MŽP vydává Příručku správného osvětlování, účinnosti nabývá nařízení o hlukových limitech.  

MŽP společně s CENIA představují novou webovou storymapu o životním prostředí.  

Vodík může být klíčovým prvkem dekarbonizace.  

MŽP vydává Příručku správného osvětlování, účinnosti nabývá nařízení o hlukových limitech.

28.6.2023, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí (http://www.mzp.cz/)

• Jak na bezpečné i úsporné veřejné osvětlení?
• 1. 7. 2023 nabyde účinnosti nařízení o hlukových limitech

Ministerstvo životního prostředí vydává novu pomůcku pro obce, ale i další zájemce, kteří chtějí omezit světlené znečištění ve městech a jejich okolí.

Jak na bezpečné i úsporné veřejné osvětlení?

Ministerstvo životního prostředí vydává Příručku správného osvětlování. Ta shrnuje pravidla pro bezpečné a kvalitní osvětlení, které je současně příznivé k životnímu prostředí a minimalizuje negativní dopady světelného znečištění. Nová Příručka správného osvětlování reflektuje novinku z letošního roku, vydání české technické normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

Obce, města ale i firmy stále častěji požadují instalaci chytrého, moderního a šetrného osvětlení, které poskytne dostatek světla, ale zároveň nebude mít nežádoucí účinky například na klidný lidský spánek, životní prostředí, nepovede k plýtvání energií a nezhorší bezpečnost na silnicích a ve veřejném prostoru.

Hlavním impulsem pro vydání aktuální osvětlovací příručky bylo zveřejnění české technické normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení. Zájemci v příručně najdou především doporučení pro koncipování venkovních osvětlovacích soustav, včetně možnosti využít požadavky nové normy.

Příručka správného osvětlování v první části shrnuje problematiku světelného znečištění, zejména jaké jsou jeho zdroje a nežádoucí dopady. Dále se zabývá možnými způsoby řešení problematiky a objasňuje, proč se Česká republika vydala cestou využití technické normy. Stěžejní část příručky je pak věnována dílčím aspektům uplatnění normy v praxi, ale i dalším radám a doporučením pro osvětlování s ohledem na okolní prostředí nebo energetickou spotřebu. Příručka byla konzultována s odborníky na světelné znečištění a světelnou techniku.

Ministerstvo životního prostředí se problematikou světelného znečištění zabývá dlouhodobě. První Jednoduchou osvětlovací příručku pro obce vydalo již v roce 2017, kdy se téma snažilo přiblížit provozovatelům veřejného osvětlení. V roce 2021 byl koncept rozšířen v aktualizované Jednoduché osvětlovací příručce, která se vedle veřejného osvětlení zabývá možnostmi šetrného svícení ve venkovním prostoru obecně.

• Příručka správného osvětlování (pdf ke stažení zde).
• Začala platit technická norma o světelném znečištění

1. 7. 2023 nabyde účinnosti nařízení o hlukových limitech

Níže v tabulce naleznete srovnání vývoje snižování protihlukových limitů, dle aktuální legislativy a novely nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které bude platné od 1. 7. 2023.

MŽP společně s CENIA představují novou webovou storymapu o životním prostředí. „Naše příroda si zaslouží, abychom o ní něco věděli,“ říká ministr Hladík.

5.6.2023, Zdroj: MŽP (www.mzp.cz)

Ministerstvo životního prostředí společně s Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA) představují novou webovou storymapu o životním prostředí, která mapuje 30 let proměn od vzniku samostatné České republiky. Webová stránka přehledně seznamuje nejen se změnami, kterými jsme prošli v minulosti, ale i s novými trendy a výzvami, kterým budeme teprve čelit.

„Informace o ovzduší, lesích, klimatu, vodě, přírodě a krajině, využívání energií i o odpadech. Webová storymapa vás interaktivní formou provede historickými milníky, které měly zásadní vliv na naše životní prostředí, ať už to byl orkán Kyril, kůrovcová kalamita nebo devadesátá léta, kdy vznikala nová legislativa na ochranu životního prostředí,” představil nový web ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodal: „Web spouštíme symbolicky právě na Světový den životního prostředí, sebereflexí posledních třiceti let si lépe uvědomíme, co máme v ochraně životního prostředí za sebou a co nás teprve čeká.”

V tomto videu představuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a ředitel CENIA Miroslav Havránek data ze storymapy.

Životní prostředí Česka prošlo za uplynulých 30 let obrovským vývojem. Bezohledné využívání přírodních zdrojů před rokem 1989 negativně ovlivňovalo všechny složky životního prostředí, zejména ovzduší a vodu a stalo se jedním z důvodů nespokojenosti, která vyústila v sametovou revoluci. Společenské změny, ke kterým po revoluci došlo, znamenaly výrazný posun také v oblasti ekologie.

„Ochrana životního prostředí je v novodobé historii prioritou, což ukazuje i stav ovzduší, který se od roku 1989 výrazně zlepšil. Za posledních třicet let emise klasických znečišťujících látek do ovzduší poklesly o více než 90 procent. Díky výstavbě a modernizaci kanalizací a čistíren odpadních vod jsme zlepšili kvalitu našich řek. Po vzniku České republiky jsme rozšířili síť velkoplošných i maloplošných chráněných území a v tom naše vláda pokračuje. Chceme vyhlásit Národní park Křivoklátsko a dvě nové chráněné krajinné oblasti Soutok na Moravě a Krušné hory na severozápadě Čech,” popsal vývoj ochrany životního prostředí Petr Hladík.

V první polovině 90. let proběhly také pozitivní změny na zemědělské půdě, zánikem socialistických dotací se přeměnily zhruba tři tisíce kilometrů čtverečních orné půdy na travní porosty. Po roce 1989 došlo k útlumu těžby a postupně se uzavřely vybrané uhelné a uranové doly. Obce začaly zavádět zemní plyn, který postupně snížil počet domácností topících tuhými palivy. Rozvoje se dočkaly také obnovitelné zdroje energie, třídění odpadu nebo likvidace černých skládek.

„Ačkoliv by se z výčtu úspěchů na první pohled mohlo zdát, že jsme eliminovali všechny palčivé problémy našeho životního prostředí, v současné době čelíme novým výzvám při jeho ochraně a péči. Projevy globální změny klimatu ovlivňují ekonomiku, ekosystémy i jednotlivé složky životního prostředí. Zdravotní stav lesů negativně ovlivňuje lýkožrout smrkový. Dochází k poklesu biologické rozmanitosti a k negativním změnám ve využití území, které je způsobeno nárůstem zastavěných ploch. Proto je třeba si důležitost ochrany životního prostředí neustále připomínat. I k tomu má sloužit naše webová storymapa,” říká Miroslav Havránek, ředitel České informační agentury životního prostředí (CENIA).

Příběh životního prostředí samostatné České republiky „30 LET ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ samostatné České republiky očima České informační agentury životního prostředí“ najdete na webu.

SP ČR: Vodík může být klíčovým prvkem dekarbonizace.

30.5.2023, Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (www.spcr.cz)

• SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR NAVRHUJE:

Svaz průmyslu a dopravy ČR vnímá vodík jako jeden z možných prostředků dekarbonizace průmyslu a dopravy. Jeho využití vidí zejména v dopravě, jako surovinu v průmyslových procesech s vysokými emisemi nebo jako nosič energie umožňující její přepravu na dlouhé vzdálenosti. Aby ale bylo v budoucnu možné vodík takto využít, je potřeba upravit legislativní rámec využití vodíku a také přesně definovat jeho roli v energetickém mixu ČR. Svaz průmyslu o tom diskutoval s odborníky na pracovní snídani o budoucnosti vodíku v České republice.

Vodík bude dle analýz Evropské komise v budoucnosti představovat významný nosič pro dekarbonizaci v dopravě, průmyslu nebo v energetice. Pro podporu vodíku vytvořila Evropská komise v březnu 2023 dokonce Vodíkovou banku, která by měla shromáždit a nabídnout financování potřebné pro rozvoj vodíkové ekonomiky. V České republice se připravuje aktualizace Vodíkové strategie, na regionální úrovni význam vodíku stvrdili například podpisem memoranda o mezikrajské spolupráci hejtmani Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje.

Vodík jako jeden z možných prostředků dekarbonizace průmyslu a dopravy vnímá i samotný Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Možný potenciál jeho využití vidíme zejména jako nosič energie umožňující její přepravu na dlouhé vzdálenosti, jako nástroj zajištění vyrovnané energetické bilance v ČR, jako surovinu v průmyslových procesech s vysokými emisemi CO2 a také v provozech, kde jde jen těžko snížit emise, jako jsou například výroba amoniaku, rafinérských produktů, cementu nebo oceli. Kromě využití jako paliva pro průmyslové procesy ve výrobní sféře by vodík mohl mít využití i v dopravě, zejména té dálkové,“ vysvětluje možné přínosy vodíku Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Česká republika bude nucena v procesu dekarbonizace postupně nahrazovat fosilní zdroje energie. Plynná paliva, a především vodík, umožní nákladově efektivní přechod k bezemisní ekonomice a podpoří konkurenceschopnost českého průmyslu. Nezbytným předpokladem pro transformaci plynárenství a investice do vodíkových technologií na straně průmyslu je vytvoření odpovídajícího legislativního a regulačního rámce, který však zatím v ČR chybí,“ dodává Pavel Dočekal, Head of Legal and Regulatory Affairs společnosti GasNet, největšího tuzemského distributora zemního plynu.

Na pracovní snídani byly prezentovány i konkrétní projekty využití vodíku, např. v dopravě v Moravskoslezském kraji, kde k výrobě budou použity elektrolyzéry využívající elektřinu z biomasové kogenerace a fotovoltaiky, nebo v Mníšku pod Brdy, kde elektřinu do elektrolyzéru zajistí průtočná malá vodní elektrárna a využití se plánuje v rámci místní autobusové dopravy. V ČR je v procesu i komplexní projekt skladování vodíku a jeho přepravy a optimalizace za využití chytrých technologií. Větší projekty se pak týkají využití stávající páteřní plynové soustavy pro přepravu nebo výrobu a prodej vodíku v rámci vlastní sítě čerpacích stanic či v rámci plnění cílů pro podíl obnovitelných paliv v dopravě, a to přimícháváním.

V diskusi jasně zaznělo, že aby bylo možné vodík vůbec průmyslově využít, je potřeba upravit legislativu a zároveň nastavit přesnou roli vodíku v energetických strategiích ČR. Legislativní a investiční jistota jsou nutností, pokud se má v této oblasti Česko posunout kupředu. Svaz vymezil několik základních podmínek, které na semináři představil a vyzval stát k jejich naplnění.

SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR NAVRHUJE:

1. Jasně určit potenciál domácích zdrojů vodíku a možnosti jeho dovozu. Podle toho tak stanovit cíle objemu produkce vodíku a k tomu nastavit odpovídající financování a konkrétní opatření ze strany vlády.

• Je nutné analyzovat, kolik vodíku, v jakých sektorech a kdy by mohlo najít uplatnění a jaký objem vodíku je z bezpečnostního hlediska vhodné vyrábět v ČR.
• Je nutné analyzovat, jaký objem vodíku je nezbytné importovat pro zajištění potřeb ČR. Součástí analýzy by měla být i možnost výroby vodíku v zahraničí v režii ČR a následný import do ČR.
• Při analýze je nutné zohlednit nově přijaté předpisy z balíčku Fit for 55.
• Analýza by měla přinést i členění podle typu vodíku: obnovitelný, nízkoemisní, ostatní, ale i podle typu využití (a jeho případné čistoty)
• Následně je potřeba průběžně vyhodnocovat jeho výnosovou a nákladovou křivku, aby bylo v budoucnu zřejmé, kam až bude efektivní zvyšovat podíl elektrifikace a od jakého stupně dává racionální a ekonomický smysl výroba nebo import a pokrytí vodíkem.

2. Nevylučovat také vodík nízkouhlíkový, alternativně i šedý (z fosilních paliv) pro zajištění energetické bezpečnosti a podmínek ČR.

• Využití všech „barev“ vodíku bude minimálně ze začátku potřebné, proto je vhodné na to poukazovat a zohlednit jak v rámci jednání v EU, tak v národních opatřeních.
• Zároveň je ale potřebné uplatňovat racionální přístup vycházející z vnímání evropského kontextu a reality, tzn. Akceptující již platnou evropskou legislativu (veřejná podpora, DNSH, definice zeleného vodíku, taxonomie).
• Nepodporovat samoúčelnou výrobu vodíku např. z biomasy, která je pro dekarbonizaci již sama dobře použitelná.

3. Výše uvedené je potřeba jasně definovat ve Státní energetické koncepci, Národním klimaticko-energetickém plánu a aktualizované Vodíkové strategii s konkrétními cíli a závazky státu tak, aby byly vytvořeny podmínky, zajištěna předvídatelnost a motivace investovat do infrastruktury. Je nutné zahrnout vodík v adekvátním množství do budoucího energetického mixu ČR v oblasti rozvoje vodíku jako obnovitelného a nízkouhlíkového paliva, a to v konkrétních množstvích a harmonogramu.
4. V rámci aktualizace Vodíkové strategie předložit přehled aktuálních a plánovaných podpůrných nástrojů.

• V rámci nástrojů podpory zajistit financování všech fází i uceleného vodíkového řetězce: výroba vodíku – skladování – distribuce – koncový produkt.
• Vzhledem k tomu, že v počáteční fázi nebude obnovitelný vodík konkurenceschopný vůči fosilním řešením v žádném odvětví, měla by podpůrná opatření zahrnovat také provozní podporu. Vodíková strategie by měla představit soubor řešení, která by mohla být zavedena v souvislosti na odvětví – daňové úlevy, dotace atd.
• Také je nutné začít podporovat široké spektrum pilotních projektů, pro vyzkoušení a prověření fungování jednotlivých vodíkových technologií.

5. Upravit legislativní rámec tak, aby umožňoval využití plynárenských aktiv jak pro přepravu čistého vodíku a jeho směsí se zemním plynem, tak např. pro účely akumulace energie v budoucím integrovaném energetickém systému.
6. Pravidelně konzultovat vodíková řešení se zástupci průmyslu.

Zdroj: https://www.spcr.cz/pro-media/tiskove-zpravy/16077-sp-cr-vodik-muze-byt-klicovym-prvkem-dekarbonizace