Jiná výdělečná činnost zaměstnance. 

Novela zákona o zaměstnanosti. 

Volno na vyhledání nového zaměstnání. 

Jiná výdělečná činnost zaměstnance

30.7.2021, Zdroj: Verlag Dashöfer

Za jakých podmínek může zaměstnanec vedle svého zaměstnání vykonávat i jinou výdělečnou činnost?

Zaměstnanec může vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Podmíněnost výkonu takové výdělečné činnosti předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele zejména sleduje, aby bylo možno zamezovat případnému zneužívání poznatků, informací a údajů, k nimž má zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, z hlediska konkurenčních zájmů v případě výkonu výdělečné činnosti pro jiné zaměstnavatele nebo vlastní podnikatelské činnosti, která je shodná s předmětem činnosti jeho zaměstnavatele.

Není rozhodné, v jakém pracovněprávním nebo jiném právním vztahu zaměstnanec takovou výdělečnou činnost hodlá vykonávat, ani není rozhodné, jakou činnost (druh práce) zaměstnanec koná u svého zaměstnavatele; rozhodná je skutečnost, zda má jít o výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Předmět činnosti zaměstnavatele je vymezený zejména v obchodním rejstříku nebo živnostenském rejstříku, jde-li o zaměstnavatele v podnikatelské sféře, ve zřizovací listině, jde-li o zaměstnavatele, který je příspěvkovou organizací, nebo vyplývá z příslušným právních předpisů upravujících postavení a činnost (působnost) zaměstnavatelů (například u státních orgánů a podobných institucí).

Toto omezení ve výkonu jiné výdělečné činnosti zaměstnance se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

Jestliže by zaměstnanec začal vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán, bez předchozího písemného souhlasu tohoto zaměstnavatele, jednalo by se o porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, které by mohlo odůvodňovat rozvázání pracovního poměru výpovědí, popřípadě i okamžitým zrušením.

Novela zákona o zaměstnanosti

4.1.2022, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Novela zákona zavádí příspěvek v době částečné práce, poskytovaný zaměstnavateli za účelem udržení úrovně zaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek po dobu stanovenou nařízením vlády.

Příspěvek bude možné poskytovat při splnění zákonem stanovených podmínek pouze za předpokladu, že dosavadní úroveň zaměstnanosti bude ohrožena. Cílem je udržení úrovně zaměstnanosti. Na základě příslušného nařízení vlády tedy dojde k aktivaci poskytování příspěvku v době částečné práce. Novela má dělenou účinnost – 1. července 2021, 1. ledna 2022 a 1. července 2022.

V souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti, provedenou v roce 2021 zákonem č. 248/2021 Sb., vyvstane pro zaměstnavatele od 1. dubna 2022 nová povinnost zakotvená v zákoně o nemocenském pojištění – v rámci oznámení o dni skončení doby zaměstnání se zaměstnancem vůči OSSZ bude zaměstnavatel muset uvádět také údaje potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti (podle § 42 odst. 3 zákona o zaměstnanosti), týká-li se toto oznámení zaměstnaných osob.

Nově tak v souvislosti s touto změnou bude úřad práce na základě oprávnění zakotveného v zákoně o zaměstnanosti moci získávat údaje rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti z informačních systémů vedených Českou správou sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění. Tímto dojde k výraznému odbřemenění uchazeče o zaměstnání a zrychlení procesu rozhodování o přiznání podpory v nezaměstnanosti.

V reakci na výrazné změny hospodářské situace, které přímo souvisely se šířením nákazy COVID-19 v České republice a měly negativní dopad na trh práce a také v návaznosti na zvýšení minimální mzdy, je s účinností od 1. dubna 2022, tedy již pro 1. kalendářní čtvrtletí roku 2022, navrhováno navýšení maximální částky příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce podle § 78a odst. 17 zákona o zaměstnanosti, a to ve dvou variantách: varianta I – 14 200 Kč (zvýšení o 600 Kč) nebo na 14 600 Kč (zvýšení o 1 000 Kč) – varianta II. Navrhované opatření má zabránit nežádoucímu snižování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, které mají ztíženou možnost uplatnění na trhu práce. (Návrh nařízení vlády obsahující toto navýšení příspěvku je nyní v legislativním procesu, přičemž v současné době probíhá mezirezortní připomínkové řízení.)

Ve vztahu k problematice nelegálního zaměstnávání se předpokládá předložení návrhu na legislativní úpravu dosavadní definice nelegální práce zakotvenou v zákoně o zaměstnanosti.

Volno na vyhledání nového zaměstnání

14.2.2022, Zdroj: Státní ústav inspekce práce (http://www.suip.cz/)

Na pracovním trhu začíná být rušno a řada zaměstnanců se poohlíží po novém pracovním místě.

V souladu s ustanovením zákoníku práce (§ 199) nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu pracovní volno, případně pracovní volno s náhradou mzdy.

Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci stanoví prováděcí právní předpis – nařízení vlády č. 590/2006 Sb.. U překážky v práci – vyhledání nového zaměstnání – poskytne zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 půlden v týdnu po dobu odpovídající výpovědní době v délce 2 měsíců.

Náhrada mzdy nebo platu příslušní jen, jde-li o výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) ZP nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Jedná se o účelové pracovní volno a zaměstnanec je povinen zaměstnavateli prokázat, že pracovní volno čerpal skutečně k vyhledání nového zaměstnání.