Je nám ctí představit Vám významnou členskou firmu jednatelství Náchod, která položila základy strojírenství v našem regionu. Její historie, jak nám ji představilo vedení firmy, je neobyčejně zajímavá a bohatá:

„Ve Wikovu jsme si za dobu naší existence zvykli vysvětlovat naši historii, když se na ni zvídavý zákazník nebo obchodní partner zeptá. Není to vůbec jednoduché, ale rádi se s vámi o kus naší strojírenské tradice podělíme.

105 let značky Wikov

Letos slavíme 105 let od založení firmy Wikov. Jsme na tuto událost právem hrdí a zároveň si uvědomujeme, že jsme to především my, zaměstnanci společnosti, kdo předurčuje to, zda značka Wikov bude uchována pro další generace, či nikoliv. My věříme, že bude.

Přesně 22. prosince 1918 vznikla firma Prostějovské továrny na stroje Wichterle & Kovářík, akciová společnost. Tímto sloučením vznikla největší československá továrna na výrobu zemědělských strojů. Závod se rozkládal na ploše 250.000 m² a zaměstnával 2000 dělníků a 150 úředníků.

Nabízený sortiment byl neobyčejně široký: drobné ruční nářadí, pluhy, mlátičky, vyorávače brambor, parní loko-mobily, stabilní naftové, benzínové, plynové motory a generátory pro pohon mlýnů, dílen a menších závodů. Rokem 1922, kdy si majitelé firmy Wikov přivezli z návštěvy vídeňské výstavy italský automobil Ansaldo, přibyly k výrobnímu sortimentu ještě automobily. Jejich produkce sice představovala necelých 10 % z celého objemu výroby, ale většina automobilů byly originály vytvořené přímo na míru a přání zákazníka. Tomáš Baťa si zde například nechal vyrobit spací vůz pro své cesty ze Zlína do Prahy. Mnoho automobilů proto zůstalo pouze v prototypu, např. tzv. Kapka z roku 1931, první aerodynamický vůz v Československu. Po druhé světové válce v roce 1946 byla společnost Wikov znárodněna a přejmenována na Agrozet, k. p., později na Agrostroj Prostějov st. p. Poté na mnoho let značka Wikov začala upadat v zapomnění. To byl Wikov. V Prostějově.

Střih. V Hronově se píše rok 2004. ČKD se mění na Wikov

Značku Wikov opětovně vzkřísil až v roce 2004 Martin Wichterle, nový majitel hronovské firmy ČKD Hronov, který společnost vlastní od roku 2002 a dva roky nato ji přejmenoval na Wikov MGI a.s.

Jsme právem hrdí na to, že naše firma má nepřetržitou téměř 140letou historii a byla to ona, která se zasloužila o položení strojírenských základů v Hronově. Její počátky sahají až do roku 1884, kdy František Pázler v Žabokrkách založil svou firmu na výrobu drobných hospodářských strojů. Vyráběl jednoduché díly pro povozy či tkalcovské stavy. Výroba se úspěšně rozrůstala a F. Pázler získal odborného společníka, Václava Fišera. Tak vznikla firma Pázler a Fišer. V roce 1898, po odstoupení F. Pázlera, se V. Fišer spojil se svatoňovickým obchodníkem Radoslavem Machem. Pod novou značkou Mach a Fišer získala výroba tovární charakter. V roce 1903 v ní pracovalo už 50 zaměstnanců a během let 1903–1904 byly vyrobeny první dva tvářecí stroje. Mezi lety 1923 a 1926 započala firma s výrobou strojů s mechanickým pohonem a stálý růst podniku vyvrcholil v roce 1939 natolik, že se stal akciovou společností. Dne 27. října 1945 byla však firma Mach a Fišer znárodněna. Nově zřízený národní podnik nesl jméno TOS Hronov, n. p. Hronov. Několikrát jméno měnil, ale většinu času v tomto období spadal pod SBŠ – Strojírny Bohumíra Šmerala. Výrobní program zůstal zachován, pokračovalo se ve výrobě tvářecích strojů, nicméně poptávka byla tak obrovská, že stávající továrna v Žabokrkách již kapacitně zcela nevyhovovala. V roce 1949 začala výstavba nové strojírny ve Zbečníku, mezi bývalými textilkami Hirsch a Bienert. Závod měl mít dvě haly, každou se třemi loděmi obroben. Nakonec byla postavena jen jedna hala se třemi loděmi a přístavkem. Výstavba byla ukončena o tři roky později, v roce 1952.

Nový prostor velmi rychle zaplnila výroba těžkých zakružovacích strojů o hmotnosti až 150 tun pro zakružování plášťů kotlů. Postupně byly vyvíjeny další těžké tvářecí stroje a zásadně inovovány úspěšné starší typy. Závod vyvážel do 86 zemí světa, samozřejmě, že nejsilnější postavení měl Sovětský svaz, ale podnik vyvážel i do Rakouska, Nizozemska, Velké Británie či Mexika. Technická úroveň tvářecích strojů, zejména pak výstředníkových lisů, byla tak vysoká, že se postupně podařilo prodat licence do Jugoslávie, Indie nebo Jihoafrické republiky.

V šedesátých letech byla direktivně výroba tvářecích strojů přesunuta zejména na Slovensko a pro produkci v Hronově byly vybrány dílce pro velké naftové motory: písty motoru, regulátory otáček, ozubená kola, dmychadla, zubová čerpadla a ojnice a natáčecí zařízení. Závod v Hronově, který od roku 1965 nesl nové jméno – ČKD Hronov – dodával dílce pro finální montáž motorů pro závody koncernu ČKD.

V polovině 80. let 20. století bylo zřejmé, že se zvyšující se produktivitou práce dokáže firma zajišťovat takové objemy výroby, které převyšují objednávky v zavedených skupinách pro naftové motory. Z tohoto důvodu došlo k zahájení výroby reverzních (vratných) převodovek pro lodní průmysl.

Rok 1989 a následná léta přinesly vysněnou svobodu, ale také v podstatě okamžitou ztrátu východních trhů. Bylo nutné urgentně hledat nové výrobní produkty a získat tak nové obchodní zakázky. S ohledem na technologické vybavení a zkušenosti z oboru ozubených kol a převodovek bylo rozhodnuto zaměřit se na obor ozubených kol a převodovek. Díky kvalitě vyrobených převodovek si ČKD Hronov postupně získává stále silnější postavení mezi českými výrobci převodovek a v zajišťování obchodních zakázek se stává zcela nezávislou na své mateřské firmě.

Rok 2002 se pro hronovskou firmu ČKD Hronov, a.s., stává zásadním historickým milníkem. V souvislosti s procesem soudního vyrovnání společnosti ČKD Holding bylo rozhodnuto o prodeji rozhodujícího podílu akcií ČKD Hronov, a.s. Ve výběrovém řízení zvítězil Martin Wichterle a společnost tímto převzal. Jelikož náklady na používání ochranné známky ČKD byly pro nového majitele neudržitelné, rozhodl se pro důležitý krok a koupil práva k používání prvorepublikové značky Wikov, kterou registrovali již jeho předkové. Dne 1. září 2004 tak značka Wikov, po dlouhých, téměř 60 letech, opět spatřuje světlo světa.  ČKD Hronov mění jméno na Wikov MGI a.s. (MGI znamená Mechanical Gear Industry – průmysl mechanických převodovek).

Od roku 2000 dodávala firma také převodovky pro ropný a lodní průmysl, skrze které se dostávala k planetovým převodovkám s technologií pružného čepu. Tu poté využívá pro výrobu převodovek pro větrné a přílivové elektrárny. V roce 2007 padlo rozhodnutí a započala výstavba nové výrobní haly v Hronově o rozloze 5 500 m², neboť výrobní a montážní kapacity již nestačily skokovému nárůstu tržeb z 287 mil. Kč v roce 2003 na 632 mil. Kč v roce 2007.  V nové hale byl mimo jiné instalován jeden z nejmodernějších provozů pro chemicko-tepelné zpracování v České republice.

Světová hospodářská krize zasáhla s ročním zpožděním i společnost Wikov. Rozsáhlá storna zakázek v roce 2009 přicházela především z oblasti průmyslových převodovek. Přesto byl tento rok pro hronovský podnik rokem přelomovým – došlo ke spuštění sériové výroby převodovek pro větrné elektrárny, která pomohla Wikovu zaplnit mezeru po stornovaných zakázkách na průmyslové převodovky. Tržby daného roku atakovaly poprvé hranici 1 mld. Kč – přesněji 945 mil. Kč, což bylo o 27 % více než v roce 2008.

Firma se také soustavně věnovala i jiným oborům, dodávala převodovky pro velké kontejnerové zámořské lodě, pro vodní elektrárny, stavební stroje, přestavníky výhybek nebo převodovky pro extrudery. Postupně začala dodávat i mixérové převodovky pro gumárenský průmysl a dařilo se i převodovkám pro kolejová vozidla. Tento obor se v průběhu posledních 15 let stal jedním z nejdůležitějších odbytišť pro převodovky z Hronova a Wikov se vypracoval na hráče, který v každém čtvrtém městě světa, kde jezdí tramvaje, má svůj produkt. Rok 2014 se zapsal do historie Wikovu jako ten, kdy bylo poprvé dodáno za jeden jediný rok více než 1 000 kusů převodovek pro železniční a městskou dopravu. Dnes je to v průměru mezi 2500–3000 kusy ročně.

V roce 2012, po čtyřech zakázkově silných letech, to bylo naposledy, kdy se hronovský Wikov nesl na významné vlně zvýšené poptávky po převodovkách pro větrné elektrárny. Trh převodovek pro větrné elektrárny jako celý tento nový obor se totiž začal extrémně rychle měnit. Jediným řešením pro Wikov, jak se trhu přizpůsobit, by bylo postavit zcela novou továrnu na zelené louce. A stát se v podstatě závislým na jednom oboru. To ale Wikov nechtěl.

Otevřená výrobní kapacita byla ihned využita na jiný, jedinečný projekt.  Období let 2013–2015 se v podstatě točilo zejména kolem přípravy a realizace obřího projektu na dodávku 600 identických čelně-planetových převodovek pro zvedací zařízení ropných plošin. Na projekt byl vyčleněn speciální tým napříč profesemi, který se po dva roky staral jen o tento projekt. Všechny převodovky byly dodány včas, v očekávané kvalitě a zisku.

Od roku 2015 Wikov dodává i své katalogové převodovky řady Orbi-fleX® a později i WinGear®. Byla to reakce na slábnoucí tržní poptávku po speciálních převodovkách konstruovaných na míru. V dnešní době již celou pětinu obratu firmy tvoří katalogové převodovky a jejich objem dál roste. Nicméně Wikov si chce zachovat svou flexibilitu a dodávat i speciální převodovky pro vybrané aplikace.

V roce 2022 byla převedena část výroby převodovek pro zpracování minerálů, důlní průmysl, průmysl těžby ropy a plynu a pro cukrovary ze sesterské společnosti Wikov Gear z Plzně do Hronova. Důvodem byla rostoucí specializace plzeňské firmy na rychloběžné převodovky pro turbíny, čerpadla a kompresory. Díky převodu výroby získal Wikov Gear dostatečnou kapacitu na růst v tomto oboru a hronovský Wikov MGI další nové či staronové obory, o které se bude náležitě starat.

Generel 2014 – nové prostory společnosti 21. století

Projekt zásadní přestavby a rozšíření areálu Wikov MGI nesl jméno Generel 2014 a patrně nejpřínosnější pro čtenáře bude citovat architekta Tomáše Hradečného: „Ačkoli o modernizaci vstupní partie areálu Wikov se uvažovalo už od roku 2003, konkrétní obrysy této akce přinesl teprve projekt Generelu 2014. Volba strategie byla podmíněna zachováním provozu většiny dotčených částí, a proto každému kroku musela předcházet realizace nového prostoru, který umožnil demolici starého. Jako výsledek tříleté práce vznikla nová urbanistická situace s dominantou rekonstruované administrativní budovy a jejího přistavěného křídla, které jsou orientovány jednotlivými vstupy do prostoru parkoviště. Pro kolemjdoucího se tak namísto změti poslepovaných budov otevírá za transparentním plotem z tahokovu polo veřejný prostor s pravidelnou šachovnicí litinových sloupů nesoucích stopu historické industriální stavby. Na rozhraní Hronova a Zbečníku teď můžeme sledovat výrobní areál 21. století, který se nekrčí kdesi na periferii, ale je integrální součástí městského prostředí jako jeho živá součást, nikoli trpěný nebo muzeální přívěsek.“

Pro úplnost dodejme, že celý projekt byl dokončen výstavbou nového parkoviště v roce 2016. Neotřelý design si chvíli hledal cestu k velké části Wikováků, u zákazníků zabodoval od prvního okamžiku a posunul Wikov MGI do 21. století i vizuálně.

Součást skupiny

Hronovský Wikov MGI byl vlastně první firmou Martina Wichterleho, kolem které se začala později formovat celá strojírenská skupina Wikov Industry se sídlem v Praze. V roce 2004 koupil M. Wichterle další převodovkárnu – ŠKODA Gear v Plzni, aby ji záhy přejmenoval na Wikov Gear.

V dnešních dnech je součástí strojírenské skupiny Wikov Industry, kromě již zmiňovaných společností, také Wikov Sázavan (dříve Strojírny Sázavan, ještě dříve Baťův výrobní podnik) ze Zruče nad Sázavou, konstruktérská kancelář Orbital2, společnost Detail CZ ze Žirovnice a Jemnice. V roce 2019 se v portfoliu firem objevila německá převodovkárna Gmeinder Getriebe, které se zabývá výrobou převodovek pro kolejová vozidla. Všechny výše zmíněné firmy se zabývají strojírenskou výrobou, stěžejním produktem skupiny jsou mechanické převodovky a ozubená kola pro nejrůznější průmyslové obory. Skupina Wikov Industry vyváží více jak 80 % své výroby do zahraničí, zaměstnává přes 1000 lidí a její tržby se pohybují na úrovni 3 mld. Kč.

Věhlasnými českými značkami se to ve skupině Wikov jenom hemží, ať už je to Škoda, Baťa, ČKD či Wikov. O to více si uvědomujeme, že historie a um našich předků je součástí naší firemní kultury.

Jsme si vědomi, že jen z historie se žít nedá, proto investujeme pravidelně do výzkumu a vývoje nových produktů, progresivních technologií a systémů řízení, abychom byli neustále na špici ve svém oboru.

Pečujeme tak s hrdostí o značku Wikov, aby další generace, které přijdou po nás, mohly oslavit další milníky své existence.

To je Wikov! Sama podstata strojírenství.“