Oprávnění školit z montáže lešení.  

Práce na žebříku.  

Práce ve výškách – osamocený zaměstnanec.  

Oprávnění školit z montáže lešení.

30.10.2022, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Prosím o informaci, zda z vlastní montáže pojízdného lešení může zaměstnance školit např. vedoucí zaměstnanec, příp. bezpečák, a to jen z návodu k obsluze, který si nastuduje? Dále prosím, podle jakého právního předpisu se musí dále postupovat, aby se lešení, po sestrojení, mohlo používat? Tj. zda musí být určena osoba, která lešení přebírá a předává, jakým způsobem apod., a zda se to týká i pojízdného lešení?

Odpověď:

Pokud se jedná o pojízdné lešení, jedná se o dočasnou stavební konstrukci. Touto problematikou se zabývá zejména nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky a dále platí normové požadavky technických norem. Platí že i toto lešení lze montovat, demontovat nebo podstatným způsobem přestavovat pouze v souladu s návodem na montáž a demontáž obsaženým v průvodní dokumentaci. Tato činnost se musí provádět zaměstnanci, kteří byli k této činnosti vyškoleni a jejich znalosti a dovednosti byly ověřeny. Pokud se jedná o to, kdo může tyto zaměstnance školit, toto dnes již není legislativně upraveno. Dříve existoval systém vzdělávání, který byl upraven ve vyhlášce č. 324/1990 Sb., ale tato vyhlášky byla k 1.1. 2007 zrušena.

V současné době je oblast školení plně na zaměstnavateli. Záleží tedy na něm, koho tímto školením pověří. Platí, že obsah a četnost školení s ohledem na nová nebo změněná rizika práce, způsob ověřování znalostí a dovedností (teorie a praxe) účastníků školení a vedení dokumentace o tomto školení stanovuje zaměstnavatel. Školení by mělo zahrnovat osvojení si znalostí a dovedností, zejména pokud jde o:

1. Pochopení návodu na montáž, demontáž nebo přestavbu použitého lešení
2. Bezpečnost práce během montáže, demontáže nebo přestavby lešení
3. Opatření k ochraně před rizikem pádu osob nebo předmětů
4. Opatření v případě změn povětrnostní situace, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost lešení
5. Přípustná zatížení
6. Další rizika, která mohou být spojena s montáží, demontáží nebo přestavbou

Pokud se jedná o vyškolení dotčených zaměstnanců nebo o vyškolení odpovědné osoby za tuto oblast (odborně způsobilé osoby) lze doporučit různá školení pořádaná například Českomoravskou komorou lešenářů (ČMKL) atp. Vzdělání lze dnes i získat například formou získání profesní kvalifikace v oborech lešenář-šéfmontér, Instruktor lešenářské techniky nebo lešenář-montážník atp., obsažené v Národní soustavě kvalifikací (zákon č. 179/2006 Sb.).

Pokud se jedná o to, jak postupovat, aby se lešení mohlo po jeho provedené montáži řádně používat, pak platí, že toto lešení lze užívat pouze po jeho náležitém předání odborně způsobilou osobou odpovědnou za jeho montáž a převzetí do užívání osobou odpovědnou za jeho užívání. O předání a převzetí lešení je nutno vyhotovit zápis, který potvrdí jeho úplné dokončení a vybavení, tedy, že lešení odpovídá zejména bezpečnostním předpisům. Před podepsáním tohoto zápisu se nutno provést odbornou prohlídku lešení. Tento zápis však není nutno pořizovat, pokud se bude jednat o typizované lehké pracovní lešení o výšce pracovní podlahy do 1,5 m. Pro bezpečný provoz lešení je však nutno dále provádět tzv. odborné prohlídky v intervalu, který nepřesáhne 1 měsíc (popřípadě 14 po mimořádných událostech). Každou odbornou prohlídku je nutno zapsat do stavebního deníku nebo jiného provozního dokladu. Za tyto prohlídky odpovídá uživatel lešení (pokud není dohodnuto jinak). Nezapomínejme však i na provádění tzv. denních zběžných prohlídek lešení uživatelem, vždy před zahájením činnosti.

Práce na žebříku.

6.2.2023, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: BOZPprofi (www.bozpprofi.cz)

Dotaz:

Dle § 3, NV č. 362/2005 Sb., zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení (dále jen „ochrana proti pádu“) a zajistí jejich provádění mimo jiné na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.

V souvislosti s výše uvedeným prosím o informaci, jaké technické a organizační opatření k zabránění pádu z výšky je možné přijmout při práci na žebříku ve výšce od 1,5 – do 5 m?

Dále prosím o názor, od jaké výšky nejen při práci na žebříku by se měla používat ochranná přilba, příp. zda je možné i připustit, že by se přilba při práci na žebříku nepoužívala vůbec? Zde se mi jedná zejména o přidělení přilby z důvodu zmírnění následků pádu zaměstnance.

Odpověď:

Vámi uváděný prováděcí právní předpis skutečně stanovuje pro zaměstnavatele povinnost přijímat technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení – ochranu proti pádu a ukládá zaměstnavateli toto zajistit na pracovištích a přístupových komunikacích nacházejících se v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením. A dále pak na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, popřípadě pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.

Pokud jde ale o používání Vámi uváděných žebříků, pak stejný prováděcí předpis (nařízení vlády č. 362/2005 Sb.) stanovuje povinnost použití osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu v případě, že zaměstnanec stojí chodidly na žebříku ve výšce větší než 5 metrů. Váš dotaz směřuje na to, jaké technické a organizační opatření k zabránění pádu z výšky je možné přijmout při práci na žebříku ve výšce od 1,5 do 5 metrů.

Zde tedy nejde o splnění povinnosti, vyplývající přímo z uvedeného prováděcího právního předpisu, neboť předpis toto nařizuje až od 5 metrů, ale spíše o Vaše vyhodnocení rizik a přijetí konkrétního opatření proti pádu. Nejdříve je však třeba si připomenout, že vykonávání práce na žebříku by měla být spíše výjimečné, že by se měl žebřík používat pouze v případech, kdy použití bezpečných prostředků (např. lešení, technické konstrukce, pracovní plošiny) není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné. Zásadní je si uvědomit, že na samotném žebříku je zakázáno vykonávat práce při nichž se používá nebezpečné nářadí (přenosné řetězové pily, pneumatické nářadí, svařování atp.), při pracích spojených s manipulací v předměty a vykonávání činností, které by mohly vyvolat ztrátu stability, dále činnosti, které vyžadují vynášení nebo snášení rozměrných předmětů o hmotnosti nad 15 kg atp.

Pokud tedy jde o to, jaké technické a organizační opatření k zabránění pádu z výšky při práci na žebříku je zcela zásadní konkrétní vyhodnocení rizika a přijetí odpovídajícího opatření. To je však možné pouze při znalosti, jaká konkrétní pracovní činnost bude na žebříku vykonávána a za jakých podmínek, samozřejmě vždy při dodržení všech zásad správného používání žebříku a dodržení návodu od výrobce.

Při hodnocení rizika je nutno například si uvědomit, že při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být zaměstnanec obrácen obličejem k žebříku a kdykoliv musí mít možnost bezpečného uchopení a opory. Toto však prakticky vylučuje na žebříku provádět práce, při kterých je nutno držení nářadí nebo zařízení oběma rukama. Zákonnou povinností zaměstnavatele je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Pokud tedy zaměstnavatel vyhodnotí riziko práce na žebříku (ohrožení života a zdraví) již od výšky od 1,5, musí přijmout adekvátní opatření k ochraně zaměstnanců. Tím by mohlo být například použití polohovacího prostředku, kdy kotvící bod může být i na žebříku. V tom případě by ale musel být žebřík zajištěn proti ztrátě stability a musí být dostatečně únosný.

Pokud se jedná o používání ochranné přilby na žebříku, je třeba si uvědomit, že se jedná o prostředek k ochraně hlavy, jehož úkolem je chránit hlavu před nárazy způsobenými padajícími nebo vyčnívajícími předměty, před střetem s překážkou, před mechanickými riziky (bodné nebo řezné rány, škrábance, odřeniny), před statickým sevřením (boční sevření), úrazem elektrickým proudem a při práci pod napětím atd. (nařízení vlády č. 390/2021 Sb.) Zde je nutno upozornit na to, že ochranná přilba není primárně určena k tomu, aby zaměstnance chránila proti pádu. Samozřejmě, že lze připustit, že v případě pádu by mohla účinky dopadu zaměstnance na hlavu pravděpodobně mírně ztlumit. Tedy opět je zde rozhodující vyhodnocení rizika a přijetí opatření zaměstnavatelem ve vztahu ke konkrétně vykonávané práci.

Práce ve výškách – osamocený zaměstnanec.

31.12.2022, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dobrý den, prosím o informaci, zda lze připustit, aby osamocený zaměstnanec (bez jakéhokoliv dalšího fyzického dozoru přímo na místě) vykonával práce ve výškách? Jedná se mi zejména o práce v rozmezí 1,5 – 6 m nad zemí, a to zejména na stožárech, kde jsou různá zařízení, která se mnohdy musí bez zbytečného prodlení pro naši činnost opravit, a to jak v denní, tak mnohdy i v noční době, a to mnohdy i na dosti vzdálených místech – v terénu, na samotě.

Při této činnosti je mnohdy nutné použít vhodné prostředky proti pádu.

Dále prosím o názor, zda výstup po stupadlech, které jsou na stožáru, lze vnímat obdobně jako výstup po žebříku? A tak, zda i např. výměna žárovky cca v 4,5 m nad zemí by mohla být realizována bez zajištění, bez OOPP proti pádu, obdobně jako jiné lehké práce vykonávané na žebříku ve výšce do 5 m?

Na závěr ještě prosím o Váš pohled na zajištění osamoceného zaměstnance při práci ve výškách prostřednictvím „hlídání zaměstnance“ přes mobilní telefon, příp. jiné technické zařízení, které např. sleduje, zda se zaměstnanec pohybuje apod.

Odpověď:

Obecně lze připustit v souladu s ustanovením § 3 odst. 7 nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, aby zaměstnanec vykonával osamoceně práci ve výškách, pokud bude seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem.

Dále by měl být poučen o povinnosti přerušení práce, pokud v ní nebude moci pokračovat bezpečným způsobem, o čemž však tento zaměstnanec musí neprodleně informovat svého nadřízeného zaměstnance. To platí obecně. Je však nutné, aby tato práce byla z pohledu BOZP bezpečná, proto je důležité, aby bylo blíže specifikováno o jakou konkrétní práci se jedná z pohledu prevence rizik, tedy, jaká konkrétní činnost bude tímto zaměstnancem vykonávána. Zda půjde například o práci na stožáru, na jakých zařízeních, v jaké době, za jakých mikroklimatických podmínek atp. Pokud se tedy bude jednat o práci v rozmezí 1,5 až 6 metrů nad zemí na stožáru, kde bude opravovat různá zařízení, bude nutno vyhodnotit konkrétní rizika u konkrétních činností a ze strany zaměstnavatele přijmout odpovídající opatření. Rovněž záleží i tom, jakým způsobem bude zaměstnanec na dotčený stožár vystupovat, zda například po žebříku nebo po stupadlech atd. V neposlední řadě bude záležet z pohledu hodnocení rizik i na tom, kde se dotčený stožár bude vyskytovat. Jinak se bude posuzovat, pokud se bude jednat o stožár návěstidla v provozované dopravní cestě, kde se vyskytuje zvýšené riziko ohrožení života a zdraví (železniční provoz), jinak, když půjde o stožár, který se bude nacházet třeba u nefrekventované účelové komunikace atp.

Pokud se jedná o výstup na stožár po stupadlech, lze toto vnímat analogicky jako výstup po žebříku, pokud budou tyto stupadla odpovídat požadavkům stanoveným v technických normách, například ČSN 74 3282 (listopad 2014) nebo ČSN EN ISO 14122-4 (květen 2017). První uvedená technická norma řeší pevné kovové žebříky pro stavby a druhá bezpečnost strojních zařízení a trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením, tedy záleží, zda stupadla budeme posuzovat analogicky ve vztahu ke stavbám nebo strojním zařízením, požadavky na stupadla se však v zásadě shodují. V každém případě platí, že tímto způsobem se na stupadlech mohou provádět pouze krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí. Uvádíte, že by mohlo jít například o výměnu žárovky ve výšce cca 4,5 m nad zemí. Zde je ale důležité z hlediska BOZP vyhodnotit, jakým  způsobem s ohledem na vyhodnocení rizik je tato činnost prováděna, například, zda je vůbec možné, aby při této činnosti měl zaměstnanec  možnost bezpečného uchycení a zajištění spolehlivé opory, bez ohledu na výšku, ve které se při této činnosti nachází. Na závěr je však nutno poukázat na to, že nelze při zajištění BOZP postupovat striktně pouze podle právních předpisů, ale je nutno neustále provádět hodnocení rizik, vyplývajících z konkrétních pracovních činností a přijímat odpovídající opatření k jejich minimalizaci. S tím souvisí i poslední část dotazu.

Pokud se jedná o zajištění osamoceného zaměstnance při práci ve výškách, záleží na zaměstnavateli, jaký způsob tzv. „hlídání zaměstnance“ zvolí. Ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., stanoví, že zaměstnanec na pracovišti se zvýšeným rizikem nesmí pracovat osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud zaměstnavatel jejich ochranu nezajistí jinak. Jakým způsobem tedy má zaměstnavatel tuto ochranu zajistit však zákon nestanoví. Je to na samotném zaměstnavateli, na jeho vyhodnocení rizik a na tom, jaké konkrétní opatření přijme, aby tuto ochranu zaměstnance zajistil. Vámi uváděný mobilní telefon nebo jiné technické zařízení, které by mohlo sledovat pohyb zaměstnance, může být v určitých případech bezesporu tím odpovídajícím opatřením.