Úraz řidiče z důvodu nevolnosti.

Práce s motorovou pilou – ochranný oděv.

Práce žáků s motorovou pilou.

Úraz řidiče z důvodu nevolnosti

28.2.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Prosím o informaci, zda lze za pracovní úraz považovat i situaci, kdy zaměstnanec např. řídí auto a z důvodu nevolnosti následně nabourá, přičemž si způsobí další poranění, nebo někdy bohužel i smrtelná zranění? Obdobně může dojít i v jiném případu, např. zaměstnanci se zamotá hlava, náhlá nevolnost apod. a díky pádu si např. zlomí ruku. Je možné uvedené úrazy uznat jako úrazy pracovní, i když příčinou je zdravotní stav zaměstnance?

Odpověď:

Ano, samozřejmě, to je podstata objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z titulu pracovního úrazu. Zaměstnavatel odpovídá vždy a všude pokud k úrazu dojde při plnění pracovních úrazů nebo v přímé souvislosti s ním. To je založeno na judikátu, který dokonce předcházel přijetí starého zákoníku práce.

Klasické rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR Rc 1/1963 (NS 4 Cz 86/61) vysvětluje „Pracovním úrazem se rozumí porušení zdraví, které bylo zaměstnanci způsobeno v přímé souvislosti s výkonem jeho zaměstnání nezávisle ne jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Toto zevní působení, označované také jako úrazový děj, je zpravidla takovou událostí, která vyvolá u postiženého subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v obvyklé práci nebo jen s určitými potížemi anebo jej dokonce z práce vyřazují. O úrazový děj může jít i v případech náhlého poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé těžké práce, ale za nepříznivých okolností, anebo se sice pohybuje v hranicích obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organismus pracovníka není přizpůsoben nebo na kterou svými schopnostmi nestačí. Existence určitého chorobného stavu, byť latentního, nemůže vyloučit závěr, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným stavem je přímá příčinná souvislost a že tedy vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno jako jednou z hlavních příčin, které je vyvolaly pracovním úkonem zaměstnance, při jehož provádění k němu došlo. Na tom nic nemůže měnit skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky jako je tomu u disposice vyvolané dříve vzniklým chorobným stavem.“

Proto všechny úrazy z důvodu náhlé nevolnosti, zakopnutí, uklouznutí, chvilkové nepozornosti zaměstnance atd. jsou úrazy pracovními. Epileptický záchvat, ke kterému dojde, když zaměstnanec zvedne těžké břemeno je také úraz pracovní, byť se zaměstnanec léčí na epilepsii, musí se ale prokázat ona zvýšená námaha, která předcházela vlastnímu úrazu (to že např. zvedl sám těžký pytel) a nemusí to být jen fyzická námaha, může to být i duševní námaha. O pracovní úraz jde např. i tehdy když zaměstnanec vstává z WC mísy a lupne mu v koleně.

U Vámi zmíněného řidiče je to pracovní úraz vždy, tam se musí jen vyšetřit, jestli byl v daném okamžiku připoutaný, nebo jestli si nehrál s telefonem apod., to by se pak zaměstnavatel mohl z odpovědnosti částečně deliberovat, ale nic víc, úraz je to vždy pracovní. Pády jsou příčinou úrazů (a i smrtelných) velice často, a nemusí jít jen o pád z výšky (ze střechy nebo z lešení), ale stačí uklouznutí na schodech a může dojít i k smrtelném úrazu. Doporučuji podívat se do Výročních zpráv SUIP, tam jsou některé „zajímavé“ pracovní úrazy popsány a člověku z nich mrazí v zádech.

Konstantní judikatura má také hezký judikát, který vysvětluje, kdy úraz není úrazem pracovním. Rozsudek Rc 11/1976 (NS ČSR Cpj 37/74) vysvětluje: „Nemůže být pracovním úrazem náhlá cévní příhoda, která byla vyvolána tím, že nadřízený pracovník nepříznivě hodnotil jiného pracovníka a odvolal jej z funkce, neboť k porušení na zdraví tu nedošlo v důsledku duševního přepětí nadměrným pracovním zatížením, ale z jiných důvodů.“

Odškodnění:

Pokud se týká odškodnění, tak platí, že vždy a za všech okolností má přednost odpovědnost zaměstnavatele a jeho zákonné pojištění podle § 205 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. Všechny pracovní úrazy se musí odškodňovat přes toto pojištění, protože odpovědný je zaměstnavatel. To, že v konkrétním případě si pojišťovna zúčtuje peníze na odškodnění úrazu zaměstnance (nebo jejich část) z havarijního pojištění řidiče, který nehodu zavinil je výhradně věc pojišťovny, resp. pojišťoven, to zaměstnance a zaměstnavatele nezajímá.

Práce s motorovou pilou – ochranný oděv

31.1.2022, Ing. Zdeněk Juránek, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem ohledně možnosti vysvětlení ustanovení bodu 4, § 8 NV č. 339/2017 Sb., kde se uvádí, že zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanec při práci s řetězovou pilou při těžební a pěstební činnosti a údržbě zeleně vždy používal ochranný oděv a pracovní obuv odolnou proti pořezání a další osobní ochranné pracovní prostředky stanovené zaměstnavatelem, s přihlédnutím k návodu výrobce na obsluhu řetězové pily.

Zejména prosím o informaci, zda se ochranným oděvem myslí vždy neprořezné kalhoty a neprořezná blůza, tj. např. kompletní souprava proti pořezu, včetně asi i rukavic, nebo zda lze uvažovat i např. jen o ochraně, která je zajištěna jen např. protiřeznými návleky na ruce a nohy?

Mnohdy musíme řešit problém, že zaměstnanec pracuje s pilou opravdu v rámci roku jen zcela výjimečně, příp. jen upravuje, zkracuje dovezené dřevo, stromy, a tak sice vnímáme možné nebezpečí pořezání, ale na druhou stranu rovněž vynaložené prostředky na OOPP, které se téměř nevyužijí jsou rovněž k zamyšlení…

Dále prosím i o informaci, zda si lze uvedené ustanovení vysvětlit tak, že pokud zaměstnanec nedělá uvedené práce, přesto s motorovou pilou něco řeže – trámy, resp. např. zpracovává v místě pracoviště dovezené klády – mimo vlastní místo kácení, tak již není dle zákona nutné, aby byl zaměstnanec vybaven oděvem odolným proti pořezání a vše by záleželo na vyhodnocení ze strany zaměstnavatele?

Odpověď:

Všeobecně známou je bohužel skutečnost, že současná právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejen v tomto případě umožňuje vícero možných názorů. Nejinak je tomu i v případě poskytování osobních ochranných pracovních prostředků obsluze řetězové pily.

Domnívám se však, že pokud se budeme držet základního principu definovaného § 104 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, je situace jasná. Riziko pořezání při obsluze řetězové pily odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce nelze. Zaměstnavatel je tedy povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Způsob, podmínky a dobu jejich používání musí stanovit na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem tohoto osobního ochranného pracovního prostředku (§ 3 odst. 4 nařízení vlády č. 390/2021 Sb.). Dle mého názoru je mimo jiné adekvátní ochranou v tomto případě pracovní oděv a obuv, obojí v úpravě odolné proti pořezání.

Pro úplnost ještě doplnění k v dotazu zmíněnému § 8 odst. 4 nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. V Příloze č. 3 tohoto nařízení vlády jsou uvedeny příklady činností a odvětví a obory činnosti, které mohou vyžadovat ve vztahu k rizikům a na základě jejich vyhodnocení poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků. U lesnictví a těžby dřeva jsou mimo jiné jako typ OOPP na ochranu dotčené části těla (trup/břicho/nohy) uvedeny kalhoty odolné proti propíchnutí nebo proříznutí.

Práce žáků s motorovou pilou

11.1.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Vztahuje se na žáky, kteří jsou mladiství v oboru lesnictví a mimo jiné musí pracovat s motorovou pilou § 8 odst. 3 nařízení vlády č. 339/2017 Sb. (Zaměstnavatel musí zajistit, aby obsluhou řetězové pily byl pověřen pouze zaměstnanec starší 18 let, který je k uvedené činnosti zdravotně způsobilý), nebo se stačí řídit pouze vyhláškou č. 18/2015 § 5 odst. 4: (4) Zákaz prací mladistvým zaměstnancům se nevztahuje na práce, při nichž se mladiství zaměstnanci připravují na povolání, pokud jsou vykonávány pod soustavným odborným dozorem a organizací práce nebo jinými opatřeními je zajištěna dostatečná ochrana jejich zdraví.

Přijde mi, že se tu legislativa poněkud rozchází.

Odpověď:

Nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru se týká podmínek vlastního výkonu práce v lese. Vzhledem k tomu, že nikde jinde v legislativě nemáme podmínky práce s motorovou pilou, bylo zde v tomto znění nařízení vlády s ohledem na rizikovost této činnosti příslušné ustanovení oproti předchozí právní úpravě (nařízení vlády č. 28/2002 Sb.) podstatně rozšířeno. Důraz se klade na zamezení používání řetězové pily bez příslušných bezpečnostních a ochranných prvků a zařízení a na požadavek používání osobních ochranných pracovních prostředků. Jak však zdůrazňuji – jedná se o nařízení vlády, které upravuje bezpečnostní podmínky práce v lese.

Zákazy prací mladistvých však máme především v zákoníku práce – v § 244 , § 245 a § 246. Tam také máme zásadu, že se zakazuje zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob, a to bezpochyby práce s řetězovou pilou je. To znamená, že i kdybychom neměli v § 8 odst. 3 nařízení vlády č. 339/2017 Sb. řečeno, že s řetězovou pilou může pracovat zaměstnanec starší 18 let, stejně by pracovat nemohl – protože jde o práci, při níž jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu.

Žáci ve škole (tím myslím samozřejmě i žáky v oboru lesnictví) nepracují, proto vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích) stanoví v § 5 odst. 4 podmínky, za nichž se mohou mladiství připravovat na práci, která je jinak považována za rizikovou, a pro kterou jsou stanoveny zvláštní bezpečností požadavky jinými předpisy.

Pro žáky v oboru lesnictví v podstatě tato vyhláška říká, že „Zákaz prací mladistvým zaměstnancům se nevztahuje na práce, při nichž se mladiství zaměstnanci připravují na povolání, pokud jsou vykonávány pod soustavným odborným dozorem a organizací práce nebo jinými opatřeními je zajištěna dostatečná ochrana jejich zdraví,

1. a)zařazené podle odstavce 1 písm. a) jako rizikové pro faktory zátěž teplem, chladem, hluk, vibrace nebo pracovní poloha, pokud lze na podkladě vyhodnocení zdravotních rizik vyloučit, že nedojde k poškození zdraví.“

Práce s motorovou pilou je práce s rizikem vibrací (vztahuje se na ní i nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací), proto je v praxi třeba především vyhodnotit zdravotní rizika práce s konkrétní motorovou pilou (asi hlavně na základě návodu dodaného výrobcem), a poté stanovit bezpečnostní opatření, která budou dodržována při výuce. Zejména je třeba zajistit, že při výuce nebudou žáci pracovat s motorovou pilou bez dozoru.