EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.

 6. 4. 2025

Měsíční přehled legislativních změn: březen 2025.* 

Informace k nařízení EU o dodávání na trh komodit spojených s odlesňováním.* 

Politika krajiny ovlivní budoucnost Česka.* 

Zachytávání oxidu uhličitého, akcelerační zóny i zpětný odběr.* 

Zemědělské budovy se mohou zbavit nebezpečného azbestu.* 

Měsíční přehled legislativních změn: březen 2025.

1.4.2025, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)

Přehled změn právních předpisů týkajících se životního prostředí za měsíc březen 2025.

Sbírka zákonů: vyhlášeno

právní předpis vyhlášen účinný od
55/2025 Sb.; Nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Soutok částka 55 z 5.3.2025 1.7.2025
56/2025 Sb.; Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Soutok částka 56 z 6.3.2025 1.7.2025
75/2025 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, ve znění vyhlášky č. 80/2018 Sb. částka 75 z 20.3.2025 1.4.2025
83/2025 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů částka 83 z 27.3.2025 1.7.2025

Sbírka zákonů: nabylo účinnosti

právní předpis k datu
40/2025 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 72/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření lesnicko-environmentální platby, ve znění nařízení vlády č. 44/2024 Sb. 1.3.2025
41/2025 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 80/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření, ve znění pozdějších předpisů, aněkterá další nařízení vlády 1.3.2025
42/2025 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 1.3.2025
43/2025 Sb.; Vyhláška o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb 1.3.2025

Sbírka zákonů: novelizováno

právní předpis novelizován od
114/1992 Sb.; Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny 36/2025 Sb. 1.3.2025
201/2012 Sb.; Zákon o ochraně ovzduší 42/2025 Sb. 1.3.2025
61/2023 Sb.; Nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření pro oblasti s přírodními omezeními 41/2025 Sb. 1.3.2025
70/2023 Sb.; Nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření dobré životní podmínky zvířat 17/2025 Sb. 1.3.2025
72/2023 Sb.; Nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření lesnicko-environmentální platby 40/2025 Sb. 1.3.2025
80/2023 Sb.; Nařízení vlády o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření 41/2025 Sb. 1.3.2025
140/2023 Sb.; Nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření agrolesnictví a o změně nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 69/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření v odvětví vína, (nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření agrolesnictví) 41/2025 Sb. 1.3.2025

Informace k nařízení (EU) 2023/1115, o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů.

2.4.2025, Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz)

Dne 9. 6. 2023 bylo v Úředním věstníku EU zveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010. Toto nařízení stanoví pravidla pro uvádění a dodávání na trh relevantních produktů uvedených v příloze I nařízení s cílem minimalizovat příspěvek Unie k celosvětovému odlesňování a znehodnocování lesů. Odlesňováním se pro účely nařízení myslí produkce relevantních komodit na půdě, kde došlo po 31. prosinci 2020 k odlesnění.

Nařízení zakazuje uvést na trh relevantní produkty a komodity z přílohy I nařízení v případech, kdy:

  1. jejich produkce způsobuje odlesňování,
  2. nebyly vyprodukovány v souladu s příslušnými předpisy země produkce a
  3. nebylo k nim předloženo prohlášení o náležité péči

Kontrolu nad dodržováním tohoto nařízení bude vykonávat Národní lesnický institut jakožto hlavní příslušný orgán. SZPI bude ve vztahu k některým relevantním komoditám vystupovat jako vedlejší příslušný orgán (na základě novely zákona č. 226/2013 Sb. o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění pozdějších předpisů). Relevantními komoditami a produkty v kompetenci SZPI jsou:

Relevantní komodita v kompetenci SZPI Relevantní produkty v kompetenci SZPI
Kakao 1801 Kakaové boby, též ve zlomcích, surové nebo pražené;

1802 Kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady;

1803 Kakaová hmota, též odtučněná;

1804 Kakaové máslo, kakaový tuk a kakaový olej;

1805 Kakaový prášek neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla;

1806 Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao.
Káva 0901 Káva, též pražená nebo bez kofeinu; kávové slupky a pulpy; kávové náhražky s jakýmkoliv obsahem kávy
Sója (pouze pro použití jako potravina) 1201 Sójové boby, též drcené;

1208 10 Mouka a krupice ze sójových bobů;

1507 Sójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený;

2304 Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci sójového oleje.
Skot (pouze v maloobchodní síti) ex 0201 Maso ze skotu, čerstvé nebo chlazené;

ex 0202 Maso ze skotu, zmrazené;

ex 0206 10 Jedlé droby ze skotu, čerstvé nebo chlazené;

ex 0206 22 Jedlá játra ze skotu, zmrazená;

ex 0206 29 Jedlé droby ze skotu (kromě jazyků a jater), zmrazené;

ex 1602 50 Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve ze skotu.
Palma olejná (pouze pro použití jako potravina) 1207 10 Palmové ořechy a jádra;

1511 Palmový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený;

1513 21 Surový olej z palmových jader nebo babassuový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené;

1513 29 Olej z palmových jader nebo babassuový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené (jiné než surové);

2306 60 Pokrutiny a jiné pevné zbytky z palmových ořechů nebo jader, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci olejů z palmových ořechů nebo jader.

Kontroly budou probíhat v rozsahu kompetencí SZPI, podrobnější informace budou postupně doplňovány.

Nařízení se použije od 30. prosince 2025.

Pro bližší informace a aktuality k nařízení proti odlesňování sledujte web Národního lesnického institutu EUDR – nli.gov.cz

Zdroj: https://www.szpi.gov.cz/clanek/informace-k-narizeni-eu-2023-1115-o-dodavani-na-trh-unie-a-vyvozu-z-unie-nekterych-komodit-a-produktu-spojenych-s-odlesnovanim-a-znehodnocovanim-lesu.aspx

Politika krajiny ovlivní budoucnost Česka.

5.3.2025, Zdroj: Politika krajiny (https://www.politikakrajiny.cz/)

Politika krajiny vznikla jako strategický dokument reagující na potřebu koordinovaného a dlouhodobého přístupu k využívání a ochraně krajiny v Česku. Je součástí Národního plánu obnovy a vychází z mezinárodních závazků, jako je Úmluva o krajině, a klíčových strategických plánů České republiky. Cílem je propojit existující státní strategie a definovat priority pro efektivní správu krajiny do roku 2050, přičemž důraz je kladen na udržitelnost, biodiverzitu a adaptaci na klimatickou změnu.

Dokument se zaměřuje na koordinaci plánování v krajině s ohledem na přírodní i kulturní hodnoty. Mezi hlavní priority patří zadržování vody, obnova fluviálních systémů, posílení biodiverzity a vytvoření vyvážené zemědělské a lesní krajiny. Klíčová opatření zahrnují ochranu zachovalých ekosystémů, udržitelné zemědělské a lesnické praktiky a efektivnější institucionální rámec pro rozhodování o krajině. Politika také klade důraz na zapojení veřejnosti a místních aktérů do správy krajiny a podporu zelené infrastruktury.

Harmonogram implementace

Q1 2024 – Zahájení přípravy politiky krajiny
Q2 2024 – Analytická část: identifikace problémů a výzev
Q3 2024 – Návrhová část: definování strategických cílů a opatření
Q4 2024 – Příprava kompletního dokumentu
Q1 2025 – Projednání s klíčovými aktéry, zapracování připomínek
Q2 2025 – Meziresortní připomínkové řízení, finalizace a předložení vládě
Q4 2025 – Vytvoření metodiky krajinného plánování

Priority politiky krajiny

  1. Koordinovaně spravovat krajinu

Obecný popis priority: Správa krajiny vyžaduje dobře koordinovanou spolupráci mnoha různých aktérů. Je nutné dosáhnout souladu na úrovni veřejných zájmů, koncepčních, ekonomických a regulačních nástrojů, realizace konkrétních záměrů a také smysluplného zapojení lidí, kteří v krajině žijí.

Strategické cíle:

  • Institucionální rámec umožňující realizaci politiky krajiny: Vyřešit rozdělení kompetencí mezi ústředními orgány státní správy, aby opatření navrhovaná v rámci politiky krajiny mohla být realizována v souladu všech potřeb zúčastněných stran .
  • Udržitelné hospodaření s půdou: Zajistit nástroje pro efektivnější ochranu vlastnictví zemědělské půdy a motivovat k péči o krajinu.
  • Vzdělávání, osvěta a vytváření vztahu ke krajině: Posílit vztah lidí ke krajině podporou pobytu dětí venku, místně zakotveného učení a ekologické výchovy.
  1. Plánovat krajinu s respektem k přírodním a kulturním hodnotám

Obecný popis priority: Cílem je zefektivnit plánování s ohledem na specifika a hodnoty krajiny a posílit tak strategické, dlouhodobé a koncepční řešení.

Strategické cíle:

  • Nově definované krajinné plánování akcentující strategické, dlouhodobé a koncepční řešení krajiny: Zavést a právně ukotvit krajinné plánování jako nástroj pro koordinaci zájmů v krajině.
  • Územní plánování zohledňující specifika a hodnoty krajiny: Zajistit, aby územní plánování zohledňovalo specifika a hodnoty území, včetně cenných historických krajinných struktur.
  1. Zajistit podmínky pro zachování, posílení a obnovu biologické rozmanitosti

 

Obecný popis priority: Zajistit péči o lokality s vysokou biologickou rozmanitostí, chránit kulturní dědictví venkovské krajiny a podporovat jeho využívání pro udržitelný rozvoj.

Strategické cíle:

  • Obnova a podpora biologické rozmanitosti: Pečovat o lokality s vysokou biologickou rozmanitostí ve spolupráci s vlastníky pozemků, správci území a nevládními organizacemi.
  • Ochrana kulturního dědictví v krajině: Chránit a rozvíjet kulturní dědictví venkovské krajiny a podporovat jeho využívání pro udržitelný rozvoj.
  1. Plošně zadržovat vodu v krajině a obnovit fungující fluviální systémy

Obecný popis priority: Cílem je zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu, obnovit přirozené funkce říčních systémů a niv a efektivně hospodařit s vodou.

Strategické cíle:

  • Plošné zadržování vody: Vymezit segmenty krajiny a určit pro ně nejvhodnější způsoby plošného zadržování vody.
  • Obnova říční krajiny: Obnovit přirozené funkce říčních systémů a niv.
  1. Vytvořit vyváženou zemědělskou krajinu s dostatečnou produkcí, ekologickou stabilitou a estetickými hodnotami

Obecný popis priority: Usiluje se o pestrou, strukturovanou a propustnou krajinu s ohledem na její charakter a typ půdy a o hospodaření šetrné k půdě.

Strategické cíle:

  • Pestrá a strukturovaná krajina: Dosáhnout, aby krajina byla pestrá, strukturovaná a propustná s ohledem na charakter krajiny a typu půdy.
  • Hospodaření šetrné k půdě: Podporovat postupy a technologie precizního zemědělství šetrné k půdě.
  1. Vytvářet, chránit a udržitelně obhospodařovat pestré lesy přizpůsobené klimatickým podmínkám s respektem k jejich mimoprodukčním funkcím

Obecný popis priority: Cílem je obnova a vývoj porostů, které odpovídají přírodním a porostním podmínkám, a podpora trvale udržitelného hospodaření v lesích.

Strategické cíle:

  • Vhodná diverzifikace lesnického managementu: Zajistit obnovu a vývoj porostů, které odpovídají přírodním a porostním podmínkám a naplňují cíle jednotlivých kategorií lesů.
  • Podpora trvale udržitelného hospodaření v lesích: Motivovat vlastníky lesů k trvale udržitelnému hospodaření.

Více na https://www.politikakrajiny.cz/.

Zachytávání oxidu uhličitého, akcelerační zóny i zpětný odběr.

13.3.2025, Zdroj: MMR, MPO, MŽP

Vládou prošel Akční plán pro rozvoj nových technologií, zachytávání oxidu uhličitého pomůže snížit emise a průmyslově využívat uhlík. Ke snazší a rychlejší výstavbě solárních a větrných elektráren pomohou akcelerační zóny.

Zachytávání oxidu uhličitého pomůže snížit emise a průmyslově využívat uhlík

Moderní technologie umožňují zachytit oxid uhličitý z průmyslových provozů a následně ho buď využít jako surovinu například v chemickém průmyslu nebo bezpečně a dlouhodobě uložit do geologických struktur. Pro budoucí využití této technologie Ministerstvo životního prostředí připravilo Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého. Dokument ve středu projednala vláda.

„Schválení Akčního plánu je prvním krokem na dlouhé cestě k využívání technologií CCUS. Tyto mohou být důležitým nástrojem pro snižování průmyslových emisí v sektorech, kde je obtížné dosáhnout nízkých emisí jinými prostředky. Jedná se nicméně o technologie, které jsou v současnosti ve světe převážně v pilotních fázích. Proto plán především analyzuje současný stav poznání a definuje další kroky, pro možné využití technologií v budoucnu. Jde nám o racionální posouzení všech možností, které český průmysl má,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Akční plán se zabývá jak možnostmi geologického ukládání CO₂ v České republice, tak i přepravou zachyceného CO₂ pomocí produktovodů do vhodných struktur mimo území ČR. Materiál rovněž popisuje možnosti využití zachyceného CO₂ v rámci principů cirkulární ekonomiky, například při výrobě plastů, stavebních materiálů či syntetických paliv. Dokument dále zmiňuje potřebu podporovat i využívání materiálů s nižší emisní stopou, například zvýšením podílu dřeva ve stavebnictví nebo širším uplatněním recyklovaných stavebních materiálů. Takový přístup může významně snížit potřebu emisně a energeticky náročných primárních surovin.

Plán je strukturován do několika hlavních částí: nejprve analyzuje potřebu zachytávání CO₂ v jednotlivých průmyslových odvětvích v ČR a popisuje možnou poptávku po využití nebo ukládání tohoto plynu. Dokument následně detailně představuje dostupné technologie CCUS, jejich technické aspekty, ekonomické podmínky i environmentální a společenské souvislosti. Samostatně se věnuje také otázkám přepravy CO₂, včetně přeshraničních produktovodů.

Opatření Akčního plánu zahrnují například začlenění technologií CCUS do strategických dokumentů ČR a zajištění koordinace s dalšími státními politikami. Důležitým opatřením je rovněž posilování mezinárodní spolupráce, a to zejména formou jednání s evropskými státy, které disponují vhodnými geologickými strukturami pro bezpečné uložení CO₂, především v oblastech Severního moře. Navržená opatření mají za cíl připravit potřebný legislativní rámec, zejména vytvoření vládního nařízení pro finanční zabezpečení provozu úložišť CO₂ a řešení povinností po jejich uzavření. V oblasti vědy a výzkumu se opatření zaměřují na potřebu detailního mapování potenciálních lokalit pro ukládání oxidu uhličitého, potřebu zachytávání pro jednotlivé druhy průmyslu či potřebu analýzy možností přepravní infrastruktury.

Implementaci opatření Akčního plánu zajistí Národní platforma CCUS, kterou bude koordinovat MŽP. Platforma spojí odborníky ze státní správy, průmyslových svazů a vědeckých institucí. Platforma bude nejen koordinovat realizaci opatření, ale také sloužit jako důležité fórum pro sdílení zkušeností, výměnu znalostí a odbornou diskuzi o dalším směřování a potenciálu technologií CCUS v ČR.

Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého

Snazší a rychlejší výstavba solárních a větrných elektráren

Na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu a ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj schválila vláda zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Nová legislativa přináší další zjednodušení povolovacích procesů pro výstavbu solárních a větrných elektráren, zejména prostřednictvím vymezení oblastí pro urychlení využívání OZE, tzv. akceleračních zón. Díky zefektivnění schvalovacího procesu tyto zóny umožní rychlejší realizaci projektů. Vymezení oblastí bude probíhat na třech úrovních podle jejich významu a každá akcelerační zóna bude mít územní opatření, které stanoví podrobné podmínky a kritéria pro výstavbu.

„Česká republika potřebuje snižovat emise skleníkových plynů a zvyšovat svoji nezávislost na dovozu fosilních paliv. Proto musíme mimo jiné rozvíjet využití obnovitelných zdrojů energie. Akcelerační oblasti řeší potenciální střety výstavby obnovitelných zdrojů s ochranou přírody, kulturních památek, bezpečností státu, dopravní, energetické nebo telekomunikační infrastruktury. A to ještě před tím, než se firmy a obce dohodnou na umístění větrných nebo solárních elektráren v konkrétním místě. Ministerstvo životního prostředí v souvislosti se zákonem také finalizuje konkrétní mapové podklady, na jejichž základě pak kraje a obce mohou vymezit na svém území samotné akcelerační zóny,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Jde o důležitý krok k posílení energetické bezpečnosti a k plnění našich klimatických závazků. Vznik akceleračních oblastí umožní rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a poskytne stabilní podmínky pro investory. Půjde o lokality, které mají vysoký potenciál generovat elektřinu s minimálním negativním dopadem na životní prostředí. Díky tomu budeme mít více energie z obnovitelných zdrojů a můžeme tak přispět ke snížení výdajů za elektřinu pro české domácnosti a firmy,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) s tím, že na vytipování těchto zón a přípravě konkrétních projektů budou spolupracovat státní orgány, místní samosprávy a místní veřejnost.

Hlavní novinkou zákona je zavedení akceleračních oblastí, ve kterých budou projekty fotovoltaických a větrných elektráren schvalovány ve zjednodušeném režimu. V těchto zónách nebudou projekty splňující podmínky směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie mimo jiné podléhat posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), což významně urychlí celý proces. Neznamená to ale, že budou projekty schvalovány automaticky. Potenciální dopady větrných a solárních elektráren se budou posuzovat už ve fázi vymezování akceleračních oblastí na základě požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů, dále na základě biologického posouzení a komplexního hodnocení vlivů návrhů akceleračních oblastí na životní prostředí (tzv. SEA). V akceleračních oblastech bude možné povolovat nejen nové výrobny elektřiny, ale i související infrastrukturu, například připojení k distribuční a přenosové soustavě, systémy pro ukládání energie, dopravní a technickou infrastrukturu či opatření ke zmírnění dopadů na území, jako jsou hlukové bariéry.

Vymezení akceleračních oblastí bude probíhat na třech úrovních – místní význam bude stanoven v územních plánech obcí, nadmístní význam v zásadách územního rozvoje krajů a celostátní význam v územním rozvojovém plánu. Návrh legislativy určuje další úkoly pro jednotlivé subjekty, včetně gesčních resortů, tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj.

„Vymezení oblasti v územních plánech, zásadách územního rozvoje a územním rozvojovém plánu bude znamenat, že se jedná i o plochu vhodnou pro výstavbu projektů pro využívání OZE, kde budou platit zjednodušující postupy při povolování výroben energie z OZE stavebním úřadem. Zároveň zákon u menších projektů fotovoltaických elektráren do 100kW stanoví nepřekročitelné lhůty pro povolení těchto projektů. Po jejich uplynutí se budou považovat za povolené. Tím jenom podtrhujeme důležitost rozvoje šetrných zdrojů energie pro Česko jak z pohledu životního prostředí, tak z pohledu cesty k větší energetické nezávislosti,” doplnil ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).

Výrobce elektřiny provozující větrnou elektrárnu bude platit poplatek 50 korun/MWh, ze kterého získá místní obec 98 % a zbytek správce, tedy například obecní úřad s rozšířenou působností. Tento poplatek byl stanoven na základě předpokládané doby využití elektrárny 2250 hodin za rok a částky 100 000 korun za instalovanou MW. Hlavním cílem je motivovat investory k výstavbě větrných elektráren v místech s vyšší větrností, což povede k maximalizaci využití instalovaného výkonu. Poplatek také posílí spolupráci mezi investory a místními obcemi. „Dokončení legislativního nastavení zkrácení povolovacího procesu potřebujeme pro všechny obnovitelné zdroje, vládou schválený poplatek z elektřiny z větrných elektráren je vhodný nástroj pro větší zapojení místních, více elektřiny z větru a využívání větrnějších míst,“ uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Nový zákon zajišťuje transpozici revidované směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů schválené v roce 2023. Česká republika zároveň svými již zavedenými opatřeními a dalšími opatřeními, která připravuje v oblasti zjednodušení povolovacích procesů pro OZE, patří v tomto k nejaktivnějším členským státům EU a je dávána Evropskou komisí za příklad dobré praxe pro ostatní státy.

“Nábytek v oběhu” – pilotní projekt pro unikátní systém zpětného odběru nábytku v ČR byl spuštěn

České nábytkářské firmy si uvědomují potřebu nabízet svým zákazníkům kompletní a udržitelná řešení. Právě proto skupina šesti z nich iniciovala spuštění pilotního projektu na podporu vzniku EPR systému pro nábytek “nábytek v oběhu”. Na dnešní tiskové konferenci za účasti ministra životního prostředí Petra Hladíka byl pilotní projekt představen – na deseti sběrných místech v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Jihlavě a v Jindřichově Hradci je možné do konce května odevzdávat použitý nábytek a umožnit tak jeho zaevidování do sběru dat. Důvodem realizování pilotního projektu je chybějící kategorizace a informace o materiálovém složení nábytku, který aktuálně končí v objemném odpadu. Projekt bude probíhat od 11. března do 31. května 2025.

Po řadě diskuzí a jednání byl na evropské úrovni definován koncept rozšířená odpovědnost výrobců (Extended Producer Responsibility – „EPR“). Ve zkratce jde o systém, v němž výrobce nese odpovědnost za svůj produkt od jeho výroby až po konečnou fázi, kdy se stává odpadem. Tento koncept se již propsal do strategického rámce “Cirkulární Česko 2040” a bude tak v budoucnu zohledňován při přípravě konkrétních zákonů. Cílem “EPR” systému také je, aby občané a obce neplatili tolik za odpady, ale naopak se odpovědnost přenesla na výrobce. Výrobcům nábytku není lhostejné, co se děje s nábytkem, když doslouží. Protože ale jeho cesty nejsou zmapovány, vzniká tento pilotní projekt.

Česká republika by do budoucna ráda systém rozšířené odpovědnosti výrobců (tzv. EPR), který dnes funguje již například u baterií nebo elektronických výrobků, rozšířila i na nábytek. Proto Ministerstvo životního prostředí vítá tento pilotní projekt, ve kterém bude možné získat cenná data a systém si vyzkoušet tzv. nanečisto. „Princip rozšířené odpovědnosti výrobce pokládám při rozvoji cirkulární ekonomiky v naší zemi za podstatný. Je potřeba, aby se výrobci postarali o své výrobky až do konce jejich životního cyklu – tedy včetně jejich znovuvyužití, recyklace či odstranění. Každý, kdo uvádí elektronický výrobek nebo obal na trh, již nyní platí za správné nakládání s ním. To samé chceme, aby platilo v případě nábytku. Zmenší se tak objem nábytku v komunálním odpadu a na skládkách a obce i občané díky tomu ušetří finance za nakládání s odpady. Velmi vítám tento pilotní projekt, díky kterému získáme potřebná data a zkušenosti pro případné nastavení legislativy,” poukazuje Petr Hladík, ministr životního prostředí (KDU-ČSL).

„Ministerstvo životního prostředí má pozitivní zkušenosti s tzv. dobrovolnými dohodami, kdy si výrobci uvědomují svou odpovědnost a svůj budoucí podíl na likvidaci s odpady. Jsme rádi, že u této dohody nábytkového segmentu může být ministerstvo od začátku,” doplnil vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí David Surý.

Na podzim 2024 skupina zástupců nábytkářského průmyslu podepsala Memorandum s cílem společnými kroky podpořit vznik efektivního EPR systému pro nábytek. Mezi členy pracovní skupiny, kteří se aktivně podílejí na nastavení pilotního projektu a jeho financování, patří následující společnosti: Hornbach, IKEA, Jysk, Kinnarps, Řešeto a XXXLutz. Nyní dochází k podpisu Dobrovolné dohody nábytkářů a Ministerstva životního prostředí. Dohoda strany zavazuje ke spolupráci na přípravě budoucího EPR systému. Z pohledu nábytkářského sektoru dobře zavedený systém přinese řadu benefitů, jako je snížení množství odpadu končícího na skládkách či v energetickém využití, zvýšení míry recyklace a opětovného využití nábytku, stimulaci eko-designu produktů a rozvoj inovativních cirkulárních byznys modelů zaměřených na prodloužení životnosti produktů nábytkářského průmyslu.

Právě odstartovaný pilotní projekt s názvem “Nábytek v oběhu” si klade za cíl vytvořit hodnotící model potenciálních procesů EPR systému pro nábytek a sbírat a analyzovat data tohoto modelu zejména o materiálech a kategoriích odevzdaného nábytku a nábytkového odpadu a jeho dalším využití po dobou tří měsíců. V další fázi projektu budou data analyzována, vyhodnocena a veřejně prezentována tak, aby podpořila další strategické kroky v nastavování EPR systému pro nábytek. „Iniciativa za projektem nábytek v oběhu je poměrně široká platforma různorodých firem. Všechny se však shodují, že je třeba spojit síly a vyvinout základy systému, který v budoucnu umožní znovu používat a recyklovat co nejširší paletu nábytku,” zmiňuje Gabriela Měsícová, public affairs manažerka byznysové platformy Změna k lepšímu, která se na organizaci projektu spolupodílí.

Na deseti sběrných místech v Praze (Sběrný dvůr Zakrytá, re-use centrum Sto.re a Libeňské reuse a komunitní centrum), Brně (Sběrný dvůr Jedovnická, Projekt RE-NAB v rámci sběrných dvorů a Prodejna IKEA), Českých Budějovicích (Cirkulární dům), Jihlavě (Útulek věcí a Sběrný dvůr Jihlava) a Jindřichově Hradci (Jysk) je možné do konce května odevzdávat použitý nábytek dle pokynů organizátorů projektu a umožnit tak jeho zaevidování v rámci procesů pilotního projektu. Během pilotního projektu jsou sbírána data pomocí dotazníků a jejich následné vyhodnocení poskytne informace o chování spotřebitelů nábytku, efektivitě sběru a následných možnostech zacházení se shromážděným nábytkem.

„Dle studie, kterou Cyrkl vypracoval pro společnost IKEA v roce 2023, vzniká v ČR ročně až 350 tisíc tun nábytkového odpadu. Věříme, že díky podpoře Ministerstva životního prostředí a díky našemu strategickému projektovému řízení, pomůže spouštěný pilotní projekt nastavit v budoucnu systém, který povede k tomu, že se část nábytku, který aktuálnímu majiteli dosloužil, bude v budoucnu dařit kolektivně sbírat, znovu používat, efektivně recyklovat, či dále energeticky využívat,” doplňuje Michaela Streichsbierová, koordinátorka projektu ze společnosti Cyrkl.

Rozsah pilotního projektu je omezen na kategorie nábytku uvedené na webových stránkách projektu www.nabytekvobehu.cz. Nábytek mohou odevzdat pouze fyzické osoby. „Pilotní projekt je v souladu s naší vizí vytvářet lepší každodenní život pro mnoho lidí. A cirkularita, předcházení vzniku odpadu a zajištění efektivního využívání zdrojů, je jednou z našich dlouhodobých priorit. Cílem tohoto projektu je, aby co nejvíce simuloval realitu. Budou tedy sbírány různorodé kategorie nábytku, včetně koberců a matrací. Nicméně bytové dekorace, domácí textil (mimo koberců a matrací), sklo, svítidla, sanita a spotřebiče nebo jiné materiály součástí projektu nebudou, jelikož nemají být součástí plánovaného EPR systému pro nábytek,” dodává k pilotnímu projektu Tomáš Zeman, manažer pro udržitelnost ze společnosti IKEA, která patří k iniciátorům celého projektu.

Výstupem projektu bude dostatek analytických podkladů pro kvalifikované posouzení budoucího financování systému a definování sběrné sítě tak, aby systém byl funkční a pro uživatele dostupný. Výstupy projektu spojené s analýzou nasbíraných dat budou k dispozici v červnu tohoto roku.

Zemědělské budovy se mohou zbavit nebezpečného azbestu.

20.3.2025, Zdroj: MŽP (http://www.mzp.cz/)

Zemědělské budovy se mohou zbavit nebezpečného azbestu. MŽP na jeho ekologickou likvidaci vyčlenilo 100 milionů.

MŽP na ekologickou likvidaci nebezpečného azbestu vyčlenilo 100 milionů

Zdraví nebezpečný azbest stále trápí majitele řady budov. Komplikuje a prodražuje jejich rekonstrukce či demolice, které musí probíhat za dodržení přísných pravidel. Ve velkém byl tento materiál využíván ve druhé polovině 20. století především u zemědělských budov jako součást střešních krytin či izolací. Právě tyto budovy mají nyní šanci se karcinogenního azbestu zbavit. V nové dotační výzvě na jeho ekologickou likvidaci vyčlenilo Ministerstvo životního prostředí 100 milionů korun. Žádosti je možné podávat od 17. března 2025.

Už téměř 30 let se azbest nevyrábí a nepoužívá, přesto ho stále najdeme jako součást střech a dalších konstrukcí celé řady budov. Velký problém azbest představuje zejména u zemědělských objektů z 50. let minulého století, kde byl tzv. eternit oblíbený pro svou ohnivzdornost, a proto hojně používán jako krytina ve formě čtvercových šablon nebo vlnitého eternitu. Tyto budovy se však nyní často nacházejí ve velmi špatném stavu a azbest jejich rekonstrukce, modernizace, ale i demolice značně komplikuje. Výzvu je možné využít na bezpečnou demontáž střešních krytin a krovů s obsahem azbestu a jejich následnou bezpečnou likvidaci. Nezáleží přitom, zda se bude jednat o renovaci nebo demolici zemědělské budovy. Především demolicím těchto budov totiž doteď bránila vysoká cena za uložení azbestového eternitu.

„Azbest představuje velikou hrozbu nejen pro životní prostředí, ale především pro zdraví lidí. Proto jsme připravili novou dotační výzvu, ve které chceme umožnit plošnou bezpečnou likvidaci tohoto karcinogenu ze střech a krovů budov, které jsou nebo byly využívány v zemědělství, a nahradit ho zdravotně bezpečnými výrobky. Právě při stavbě hospodářských objektů byl azbest v minulosti často používán,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: „Odstraňování azbestu podporujeme dlouhodobě v rámci rekonstrukcí nebo demolicí obytných či veřejných budov. Ve všech programech, kde je odstranění azbestu nepřímou investicí, je jeho sanace součástí způsobilých výdajů. Nyní se chceme zaměřit i na zemědělské budovy malých a mikro podniků, pro něž nákladná likvidace azbestu představuje významnou finanční zátěž. Díky této dotaci budou moct získat příspěvek ve výši až jeden milion korun.“

„Jako ministr zemědělství jsem za dotační výzvu rád a děkuji za spolupráci Ministerstvu životního prostředí. Zemědělci jistě ocení technickou pomoc a podporu při likvidaci nebezpečného materiálu, který se v minulosti velmi často využíval a kterého není úplně jednoduché se zbavit. Opravené střechy bude možné snáze využít například na instalaci fotovoltaických panelů, které mohou zemědělskou činnost ještě více zefektivnit,“ uvádí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Nová výzva je vyhlášena v rámci Národního programu Životní prostředí a finanční pomoc je určena malým zemědělským prvovýrobcům a podnikatelům. Na svůj projekt mohou získat až 1 milion korun.

„Dotaci, která pokryje až 50 % způsobilých výdajů s limitem 30 000 Kč/tunu azbestu, mohou zemědělci použít na zdravotně a environmentálně bezpečnou demontáž střešních krytin a krovů s obsahem azbestu a také na následné předání kontaminovaného odpadu k odbornému odstranění v souladu s platnými předpisy,“ upřesňuje podmínky čerpání podpory Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, z jehož prostředků byla stomilionová alokace vyčleněna.

Pilotní dotační výzvu pro malé a mikro podniky zemědělců vítá také Asociace soukromého zemědělství ČR. „Na nastavení podmínek ASZ ČR spolupracovala s MŽP v připomínkovém řízení. Zejména se podařilo snížit minimální limit pro způsobilé výdaje tak, aby se dostalo na co nejvíce projektů. Neexistuje přesná evidence, ale sedláci mají stále mnoho budov, na kterých se vlnité eternity s azbestem vyskytují. Tato velikost podniků většinou nedosáhne na peníze z Podpory rozvoje venkova pro rozsáhlé rekonstrukce velkých objektů. Právě pro tuto kategorii zemědělců je nová výzva cenná,“ říká předseda Asociace soukromých zemědělců okresu Žďár nad Sázavou a člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR Pavel Srna.

Výzvu na odstranění azbestu hodlají využít například na menší farmě v obci Sklené u Žďáru nad Sázavou, kde ministři finanční podporu vyhlásili. „Likvidace této zátěže je břemenem, která nás chtě nechtě nemine. A každá podpora při likvidaci této hrozby je užitečná. Výměna střech s azbestovou krytinou je projekt, který nás zemědělce stejně čeká, a vyhlášením výzvy se urychlí její realizace. Ušetřené finanční prostředky spolufinancováním z Národního programu Životní prostředí budou využity na další projekty na farmě,“ doplňuje Jiří Kunc, majitel místní Farmy rodiny Kuncovy.

Žádosti bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 17. března letošního roku do 1. června 2026 (případně do vyčerpání alokace) prostřednictvím elektronického systému AIS SFŽP ČR.

Výzva je vyhlášena jako jednokolová nesoutěžní, to znamená, že žádosti budou administrovány průběžně, a to v pořadí, v jakém byly doručeny. Podpořené projekty musí být dokončeny nejpozději do konce příštího roku.

Detaily a dokumenty k výzvě: Výzva č. 4/2025: Ekologická likvidace azbestu

Odpady v roce 2023: Pokles skládkování pokračuje, recyklace komunálních odpadů stoupá

Všech druhů odpadů vzniklo v roce 2023 v České republice 38 milionů tun. Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo ověřená data z odpadového hospodářství za rok 2023.

„Dobrá zpráva je, že u komunálního odpadu se daří zvyšovat míra třídění a snižovat podíl odpadů z domácností, které končí na skládkách. Díky recyklaci a energetickému využití se množství komunálních odpadů ukládaných na skládku meziročně od roku 2022 snížilo o více než 180 tisíc tun. Právě proto prosazujeme kroky, které třídění a recyklaci pomohou. Posilujeme efektivní sběr komunálních odpadů a recyklační infrastrukturu, také podporujeme předcházení odpadům například v re-use centrech a od začátku roku platí povinné třídění textilního odpadu. Aktuálně máme ve Sněmově návrh zákona o obalech, který zavádí zálohování nápojových obalů,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.

Plnění cílů třídění v 2023

V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:

  1. Olomoucký kraj 51,6 %
  2. Pardubický kraj 51 %
  3. Kraj Vysočina 50,2 %
  4. Moravskoslezský kraj 48,7 %

Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj – navýšil plnění cíle o 4,6 %.

Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Celková produkce odpadů

Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky. Na skládkách skončilo až 13 % všech odpadů.

SMS ČR vítá nález Ústavního soudu ohledně poplatků za ukládání odpadu

Sdružení místních samospráv ČR vítá středeční rozhodnutí Ústavního soudu, že zpětné odnětí práva obcí na část poplatku za ukládání odpadu na skládky bylo neústavní.

„Ústavní soud jednoznačně potvrdil, že stát nemůže svévolně zasahovat do vlastnických práv územně samosprávných celků, včetně jejich legitimního očekávání na nabytí určité majetkové hodnoty. Věříme, že i díky tomuto důležitému precedentu budou do budoucna dbát jednotlivá ministerstva více na ústavně chráněná práva obcí,“ říká Eliška Olšáková, předsedkyně SMS ČR.

Ústavní soud řešil ústavnost přechodného ustanovení zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, kterým tento zákon retroaktivně odňal příjemcům (obcím a Státnímu fondu životního prostředí) právo na část poplatku, který původci odpadu platili za ukládání odpadu na skládky podle starší právní úpravy účinné před 1. 1. 2021, a který příjemcům odváděl provozovatel skládky.

Navrhovateli bylo zpochybněno i retroaktivní zrušení povinnosti provozovatele skládky vytvářet finanční rezervu za část odpadů uložených podle právní úpravy platné před 1. 1. 2021, tuto část návrhu ústavní soudci ale zamítli.

Vyjádření Ústavního soudu, který se věci věnoval na návrh 25 senátorů, najdete zde.

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

Škroupova 957/4, 500 02 Hradec Králové
IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526
Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje