Metodická pomůcka Ministerstva pro místní rozvoj k umisťování, povolování a užívání fotovoltaických staveb a zařízení.

11.4.2022, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

struktura dokumentu

• FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY
• Drobné aplikace
• Síťové systémy (on-grid)
• Ostrovní systémy (off-grid)
• UMISŤOVÁNÍ, POVOLOVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ FOTOVOLTAICKÝCH SYSTÉMŮ
• Fotovoltaické (sluneční) elektrárny, solární parky (dále jen „FVE“) umístěné na pozemku
• Fotovoltaické (sluneční) elektrárny, solární parky (dále jen „FVE“) umístěné na stavbě
• Menší fotovoltaické systémy připojené na síť a ostrovní systémy (dále jen „FVS“) instalované na zastavěném stavebním pozemku
• Menší fotovoltaické systémy připojené na síť a ostrovní systémy (dále jen „FVS“) instalované na stavbě

Fotovoltaika je zcela výjimečným oborem, který získává elektrickou energii přímo ze slunečního záření a je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby elektřiny. Energie slunečního záření je jedním z obnovitelných zdrojů energie.

Citujeme z Fotovoltaika  [ PDF, 1MB ]:

Podpora elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie je významnou prioritou Evropského společenství, a to z důvodů bezpečnosti a diverzifikace zásobování elektřinou, ochrany životního prostředí a sociální a hospodářské soudržnosti. Rostoucí využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie představuje důležitou část souboru opatření potřebných ke splnění Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu a dalších mezinárodních závazků týkajících se snižování emisí skleníkových plynů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. 4. 2009, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví také závazné národní cíle, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie (cílem je nejméně 20 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve Společenství v roce 2020; národní cíl pro Českou republiku – 13 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v ČR v roce 2020). V Národním akčním plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů, jehož aktualizaci připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v prosinci 2015 (a vláda schválila 25. 1. 2016), se předpokládá v roce 2020 dosažení 15,3 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie.

V České republice hraje důležitou roli v oblasti fotovoltaiky zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie1, jehož hlavním cílem by měla být stabilizace podnikatelského prostředí v oblasti obnovitelných zdrojů energie v České republice. Prováděcím předpisem k tomuto zákonu je vyhláška č. 296/2015 Sb.2.

FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY

Drobné aplikace

Drobné aplikace tvoří nejmenší, avšak nezanedbatelný podíl na fotovoltaickém trhu. Jedná se o fotovoltaické články v kalkulačkách nebo také solární nabíječky (mobilní telefony, notebooky, fotoaparáty, MP3 přehrávače apod.).

Síťové systémy (on-grid)

Systémy připojené k síti jsou nejvíce uplatňovány v oblastech s hustou sítí elektrických vedení. Špičkový výkon síťových systémů je v rozmezí jednotek kilowatt až jednotek megawatt.

Možnosti aplikace:

• střechy rodinných domů (až desítky kWp – kilowatt peak³),
• fasády a střechy administrativních budov (desítky až stovky kWp),
• protihlukové stěny okolo dálnic,
• fotovoltaické elektrárny na volné ploše atd. Základními prvky on-grid fotovoltaických systémů jsou:
• fotovoltaické panely/fólie,
• měnič napětí (střídač), který ze stejnosměrného napětí vyrábí střídavé (230 V/~50 Hz),
• kabeláž,
• měření vyrobené elektrické energie (elektroměr),
• popř. sledovač Slunce, indikační a měřící přístroje.

Fotovoltaické (sluneční) elektrárny, solární parky

Jde obvykle o velké systémy o výkonech v řádech stovek kWp až desítek MWp, které jsou výkonnostně limitovány výhradně velikostí a charakterem (sklonem) pozemku a dále dostupností dostatečně kapacitní elektrické přípojky pro dodávání energie do distribuční sítě. Plocha panelů o nominálním výkonu 1 kWp činí přibližně 8 m² (mono nebo polykrystalických), plocha potřebného pozemku pod panely je v případě budování v několika řadách přibližně 2,5 násobek plochy panelů, protože mezi jednotlivými řadami panelů musí být takové rozestupy, aby si panely navzájem nestínily. Nároky na velikost pozemku jsou tím menší, čím více je pozemek jižně svažitější, tedy pokud mohou být jednotlivé řady mírně nad sebou – nejsou nutné tak velké rozestupy mezi jednotlivými řadami. Celý pozemek je nutno z bezpečnostních důvodů oplotit, nebo jinak zamezit přístupu neautorizovaných osob do prostoru elektrárny.

Menší systémy připojené na síť

Jde o menší systémy připojené na síť, jejichž výkon se pohybuje zpravidla v řádech jednotek až desítek kWp. Tyto fotovoltaické systémy připojené k rozvodné síti nejsou vzhledem k relativně kvalitní síti a stálosti dodávek elektřiny instalovány z důvodu nedostatku elektrické energie, jako je tomu u ostrovních systémů. Motivem instalace je zpravidla ekologický přínos fotovoltaického systému v tom, že při výrobě této elektřiny není vypouštěn žádný oxid uhličitý a dále jsou motivem pro pořízení fotovoltaického systému možné dosažitelné úspory potažmo i zisk, který může z takové investice plynout. Systémy připojené na síť jsou zpravidla budovány na rodinných domech, přičemž energie vyrobená systémem je buďto spotřebována přímo v dané stavbě a případné přebytky jsou prodány do distribuční sítě, nebo je systém určen výhradně k výrobě a dodávání za výkupní cenu do distribuční sítě, tedy bez žádné vlastní spotřeby v místě instalace (ta probíhá po jiné linii).

Ostrovní systémy (off-grid)

Ostrovní systémy nejsou připojené na síť. Jsou to systémy, které zásobují elektrickou energií stavby, u kterých není vybudována elektrická přípojka. Off-grid systémy se dále dělí na systémy s přímým napájením, hybridní systémy a systémy s akumulací elektrické energie.

U systémů s přímým napájením se jedná o prosté propojení solárního panelu a spotřebiče, kdy spotřebič funguje pouze v době dostatečné intenzity slunečního záření (nabíjení akumulátorů malých přístrojů, čerpání vody pro závlahu, napájení ventilátorů k odvětrání uzavřených prostor atd.).

Systémy s akumulací elektrické energie mají navíc solární baterie, které uchovají vyrobenou energii na dobu, kdy není dostatek slunečního svitu (v noci). Optimální dobíjení a vybíjení akumulátorové baterie je zajištěno elektronickým regulátorem.

Hybridní ostrovní systém je systém rozšířený o doplňkový zdroj elektřiny (větrná elektrárna, kogenerační jednotka atd.) z důvodu provozu zařízení s velkým příkonem.

Ostrovní systém se skládá z:

• fotovoltaických panelů/fólií,
• regulátoru dobíjení akumulátorů,
• akumulátoru (v 95 % olověný),
• střídače = měniče (pro připojení běžných síťových spotřebičů 230 V/~50 Hz),
• popř. sledovače Slunce, indikačních a měřících přístrojů, doplňkového zdroje elektřiny.

Systémy s přímým napájením

Tato varianta se používá v případech, kdy je připojené elektrické zařízení funkční jenom po dobu dostatečné intenzity slunečního záření. Jedná se pouze o propojení solárního modulu a spotřebiče přes regulátor napětí, například při čerpání vody pro závlahu, pohon protislunečních clon nebo nabíjení akumulátorů malých přístrojů – mobilní telefon, notebook, svítilna atd.

Systémy s akumulací elektrické energie

Tato varianta se používá v případech, kdy potřeba elektřiny nastává i v době bez slunečního záření. Z tohoto důvodu mají tyto ostrovní systémy speciální akumulátorové baterie, konstruované pro pomalé nabíjení i vybíjení; automobilové akumulátory se zde příliš nehodí, protože jsou konstruovány pro vysoký proud za krátký časový úsek. Optimální nabíjení a vybíjení akumulátorů je zajištěno regulátorem dobíjení.

Hybridní ostrovní systémy

Hybridní ostrovní systémy se používají tam, kde je nutný celoroční provoz a kde je občas používáno zařízení s vysokým příkonem. V zimních měsících je možné získat z fotovoltaického zdroje podstatně méně elektrické energie než v letních měsících. Proto je nutné tyto systémy navrhovat na zimní provoz, což má za následek zvýšení instalovaného výkonu systému a podstatné zvýšení pořizovacích nákladů. Výhodnější alternativou je proto rozšíření systému doplňkovým zdrojem elektřiny, který pokryje potřebu elektrické energie v obdobích s nedostatečným slunečním svitem a při provozu zařízení s vysokým příkonem. Takovým zdrojem může být větrná elektrárna, elektrocentrála, kogenerační jednotka apod.

UMISŤOVÁNÍ, POVOLOVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ FOTOVOLTAICKÝCH SYSTÉMŮ

Fotovoltaické (sluneční) elektrárny, solární parky (dále jen „FVE“) umístěné na pozemku

(Velké systémy o výkonu stovek kW až desítek MW; dodávají elektřinu do sítě, vyžadují licenci na výrobu elektřiny)

Stavba nebo zařízení sloužící pro výrobu elektrické energie ze zdrojů slunečního záření jako obnovitelného zdroje je ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) bod 18. energetického zákona4 a § 2 písm. a) a l) zákona č. 165/2012 Sb. výrobnou elektřiny.

Ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) bod 2, § 2 odst. 3 a § 3 odst. 2 stavebního zákona5 nelze stavbu nebo výrobní zařízení pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů považovat za veřejnou technickou infrastrukturu a v důsledku toho není možné využít např. ustanovení § 18 odst. 6 stavebního zákona a umístit výrobnu elektřiny na nezastavitelných pozemcích [§ 2 odst. 1 písm. e) stavebního zákona].

Umístění

Podkladem pro vydání územního rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu, kterým se FVE umisťuje, je závazné stanovisko orgánu územního plánování (§ 96b stavebního zákona.) Orgán územního plánování v závazném stanovisku určí, zda je záměr přípustný z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, či nikoliv. Pokud je stavební úřad zároveň orgánem územního plánování příslušným k vydání závazného stanoviska, obstarává závazné stanovisko orgánu územního plánování stavební úřad, není-li toto závazné stanovisko součástí koordinovaného závazného stanoviska.

1. Na území obce, která nemá platný územní plán

• Na pozemku v nezastavěném území

Podle § 18 odst. 5 a § 188a stavebního zákona nelze na pozemcích v nezastavěném území umístit FVE.

• Na pozemku v zastavěném území

Podle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.6 lze v zastavěném území obce, která nemá územní plán, územní plán obce, regulační plán nebo územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, vymezovat pozemky a umisťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, pro stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením a rekreací, a pro stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství; vymezování jiných pozemků a umisťování dalších staveb na nich je možné, jen pokud tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy. Při splnění podmínek tohoto ustanovení lze stavbu FVE umístit.

Umístění FVE vyžaduje vydání územního rozhodnutí, které je možné nahradit veřejnoprávní smlouvou (§ 78a stavebního zákona). Postupuje se podle § 76 a násl. stavebního zákona.

1. Na území obce, která má platný územní plán

Závaznost územního plánu pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí, je stanovena v § 43 odst. 5 stavebního zákona. Územní plán z hlediska cílů územního plánování v tomto směru stanoví hlavní, přípustné, nepřípustné, popřípadě podmíněně přípustné využití konkrétních ploch daného území. Umístění FVE je možné především v plochách výroby a v plochách smíšených výrobních, pokud jsou vymezeny územním plánem. Pokud záměr není uveden v přípustném, nepřípustném ani podmíněně přípustném využití, je třeba jej posoudit z hlediska jeho slučitelnosti s funkcí hlavní.

• Na pozemku v nezastavěném území

Ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona se uplatní i v obcích, které mají územní plán. Územní plán nemůže jít nad rámec ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona. Může pouze „zpřísnit“ možnost umisťování staveb v tomto ustanovení uvedených (ve veřejném zájmu zúžit jejich okruh). Podle § 18 odst. 5 stavebního zákona nelze na pozemcích v nezastavěném území umístit FVE.

• Na pozemku v zastavěném území a v zastavitelné ploše

Stavby FVE lze umístit pouze v souladu s územním plánem.

Umístění vyžaduje vydání územního rozhodnutí, které lze nahradit veřejnoprávní smlouvou (§ 78a stavebního zákona). Postupuje se podle § 76 a násl. stavebního zákona.

Územní rozhodnutí se nevydává v případě, že FVE má být umístěna v území, pro které je vydán regulační plán, který v řešené ploše stanoví podmínky pro umístění a prostorové uspořádání FVE, tj. v rozsahu nahrazujícím územní rozhodnutí.

Provedení

Provedení FVE vyžaduje vydání stavebního povolení (§ 108 odst. 1 stavebního zákona), které může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 116 stavebního zákona). FVE může být provedena také na základě oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o stavbu, o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v případě významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem (§ 117 odst. 1 stavebního zákona).

FVE lze též povolit jedním rozhodnutím, vydaným ve společném územním a stavebním řízení podle § 94j a násl. stavebního zákona.

Užívání

FVE může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí. (§ 119 a násl. stavebního zákona).

Fotovoltaické (sluneční) elektrárny, solární parky (dále jen „FVE“) umístěné na stavbě

(Velké systémy o výkonu stovek kW až desítek MW; dodávají elektřinu do sítě, vyžadují licenci na výrobu elektřiny)

Stejné jako v bodě 3. 1. je FVE výrobnou elektřiny. Stávající stavbu, na které je FVE umístěna, využívá FVE jako nosnou konstrukci, ale není její součástí7. Jedná se případ tzv. „stavby na stavbě“.

Umístění

Podkladem pro vydání územního rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu, kterým se FVE umisťuje, je závazné stanovisko orgánu územního plánování (§ 96b stavebního zákona.) Orgán územního plánování v závazném stanovisku určí, zda je záměr přípustný z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, či nikoliv. Pokud je stavební úřad zároveň orgánem územního plánování příslušným k vydání závazného

stanoviska, obstarává závazné stanovisko orgánu územního plánování stavební úřad, není-li toto závazné stanovisko součástí koordinovaného závazného stanoviska.

1. Na území obce, která nemá platný územní plán

Podle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. lze v zastavěném území obce, která nemá územní plán, územní plán obce, regulační plán nebo územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, vymezovat pozemky a umisťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, pro stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením a rekreací, a pro stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství; vymezování jiných pozemků a umisťování dalších staveb na nich je možné, jen pokud tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy. Při splnění podmínek tohoto ustanovení lze stavbu FVE umístit.

Umístění FVE vyžaduje vydání územního rozhodnutí, které je možné nahradit veřejnoprávní smlouvou (§ 78a stavebního zákona). Postupuje se podle § 76 a násl. stavebního zákona.

Umístění FVE na stavbě je spojeno se stavebními úpravami této stávající stavby, které podle § 79 odst. 5 stavebního zákona nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

1. Na území obce, která má platný územní plán

Závaznost územního plánu pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí, je stanovena v § 43 odst. 5 stavebního zákona. Územní plán z hlediska cílů územního plánování v tomto směru stanoví hlavní, přípustné, nepřípustné, popřípadě podmíněně přípustné využití konkrétních ploch daného území. Umístění FVE je možné především v plochách výroby a v plochách smíšených výrobních, pokud jsou vymezeny územním plánem. Pokud záměr není uveden v přípustném, nepřípustném ani podmíněném využití, posuzuje jej stavební úřad z hlediska jeho slučitelnosti s funkcí hlavní.

Stavby FVE lze umístit pouze v souladu s územním plánem.

Umístění FVE vyžaduje vydání územního rozhodnutí, které lze nahradit veřejnoprávní smlouvou (§ 78a stavebního zákona). Postupuje se podle § 76 a násl. stavebního zákona.

Umístění FVE na stavbě je spojeno se stavebními úpravami této stávající stavby, které podle § 79 odst. 5 stavebního zákona nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

Provedení

Provedení FVE vyžaduje vydání stavebního povolení (§ 108 odst. 1 stavebního zákona), které může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 116 stavebního zákona). FVE může být provedena také na základě oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o stavbu, o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v případě významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem (§ 117 odst. 1 stavebního zákona).

FVE lze též povolit jedním rozhodnutím, vydaným ve společném územním a stavebním řízení podle § 94j a násl. stavebního zákona.

Na stavební úpravy stávající stavby vyvolané umístěním FVE je možné použít (podle konkrétně navržených stavebních úprav) § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona – stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby8 ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby9 a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou, nebo § 108 až 117 stavebního zákona – stavební povolení vyžadují stavební úpravy, které nesplňují podmínky pro použití výše uvedeného ustanovení § 103 stavebního zákona (§ 108 až 115 stavebního zákona); stavební povolení může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 116 stavebního zákona), nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o stavbu, o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v případě významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem (§ 117 odst. 1 stavebního zákona).

Ustanovení § 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona v tomto případě použít nelze, protože se nejedná o stavební úpravy pro změny v užívání části stavby (stavebními úpravami souvisejícími s umístěním FVE na stávající stavbu se nemění užívání stavby ani její části).

Užívání

FVE může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí (§ 119 a násl. stavebního zákona).

Pokud vyvolané stavební úpravy stávající stavby nevyžadovaly stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, nevyžadují ani kolaudaci (§ 119 odst. 1 stavebního zákona).

Pokud byly vyvolané stavební úpravy prováděny na základě stavebního povolení nebo na podkladě veřejnoprávní smlouvy anebo certifikátu autorizovaného inspektora, lze je užívat na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí (§ 119 a násl. stavebního zákona).

Menší fotovoltaické systémy připojené na síť a ostrovní systémy (dále jen „FVS“) instalované na zastavěném stavebním pozemku

(Výkon v jednotkách až desítkách kW, primárně pro vlastní potřebu, ostrovní systémy a systémy do 10 kW včetně připojené na síť nevyžadují licenci)

Vnitřní elektrické rozvody patří mezi technická zařízení stavby. Mohou být připojeny na distribuční síť nebo mohou být zásobovány elektrickou energií z vlastního zdroje, např. FVS, umístěného ve stavbě nebo na pozemku stavby, tj. na zastavěném stavebním pozemku. V takovém případě je FVS nedílnou součástí stavby a spolu s dalším technickým zařízením zabezpečuje způsob využití stavby, pro který byla navržena a provedena a ke kterému bylo následně povoleno i její užívání.

Podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb.10 musí být stavby podle druhu a potřeby napojeny na vodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, sítě potřebných energií a na sítě elektronických komunikací. Podle § 8 odst. 1 téže vyhlášky musí být stavba navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních

podmínek a životního prostředí, ochrana proti hluku, bezpečnost při užívání a v neposlední řadě též úspora energie a tepelná ochrana (upravuje zákon č. 406/2000 Sb.11 a vyhláška č. 78/2013 Sb.12).

Vzhledem k výše uvedenému, se menší systémy připojené na síť, jejichž vyrobená energie je buďto spotřebována přímo v dané stavbě a případné přebytky jsou prodány do distribuční sítě, nebo je vyrobená energie určena výhradně k výrobě a dodávání za výkupní cenu do distribuční sítě, ze které se pak odebírá pro vlastní spotřebu stavby, a rovněž systémy sloužící pro výrobu elektrické energie k zásobování staveb, u kterých není vybudována elektrická přípojka, posuzují jako technická zařízení stavby.

Umístění

Pro FVE umisťovanou na zastavěném stavebním pozemku v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, je třeba závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona pouze pro FVE o výkonu větším než 20 kW (pokud je stavební úřad zároveň orgánem územního plánování příslušným k vydání závazného stanoviska, obstarává závazné stanovisko orgánu územního plánování stavební úřad, není-li toto závazné stanovisko součástí koordinovaného závazného stanoviska). Soulad s územně plánovací dokumentací a cíli a úkoly územního plánování pro FVE o výkonu do 20 kW (včetně) posoudí stavební úřad v rámci opatření, kterým FVE umisťuje (§ 90 odst. 2 stavebního zákona)

Podle § 76 odst. 1 stavebního zákona lze umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich užívání na území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak. FVS, který je technickým zařízením stavby (je její součástí), ale je instalovaný na zastavěném stavebním pozemku, proto podléhá územnímu posouzení. Záměr žadatele lze umístit, pokud je v souladu s požadavky § 90 stavebního zákona. Při posouzení umístění FVS na pozemku je třeba vycházet z možností daných zejména platnou vyhláškou č. 501/2006 Sb.

Připojení FVS ke stavbě, jejímž technickým zařízením je, je spojeno se stavebními úpravami této stávající stavby, které podle § 79 odst. 5 stavebního zákona nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

1. Na pozemcích staveb pro bydlení, tj. na pozemku rodinného domu a na pozemku bytového domu

(v plochách bydlení dle § 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb.)

V tomto případě splňuje FVS, jako technické zařízení stavby, § 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., neboť je zařízením souvisejícím a podmiňujícím bydlení, a proto je možné jej na pozemcích staveb pro bydlení umístit. Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem (§ 96 stavebního zákona) nebo veřejnoprávní smlouvou (§ 78a stavebního zákona).

1. Na pozemku stavby rodinné rekreace

(v plochách rekreace dle 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb.)

Podle § 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. lze na pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci umístit stavbu nebo zařízení související s rodinnou rekreací či rodinnou rekreaci podmiňující. FVS, jako technické zařízení stavby, uvedený požadavek splňuje, a proto je možné jej na pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci umístit. Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem (§ 96 stavebního zákona) nebo veřejnoprávní smlouvou (§ 78a stavebního zákona).

1. Na pozemku jiné stavby

Při respektování požadavků na vymezování a využívání pozemků a umisťování staveb na nich podle platné vyhlášky č. 501/2006 Sb., lze technické zařízení stavby umístit také na pozemku jiné stavby než stavby pro bydlení nebo pro rodinnou rekreaci. Při umisťování se postupuje podle § 76 a násl.

stavebního zákona. Územní rozhodnutí je možné nahradit územním souhlasem (§ 96 stavebního zákona) nebo veřejnoprávní smlouvou (§ 78a stavebního zákona).

Provedení

Pro povolení provedení FVS, který je instalován na pozemku stavby, je rozhodné, jaký je jeho celkový instalovaný výkon a s jakými stavebními úpravami stavby, jejímž technickým zařízením FVS je, je připojení FVS spojeno.

Podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 9 stavebního zákona nevyžadují stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Pokud je tedy celkový instalovaný výkon FVS do 20 kW nevyžaduje jeho instalace stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, pokud je celkový instalovaný výkon FVS vyšší než 20 kW, vyžaduje jeho instalace stavební povolení. Stavební povolení může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 116 stavebního zákona) nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 odst. 1 stavebního zákona). FVE lze povolit jedním rozhodnutím, vydaným ve společném územním a stavebním řízení podle § 94j a násl. stavebního zákona.

Na stavební úpravy stavby vyvolané připojením FVS, který je technickým zařízením stavby a který je instalovaný na pozemku této stavby, je možné použít (podle konkrétních navržených stavebních úprav)

• 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona – stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou, nebo
• 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona – ohlášení postačí u stavby13 pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, nebo
• 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona – ohlášení postačí u stavby13 do 70 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, anebo
• 108 až 117 stavebního zákona – stavební povolení vyžadují stavební úpravy, které nesplňují podmínky pro použití § 103 nebo § 104 stavebního zákona (§ 108 až 115 stavebního zákona); stavební povolení může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 116 stavebního zákona) nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 odst. 1 stavebního zákona).

Ustanovení § 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona v tomto případě použít nelze, protože se nejedná o stavební úpravy pro změny v užívání části stavby (instalací FVS a jeho připojením se nemění užívání stavby ani její části).

Užívání

Pokud byl FVS prováděn na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu anebo na základě veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující, neboť jeho provedení nevyžadovalo stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, nevyžaduje jeho užívání kolaudační souhlas ani kolaudační rozhodnutí (§ 119 odst. 1 stavebního zákona).

Pokud byly vyvolané stavební úpravy prováděny na základě ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) nebo písm. d) stavebního zákona, nebo na základě stavebního povolení anebo

na podkladě veřejnoprávní smlouvy nebo certifikátu autorizovaného inspektora, a současně se jedná o stavbu, jejíž vlastnosti nemohli budoucí uživatelé ovlivnit nebo o stavbu, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu anebo o změnu stavby, která je kulturní památkou, lze je užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí (§ 119 a násl. stavebního zákona).

Menší fotovoltaické systémy připojené na síť a ostrovní systémy (dále jen „FVS“) instalované na stavbě

(Výkon v jednotkách až desítkách kW, primárně pro vlastní potřebu; ostrovní systémy a systémy do 10 kW včetně připojené na síť nevyžadují licenci)

Stejně jako v bodě 3. 3. slouží FVS k zásobování stavby elektrickou energií, patří mezi technická zařízení stavby, je její nedílnou součástí a spolu s dalším technickým zařízením zabezpečuje způsob využití stavby, pro který byla navržena a provedena a ke kterému bylo následně povoleno i její užívání.

Umístění

Pokud je FVS instalován na stavbu popř. do stavby, jedná se o změnu dokončené stavby – o stavební úpravy dokončené stavby. Podle § 79 odst. 5 stavebního zákona nevyžadují stavební úpravy rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. 

Provedení

Způsob povolení provedení FVS resp. stavebních úprav spojených s instalací FVS se posuzuje podle konkrétních navržených stavebních úprav. Za podmínek daných stavebním zákonem lze aplikovat

• § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona – stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou, nebo
• § 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona – ohlášení postačí u stavby13 pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, nebo
• § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona – ohlášení postačí u stavby13 do 70 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, anebo
• § 108 až 117 stavebního zákona – stavební povolení vyžadují stavební úpravy, které nesplňují podmínky pro použití § 103 nebo § 104 stavebního zákona (§ 108 až 115 stavebního zákona); stavební povolení může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 116 stavebního zákona) nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 odst. 1 stavebního zákona).

Ustanovení § 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona v tomto případě použít nelze, protože se nejedná o stavební úpravy pro změny v užívání části stavby (instalací FVS se nemění užívání stavby ani její části).

Užívání

Pokud provedení stavebních úprav spojených s instalací FVS nevyžadovalo podle § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, nevyžaduje užívání FVS kolaudační souhlas ani kolaudační rozhodnutí (§ 119 odst. 1 stavebního zákona).