V loňském roce bylo provedeno více než 6,5 tisíce kontrol přímo zaměřených na odhalování nelegální práce.  

Změna délky dočasného přidělení u agenturního zaměstnance v dotazech a odpovědích.  

Práce z domova a náhrada vynaložených nákladů.  

V loňském roce bylo provedeno více než 6,5 tisíce kontrol přímo zaměřených na odhalování nelegální práce.

27.2.2023, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

V uplynulém roce 2022 bylo při kontrolách Státního úřadu inspekce práce odhaleno přes 2,5 tisíce nelegálně pracujících osob a za umožnění výkonu nelegální práce vyměřeny pokuty v celkové výši téměř 176 miliónů korun. Kontroly probíhaly v rámci naplánované a průběžně realizované kontrolní činnosti se zohledněním přijatých podnětů ke kontrole.

Z celkového počtu 18 550 kontrol provedených Státním úřadem inspekce práce v roce 2022 bylo 6 571 kontrol zaměřených přímo na odhalování nelegálního zaměstnávání, při kterých byla oblastními inspektoráty zjištěna nelegální práce u 743 subjektů. Kontrolami bylo odhaleno 2 560 nelegálně zaměstnaných osob. V 474 případech se jednalo o občany České republiky, ve 79 případech o občany Evropské unie (nejčastěji občany Slovenska, Maďarska a Rumunska) a v 2 007 případech o cizince, občany třetích zemí (nejčastěji občané Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu). Ačkoliv se množství provedených kontrol zvýšilo v porovnání s lety 2020 a 2021, které byly poznamenány pandemií covid-19, počty nelegálně pracujících osob zjištěných při kontrolách orgánů inspekce práce byly nižší. Důvodem je zejména úprava přístupu osob z Ukrajiny s dočasnou ochranou na trh práce, kdy se tito považují za cizince s trvalým pobytem a již nepotřebují např. povolení k zaměstnání či zaměstnaneckou kartu.  

^{Počty nelegálně zaměstnaných občanů ČR, EU a cizinců v letech 2016–2022}

Za umožnění výkonu a výkon nelegální práce bylo v roce 2022 zaměstnavatelům uloženo celkem 754 pokut v celkové výši 175 931 000 Kč.

Největší počet osob při výkonu nelegální práce odhalil Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj, a to celkem 512 nelegálně pracujících osob. Druhým oblastním inspektorátem s nejvyšším počtem odhalených případů nelegálního zaměstnávání byl Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu.

Nejčastěji byly v roce 2022 odhalovány nelegálně pracující osoby na pracovištích zaměstnavatelů sektoru stavebnictví, zpracovatelského průmyslu a sektoru velkoobchod a maloobchod.

Z pohledu velkosti zaměstnavatele se nelegálního zaměstnávání dopouštěli nejčastěji malí zaměstnavatelé (do 9 zaměstnanců, resp. 10–49 zaměstnanců) nebo zaměstnavatelé se 50–249 zaměstnanci.

Při organizaci a provádění kontrol orgány inspekce práce spolupracovaly s dalšími orgány státní správy. Jednalo se především o spolupráci se Službou cizinecké policie, celními úřady, pracovišti Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, Generálním finančním ředitelstvím a Úřadem práce ČR. Rovněž probíhala intenzivní spolupráce s Českou správou sociálního zabezpečení, zejména v oblasti ověřování příslušnosti k právním předpisům v souvislosti se zaměstnáváním cizinců.

Změna délky dočasného přidělení u agenturního zaměstnance v dotazech a odpovědích.

13.2.2023, Zdroj: SUIP

Je možné změnit délku dočasného přidělení agenturního zaměstnance? Podívejme se na několik případů z praxe a jejich řešení.

Dotaz č. 1

Lze měnit dohodu o dočasném přidělení dle § 308 ZP dohodou stran (agentury práce a uživatele), kdy se tato změna dotkne délky trvání dočasného přidělení (zkrátí se)? Může pak agentura vydat jednostranně písemný pokyn dle § 309 ZP, který to bude reflektovat, popř. původní písemný pokyn zcela zrušit (okamžité skončení dočasného přidělení)? Např. původní dohoda o dočasném přidělení stanoví v souladu s § 308 odst. 1 písm. c) ZP dobu dočasného přidělení v délce 12 měsíců, ale dohodou stran (agentury práce a uživatele) se tato doba zkrátí na 6 měsíců, přičemž původní písemný pokyn byl na 12 měsíců, načež agentura jednostranně vydá nový písemný pokyn, který nahradí původní a příslušně zkrátí délku dočasného přidělení dle nových podmínek v dohodě o dočasném přidělení.

Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce je dvoustranný akt, který lze měnit pouze se souhlasem obou stran, i když to v zákoníku práce není výslovně uvedeno. Předpokládá se to obecně u každé dohody nebo smlouvy, uzavřené mezi dvěma a více stranami. Domníváme se, že pokud se takto agentura práce a uživatel domluví, lze dobu dočasného přidělení změnit. V takovém případě by mělo dojít ke změně písemného pokynu k dočasnému přidělení zaměstnance agentury práce podle § 309 odst. 2 ZP. Změnu lze provést formou změny nebo dodatku k původnímu pokynu. Protože se v případě písemného pokynu podle § 309 odst. 2 jedná o jednostranný akt ze strany zaměstnavatele (agentury práce), není k tomu třeba souhlasu zaměstnance, pokud tím současně nedochází ke změně podmínek sjednaných v pracovní smlouvě.

Dotaz č. 2

Může agentura vydat několik dílčích písemných pokynů k dočasnému přidělení dle § 309 ZP, kterými postupně pokryje sjednanou dobu dočasného přidělení v dohodě o dočasném přidělení dle § 308 ZP (např. dohoda o dočasném přidělení je na 12 měsíců, ale agentura vydá postupně 3 písemné pokyny, každý na dobu dočasného přidělení v délce 4 měsíce)?

Zákoník práce výslovně nezakazuje vydat ze strany agentury práce zaměstnanci více písemných pokynů k dočasnému přidělení k uživateli, které mohou být zaměstnanci vydávány postupně. Další vydané písemné pokyny by však neměly být v rozporu s pracovní smlouvou a původně sjednanými podmínkami. Nejde o počet pokynů, ale o jejich obsah a kontinuitu.

Dotaz č. 3

Skončí předčasně dočasné přidělení zaměstnance přiděleného dle dohody o dočasném přidělení (§ 308 ZP) a písemného pokynu (§ 309 ZP) i tím, že z určitého právního důvodu předčasně zanikne dohoda o dočasném přidělení dle § 308 ZP (např. zaměstnanec má být přidělován dle dohody o dočasném přidělení na dobu 12 měsíců a agentura vydá písemný pokyn, kterým jej přidělí po tuto dobu, ale během trvání dočasného přidělení zanikne z určitého právního důvodu dohoda o dočasném přidělení)?

Pokud ano, může agentura práce s uživatelem sjednat určité podmínky předčasného zániku dohody u dočasném přidělení (např. dohoda o dočasném přidělení stanoví, že ji může agentura i uživatel vypovědět s 15denní výpovědní dobou)?

Podmínky, za nichž může být dočasné přidělení zaměstnancem nebo uživatelem ukončeno před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, je nutno sjednat v dohodě mezi agenturou práce a uživatelem podle § 308 odst. 1 písm. g) ZP. Není možné sjednat tyto podmínky pouze ve prospěch uživatele. Tyto podmínky by měly být vyváženě nastaveny tak, aby postavení zaměstnance a zaměstnavatele bylo možno považovat za rovné.

Dohoda mezi agenturou práce a uživatelem podle § 308 ZP uvádí dobu dočasného přidělení často pouze rámcově (tzv. rámcová dohoda), obvykle „nejdéle na dobu 12 měsíců“, aby bylo dodrženo ustanovení § 309 odst. 6 ZP a nebyla překročena doba možného dočasného přidělení zaměstnance k témuž uživateli. V takovém případě ani nemusí dojít k zániku dohody o dočasném přidělení, protože je koncipována šířeji s možností, že dočasné přidělení skončí dříve než po 12
měsících. Předčasné přidělení může také skončit dohodou mezi agenturou práce a zaměstnancem, výpovědí zaměstnance nebo jednostranným prohlášením uživatele nebo zaměstnance podle podmínek sjednaných v dohodě mezi agenturou práce a uživatelem podle § 308 zákoníku práce.

Pracovněprávní vztah mezi agenturou práce a zaměstnancem je zpravidla sjednán na dobu určitou s tím, že doba trvání pracovního poměru je sjednána na dobu dočasného přidělení zaměstnance ke konkrétnímu uživateli, aniž by byla přesně tato doba časově ohraničena. Účastníci tohoto pracovněprávního vztahu nemají přesně jistotu, kdy tato doba nastane. Agenturní zaměstnávání je svou povahou takovým právním vztahem, v němž si zaměstnanec bezpochyby uvědomuje, že jeho pracovněprávní jistoty jsou omezenější, než je tomu u standardního pracovněprávního vztahu, kdy zaměstnanec vykonává práci přímo u zaměstnavatele.

Agentura práce i uživatel si jako dva podnikatelské subjekty mohou v dohodě o dočasném přidělení sjednat i jiné podmínky, než které jsou vyžadovány zákoníkem práce. Tato dohoda obvykle obsahuje i prvky obchodní smlouvy a upravuje způsob finančního vypořádání mezi subjekty, jeho výši, četnost, podmínky úhrady, předkládání určitých dokladů včetně termínů atd. Stejně tak si mohou sjednat 15denní výpovědní dobu. To však mluvíme pouze o vztahu agentura práce a uživatel, zaměstnanec není jeho účastníkem. Agentura práce má samostatný pracovněprávní vztah se zaměstnancem, v jehož rámci a podle uzavřené smlouvy řeší jeho další pracovní zařazení. Může ho přidělit k jinému uživateli, ukončit s ním pracovněprávní vztah, nebo ho dočasně nechat na překážce v práci, než mu najde jiného uživatele.

K posouzení správného postupu při dočasném přidělení je potřeba vždy přistupovat individuálně.

Práce z domova a náhrada vynaložených nákladů.

1.3.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Připravovaná novela zákoníku práce, jejíž účinnost se odhaduje od poloviny letošního roku, navrhuje paušál či úhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku, a to za podmínky, že je tento nárok upravený ve vnitřním předpise či sjednaný v pracovní či kolektivní smlouvě.

Zaměstnavatel je zaměstnanci povinen hradit náklady spojené s výkonem práce na dálku, které zaměstnanci vzniknou při výkonu práce; náhrady těchto nákladů nesmějí být zahrnuty ve mzdě, platu nebo odměně z dohody.

Náhrady nákladů spojených s výkonem práce na dálku tvoří:

• náhrady nákladů, které zaměstnanci prokazatelně vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku;
• paušální částka náhrady nákladů.

Bylo-li to písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku ve výši úhrnu průměrných nákladů na plyn, elektřinu, pevná paliva, dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu, za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu, a to podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem.

Paušální částka činí 2,80 Kč za započatou hodinu práce. Zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce, může být poskytována paušální částka vyšší. Ministerstvo práce a sociálních věcí mění vyhláškou výši paušální částky podle věty první podle údaje o úhrnu průměrných nákladů na komodity a služby uvedené v odstavci 3, zveřejněného Českým statistickým úřadem v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku, případně v mimořádném termínu, dojde-li ke zvýšení nebo snížení hodnoty údaje o úhrnu průměrných nákladů nejméně o 20 % v porovnání s paušální částkou naposledy obsaženou v tomto zákoně nebo vyhlášce.

Za dobu práce na dálku, za níž byla zaměstnanci poskytnuta paušální částka, nemůže být zároveň poskytnuta náhrada stejných druhů prokázaných nákladů.

Pokud jde o dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, ponechává se zaměstnavateli a zaměstnanci možnost sjednat si poskytování náhrady nákladů.