RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Blíží se automatické zřízení datových schránek pro OSVČ, spolky, nadace nebo sdružení.
Plusy a minusy elektronických dokumentů.
Blíží se automatické zřízení datových schránek pro OSVČ, spolky, nadace nebo sdružení.
21.10.2022, Zdroj: MV, MPO
Od 1. ledna 2023 dojde na základě změny zákona k automatickému zřízení datových schránek živnostníkům, spolkům a nadacím. Zavedení nových datových schránek proběhne ve třech vlnách od ledna do března 2023, kdy budou noví uživatelé datovek postupně dostávat své přihlašovací údaje.
Od ledna 2023 bude Ministerstvo vnitra dle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů postupně zřizovat datové schránky všem subjektům vedeným v registru osob. Největší část z nových držitelů schránek budou tvořit podnikající fyzické osoby, tedy živnostníci a další OSVČ. Dále datovou schránku získají všechny právnické osoby, které jsou evidované v registru osob a dosud datovou schránku nemají. Jedná se například o společenství vlastníků bytových jednotek, spolky a nadace. „Digitalizace je jednou z hlavních priorit Ministerstva vnitra a toto je další důležitý krok, který pomůže přesunout komunikaci s úřady do online prostředí. Rostoucí počet uživatelů datových schránek, ale třeba i Portálu občana dokazuje, že v digitalizaci státu jdeme dobrým směrem,“ říká náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík.
Novým uživatelům, kteří dosud nemají například vlastní datovou schránku fyzické osoby, přijdou přihlašovací údaje doporučeným dopisem. Datové schránky budou zpřístupněny po prvním přihlášení nebo automaticky po uplynutí lhůty 15 dnů po zřízení v případě, že se uživatel během této doby do schránky sám nepřihlásí. Změna se týká cca 2 mil. osob se živnostenským oprávněním a cca 200 tisíc právnických osob, které ještě nemají datovou schránku.
Počet uživatelů datových schránek v posledních letech prudce roste
V současnosti je celkem 1 667 000 datových schránek a uživatelé za 13 let fungování odeslali cca 1 054 624 000 zpráv. „Zásadní je nárůst počtu občanů, kteří si datovky zřizují dobrovolně. V roce 2019 šlo o 38 tisíc, v loňském roce už o více než 145 tisíc, letos zatím přes 242 tisíc. Zájem o datové schránky zvyšuje především trend online komunikace, kdy lidé preferují vyřizování svých záležitostí elektronicky. Datovky přitom dokážou v mnoha ohledech nahradit služby klasické pošty, ale také nabízí možnosti vyřizování běžné korespondence nebo přístup do Portálu občana,“ říká Roman Vrba, ředitel odboru eGovernmentu Ministerstva vnitra s tím, že počet uživatelů datových schránek bude i vzhledem k nové legislativě dále výrazně růst.
Změna zákona v současnosti počítá také s tím, že datovou schránku stát od roku 2023 automaticky zřídí každému občanovi, který se např. bankovní identitou nebo eObčankou poprvé přihlásí ke kterékoli digitální službě státu. Na rozdíl od OSVČ a právnických osob si však bude moci schránku znepřístupnit. Pokud se v rámci legislativního procesu podaří část zákona o automatickém zřízení datovek fyzickým osobám zrušit, podnikne resort vnitra veškeré kroky k implementaci tohoto kroku.
Experti řešili vymáhání nových pravidel digitální a datové ekonomiky v Evropě
Ministerstvo průmyslu a obchodu uspořádalo setkání expertů na vysoké úrovni k vymáhání evropských pravidel v digitální oblasti. Cílem bylo sdílení osvědčených postupů a zkušeností mezi členskými státy a diskuze k prosazování pravidel v digitálním a datovém sektoru.
„Otázka správně nastaveného a efektivního mechanismu prosazování nových pravidel digitální a datové ekonomiky má zásadní význam pro budoucí rozvoj jednotného digitálního trhu. Stanovit pravidla je první krok. Pro to, aby legislativa splnila svůj účel a cíl, je ale nezbytné, aby byla pravidla účinně prosazována,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává „Ze správně nastaveného mechanismu budou mít prospěch jak občané, tak podniky, protože vytvoří spravedlivé prostředí pro všechny.“
„Digitalizace zásadně mění ekonomiku a naši společnost. Na úrovni EU vzniká mnoho nových digitálních předpisů, které by měly společně vytvořit komplexní rámec regulace digitálního světa, od práv občanů na online platformách až po pravidla při sdílení dat,“ říká náměstek pro digitalizaci a inovace Petr Očko a dodává: „Konkrétní podoba vymáhání a dozoru nad jejich plnění, včetně určení pokut, je v zásadě v rukou členských států. Je ale potřeba zajistit, aby na úrovni vymáhání pravidel nedošlo k fragmentaci vnitřního trhu.“
Setkání se účastnili zástupci všech členských států i zástupce Evropské komise, Thibaut Kleiner, ředitel pro politickou strategii na GŘ CONNECT. Výstupem tohoto jednání bude tzv. Chair’s summary, které bude zveřejněno v následujících dnech na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu (sekce Digitální společnost).
O nově přijatých či v současné době vyjednávaných evropských předpisech si můžete taktéž více přečíst na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.
- Nařízení o evropské správě dat.
- Nařízení o jednotném trhu digitálních služeb.
- Nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb.
- Návrh nařízení o harmonizovaných pravidlech spravedlivého přístupu k údajům a jejich používání (Akt o datech).
Plusy a minusy elektronických dokumentů.
12.9.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer
Výhod elektronizace pracovněprávní agendy může být mnoho, byť bude samozřejmě záležet na každém zaměstnavateli a jeho podmínkách.
Obvyklé personální oddělení zaměstnavatele s již i desítkami zaměstnanců je většinou zavaleno velkým množstvím osobních spisů obsahujících tisíce potištěných listů papíru. Zatímco v listinné podobě potřebují tyto spisy alespoň jednu skříň či malou místnost, v elektronické podobě se bez problému vejdou i na jeden pevný disk. Úspora nákladů na tisk a archivaci (povinnou mnohdy v desítkách let) je tak zřejmá.
Další výhodou je také trvanlivost dokumentů. Po letech totiž mohou listinné dokumenty vyblednout, jejich čitelnost se zhoršuje, podpisy mizí. Elektronický dokument přitom bude i po desítkách let naprosto stejný a bez problémů čitelný. Také sice potřebuje nějakou údržbu (např. obnovení časových razítek), ale i tak je na tom v tomto ohledu lépe.
V elektronických dokumentech (které nejsou jen „hloupými“ naskenovanými kopiemi) lze pak také podstatně jednodušeji vyhledávat než v listinných dokumentech. Představte si, že máte 500 zaměstnanců a chcete například zjistit, se kterými zaměstnanci máte v pracovní smlouvě sjednánu konkurenční doložku. Procházením listinných osobních složek v takovém případě strávíte přinejmenším celý den, máte-li ale pracovní smlouvy v elektronické podobě, bude takový úkol otázkou maximálně několika desítek minut s pomocí fulltextového vyhledávání.
Pominout nelze také povinnost zaměstnavatele mít v některých případech (např. u cizinců nebo zaměstnanců na DPP) na pracovištích kopie dokumentů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Máte-li zaměstnance na mnoha různých místech, může být dodržování této povinnosti v listinné podobě komplikované. Problematické je pak také zabezpečení těchto dokumentů na jednotlivých pracovištích (nezapomínejme, že pracovní smlouvy obsahují osobní údaje a nemohou být proto komukoliv přístupné). V případě elektronických dokumentů pak stačí mít na pracovišti počítač (či dokonce i jen tablet nebo chytrý mobilní telefon), přes který lze k těmto dokumentům vzdáleně přistoupit na elektronickém úložišti a kontrolnímu orgánu je předložit (či rovnou odeslat elektronické originály).
Poslední nespornou výhodou je také lepší řízení přístupu k dokumentům a jejich skladování z pohledu povinnosti k ochraně osobních údajů. Otevřené šanony s osobními spisy na pracovních stolech či zapomenuté kopie dokumentů v kopírkách jsou jen některé z mála možností, jak může k neoprávněnému přístupu k osobním údajům zaměstnanců dojít. V případě elektronických dokumentů uložených ideálně na centrálním úložišti lze naopak snadno nastavit přístupová práva jednotlivým zaměstnancům a ohlídat přístup k těmto dokumentům. V neposlední řadě Vás přechod na elektronický HR spis přinutí k zavedení pravidel pro obsah osobních spisů a sníží tak riziko nadbytečného hromadění dokumentů, které z pohledu ochrany osobních údajů také žádoucí není.
A jaké jsou nevýhody elektronických dokumentů? Jako hlavní problém se nám jeví prozatímní nepoužitelnost elektronických dokumentů v případě jednostranných právních jednání zaměstnavatele, která musí být zaměstnancům doručena způsobem vyžadovaným zákoníkem práce.
Dalším praktickým problémem je v současnosti právě nízké povědomí o elektronických dokumentech a používání elektronických podpisů, a to jak ze strany zaměstnanců a zaměstnavatelů, tak v některých případech i u kontrolních orgánů nebo soudů. Lze ovšem očekávat, že jakmile více zaměstnavatelů k elektronizaci pracovněprávní agendy přistoupí (což se již dnes u některých velkých zaměstnavatelů děje), bude se riziko těchto komplikací výrazně snižovat.
Nevýhodou jsou také náklady na zavedení technologie elektronického podepisování u zaměstnavatele. U zaměstnavatelů, u nichž je ale již elektronizace obecně (např. ve vztazích se zákazníky) na pokročilejší úrovni, by se nemělo jednat o extrémně vysoké náklady. Pokud již u zaměstnavatele fungují souborové a personální systémy, budou dodatečné náklady představovat spíše jen náklady na pořízení podpisových padů či jiné technologie, která bude k elektronickým podpisům používána, a vzájemnou integraci těchto systémů. Z dlouhodobého hlediska pak máme za to, že úspory přinesené elektronizací by měly tyto úvodní náklady násobně převýšit.
Určitou nevýhodou také může být nutnost přenastavit obvyklé procesy u zaměstnavatele týkající se podepisování a obecně práce s dokumenty tak, aby při využívání elektronických dokumentů bylo vše v pořádku a v souladu s právními předpisy. Často ale taková revize a znovunastavení procesů pomůže odhalit a napravit chyby ve stávajících postupech, vést k eliminaci nadbytečných dokumentů, a tedy celkově zeštíhlit a zefektivnit výkon pracovněprávní agendy.
Proměna trhu práce.
21.9.2022, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Které pracovní pozice mizí a které naopak nově vzniknou?
Pracovní trh se výrazně promění. Podle očekávání projektu Predikce trhu práce – KOMPAS v nejbližších letech bude 1 milion pracujících vážně ohrožen zánikem své pozice. Asi 330 tisíc současných zaměstnanců postupně v průběhu let přijde o práci. Současně ale vznikne přes půl milionu nových pracovních míst. Těm budou chybět pracovníci. Které pozice tedy už nebudou potřeba a které budou nově hledat pracovní sílu? Jsme připraveni aktivně řešit budoucí zaměstnanost? Řešení se nabízí v podobě rekvalifikací.
Kdo má na pracovním trhu budoucnost
Ohrožené jsou především nekvalifikované pozice, protože trh sebou ponese požadavky na automatizaci a na digitální dovednosti pracovníků až u 90 % pozic. Změny se ale zřejmě nevyhnou i dalším pozicím, například provozovatelům prodejen a prodavačům, profesím ve službách, a i některým úředníkům.
Na trhu práce zaznamenáme zvyšující se zájem o kvalifikované pracovní síly: bude chybět až 53 tisíc řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví. „Vysoce poptávané budou i profese v informatice. Nově vznikající místa nabídnou uplatnění těm uchazečům, kteří budou mít zájem pracovat a rekvalifikovat se na nové povolání,“ uvádí Jiří Vaňásek, vedoucí projektu Predikce trhu práce – KOMPAS
Investice do rekvalifikace se vyplatí
Rekvalifikace funguje jako prevence nezaměstnanosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí s předstihem reaguje na očekávané změny trhu práce. Ministerstvo se zavázalo, že v rámci Národního plánu obnovy do roku 2025 podpoří další vzdělávání v digitální oblasti pro 130 tisíc lidí. Připravuje aplikaci, která rekvalifikace a další vzdělávání velmi zjednoduší. Úřad práce tak nabídne seznam kurzů i jejich vyřízení online. Součástí podpory bude i program dalšího vzdělávání od základních digitálních dovedností, až po úzce specializované kurzy z oblasti informatiky pro zájemce každého věku a stupně vzdělání.
Informatika
Uplatnění v informatice má na trhu práce zajímavou budoucnost. Podle KOMPASU již v roce 2025 stoupne poptávka po profesích v informatice až o 41 % v Plzeňském kraji, v Jihomoravském kraji až o 40 % a v Praze o 27 %. Do roku 2030 vzroste zájem především o analytiky a vývojáře softwaru a počítačových aplikací. Bude jich chybět až 24 tisíc. „Motivací k rekvalifikaci v oboru informatiky může být i to, že výše mzdového ohodnocení se pohybuje až o 38 % nad celorepublikovým průměrem,” říká Jiří Vaňásek. V letech 2014 až 2021 se úroveň mezd profesí v tomto oboru zvýšila z 45 710 Kč na 63 512 Kč, tedy o 28 %. Průměrná mzda analytiků a vývojářů software a počítačových aplikací byla v roce 2021 nejvyšší v Středočeském kraji (66 372 Kč), dále v Královehradeckém kraji (58 481 Kč) a do třetice 54 883 Kč v Libereckém kraji.
Projekt Predikce trhu práce – KOMPAS realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho cílem je přehledným způsobem odpovědět na otázky, jakým směrem se bude v následujících pěti letech ubírat pracovní trh v krajích a celé České republice. Úzce spolupracuje s experty z krajů, se zástupci významných zaměstnavatelů a také s Úřadem práce ČR. KOMPAS je určený především odborníkům, ale jeho komplexní informace a výstupy jsou volně k dispozici i pro veřejnost na Predikce trhu práce – Kompas (predikcetrhuprace.cz). Zde si mohou zájemci snadno vyhledat například předpověď vývoje uplatnění své profese v různých regionech.
Devizový trh 44. týden.
22-11-08 IN Devizový trh 44. týden