROPSKÉ  NORMY  SCHVÁLENÉ  K  PŘÍMÉMU  POUŽÍVÁNÍ  JAKO  ČSN

ČSN P CEN ISO/TS 5387 (01 2013)
Nanotechnologie – Měření hmotnostní zátěže plic nanomateriály pro zkoušky inhalační toxicity; CEN ISO/TS 5387:2024; ISO/TS 5387:2023;
kat.č. 520656

ČSN EN 1366-10+A1 (73 0857
Zkoušky požární odolnosti provozních instalací – Část 10: Klapky pro odvod kouře; EN 1366-10+A1:2024;
kat.č. 520628

Ochrana zaměstnanců pracujících v chladu.

19.2.2025, Zdroj: ČTK

Lidé, kteří pracují v chladu a mrazu, by měli dostávat ochranné oblečení, obuv, rukavice i teplé nápoje.

Pravidelně by měli dělat přestávky na zahřátí. K dispozici by měli mít ohřívárnu. Vyplývá to z vládního nařízení o ochraně zdraví při práci. Podle něj představuje chlad zátěž při práci venku, pokud teplota klesne pod čtyři stupně Celsia. Na pracovišti uvnitř je to podle výdeje energie.

Při teplotě pod čtyři stupně by pracovníci venku i uvnitř měli dostat aspoň půl litru teplého nápoje za osmihodinovou směnu. Zaměstnavatel jim musí dát rukavice a teplé pracovní boty, které splňují požadavky a poskytnou potřebnou ochranu. Pokud lidé musí bez rukavic nakládat se studeným materiálem, který nemá ani deset stupňů Celsia, musí pak mít aspoň pětiminutovou přestávku na zahřátí. Ti, kteří pracují uvnitř, by měli dostat teplé pracovní oděvy už při teplotě pod deset stupňů.

Pokud jsou na teploměru méně než čtyři stupně, mají pracovníci podle serveru Bezpečnost práce nárok na desetiminutové přestávky v ohřívárně. V ní musí být minimálně 22 stupňů, zařízení pro zahřátí rukou, místa k sezení, stoly i věšáky na oblečení.

Když se teplota pohybuje mezi plus čtyřmi a minus deseti stupni, nesmí práce v kuse trvat déle než dvě hodiny. Při teplotě od minus deseti do minus 20 stupňů není možné pracovat bez pauzy víc než hodinu, od minus 20 do minus 30 stupňů pak víc než 30 minut. V teplotách pod touto hranicí by lidé venku pracovat vůbec neměli. Výjimkou je odstraňování následků havárií a mimořádných událostí či odvrácení situací, které jsou nebezpečné pro zdraví a život.

Při teplotě pod minus pět stupňů nesmí podle serveru pracovníci venku manipulovat s tabulemi skla. Na pracovištích, kde hrozí pád z výšky či do hloubky, se musí práce přerušit při teplotě pod minus deset stupňů. Pokud je na teploměru méně než 15 stupňů pod nulou, není možné kácet stromy.

Nařízení obsahuje i výčet profesí se zátěží teplem či chladem. Pro řidiče autobusů, trolejbusů, tramvají, nákladních aut, traktorů či některých drážních vozidel, dělníky v potravinářské výrobě či mechaniky je minimální teplota 14 stupňů, pro stavaře, malíře pokojů či lesníky a zemědělce pak deset stupňů Celsia.

Úraz a pracovní neschopnost.

11.2.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Zaměstnanec měl pracovní úraz v 8 hodin ráno v pondělí, směnu má od 6:00 do 14:15, ten den normálně odpracoval. V úterý přišel do práce od 6:00 a odešel v 7:45 k lékaři a od toho dne má neschopenku do pátku. Kolik hodin má zameškaných v rámci toho pracovního úrazu? Jen ty, od kdy platí neschopenka? Nebo od vzniku úrazu, ač pracoval, než odešel k lékaři?

Odpověď:

Tady musíte nejprve s jistotou rozhodnout, že skutečně pracovní neschopnost (která byla uznána až den následující po pracovním úraze) je v přímé příčinné souvislosti s předmětným úrazem. Znamená to, že musíte rozhodnout, zda se bude jednat o pracovní neschopnost z titulu pracovního úrazu a zda dotyčnému budete proplácet náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 271a zákoníku práce, nebo zda se jedná o pracovní neschopnost pro tzv. obecnou chorobu a dotyčnému přísluší „pouze“ náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti podle § 192 zákoníku práce.

Samozřejmě za dobu, kdy dotyčný vykonával práci, mu přísluší mzda, o tom není pochyb.

Z Vašeho dotazu vyplývá, že dotyčný v pondělí pracoval 1 hodinu a 45 minut a když k tomu připočteme návštěvu lékaře jako překážku v práci podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, tak dojdeme k tomu, že ten den „pracoval“ 1 hodinu 45 minut (asi zaokrouhleno 2 hodiny) a za 1 nebo 2 hodiny má náhradu mzdy z titulu překážky v práci a teprve zbývající část směny ten den je pracovní neschopnost. Tedy asi 2 hodiny práce, 2 hodiny náhrady mzdy a pouze 4/8 náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti podle § 192 zákoníku práce, případně s doplacením náhrady mzdy podle § 271a zákoníku práce.