Nové normy ČSN ekologie a životní prostředí – květen 2022.

Vláda schválila upravený plán odpadového hospodářství, zahrnuje nové cíle.

Nové normy ČSN ekologie a životní prostředí – květen 2022.

11.5.2022, Zdroj: ÚNMZ, ENVIprofi

Nové a aktualizované normy související s ochranou životního prostředí a ekologií v podniku, které vyšly ve věstníku ÚNMZ v květnu 2022.

NOVÉ NORMY

ČSN EN IEC 62934 (33 9201)
Integrace obnovitelných zdrojů do sítí – Termíny a definice; (idt IEC 62934:2021);
kat.č. 514153

ČSN ISO 16075-4 (75 9023)
Směrnice pro využití čištěných odpadních vod pro projekty závlah – Část 4: Monitoring;
kat.č. 514875

ČSN ISO 587 (44 1361)
Uhlí a koks – Stanovení chloru s použitím Eschkovy směsi;
kat.č. 514729

ČSN ISO 17247 (44 1381)
Uhlí a koks — Úplná analýza;
kat.č. 514728

ČSN ISO 16075-3 (75 9023)
Směrnice pro využití čištěných odpadních vod pro projekty závlah – Část 3: Součásti projektu pro opětovné využití pro závlahy;
kat.č. 514683

OPRAVY ČSN

ČSN EN ISO 11737-1 (85 5260)
Sterilizace výrobků pro zdravotní péči – Mikrobiologické metody – Část 1: Stanovení populace mikroorganismů na výrobcích; Vydání: Srpen 2018 Oprava 1; Vydání: Květen 2022 (Oprava je vydána tiskem)
kat.č. 514800

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

ČSN EN 15784 (46 7045)
Krmiva: Metody vzorkování a analýzy – Detekce a stanovení počtu bakterií rodu Bacillus používaných jako doplňkové látky v krmivech; EN 15784:2021; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514233

ČSN EN 15786 (46 7047)
Krmiva: Metody vzorkování a analýzy – Detekce a stanovení počtu bakterií rodu Pediococcus používaných jako doplňkové látky v krmivech; EN 15786:2021; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514232

ČSN EN 15787 (46 7048)
Krmiva: Metody vzorkování a analýzy – Detekce a stanovení počtu bakterií rodu Lactobacillus používaných jako doplňkové látky v krmivech; EN 15787:2021; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514231

ČSN EN 15788 (46 7049)
Krmiva: Metody vzorkování a analýzy – Detekce a stanovení počtu bakterií rodu Enterococcus (E. faecium) používaných jako doplňkové látky v krmivech; EN 15788:2021; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514230

ČSN EN 15789 (46 7050)
Krmiva: Metody vzorkování a analýzy – Detekce a stanovení počtu bakterií Saccharomyces cerevisiae používaných jako doplňkové látky v krmivech; EN 15789:2021; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514234

ČSN EN ISO 22526-1 (64 0501)
Plasty – Uhlíková a environmentální stopa plastů z biologického materiálu – Část 1: Obecné principy; EN ISO 22526-1:2021; ISO 22526-1:2020; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514215

ČSN EN ISO 22526-2 (64 0501)
Plasty – Uhlíková a environmentální stopa plastů z biologického materiálu – Část 2: Uhlíková stopa materiálu, množství (hmotnost) CO2 odstraněné z ovzduší a zabudované do polymerní molekuly; EN ISO 22526-2:2021; ISO 22526-2:2020; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514214

ČSN EN ISO 22526-3 (64 0501)
Plasty – Uhlíková a environmentální stopa plastů z biologického materiálu – Část 3: Uhlíková stopa procesu, požadavky a směrnice pro kvantifikaci; EN ISO 22526-3:2021; ISO 22526-3:2020; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514221

ČSN EN ISO 22404 (64 0502)
Plasty – Stanovení aerobní biodegradace neplovoucích materiálů vystavených mořskému sedimentu – Metoda analýzou uvolněného oxidu uhličitého; EN ISO 22404:2021; ISO 22404:2019; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514220

ČSN EN ISO 22403 (64 0503)
Plasty – Stanovení inherentní aerobní biodegradability materiálů vystavených mořskému inokulu za laboratorních mezofilních aerobních podmínek – Zkušební metody a požadavky; EN ISO 22403:2021; ISO 22403:2020; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514219

ČSN EN ISO 22766 (64 0506)
Plasty – Stanovení stupně rozpadu plastového materiálu v mořském prostředí za skutečných terénních podmínek; EN ISO 22766:2021; ISO 22766:2020; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514218

ČSN EN ISO 23977-1 (64 0507)
Plasty – Stanovení aerobní biodegradace plastových materiálů vystavených mořské vodě – Část 1: Metoda analýzou uvolněného oxidu uhličitého; EN ISO 23977-1:2021; ISO 23977-1:2020; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514216

ČSN EN ISO 23977-2 (64 0507)
Plasty – Stanovení aerobní biodegradace plastových materiálů vystavených mořské vodě – Část 2: Metoda měřením spotřeby kyslíku v uzavřeném respirometru; EN ISO 23977-2:2021; ISO 23977-2:2020; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514217

ČSN EN 17371-2 (76 3604)
Poskytování služeb – Část 2: Smlouvy o službách – Návod pro návrh, obsah a strukturu smluv; EN 17371-2:2021; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514204

ČSN EN 13138-1 (83 2763)
Plovací pomůcky pro výuku plavání – Část 1: Bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro plovací pomůcky, které uživatel obléká; EN 13138-1:2021; EN 13138-1:2021/AC:2022; Platí od 2022-06-01
kat.č. 513961

ČSN EN 17255-3 (83 4778)
Stacionární zdroje emisí – Systémy pro sběr a zpracování dat – Část 3: Specifikace požadavků na výkonnostní zkoušky systémů sběru a zpracování dat; EN 17255-3:2021; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514200

ČSN EN ISO 11916-3 (83 6224)
Kvalita půdy – Stanovení vybraných výbušnin a podobných látek – Část 3: Metoda kapalinové chromatografie-tandemové hmotnostní spektrometrie (LC-MS/MS); EN ISO 11916-3:2021; ISO 11916-3:2021; Platí od 2022-06-01
kat.č. 514199

Vláda schválila upravený plán odpadového hospodářství, zahrnuje nové cíle.

12.5.2022, Zdroj: ČTK

Maximální opětovné využití složek odpadu, prevence jeho vzniku, výrazný pokles skládkování a rozvoj oběhového hospodářství jsou cíle plánu odpadového hospodářství pro roky 2015 až 2024. Jeho aktualizaci dnes schválila vláda, informoval na tiskové konferenci vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dokument zahrnuje změny v příslušné evropské legislativě a v loni v Česku přijatém balíčku odpadových zákonů. Původní plán vláda schválila v roce 2014.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), která je v covidové karanténě, v tiskové zprávě uvedla, že bez aktualizace by nebylo možné čerpat peníze na proměnu odpadového hospodářství z nového Operačního programu Životní prostředí 2021+. Ministerstvo životního prostředí letos zahájí přípravu nového plánu pro léta 2025 až 2035.

Materiál zmiňuje nutnost podpory využití odpadů jako zdrojů surovin, růstu jejich recyklace, postupné omezování skládkování využitelných odpadů i zákaz skládkování takového odpadu od roku 2030, což vyplývá z nové legislativy. Míra skládkování je v Česku podle expertů stále vysoká, předloni na skládky putovalo 48 procent komunálních odpadů. K poklesu má přispět i postupný růst poplatku za skládkování využitelných odpadů. Letos činí 900 korun za tunu na skládce uloženého odpadu, meziročně o stokorunu více.

Podle plánu by mělo do roku 2035 klesnout množství odpadu na skládkách na deset procent z celkové produkce komunálního odpadu. V roce 2025 by se mělo 55 procent komunálního odpadu opětovně využít či recyklovat, v roce 2030 pak 60 procent. Směsný komunální odpad po vytřídění využitelných, nebezpečných či biologicky rozložitelných složek má podle plánu směřovat do zařízení pro energetické využití odpadu.

Podle dokumentu je také třeba rozšířit v obcích nádoby pro biologicky rozložitelné odpady. Zmiňuje možnost, že by zapracování kompostu do zemědělské půdy mohlo být povinné. Zemědělce by pak bylo potřeba k částečné náhradě průmyslových hnojiv motivovat. U potravinového odpadu dokument apeluje na podporu darování potravin a osvěty proti plýtvání. Zabývá se i možností darování zbylého jídla z restaurací a jídelen, což nyní není jasně právně ošetřeno.

„Zvyšují se ambice v tom, abychom dokázali ještě lépe a efektivně nakládat s odpady v České republice, abychom také reagovali například na snižování množství rizikových látek v kalech, které jsou odpadními produkty z čističky odpadních vod. Není to jen o klasickém třídění a recyklaci, strategie se zaměřuje i na další výzvy,“ řekl Jurečka.

Plán také zahrnuje cíle zákona, který nyní projednává Sněmovna, podle něhož plastové nápojové lahve budou muset od roku 2025 obsahovat alespoň čtvrtinu recyklovaného plastu a všechny nápojové plastové lahve o objemu až tři litry od roku 2030 alespoň 30 procent recyklátu. Nápojové lahve do tří litrů také budou muset mít od poloviny roku 2024 připevněná plastová víčka. Recyklace obalů by podle plánu měla do roku 2025 dosáhnout 70 procent, do roku 2030 pak 75 procent.

Plán počítá i se zavedením tříděného sběru pro textilní odpad do ledna 2025 a definuje recyklační cíle u různých druhů elektroodpadu. Zahrnuje i systém ekomodulace, tedy zatížení výrobků recyklačním příspěvkem podle míry jejich dopadu na životní prostředí.

K dalším cílům patří třeba snižování produkce nebezpečných odpadů a posílení jejich bezpečného využití. Jako důležitý cíl plán uvádí i tvorbu podmínek pro další pokles surovinové a energetické náročnosti výroby.