Státní úřad inspekce práce v roce 2022 uskutečnil více než 18 tisíc kontrol.  

Práce v noci.  

Zdanění ochranných nápojů a OOPP.  

Státní úřad inspekce práce v roce 2022 uskutečnil více než 18 tisíc kontrol a uložil přes 3 tisíce pokut v souhrnné výši 357 milionů korun.

26.6.2023, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

V uplynulém roce provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 18 553 kontrol, což je o 4 tisíce více než v předchozím roce. Z tohoto počtu se 7 232 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, 3 920 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 6 572 kontrol a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 829 kontrol. Kromě inspekční činnosti v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení provedly oblastní inspektoráty práce 536 kontrol příčin a okolností pracovních úrazů.

„Pro některé firmy je stále lákavé doplňovat svou pracovní sílu mimo rámec zákona. Proto podpoříme kroky vedoucí k mobilizaci domácího pracovního trhu a také ke zvýšení flexibility bezpečného zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí. Ruku v ruce s tím však příjdou přísnější sankce za nelegální zaměstnávání. Již nyní existují případy, kdy byla uložena sance ve výši 14 milionů Kč,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Státní úřad inspekce práce na počátku roku 2022 operativně zareagoval na vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině mimo jiné tím, že rozšířil zaměření kontrol o kontroly pracovních podmínek zaměstnanců, držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Cílem takových kontrol bylo napomoci legálnímu a důstojnému začlenění držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny na trh práce a zajistit jim tak rovné pracovní a ostatní podmínky, které jsou zaměstnancům v rámci jejich pracovněprávních vztahů ze strany zaměstnavatelů poskytovány.

V roce 2022 SÚIP zaměřil svou kontrolní činnost také na kontroly nelegálního zaměstnávání a zastřeného zprostředkování zaměstnání, kontroly agentur práce, na kontroly v oblasti pracovní doby a odměňování zaměstnanců, dále také na kontroly v lesnictví a ve dřevozpracujícím průmyslu, kontroly v zemědělství a v neposlední řadě také na kontroly, které byly realizovány na základě přijatých podnětů ke kontrole. Celkem bylo u zaměstnavatelů při kontrolách zjištěno 30 910 porušení, přičemž 17 612 z nich bylo zjištěno v oblasti bezpečnosti práce, 7 663 při kontrolách v oblasti pracovních vztahů a podmínek, 2 855 porušení spadalo do oblasti nelegálního zaměstnávání a pod zákon o zaměstnanosti 2 780. Nejčastěji se zaměstnavatelé dopouštěli porušení právních předpisů v oblasti vyhledávání a řízení rizik spojených s možným ohrožením života a zdraví zaměstnanců. Při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů oblastní inspektoráty práce nejčastěji zjišťovaly u zaměstnavatelů porušování povinností v oblasti odměňování zaměstnanců, při sjednávání a ukončování pracovního poměru a dohod konaných mimo pracovní poměr a dodržování pracovní doby zaměstnanců.

Při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání odhalily oblastní inspektoráty práce 2 560 nelegálně zaměstnaných osob. Jednalo se o 474 občanů České republiky, 2 007 cizinců ze třetích zemí a 79 občanů jiných členských států EU.

V roce 2022 obdržely orgány inspekce práce celkem 5 442 podnětů ke kontrole, z nichž některé se paralelně vztahovaly k různým oblastem kontrolní působnosti Státního úřadu ispekce práce. Poměrně často šlo například o kombinaci oblasti pracovněprávních vztahů (dále PPV) společně s oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích (dále BOZP), resp. s oblastí nelegálního zaměstnávání (dále NLZ).  Podle jednotlivých oblastí kontrolních činností byly podněty rozděleny takto: na úseku PPV bylo v loňském roce přijato 3 079 podnětů, na úseku BOZP celkem 681 podnětů, na možný výkon nelegální práce upozorňovalo 1 373 podnětů, 55 podnětů směřovalo na pracovní podmínky zaměstnanců s dočasnou ochranou z Ukrajiny a na jiná porušení v oblasti zaměstnanosti dalších 204 podnětů. Orgány inspekce práce rovněž obdržely 27 podnětů upozorňujících na nedodržování podmínek vymezených zákonem o dětské skupině. Procentuální rozložení podnětů podle jednotlivých oblastí působnosti Úřadu se oproti předchozímu roku výrazně nezměnilo, stále se kolem 58 % podnětů týká oblasti PPV, 29 % podnětů se týká zaměstnanosti a NLZ a zbylých 13 % se vztahuje k BOZP.

„V roce 2022 oblastní inspektoráty práce uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 3 298 pokut v souhrnné výši 357 162 500 Kč,“ uvedl generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn.

Vývoj počtu kontrol, uložených pokut a výše pokut v letech 2018 až 2022

VÝZVY PRO INSPEKCI PRÁCE PRO NÁSLEDUJÍCÍ OBDOBÍ

Cílem je zefektivnit kontrolní činnost inspekce práce tak, aby byla snížena zátěž zaměstnavatelů, a to konkrétně cílenějším výběrem kontrol, dále prohloubením spolupráce s dalšími kontrolními orgány (Generální finanční ředitelství, Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce) a také zvýšeným důrazem na poradenství a osvětu zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů.

Bude nutné rovněž odborně zajistit nové kontrolní působnosti, které budou spadat pod kontrolní dohled orgánů inspekce práce, jako jsou ochrana oznamovatelů a vysílání zaměstnanců v dopravě.

V neposlední řadě je cílem zaměřovat kontroly na rizikové oblasti, jako jsou aktuálně zastřené zprostředkování zaměstnání a pracovní podmínky zahraničních pracovníků (včetně držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny).

Práce v noci.

12.6.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Stále nemáme zcela jasno v otázce noční práce a práce v noci. Zaměstnanci v prodejně chodí 5x týdně od 4,30 hod. do práce. Samozřejmě se jim platí 1,5 hod. příplatek za práci v noci, ale není jasné, zda musí chodit na pracovnělékařské prohlídky

Odpověď:

Odpověď je jednoduchá. Podle definice pojmu v ustanovení § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce je zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru aspoň jednou týdně v období uvedeném v § 94 odst. 1 (tedy v období 26 týdnů po sobě jdoucích). Podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce je noční dobou doba mezi 22. a 6. hodinou.

Proto zaměstnanci, kteří do práce nastupují pravidelně v 5.00 hod. nebo – jako ve Vašem případě – dokonce ve 4.30 hod., nejsou z pohledu zákona zaměstnanci pracujícími v noci a nevztahuje se na ně povinnost pravidelné lékařské preventivní prohlídky.

Zdanění ochranných nápojů a OOPP.

26.6.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci ochranné nápoje, musí je zaměstnanec zdanit ve mzdě anebo je to osvobozeno pro zaměstnance? Zaměstnavatel je má v nákladech.

Odpověď:

Ustanovení § 6 odst. 7 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu výslovně uvádí:

Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování.

Z uvedeného tedy vyplývá, že vše, že vše co poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci v souvislosti se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tedy konkrétně s prevencí rizik a minimalizováním dopadů neodstranitelných rizik (což je v daném případě riziko práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách – v horku) poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně. V § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních je k tomu zrcadlová úprava – výdaje spojené se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou náklady (výdaji) zaměstnavatele. Stejně tak hovoří § 101 zákoníku práce

Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

To je ustanovení transponované z rámcové směrnice ES o BOZP – ve všech zemích ES platí zásada, že náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nese pouze zaměstnavatel.