Jaká pravidla platí pro lékárničky a ošetřovny na pracovištích? Je stanoven počet, rozmístění a označení lékárniček a ošetřoven? Musím zajistit zaměstnancům školení první pomoci? Zaměstnanci mají zájem, aby v lékárničkách byly léky, které běžně používají (např. léky k útlumu bolestivých stavů), mohu jim vyhovět? Jak mám prošlé léky zlikvidovat?

Odpověď:

Problematika první pomoci zaměstnancům patří zdánlivě k jednodušším oblastem celého procesu bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Pokud má být odpověď na takto široce pojatou otázku uchopena ve všech jejich potřebných souvislostech, vyžádá si odpověď poměrně široký prostor, do kterého je nutné zařadit několik právních předpisů spadajících nejenom do pracovního práva.

Obsah článku:

Přehled předpisů
Definice pojmů a zkratek
Povinnosti zaměstnavatele
Poskytovatel pracovnělékařských služeb
Očekávání, práva a povinnosti zaměstnanců
Lékárnička
Ošetřovna
Léky a zdravotní prostředky
Závěr

Přehled předpisů

Na problematiku poskytování první pomoci zaměstnancům dopadají především tyto předpisy a ustanovení:

§ 102 odst. 6 zákoníku práce
§ 103 odst. 1 písm. g) a j) zákoníku práce
§ 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 309/2006 Sb.
§ 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.
§ 2 písm. b) vyhlášky č. 79/2013 Sb.
příloha čl. 8 nařízení vlády č. 101/2005 Sb.
§ 55 odst. 2 a 5 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
§ 2 odst. 1, § 3 odst. 4 a § 7 nařízení vlády č. 375/2017 Sb.
ČSN EN ISO 7010
§ 32 zákona č. 48/1997 Sb.
§ 88 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb.

Definice pojmů a zkratek

ZP – zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
NV – nařízení vlády
NCHLS – nebezpečná chemická látka nebo chemická směs

Defibrilátor – je lékařský přístroj používaný k defibrilaci, tedy zrušení fibrilace srdečních komor při kardiopulmonární resuscitaci (soubor úkonů prováděných při zástavě jedné nebo dvou ze tří základních životních funkcí – dechu a/nebo srdeční činnosti). Defibrilátor je schopný elektrickým výbojem obnovit správnou činnost srdce.

Při komorové tachykardii či fibrilaci komor není srdce schopno plnit svou funkci kvůli nekoordinovaným stahům. V těchto případech se defibrilací přeruší tento nezdravý stav pomocí silného elektrického výboje, aby se následně srdce mohlo pravidelně rozběhnout. Aby mohla být defibrilace úspěšná, musí být srdce schopno samostatné činnosti – nesmí být například příliš poškozeno infarktem. (zdroj: cs.wikipedia.org)

Ošetřovna – musí být vytápěna, chráněna proti znečištění, vlhkosti a vysokým teplotám, vybavena umyvadlem s tekoucí pitnou vodou a snadno přístupná i s nosítky. Místnost určená na sušení pracovního oděvu a obuvi nesmí sloužit pro poskytování první předlékařské pomoci.

První pomoc – lze definovat jako soubor základních úkonů a opatření, která při náhlém ohrožení nebo postižení zdraví člověka, omezují rozsah a důsledky tohoto ohrožení či postižení zdraví nebo života.

Neposkytnutí pomoci – kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, viz § 150 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb.

Toxikologické informační středisko – pro případ mimořádné situace vzniklé při práci s nebezpečnou chemickou látkou nebo chemickou směsí (NCHLS), je možno získat nepřetržitě po dobu 24 hodin denně informaci o správném postupu při poskytování první pomoci na telefonních číslech 224 91 92 93 nebo 224 915 402. Adresa: Klinika pracovního lékařství, Toxikologické informační středisko, Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2.

Informace o telefonním kontaktu na ,,Toxikologii“ by měla být výrazně umístěna v blízkosti všech lékárniček, a dále na všech pracovištích, kde se nakládá s NCHLS.

Povinnosti zaměstnavatele

3.1 Zajistit lékárničku

Na základě ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 309/2006 Sb., jsou zaměstnavateli (ve vztahu k poskytování první pomoci), uloženy tyto povinnosti:

dohodnout se s poskytovatelem pracovnělékařských služeb¹⁾ jakými prostředky pro poskytování první pomoci budou jednotlivá pracoviště vybavena,
zajistit vybavení pracovišť dohodnutými prostředky pro poskytování první pomoci zaměstnancům,
vybavit pracoviště prostředky pro přivolání²⁾ poskytovatele zdravotnické záchranné služby.

Poznámka¹⁾: Dohoda o vybavení lékárničky prostředky pro poskytování první pomoci zaměstnancům znamená, že obě dvě strany mají při dohodě (pomyslných) 50%, ale konečné rozhodnutí (co bude obsahem lékárničky) přísluší zaměstnavateli.

Poznámka²⁾: Vybavit pracoviště telefonem pro přivolání záchranné služby už zní v této době (kdy skoro každý zaměstnanec má v kapse mobilní telefon), skoro jako zbytečný požadavek, ale doporučuji toto ustanovení prakticky naplnit. Současně doporučuji místo s umístěným telefonem doplnit informacemi o telefonním čísle na lékařskou záchrannou službu (Telefon: 155) a také telefonním kontaktem na Toxikologické informační středisko. Telefon lze současně označit jako místo pro ohlášení požáru na ohlašovnu požáru anebo přímo na Hasičský záchranný sbor České republiky.

Poskytovatel pracovnělékařských služeb

Podle § 102 odst. 6 zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen přijímat opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí. Při poskytování první pomoci musí zaměstnavatel spolupracovat s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména poskytovatele zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen zajistit ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovištích.

Očekávání, práva a povinnosti zaměstnanců

5.1 Zaměstnanci vlastní – očekávání a práva

Zaměstnanci mají podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. j) zákoníku práce zajištěno prostřednictvím svého zaměstnavatele (v případě poškození zdraví), poskytnutí první pomoci.

Je nutné doplnit, že není povinností zaměstnance využít ošetření od svých spolupracovníků, ať už proškolených či neproškolených v poskytování první pomoci. Je právem zaměstnance, odmítnout (na pracovišti) poskytnutí první pomoci a vyžadovat po zaměstnavateli zajištění ošetření úrazu utrpěného při práci – příslušným zdravotním personálem.

5.2 Zaměstnanci – členové hlídky první pomoci

Podle § 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., je součástí pracovnělékařských služeb i školení zaměstnanců v poskytování první pomoci zaměstnancům zraněným na pracovišti zaměstnavatele.

Právními předpisy je stanoveno, že školení zaměstnanců o poskytování první pomoci má zaměstnavatel zajistit ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Toto ustanovení současně znamená, že pokud poskytovatel nemá k zajištění školení dostatečné vybavení a nemá zájem školení zajistit, může toto školení zajistit specializovaná organizace, která potřebnými lidskými zdroji a technickým vybavením pro shora uvedené školení disponuje.

Autor doporučuje, aby školení zaměstnanců k poskytování první pomoci bylo (po konzultaci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb), zajištěno specializovanou organizací, která tato školení standardně zajišťuje (např. Červený kříž). Tímto přístupem bude v plném rozsahu naplněn cíl sledovaný zákonodárcem, tzn. vytvořit podmínky pro efektivní poskytnutí první pomoci zraněným zaměstnancům.

5.3 Zaměstnanci cizího zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí, viz § 103 odst. 1 písm. g) zákoníku práce.

Lékárnička

6.1 Umístění lékárniček

V příloze článek č. 8 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., je stanoveno, že prostředky a zařízení pro poskytování první pomoci musí být umístěny na dostupném místě a musí být označeny značkami.

6.2 Obsah lékárniček

Obsahem pracovnělékařských služeb poskytovatele pracovnělékařských služeb je (mimo jiné) i poradenská činnosti pro zaměstnavatele, při zpracování návrhu vybavení pracoviště prostředky pro poskytování první pomoci, viz § 2 písm. b) vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Kontrolu expirace léčivých přípravků (léků) a zdravotnických prostředků umístěných v lékárničce musí zaměstnavatel zajistit tak, aby v případě potřeby splňovaly léky a zdravotnické prostředky svůj účel. Doporučuje se stanovit osobu odpovědnou za kontrolu expirace a za průběžné doplňování lékárničky podle stanoveného/schváleného obsahu lékárničky.

6.3 Označení lékárniček

Značky a zařízení určené k vysílání světelných a zvukových signálů musí být vhodné pro prostředí, ve kterém jsou používány, a musí být zhotoveny z odolného materiálu; pokud nejsou zhotoveny z fotoluminiscenčního nebo reflexního materiálu, musí při snížené viditelnosti vydávat světlo nebo být osvětleny, viz § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 375/2017 Sb.

Poznámka¹⁾: Vzhledem k tomu, že incident s následkem zranění může být provázen i výpadkem el. proudu, je vhodné (pokud není náhradní osvětlení zajištěno), aby lékárnička byla osazena značkou ve fotoluminiscenčním provedení.

Informativní značky pro označení místa první pomoci a zařízení pro přivolání první pomoci mají obdélníkový nebo čtvercový tvar s bílým piktogramem na zeleném pozadí; zelená část zaujímá nejméně 50 % plochy značky, viz § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 375/2017 Sb.

Poznámka²⁾: Bílý kříž v zeleném poli, je správnou značkou pro označení lékárničky, ale také ošetřovny. Označení místa uložení přípravku pro výplach očí nebo např. označení místa, kde jsou uloženy nosítka, je provedeno také informativní značkou (bílá/zelená barva), kdy na značce je vyobrazen příslušný symbol.

Norma ČSN EN ISO 7010 Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Registrované bezpečnostní značky. Norma uvádí přehled barev a značek vhodných pro označení pracovišť z pohledu BOZP.

6.4 Lékárničky – doporučení a správná praxe

Pro efektivnější zajištění první pomoci zraněným zaměstnancům jsou dále uvedeny zásady správné praxe a doporučení autora článku:

upřednostňuje se využít (místo lékárničky pevně připevněné na zeď), raději variantu mobilních lékárniček (především ve výrobě), kdy lékárničku lze snadno uvolnit z držáků na zdi (lékárnička v kufříku) a donést lékárničku k zraněnému zaměstnanci,
ve firmách se stává standardem (správnou praxí), že v lékárničce jsou pro zachránce zraněného připraveny k použití chirurgické rukavice. Doporučený počet je 4 – 5 párů, aby nikdo ze zachránců nebyl ohrožen poškozením zdraví. Cílem opatření je vyloučit kontakt zachránce s krví nebo tělními tekutinami zraněného

v lékárničce nebo v její blízkosti je vhodné:

umístit seznam členů hlídky 1. pomoci, kdy v některých firmách je součástí informace i fotografie osob proškolených k poskytování první pomoci zaměstnancům,
umístit návody (především obrázkové) s vyobrazením správné praxe při poskytování první pomoci,
umístit telefonní čísla související s přivoláním pomoci zraněnému: Zdravotnická záchranná služba – 155; Hasičský záchranný sbor ČR – 150; Policie ČR – 158, Městská policie (místně příslušná) –
umístit telefonní čísla na Toxikologické informační středisko: 224 91 92 93 nebo 224 915 402,
umístit do lékárničky seznam schváleného obsahu lékárničky (seznam léků a zdravotnického materiálu),
umístit jméno osoby odpovědné za kontrolu úplnosti a použitelnosti léků a zdravotních prostředků v jednotlivých lékárničkách,
umístit informaci o místu, kde jsou uložena nosítka, oční sprcha, případně telefon pro přivolání lékařské pomoci.

Ošetřovna

Zaměstnavatel nemá zákonodárcem stanovenu povinnost, zřizovat na pracovištích pro zaměstnance ošetřovnu/ošetřovny.

Bude-li ovšem pracoviště vybaveno ošetřovnou, musí splňovat dále uvedené podmínky, stanovené ustanovením § 55 odst. 5 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Ošetřovna musí být vytápěna, chráněna proti znečištění, vlhkosti a vysokým teplotám, vybavena umyvadlem s tekoucí pitnou vodou a snadno přístupná i s nosítky.¹⁾

Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží, nebo o práci s chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako žíravé nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se ošetřovna také sprchou.²⁾Prostor pracoviště, ve kterém jsou uloženy prostředky pro poskytnutí první předlékařské pomoci včetně nosítek a prostředků pro přivolání zdravotnické záchranné služby, musí být viditelně označen.

Poznámka¹⁾: Místnost určená na sušení pracovního oděvu a obuvi nesmí sloužit pro poskytování první předlékařské pomoci. Zákaz je stanoven ustanovením § 55 odst. 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Poznámka²⁾: Pokud je na pracovišti nakládáno se shora uvedenými NCHLS, musí být pracoviště vybaveno sprchou, případně alespoň oční sprchou (podle místních podmínek). Označení sprchy musí být provedeno příslušnou informativní značkou (bílý piktogram na zeleném pozadí) se symbolem sprchy/oční sprchy.

Léky a zdravotní prostředky

Hlavní zásady pro vybavení lékárniček léky a zdravotnickými prostředky jsou popsány v tomto článku v bodu číslo 6.3.

8.1 Různé varianty obsahu lékárniček

Pokud jsou ve společnosti pracoviště s (výrazně) rozdílnými riziky práce, které si vyžadují i rozdílný přístup pro stanovení různých obsahů lékárniček (různé léky a zdravotnické prostředky), musí být obsah lékárniček tomuto stavu přizpůsoben. Příkladem může být rozdílný obsah lékárničky v administrativě, ve vztahu k lékárničkám umístěným ve svařovně nebo na pracovišti, kde se nakládá se specifickými NCHLS.

8.2 Léky na tišení bolesti

V lékárničce první pomoci pro zaměstnance nemohou být léky na tišení bolesti.

Odůvodnění:

jedná se o lékárničku první pomoci, pro umístění léků na tišení bolesti v lékárničce není žádný důvod
dalším důvodem je kontraindikace zaměstnance na podaný lék. Umisťovat do lékárničky léky na tišení bolesti, je z tohoto důvodu naprosto nepřijatelné. Tento druh léků má často zásadní vliv na osoby obsluhující stroje, ale může mít vliv i na další vnímavé jedince, vykonávající běžnou pracovní činnost
po požití léku na tišení bolesti jsou uváděny tyto nežádoucí účinky: mohou se objevit závratě, točení hlavy, nastat mohou zrakové změny a jiné poruchy centrálního nervového systému
vzhledem k shora uvedenému je osobám s pohybem ve výrobních prostorách konzumace léků na tišení bolesti z pohledu BOZP přísně zakázána

8.3 Odstraňování a likvidace léčiv

Léčiva nevyhovující jakosti, s prošlou dobou použitelnosti, uchovávaná nebo připravená za jiných než předepsaných podmínek, zjevně poškozená nebo nespotřebovaná musí být odstraněna včetně jejich obalů tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví lidí nebo zvířat anebo životního prostředí, viz § 88 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb.

Poznámka¹⁾: Vzhledem k shora uvedenému je naprosto nepřijatelné, aby firma/organizace nepotřebné léky nebo léky s prošlou lhůtou použitelnosti, předala k likvidaci subjektu, který nemá oprávnění k likvidaci léčiv.

Poznámka²⁾: Legální jsou jen dvě varianty předání léčiv k likvidaci:

osoba oprávněná k likvidaci léčiv, s vydaným souhlasem uděleného orgánem kraje v přenesené působnosti,
druhou legální možností k předání léčiv k likvidaci jsou lékárny.

8.4 Stanovisko SÚKL k likvidaci léčiv

Na základě mého dotazu (Z. Šenk) na Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL), zda mohou výrobní firmy předat nepotřebné (prošlé) léky z dílenských lékárniček do lékárny k likvidaci, odpovědělo Tiskové a informační oddělení SÚKL toto: ,,potvrzujeme, že veškeré prošlé či nepotřebné léčivo můžete předat k likvidaci do jakékoliv lékárny“.

Poznámka – upozornění: Lékárny nezajišťují likvidaci zdravotnických prostředků (náplastí, obinadel, obvazů, ani nelikvidují obinadla pryžová škrtící, apod.). Zdravotnické prostředky je nutné předat osobě oprávněné k nakládání s odpady. Uložení zdravotnických prostředků do nádob na odpad musí proběhnout podle předpisů pro likvidaci odpadu.

Závěr

Nové poznatky v oblasti poskytování první pomoci zraněným osobám nebo osobám postiženým náhlou indispozicí nám umožňují i v pracovním prostředí zajistit první předlékařskou péči osobám s náhlou srdeční nedostatečností.

Instalací defibrilátoru v organizaci můžeme pomocí elektrických výbojů obnovit správnou činnost srdce u osob, postižených srdeční slabostí. Pořízení defibrilátoru je nutné, obdobně jako další záležitosti související s poskytováním první pomoci, zkonzultovat se svým poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Novým trendem v oblasti poskytování první pomoci, s propojením na mimořádné události a havárie je vybudování prostoru, nazývaného: „Ostrůvek bezpečí“.

Popis ostrůvku bezpečí: v centrálním prostoru firmy, nebo uprostřed velké výrobní haly je vybudován „kiosek“ (Ostrůvek bezpečí), v kterém se (prioritně) soustředí všechny záležitosti související s poskytováním první pomoci:

malá mobilní brašna s lékárničkou
velká mobilní lékárnička (XXL)
telefon k přivolání lékařské pomoci
kontaktní telefonní čísla, viz shora uvedené
výplach očí
nosítka skládací
defibrilátor
dokumenty o BOZP a instrukce k poskytování první pomoci
…

Ostrůvek bezpečí je využíván i k umístění věcí související s mimořádnými událostmi, především s problematikou požární ochrany, případně s ochranou životního prostředí.

Ostrůvek může obsahovat tyto věci:

přenosné hasicí přístroje (různé druhy, podle místních podmínek)
osobní ochranné prostředky pro případ požáru (např. rukavice, brýle, respirátor, dýchací přístroj, …)
dokumenty o požární ochraně
svítilny s akumulačním zdrojem energie
pracovní nářadí pro likvidaci požáru (krumpáče, lopaty, sekyry …)
havarijní souprava pro likvidaci NCHLS
…

Ostrůvek bezpečí je pochopitelně výrazně označen značkami a často je osazen i velkým monitorem. Na monitoru ve smyčkách běží různé informace o BOZP, o hygienických pravidlech, o ochraně životního prostředí, o odpadech a také o požární ochraně.

Na závěr perlička z jednoho automotivu: když přijeli servisní technici z Německa oživovat dodané strojní zařízení, tak první úkon co na začátku svojí práce u zákazníka udělali, byla instalace ,,ostrůvku bezpečí“ v provedení mini.

Dotaz: Isopropylalkohol – množství.

17.4.2023, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Ve firmě používáme 3D tiskárny, ke kterým je potřeba větší množství isopropylalkoholu (IPA).

Hořlavé látky třídy hořlavosti II., III., IV. mají být ve skladu (v místnosti s 3D tiskárnami) v maximálním množství 250 litrů a z toho max. 50 litrů látek I. třídy hořlavosti. My máme v současné době 150-200 litrů IPA na pracovišti s tiskárnami. IPA je dle bezpečnostního listu látka hořlavosti I. třídy. To znamená, že v dané místnosti smí být tedy pouze 50 litrů IPA? Platí to pro všechna pracoviště? Ne jen pro příruční sklady?

Odpověď:

Pravidla pro skladování hořlavých kapalin stanovuje ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci. Tato ČSN je závazná, protože je uvedena v příloze č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Ano, máte pravdu: „U staveb nebo jejich částí, které jsou užívány jako pracoviště (zejména dílny, laboratoře, opravny) lze ukládat max. 50 l látek I. třídy hořlavosti“. Ještě je v normě dovětek…“není-li v projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem nebo jiným obdobným dokumentem stanoveno jinak“.

Doporučuji s ohledem na možnosti IPA umístit do skladu, požárně zabezpečeného, nebo do požárně odolné skříně v jiném požárním úseku.

POZOR: Isopropanol také podlého autooxidaci v kontaktu s kyslíkem nebo se vzduchem za tvorby ketonu a peroxidu vodíku vedoucí v důsledku k tvorbě nestabilního nebezpečného peroxidu TATP (triacetontriperoxid), který je výbušný. Riziko vzniká u nespotřebovaných zbytků, několik let uskladněných. Právě z tohoto důvodu je např. v USA isopropylalkohol (neboli 2-propanol) zařazený z hlediska možné tvorby peroxidů do patřičné skupiny a skladovaný by měl být v laboratorních podmínkách s vyloučením světla a tepla a ne déle než 12 měsíců po prvním otevření balení.

BOZP – Informace nejen pro podnikatele.

Nové normy – květen 2023.

Lékárnička.

Dotaz: Isopropylalkohol – množství.

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje