Dotaz: Nakládání s výkopovou zeminou.  

Dotaz: Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů.  

Dotaz: Nakládání s výkopovou zeminou.

18.5.2022, Ing. Petr Šulc, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dotaz se týká nakládání s výkopovou zeminou pro účely stavby v místě, na kterém byla vytěžena, tzn. mimo režim zákona o odpadech, tzn. zpětné použití zemin k terénním úpravám stavby vymezené stavebním rozhodnutím.

Podle paragrafu 2 odst. 3 zákona o odpadech se tento zákon nevztahuje na vytěženou NEKONTAMINOVANOU zeminu, která bude použita pro účely stavby v místě, kde byla vytěžena. Je tedy i pro tyto účely a v tomto případě (vracíme tam, kde bylo vytěženo) potřeba vždy doložit analýzami, že zemina není kontaminována a splňuje požadavky vyhl. 273/2021 Sb., v jejím platném znění, k zasypávání, i když existují např. indicie, že zemina kontaminovaná není (greenfield)?

Jak by se postupovalo ve stejném případě, ale stavba by byla prováděna na území (brownfield), které bylo úspěšně odsanováno na sanační limity stanovené v rozhodnutí ČIŽP na základě výsledků analýzy rizik? Zemina v tomto případě je tedy zřejmě kontaminována nad přirozené pozadí, ale tento stav na základě analýzy rizika není spojen již s žádnými nepřijatelnými zdravotními a ekologickými riziky. Bylo by tedy na tuto zeminu při záměru jejího zpětného použití na místě vytěžení nahlíženo jako na kontaminovanou (nesplnění limitů pro zasypávání) z hlediska zákona o odpadech a prováděcí vyhlášky č. 273/2021 Sb., v jejich platných znění, či „nekontaminovanou“ (podloženo rizikovou analýzou)?

Odpověď:

Pro možnost  aplikace § 2 odst. 1  písm.  e)  zákona č. 541/2020 Sb., o  odpadech,  ve znění  pozdějších  změn,  je nezbytné  splnit následující  podmínky,  aby se na nakládání  s takovou  zeminou  nevztahoval  zákon  o odpadech:

1. musí  se jednat  o  zeminu (a jiný přírodní materiál) nekontaminovanou
2. vytěženou  během  stavební  činnosti
3. pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen

Zde nalézáme dvě nejistoty v pojmech „stavební  činnost“ a „nekontaminovaná zemina“.  „Stavební  činnost“ lze chápat  jako činnosti při  provádění  staveb,  realizované  na základě stavebního  povolení (nebo obdobného principu – např. ohlášení atd.) v souladu  s projektovou  dokumentací.

V případě pojmu „nekontaminovaná zemina“ je nutné  vycházet z hodnot obsahu  škodlivin v zemině, které jsou  přítomny v přirozeném  pozadí  dané lokality stavby. Kontaminovaná  zemina je tedy taková zemina, která má  obsah škodlivin maximálně rovný hodnotám  pozadí  dané  lokality. Tato  zemina nesmí  být  znehodnocena (ve vztahu k přirozenému stavu) ani kontaminována před provedením  stavby,  ani  v průběhu  realizace stavby. S vytěženou  zeminou  nesmí být  nakládáno  tak,  aby v průběhu  těžby, manipulace, soustřeďování a zpětného zásypu nedošlo  ke kontaminaci –  ke znečištění s následkem zvýšení obsahu škodlivin nad hodnoty dané  lokality.

Důkazní  břemeno je v takovém  případě na subjektu – investorovi nebo  na dodavateli  stavebních  prací,  dle jejich  dohody. Je tedy v zájmu povinné  osoby, aby opatřila osvědčené  potvrzení,  dokládající soulad s § 2 odst. 1 písm.  e)  zákona o  odpadech. Na kontrolním  orgánu pouze břemeno  vyvrácení  takového  odborného  posouzení.

Potřeba odborného  posouzení se zvyšuje,  pokud by vytěžená  zemina,  určená  k opětovným  zásypům  v rámci  stavby byla umístěna (soustředěna) mimo  lokalitu  stavby. Je přitom  nutné  mít  na paměti,  že vrácení zeminy zpět do  lokality stavby musí  být  jisté,  tzn.  že je tak  uvedeno  v projektu a/nebo  v povolení  stavby.

Ve druhém případě je předpoklad kontaminace zeminy nad úroveň přirozeného pozadí lokality stavby. Jednalo  by se tak o  zeminu  kontaminovanou,  neumožňující  využití  režimu § 2 odst. 1  písm.  e)  zákona č. 541/2020 Sb., o  odpadech,  ve znění  pozdějších  změn. V takovém  případě by bylo  nutné použít vytěženou  zeminu jako  odpad ke zpětným  zásypům v souladu  s požadavky § 6 vyhlášky  č. 273/2021 Sb.,  o  podrobnostech  nakládání  s odpady,  v platném  znění.  Tzn. řešit problematiku  „zasypávání“ dle speciální  úpravy v ustanovení  § 6 odst. 5 a souvisejících ustanovení vyhlášky o  podrobnostech  nakládání  s odpady.

Kromě provozního  řádu s popisem a zdůvodněním navýšených limitů musí  být  zpracován hydrogeologický  posudek a hodnocení  rizika v dané  lokalitě. Hydrogeologický  posudek  a analýza rizika budou podkladem pro  zpracování  provozního  řádu.  Pokud by přicházelo v úvahu  využití  více než 1000 t zeminy, musí  být zpracováno  hodnocení  rizika v dané  lokalitě,  které  je dle § 6 odst.  6  přílohou  provozního  řádu. Součástí hodnocení rizika v tomto  případě musí být rovněž specifikace nejbližších ochranných pásem vodních zdrojů a dále informace, zda bude docházet k využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody.

Dotaz: Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů.

19.5.2022, Ing. Tomáš Lank, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Ráda bych se zeptala, kdo je povinný nahlásit OLPNO.

Jsme firma, která produkuje nebezpečné odpady. Ve smlouvě s jednou odpadářskou firmou to máme, že to dělají oni. Jiná odpadářská firma nám tvrdí, že toto se dělat nemusí, také to oni nedělají, ani nemají ve smlouvě.

Jsme tedy dle zákona za provedení OLPNO odpovědní my jako původce odpadu?

Odpověď:

Ohlašování přepravy se věnuje § 78 zákona 541/2020 Sb. Hned z první věty vyplývá, že tuto povinnost máte vy –  původce, cituji :“Původce odpadu nebo oprávněná osoba, kteří odesílají odpad ze své provozovny nebo zařízení, (dále jen „odesilatel“) jsou povinni“

Ale vysvětlím příklady, které mohou v praxi nastat, protože ono hodně záleží na tom, jestli pro odpad přijelo auto vyslané ze stacionární provozovny nebo jestli přijelo mobilní zařízení.

Pokud přijelo auto ze stacionární provozovny, pak jste vy původce také odesílatelem a ČIŽP u vás bude hledat při kontrole vystavené jízdy v sepnu (toto se běžně kontroluje).

Pokud ale přijelo pro odpady mobilní zařízení, což dneska dělá většina odpadářských firem, že u vás převezme odpady v místě nakládky do vlastnictví (což vyplývá z pravidel provozování mobilního zařízení), pak je povinen vystavit OLPNO provozovatel tohoto mobilního zařízení. Tato povinnost je napsaná v § 78 odst. 2. Při předávce odpadů do MZ pak v SEPNU jako původce nejste vůbec vidět u té konkrétní jízdy.

Předávat odpady do MZ je tak určitou výhodou a nejen z tohoto důvodu. Ale vy nenesete za odpad odpovědnost hned v místě předání v místě nakládky. Už jsem se setkal s tím, že si firmy do výběrových řízení na dodavatele kladou do podmínek v zadávací dokumentaci, že mobilní zařízení budou preferována při konečném výběru dodavatele.