Dovolená při zkráceném úvazku.* 

Škoda vzniklá zaměstnanci ztrátou odložených věcí.* 

Zaměstnání malého rozsahu.* 

Dovolená při zkráceném úvazku.

1.4.2025, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak vypočítat nárok na dovolenou, odpracuje-li zaměstnanec se zkráceným úvazkem víc hodin, než má sjednáno?

Dotaz:

Zaměstnanec má týdenní pracovní dobu 20 hodin. Za leden a únor nadpracoval nad svůj úvazek 80 hodin. Nevím, jak si ověřit při zkráceném úvazku, jestli mu již za tyto nadpracované hodiny vznikl nákrok na dovolenou. Prosím o objasnění výpočtu. A kdy vzniká nárok na dovolenou za nadpracované hodiny?

Odpověď:

Právní úprava je v těchto situacích zcela nedostatečná a nejasná.  Vzhledem k tomu, že jde o časté případy, kdy sjednaná pracovní doba je překročena jen do výše stanovené týdenní pracovní doby, poskytlo MPSV jménem předního odborníka na pracovní právo, pana Mgr. Zdeňka Schmieda, výklad, že se s tzv. nadpracovanými hodinami pracuje stejně jako s odpracovanými hodinami ve vztahu ke sjednané týdenní pracovní době. Znamená to, že při výpočtu nároku na dovolenou se použije sjednaná týdenní pracovní doba, ale počet týdnů nebude limitován 52 týdny v roce. Týdnů může být daleko více, a to bez jakéhokoliv omezení. Počet odpracovaných hodin bez práce přesčas se bude dělit sjednanou týdenní pracovní doby.

Příklad

Zaměstnanec má sjednanou týdenní pracovní dobu 20 hodin týdně. Za rok zaměstnanec odpracuje 1 842 hodin, přičemž se nejedná o práci přesčas. Výměra dovolené jsou 4 týdny.

1842 : 20 = 92,1

20 : 52  x 92 x 4 = 141,53, zaokr. 142 hodin

Škoda vzniklá zaměstnanci ztrátou odložených věcí.

18.3.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Ztráta osobních věcí v práci je nepříjemná pro zaměstnance, může být ale také nákladná pro zaměstnavatele. Prozkoumejme podrobněji práva a povinnosti obou smluvních stran, které zákoník práce upravuje v § 268.

Povinnost zaměstnavatele nahradit škodu na odložených věcech je zabezpečována zvýšenou ochranou věcí zaměstnance, které si u svého zaměstnavatele odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnanec musí vznik škody prokázat. Prokáže-li ji, pak je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, i když ji nezpůsobil, a i tehdy, když vznikla z objektivních příčin a zaměstnavatel přitom neporušil žádné právní povinnosti. Není ani rozhodující, zda škodu způsobil jiný zaměstnanec odpovědného zaměstnavatele nebo dokonce jiná osoba. Zaměstnavatel se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu jednostranným prohlášením, že neodpovídá za ztrátu nebo poškození věcí odložených například na určeném místě nebo za obsah kapes v šatstvu.

Dalším předpokladem povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu je, že zaměstnanec věc odložil na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Je především věcí zaměstnavatele, aby určil, kam mají zaměstnanci věci odkládat. Může jít například o šatny, jiná místa určená k odkládání oděvů, skříňky a podobně. O těchto místech by měl být zaměstnanec také informován. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu za ty odložené věci, které byly odloženy na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Předpokladem povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu je také skutečnost, že škoda vznikla na věcech, které zaměstnanec obvykle nosí do práce.

V ustanovení § 226 ZP se zaměstnavateli ukládá povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do práce. Mezi věci, které se do práce obvykle nosí, patří různé druhy ošacení nebo obuvi, běžné osobní předměty, prsteny, hodinky, tašky, aktovky, kabelky a podobně. Vždy musí jít o věci, které se do práce obvykle nosí, nikoliv o věci, které zaměstnanec jednotlivě u zaměstnavatele odložil. Okruh věcí se posuzuje objektivně, nikoliv pouze ze subjektivního hlediska zaměstnance. Přitom je třeba přihlížet k umístění pracoviště, povaze práce konané poškozeným zaměstnance a někdy i k ročnímu období, kdy škoda vznikla. Zaměstnavatel není povinen zajišťovat bezpečnou úschovu osobního automobilu používaného zaměstnancem na cestu do zaměstnání a zpět.

Poškozený zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu ohlásit vznik škody. Musí tak učinit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. Pokud tak zaměstnanec neučiní, jeho nárok na náhradu se promlčí.

Zaměstnání malého rozsahu.

26.3.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zaměstnáním malého rozsahu označujeme zaměstnání, u kterého není splněna podmínka sjednaného příjmu alespoň ve výši 4 500 Kč za měsíc, případně u kterého není příjem sjednán vůbec.

Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž jeho příjem dosáhl částky alespoň 4 500 Kč (rozhodný příjem).

Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení doby zaměstnání malého rozsahu se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo.

Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci alespoň rozhodného příjmu 4 500 Kč.

Ve zdanění dochází od roku 2025 ke změně. Zatímco v roce 2024 se u zaměstnanců bez učiněného prohlášení uplatnila srážková daň u příjmů (bez odměny z DPP) v úhrnné výši nepřesahující u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc částku rozhodnout pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění (v roce 2024 šlo o částku 4 000 Kč), v roce 2025 jde o částku nedosahující rozhodného příjmu (tedy o částku max. 4 499 Kč).

Příklad

Dohoda o pracovní činnosti byla uzavřena od 1. 3. do 7. 3. s odměnou 2 000 Kč a od 13. 3. do 31. 3. s odměnou 3 800 Kč.

Součet odměn je alespoň ve výši rozhodného příjmu, a proto se odvede pojistné z částky 5 800 Kč. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění po dobu trvání těchto zaměstnání, tedy od 1. 3. do 7. 3. a od 13. 3. do 31. 3. Zaměstnavatel je povinen oznámit nástup do zaměstnání malého rozsahu do 20. 4., a to za každé zaměstnání zvlášť.