EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Měsíční přehled legislativních změn: únor 2023.
Miliony z OPŽP pomohou záchranným stanicím i farmářům na ochranu stád před vlky.
Začala platit technická norma o světelném znečištění.
Měsíční přehled legislativních změn: únor 2023.
1.3.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Přehled změn právních předpisů týkajících se životního prostředí za měsíc únor 2023.
Sbírka zákonů: vyhlášeno
| právní předpis | vyhlášen | účinný od |
| 28/2023 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, ve znění pozdějších předpisů | částka 16 z 3.2.2023 | 4.2.2023 |
| 37/2023 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů | částka 21 z 14.2.2023 | 15.2.2023 |
| 45/2023 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů | částka 26 z 24.2.2023 | 1.3.2023 |
| 47/2023 Sb.; Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí | částka 27 z 28.2.2023 | 1.3.2023 |
| 50/2023 Sb.; Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik | částka 30 z 28.2.2023 | 1.3.2023 |
Sbírka zákonů: nabylo účinnosti
| právní předpis | k datu |
| 41/2020 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů | 21.2.2023 |
| 28/2023 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci, ve znění pozdějších předpisů | 4.2.2023 |
| 37/2023 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů | 15.2.2023 |
Miliony z OPŽP pomohou záchranným stanicím i farmářům na ochranu stád před vlky.
26.1.2023, Zdroj: SFŽP ČR (www.sfzp.cz)
- Jak si mohu zažádat o tuto dotaci?
- Dotace na záchranné stanice a centra CITES
- Jak si mohu zažádat o tuto dotaci?
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dlouhodobě podporuje kvalitní péči o živočichy v záchranných stanicích a centrech pro ohrožené druhy modernizaci záchranných stanic i zemědělce, kteří provádí preventivní opatření na ochranu svých zvířat před útokem šelem jako je vlk, rys nebo medvěd. Na tuto podporu míří první z letošních vyhlášených výzev z Operačního programu Životní prostředí 2021-2027 s alokací ve výši 120 milionů korun.
Dotace na ochranu stád před vlkem
Ministerstvo životního prostředí řadu let kompenzuje škody na hospodářských zvířatech způsobené velkými šelmami (vlk, rys, medvěd). V posledních letech se chovatelům hradí také náklady na realizaci preventivních opatření na ochranu hospodářských zvířat před útoky těchto predátorů, kteří patří mezi zvláště chráněné druhy. Jde o nezbytnou pomoc podnikajícím chovatelům hospodářských zvířat, aby mohli zabezpečit svá stáda.
„Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě hledá oporu pro chovatele, jejichž stáda ohrožují vlci. S návratem vlka do české krajiny se řada chovatelů zejména menších hospodářských zvířat již dlouhou dobu potýká s nečekanými a často vysokými náklady na zabezpečení svých stád a nutností měnit svůj způsob hospodaření. Pro zemědělce a farmáře je proto nejlepší, když předejdou zbytečným ztrátám. MŽP přispívá na investice do preventivních opatření jako jsou například elektrické ohradníky, pevné oplocení, pořízení pasteveckých psů, optické bariéry, košáry, ochranu proti podhrabávání, zdvojení stávajícího oplocení, zajištění bran nebo třeba plašiče. Vlci obecní tradičně do české krajiny patří a historicky bohužel vymizeli vlivem člověka. Proto musíme najít harmonii mezi volně žijícími druhy a chovnými stády,“ říká ministr životního prostředí Marian Jurečka.
Od začátku letošního roku také platí průlomová vyhláška MŽP. Díky ní chovatelé, kteří mají zabezpečené pastviny, mají nárok na kompenzaci zvýšených nákladů již za loňský rok. „Díky naší vyhlášce mají farmáři nárok i na kompenzaci škod v případě vlčího útoku,“ doplňuje ministr Jurečka.
Jak si mohu zažádat o tuto dotaci?
Chovatelé mohou opět získat podporu na realizaci zabezpečení svých chovů ve výši až 100 % z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Oproti předcházejícímu období se podařilo podmínky a administraci dotace významně zjednodušit. Jedná o takzvané zjednodušené metody vykazování, platbu za provedené opatření bez administrativy. Minimální výše dotace je 50 000 korun. Díky zjednodušeným metodám vykazování nebudou muset příjemci podporu k proplacení dotace dokládat žádné smlouvy či faktury, cena je stanovena paušálem (náklady obvyklých opatření MŽP). O podporu mohou chovatelé požádat u dvou subjektů – Státního fondu životního prostředí ČR a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Dotace na záchranné stanice a centra CITES
Péče o zraněné a jinak handicapované živočichy v záchranných stanicích i o druhy chráněné podle mezinárodní úmluvy CITES (zahrnuje druhy živočichů a rostlin, které jsou bezprostředně ohrožené vyhubením) v záchranných centrech tvoří dlouhodobě součást systému ochrany přírody v ČR. Stát touto aktivitou pomáhá řešit ohrožení živočichů ve volné krajině, které je bohužel často způsobeno lidskou činností.
„Kvalitu péče o živočichy v záchranných stanicích a záchranných centrech CITES je třeba držet na vysoké úrovni. Právě proto jsme zřídili výzvu, která centra zmodernizuje a zlepší podmínky pro péči o živočichy. Současně je také třeba navýšit kapacity záchranných center CITES, a to zejména pro ohrožené druhy, které byly zadrženy třeba nelegální činností,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík.
Jak si mohu zažádat o tuto dotaci?
Ve vyhlášené výzvě z OPŽP mohou subjekty oprávněné k provozování záchranných stanic a záchranných center CITES získat podporu ve výši až 80 % nákladů na opatření k modernizaci a rozvoji záchranných stanic a center, více ve 33. výzvě OPŽP – Záchranné stanice pro živočichy, prevence útoků šelem.
„Získat podporu na tato opatření bylo v minulosti pro chovatele poměrně složité, jsem proto rád, že se podmínky zjednodušily a zemědělcům odpadne další nadbytečná administrativa. Je to další krok, který jim umožní trávit méně času u vyplňování žádostí a soustředit se na to, co je v jejich práci důležité – tedy starat se o zvířata, hospodářství i krajinu kolem sebe,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Více informací žadatelům případně poskytnou pracoviště Státního fondu životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Začala platit technická norma o světelném znečištění.
1.3.2023, Zdroj: MŽP (www.mzp.cz)
Zbytečné, příliš silné nebo nepřirozeně zabarvené noční osvětlení představuje stále rozsáhlejší problémem pro města i krajinu v České republice. Světelné znečištění negativně ovlivňuje nejen zdraví lidí a životní prostředí živočichů i rostlin. Nevhodně směrované a zbytečně rozsvícené světlo má negativní vliv i na spotřebu energie a rozpočty měst a obcí i soukromých vlastníků.
Proto vznikla první technická norma, která poprvé do legislativy zavádí maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro veřejný i soukromý sektor jako je veřejné osvětlení, sportoviště nebo reklamní plochy. Norma vstoupila v platnost dnes.
„Dosud neexistovala pravidla, která by říkala, jaká maximální míra umělého osvětlení je únosná pro nás i životní prostředí se zohledněním dalších veřejných zájmů, zejména bezpečnosti. Míra nočního osvětlení v posledních desetiletích skokově roste, ale současně není tomuto problému věnována patřičná pozornost a noční osvětlení je v mnoha případech zbytečně předimenzováno. Proto Ministerstvo životního prostředí zadalo vypracování technické normy s jasně definovanými pravidly nejen pro města a obce, ale i pro soukromé firmy, sportoviště, architektonické památky nebo reklamní plochy. Cílem technické normy je nastartovat proměnu uvažování projektantů o využívání světla v noci, stanovit maximální hodnoty pro osvětlovací soustavy, snížit obtěžování nadměrným světlem a vliv na přírodu,“ vysvětluje náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že omezení zbytečného svícení nebo využití úsporných a správně nastavených světel dokáže ušetřit nemalé finanční prostředky jak firmám, tak obecním rozpočtům.
Technická norma, která dnes vstoupila v platnost, není zatím právně závazná, ale funguje jako vodítko například pro obce při rekonstrukci veřejného osvětlení. V usnesení vlády z roku 2018 se rezorty zavázaly během rekodifikace stavebního práva problém světelného znečištění řešit, a proto by během letoška měla být norma zohledněna v návrhu vyhlášky k novele stavebního zákona z pera Ministerstva pro místní rozvoj.
„Jednáme i s Ministerstvem kultury o využívání normy při osvětlování památek, stejně tak jako s Ministerstvem průmyslu o zohlednění v rámci dotačních titulů,“ doplňuje náměstek Hladík.
Podle odhadů MŽP se jen za zastaralé a nevhodně využívané veřejné osvětlení ročně utratí zhruba dvě miliardy korun z obecních rozpočtů.
„Máme světelné znečištění opravdu vnímat jako problém? Přece si musíme svítit. Musíme? I v hluboké noci, kdy po vsi nikdo neprojde, ve městě je to pak pár lidí a projede jen pár aut? Neměli bychom veřejný zájem bezpečnosti lidí zvečera a ráno vyměnit v průběhu noci za veřejný zájem ochrany nočního životního prostředí? Svítit k přírodě a k našemu zdraví ohleduplně přitom umíme. Tak to udělejme. Hned! Protože při každém prodlení vznikají další instalace venkovního osvětlování s nevhodnými parametry, které kvůli jejich životnosti budou přírodu poškozovat dalších 25 let. Technologie k řešení máme, cesta je otevřená a každý krok, včetně nové normy, tomu napomáhá,“ dodává Pavel Suchan, předseda Odborné skupiny pro řešení světelného znečištění, Česká astronomická společnost.
Omezení světelného znečištění bylo také jednou z priorit českého předsednictví EU. Zástupci evropských států, Evropské komise, Mezinárodní asociace pro oblasti Tmavé oblohy, Evropské agentury pro životní prostředí i představitelé vědecké obce na loňském setkání v brněnské hvězdárně označili jako jednu z cest, jak se s tímto novým druhem znečištění vypořádat, právě využití technických norem.
„České předsednictví vůbec poprvé zvedlo téma světelného znečištění na evropskou úroveň. Česká technická norma je tak v tuto chvíli nejambicióznější z existujících evropských norem. To ale neznamená, že máme hotovo. Jednak přibývá dalších vědeckých studí zpřesňující informace o negativních účincích umělého světla v noci, zároveň na trhu přibývá šetrnějších řešení, proto počítáme s tím, že požadavky této normy budou procházet pravidelnou revizí,“ vysvětluje Anna Pasková, ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP.
Vedle umělého jasu oblohy nad městy zatěžují prostředí i příliš silná světla, která způsobují oslnění, neúměrná intenzita osvětlení objektů nebo i interiérů a světelný přesah do nevhodných prostor. V České republice najdeme už jen pár míst, kde lze hovořit o přirozené noční tmě. Jedním z míst jsou například Beskydy, kde aktuálně slaví 10 let od založení Beskydské tmavé oblohy.
„Když se Štefánikova hvězdárna otevřela v roce 1929 veřejnosti, nacházela se na okraji Prahy. Dnes, téměř po 100 letech, se nachází na okraji centra našeho hlavního města, které produkuje výrazné světelné znečištění limitující využití klasických optických přístrojů hvězdárny. Pozorování slabých objektů hlubokého vesmíru, jako jsou hvězdokupy, mlhoviny a galaxie, může hvězdárna od loňského roku návštěvníkům znovu nabídnout v nebývalé kvalitě, ale jen díky pořízení nového a unikátního elektronického dalekohledu, který vychází z principů digitální astrofotografie a umožňuje světelné znečištění pražské oblohy částečně obejít,“ dodává Tomáš Prosecký, ředitel Štefánikovy hvězdárny.
Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě dotačně podporuje modernizaci soustav veřejného osvětlení se zaměřením na obce v národních parcích, v minulosti i pro obce v CHKO částkou cca 30 milionů korun ročně. Během jara 2023 bude MŽP aktualizovat podmínky pro dotace na výměnu veřejného osvětlení pro obce v národních parcích, které převezmou parametry nové normy. Současně další podporu mohou obce čerpat z aktuálně běžící výzvy programu EFEKT Ministerstva průmyslu a obchodu.
Ochrana klimatu, živé přírody, vzácných surovin a historicky nejvíce peněz na zelenou modernizaci. České předsednictví splnilo své priority v oblasti životního prostředí.
5.1.2023, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR
Během českého předsednictví v Radě Evropské unie se podařilo vytvořit nový Sociální klimatický fond, který pomůže domácnostem při přechodu na moderní energetiku. Do České republiky poputuje celkem 1,2 bilionu korun. Nastavila se také přísnější pravidla pro trh s emisními povolenkami nebo pro používání a recyklaci baterií. A dosaženo bylo také ambiciózní mezinárodní dohody na ochranu živé přírody. To je jen krátký výčet úspěchů šesti měsíců českého předsednictví v Radě EU v oblasti životního prostředí.
„Největším úspěchem českého předsednictví v oblasti ochrany životního prostředí je schválení klimatických částí balíčku Fit for 55. Jeho cílem je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % proti roku 1990. Díky balíčku Fit for 55 získá Česká republika historicky nejvíce peněz na zelenou modernizaci, celkem více než 1,2 bilionu korun do roku 2030. Vedle 400 miliard korun na proměnu energetiky z Modernizačního fondu pro firmy nebo obce, získá dalších 100 miliard ze Sociálního klimatického fondu, ze kterého je možné přímo podpořit domácnosti a malé podniky. Jedná se o důležitou a vyváženou dohodu v oblasti ochrany klimatu, díky které zajistíme udržitelný rozvoj společnosti a postaráme se o nejzranitelnější obyvatele,“ uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že české domácnosti tak získají například další finanční podporu na pořízení fotovoltaiky na střechy svých domů.
České předsednictví také prosadilo nová pravidla pro baterie, týká se to těch v mobilních telefonech, ale i baterií průmyslových. Poptávka po bateriích bude v následujících letech narůstat, do roku 2030 až desetinásobně. Proto je třeba efektivněji využívat vzácné suroviny pro jejich výrobu, a také je sbírat a recyklovat. Nařízení také usnadní život spotřebitelům, protože každá přenosná baterie ve spotřebičích bude muset být vyměnitelná.
Na velké mezinárodní konferenci v Brně zástupci 19 členských států EU a Evropské komise vyhlásili tzv. Brněnskou výzvu „Brno Appeal to reduce light pollution in Europe“, která vybízí k podpoře společného postupu na úrovni EU a sousedících států v oblasti světelného smogu, který ohrožuje všechny živé organismy včetně lidí.
Česká republika také úspěšně vedla jednání jménem Evropské unie na řadě mezinárodních konferencí. Největší úspěch se podařilo dosáhnout na konferenci OSN o biologické rozmanitosti, kde se více než 170 zemí světa dohodlo na podobě nového Globálního rámce pro biologickou rozmanitost. „Díky němu významně vzroste podíl chráněných území na souši i na moři na 30 % a vznikne robustní zdroj financování ochrany živé přírody ve výši 200 miliard USD ročně. Postupně se sníží množství používaných pesticidů, stejně jako objem tzv. škodlivých dotací na aktivity, které ve svém důsledku poškozují druhovou rozmanitost. Schválený rámec také obsahuje zásadní kroky ke zlepšení současného stavu přírody a krajiny. Do roku 2030 má být obnoveno 30 % poškozených ekosystémů,“ přiblížil prosincovou dohodu z Montrealu ministr Jurečka.
Na 27. konferenci OSN o změně klimatu (COP27) v egyptském Šarm aš-Šajchu vznikl nový pracovní program pro rozvojové země, který je bude stimulovat k dalšímu snižování jejich emisí. Úspěchem konference je především zřízení nového fondu na pomoc zemím nejvíce postiženým změnou klimatu. Do fondu by nově měly přispívat i země, které se dosud hodnotily jako rozvojové, ale ve skutečnosti jsou již rozvinuté. Na 19. konference Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) se českému předsednictví podařilo zabránit znovunastartování obchodu se slonovinou nebo rohy nosorožců. Dohromady se podařilo zvýšit regulaci mezinárodního obchodu s rekordními více než 500 druhy zvířat a rostlin.
Během českého předsednictví se podařilo také zahájit vyjednávání o nové mezinárodní smlouvě, která má snížit znečištění plasty. Jde o začátek procesu, který by měl do dvou let přinést právně závazný dokument upravující výrobu, zpracování i recyklaci plastů. V uruguayském Punta del Este k tomu 28. listopadu – 2. prosince poprvé zasedal Mezivládní vyjednávací výbor pod patronátem Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), kde opět české předsednictví s podporou Švédska vyjednávalo za celou EU.
„Díky skvělému vyjednávacímu týmu Ministerstva životního prostředí se podařilo splnit všechny priority, které jsme si na začátku předsednictví v oblasti životního prostředí stanovili. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na českém předsednictví podíleli, protože výrazně přispěli ke zlepšení obrazu České republiky v zahraničí,“ doplnil Jurečka.
Finanční zdroje pro ČR na modernizaci energetiky do roku 2030
| Výnos z emisních povolenek | 334 mld. Kč |
| Modernizační fond | 400 mld. Kč |
| Příjmy z prodeje povolenek v sektoru bydlení a silniční dopravy (ETS2) a Sociální klimatický fond | 100 mld. Kč |
| Fond spravedlivé transformace | 37,3 mld. Kč |
| Národní programy financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) | 162 mld. Kč |
| Národní programy financované z Fondu soudržnosti | 102,5 mld. Kč |
| Národní plán obnovy | 67, 3 mld. Kč |
| Rozšíření RRF o plnění cílů REPower EU | 11,25 mld. Kč |
| Celkem | 1 214,35 mld. Kč |
Prezentace úspěchů českého předsednictví v oblasti životního prostředí.