DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Oznamovací povinnosti zaměstnavatele vůči zdravotní pojišťovně.
Měnové kurzy v daňové evidenci.
Dohoda k přeshraniční práci na dálku.
Oznamovací povinnosti zaměstnavatele vůči zdravotní pojišťovně.
19.7.2023, Zdroj: VZP
Povinností vůči zdravotní pojišťovně má zaměstnavatel několik. Patří k nim i ty oznamovací.
Oznamovací povinnost
Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny:
- Oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a o jeho ukončení
Zaměstnavatel oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů, a ukončení takového zaměstnání. Prakticky to znamená, že zaměstnance přihlásí dnem nástupu do zaměstnání a odhlásí dnem skončení zaměstnání. Za den nástupu do zaměstnání se považuje den, od kterého dle pracovní smlouvy zaměstnanci vznikl pracovní poměr (den vzniku povinnosti zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance). Dnem ukončení pracovního poměru zaniká povinnost zaměstnavatele hradit pojistné za zaměstnance (tj. den ukončení dle pracovní smlouvy).
Postup zaměstnavatele v případě, kdy do zaměstnání nastoupí osoba bez trvalého pobytu v ČR
Jestliže do zaměstnání nastoupí osoba bez trvalého pobytu v ČR (má nárok na účast ve veřejném zdravotním pojištění jen po dobu, po kterou je zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR), zjistí zaměstnavatel, kterou zdravotní pojišťovnu si zvolila, a u té oznámení provede. Jakmile takový zaměstnanec ukončí zaměstnání, odhlásí se zaměstnavatel za něj od platby pojistného.
Obdobný postup se použije pro osoby pojištěné na základě Nařízení EU.
- Oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnance
Při změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance u původní pojišťovny a přihlásí se k platbě pojistného u nové pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil.
- Oznámení o platbě pojistného státu za zaměstnance
Zaměstnavatel je povinen oznámit za zaměstnance skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné (odchod do důchodu, odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, ukončení rodičovské dovolené, atd.). Tyto skutečnosti oznamuje i za zaměstnance, kterému poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Pokud zaměstnanec zjistí, že zaměstnavatel výše uvedená oznámení neprovedl, je povinen provést oznámení sám.
Při plnění oznamovací povinnosti sdělí zaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce.
Veškerá oznámení provádí zaměstnavatel vždy na formulářích k tomu určených. Oznamovací povinnost plní zaměstnavatel pomocí formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele.
- Další skutečnosti podléhající oznamovací povinnosti
Zaměstnavatel je povinen zdravotní pojišťovně dále sdělit:
- obchodní název
- právní formu právnické osoby
- sídlo
- identifikační číslo organizace
- číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného.
Zaměstnavatel fyzická osoba sděluje též:
- jméno, příjmení
- rodné číslo
- adresu trvalého bydliště.
Výše uvedené údaje sděluje zaměstnavatel pomocí formuláře Přihláška a evidenční list zaměstnavatele. Na tomto formuláři oznamuje také veškeré změny údajů, a to do osmi dnů od jejich zjištění. Dále oznamuje ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo vstup do likvidace.
Měnové kurzy v daňové evidenci.
26.7.2023, Ing. Martin Veselý, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak řešit z hlediska daňového aplikaci měnových kurzů u poplatníků vedoucích daňovou evidenci?
Dotaz:
FO, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Má přijatou zálohovou fakturu v cizí měně – od plátce DPH na pořízení hmotného majetku.
Zálohová faktura je na celou hodnotu pořízeného majetku, jedná se o přenesenou daňovou povinnost. Zaplatí se svého účtu, který je na CZK, banka provede přepočet dle svého kurzu ke dni úhrady.
Zálohová faktura ………. datum vystavení 15.6. 2023
úhrada z CZK účtu ……..datum odepsání z účtu … 22.6.2023
Doklad k záloze a konečná faktura – DUZP 23.6.2023, doplatek 0 Kč.
• Jaký kurz bude použit pro zaevidování zálohové faktury a jaký kurz pro účely DPH?
• Lze použít kurz banky, která prováděla úhradu?
• Anebo aplikovat kurz ČNB ke dni uskutečnění DUZP, tj. k 23. 6. 2023 i pro zálohovou fakturu?
Odpověď:
- Řešení na dani z příjmů fyzických osob
Jestliže poplatník vedoucí daňovou evidenci provedl úhradu faktury v korunách, ke kursovému přepočtu nedochází a výdajovou položku (v tomto případě součást vstupní ceny hmotného majetku) zaeviduje v korunové hodnotě prokazatelně odpovídající úbytku peněz.
- Řešení na dani z přidané hodnoty
Pro DPH není datum úhrady podstatné, zákon stanovuje svá vlastní pravidla. Ustanovení § 4 odst. 8 požaduje použití kurzu devizového trhu, který je vyhlášen Českou národní bankou ke dni vzniku povinnosti přiznat daň nebo uskutečnění plnění. Budeme-li uvažovat obvyklou situaci, tedy pořízení zboží státu spolu s daňovým dokladem, pak platí, že při pořízení zboží z jiného členského státu má plátce povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu (§ 25 odst. 1). Obdrží-li tedy plátce příslušné zboží s datem dokladu 23. 6., použije pro účely daně z přidané hodnoty kurz ČNB vyhlášený k tomuto datu.
Dohoda k přeshraniční práci na dálku.
14.6.2023, Zdroj: ČSSZ
Česká republika uzavřela Rámcovou dohodu týkající se osob, které vykonávají obvyklou přeshraniční práci na dálku, tzv. telework. Žádost podle Rámcové dohody lze podat pouze ve vztahu ke státům, které k Rámcové dohodě přistoupily.
Právním základem dohody je čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004, podle kterého lze dohodou příslušných institucí členských států stanovit výjimku v zájmu určité skupiny osob. Rámcová dohoda je účinná od 1. 7. 2023 a v plném rozsahu nahrazuje předchozí dohody uzavřené s účinností od 1. 3. 2023 s Rakouskem a Německem.
Účelem Rámcové dohody je umožnit zaměstnancům, kteří vykonávají přeshraniční práci na dálku (telework) v rozsahu nepřesahujícím stanovenou hranici a kteří by dle standardních pravidel koordinačních nařízení museli být pojištěni ve státě svého bydliště, aby mohli požádat o aplikaci právních předpisů státu sídla zaměstnavatele. Při splnění všech podmínek Rámcové dohody má zaměstnanec na udělení výjimky nárok.
Aby mohla být na situaci zaměstnance aplikována Rámcová dohoda, musí být splněny následující podmínky:
- Zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele přeshraniční práci na dálku (zpravidla z domova); to znamená, že:
- bydliště, odkud obvykle vykonává práci na dálku, se nachází v České republice a sídlo/provozovna zaměstnavatele, kde obvykle vykonává práci, se nachází v jiném signatářském členském státě
- nebo bydliště, odkud obvykle vykonává práci na dálku, se nachází v jiném signatářském členském státě a sídlo/provozovna zaměstnavatele, kde obvykle vykonává práci, se nachází v České republice.
- Zaměstnanec pomocí informačních technologií zůstává ve spojení s pracovním prostředím zaměstnavatele nebo podniku.
- Práce na dálku ve státě bydliště je vykonávána v rozsahu 25 % až méně než 50 % pracovní doby.
- Zaměstnanec a zaměstnavatel požádají o výjimku dle Rámcové dohody (princip opt-in)
Rámcová dohoda se nevztahuje:
- na osoby, které ve státě bydliště obvykle vykonávají jinou činnost než telework (= pracují ve státě bydliště pro zaměstnavatele prezenčně na pobočce nebo navštěvují klienty),
- na teleworkující OSVČ,
- na zaměstnance, který vykonává jakékoli další zaměstnání pro zaměstnavatele se sídlem v jiném členském státě nebo samostatnou výdělečnou činnost (naopak není na překážku, pokud má zaměstnanec paralelní zaměstnání u zaměstnavatele, který sídlí ve stejném státě jako zaměstnavatel, pro kterého zaměstnanec vykonává práci na dálku)
Použitelné právní předpisy dle Rámcové dohody:
Zaměstnanec vykonávající práci na dálku ve státě bydliště v rozsahu 25 % až méně než 50 %, který by dle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004 podléhal právním předpisům členského státu bydliště, avšak v jehož zájmu je podléhat právním předpisům státu sídla zaměstnavatele, může požádat o výjimku podle Rámcové dohody. Při splnění všech podmínek Rámcové dohody má zaměstnanec na udělení výjimky nárok.
Ostatní situace:
Pokud zaměstnanec vykonává práci na dálku ve státě bydliště v rozsahu méně než 25 %, podléhá právním předpisům státu sídla zaměstnavatele dle čl. 13(1)(b)(i) nařízení (ES) č. 883/2004. Žádat o výjimku dle Rámcové dohody tedy není v této situaci třeba.
Pokud zaměstnanec vykonává práci na dálku ve státě bydliště v rozsahu od 50 % výše, Rámcová dohoda se na něj nevztahuje a dle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004 podléhá právním předpisům členského státu bydliště. Přesto má možnost požádat o výjimku z příslušnosti k právním předpisům státu bydliště dle čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004. Na udělení takové výjimky není právní nárok, může však být udělena po dohodě příslušných institucí dotčených členských států.
Postup pro podání žádosti o výjimku dle Rámcové dohody:
Žádost o výjimku podle Rámcové dohody lze podat u příslušné instituce členského státu (signatáře Rámcové dohody), jehož právním předpisům si zaměstnanec přeje podléhat, tj. ve státě sídla zaměstnavatele.
Žádost lze podat na období od 1. 7. 2023 až na dobu 3 let, a to opakovaně.
Během prvního roku platnosti Rámcové dohody, tj. pro žádosti podané nejpozději dne 30. 6. 2024, platí, že je možné podat žádost o výjimku zpětně až k 1. 7. 2023 – ovšem pouze za podmínky, že během tohoto období byly příspěvky na sociální zabezpečení placeny ve státě sídla zaměstnavatele. Účelem ustanovení je poskytnout zaměstnavatelům dostatek času, aby se dozvěděli o existenci Rámcové dohody.
Pro žádosti podané od 1. 7. 2024 platí, že je možné podat žádost maximálně 3 měsíce zpětně – ovšem pouze za podmínky, že během tohoto období byly příspěvky na sociální zabezpečení placeny ve státě sídla zaměstnavatele.
Příklad č. 1
Zaměstnanec s bydlištěm na Slovensku, teleworkuje pro českého zaměstnavatele:
Zaměstnanec má bydliště na Slovensku a je zaměstnán u českého zaměstnavatele. Zaměstnanec vykonává práci na dálku (telework) ze svého bydliště na Slovensku v rozsahu 2 dnů v týdnu (= 40 %), 3 dny v týdnu (= 60 %) vykonává práci v provozovně zaměstnavatele na území ČR.
Řešení:
Zaměstnanec vykonává podstatnou část činnosti ve státě bydliště, standardně jsou pro něj použitelné slovenské právní předpisy dle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Pokud si přeje podléhat právním předpisům státu sídla zaměstnavatele, tj. českým právním předpisům, požádá o výjimku dle Rámcové dohody.
Žádost o výjimku dle Rámcové dohody lze podat u místně příslušné správy sociálního zabezpečení (https://www.cssz.cz/web/cz/kontakty).
Tiskopis žádosti o výjimku dle Rámcové dohody je dostupný na webu ČSSZ: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/szzvpp. Do pole „Důvody žádosti o výjimku“ žadatel uvede, že se jedná o žádost dle Rámcové dohody o přeshraniční práci na dálku.
Jsou-li splněny podmínky pro určení příslušnosti k českým právním předpisům dle Rámcové dohody, ČSSZ vystaví potvrzení A1.
Pokud zaměstnanec nepožaduje výjimku dle Rámcové dohody, musí splnit svoji oznamovací povinnost vůči místně příslušné slovenské instituci sociálního zabezpečení, která prozatímně určí použitelné právní předpisy Slovenské republiky v souladu s čl. 13 nařízení (ES) č. 883/2004.
Příklad č. 2
Zaměstnanec s bydlištěm v ČR, teleworkuje pro německého zaměstnavatele:
Zaměstnanec má bydliště v ČR a je zaměstnán u německého zaměstnavatele. Zaměstnanec vykonává práci na dálku (telework) ze svého bydliště v ČR v rozsahu 2 dnů v týdnu (= 40 %), 3 dny v týdnu (= 60 %) vykonává práci v provozovně zaměstnavatele na území Německa.
Řešení:
Zaměstnanec vykonává podstatnou část činnosti ve státě bydliště, standardně jsou pro něj použitelné české právní předpisy dle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Pokud si přeje podléhat právním předpisům státu sídla zaměstnavatele, tj. německým právním předpisům, požádá o výjimku dle Rámcové dohody.
Žádost o výjimku dle Rámcové dohody lze podat u příslušné německé instituce sociálního zabezpečení.
Pokud zaměstnanec nepožaduje výjimku dle Rámcové dohody, musí splnit svoji oznamovací povinnost vůči místně příslušné OSSZ (https://www.cssz.cz/web/cz/soubezny-vykon-cinnosti; https://www.cssz.cz/web/cz/kontakty), která prozatímně určí použitelné právní předpisy ČR v souladu s čl. 13 nařízení (ES) č. 883/2004.
K plánovaným změnám 2024.
22.5.2023, Zdroj: Ministerstvo financí
Vláda představila tzv. Ozdravný balíček změn, čítající 58 opatření, která mají mít souhrnný pozitivní dopad na saldo státního rozpočtu v letech 2024-2025. Co je jeho obsahem?
Následně během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku, první čtení v Poslanecké sněmovně poté proběhne před sněmovními prázdninami tak, aby opatření snižující deficit o 94,1 mld. Kč platila již od 1. ledna 2024.
Obsahem navrhovaného balíčku jsou především tyto změny:
- Zvýšení daně z příjmů právnických osob (z 19 % na 21 %)
- Zvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance
- Zvýšení daně z nemovitých věcí a zavedení pravidelné valorizace
- Zrušení a snížení daňových úlev a výjimek v oblasti daně z příjmů (pro právnické i fyzické osoby – např. snížení slevy na manželku a slevy na studenta, zrušení školkového, zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům, zrušení osvobození nadlimitních stravenek, snížení limitu pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her, zrušení odpočtu za členské příspěvky odborům, zrušení daňové uznatelnosti tichého vína jako daru do 500 Kč na reprezentaci či zrušení odpočtu úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání)
- Zrušení či snížení výjimek u spotřebních daní z minerálních olejů
- Zvýšení odvodové zátěže OSVČ
- Zvýšení daně z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku a zavedení daně z alternativních výrobků
- Zvýšení daně z hazardních her a změna rozpočtového určení daně z hazardních her
- Posun prahu 23% daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy
- Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce
- Zvýšení daně z lihu
- Zvýšení poplatků za dobývání nerostů
- Omezení osvobození při prodeji cenných papírů a podílů v obchodních společnostech
- Redukce sazeb DPH a snížení daně (redukce počtu sazeb DPH na základní 21 % a sníženou 12 %, přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby DPH – např. kadeřnické a holičské služby, točené pivo, služby autorů a umělců, sběr, přeprava a skládkování komunálního odpadu, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, úklidové práce, …)
- Snížení národních dotací
- Snížení provozních výdajů o 5 % na každém rezortu
- Snížení objemu platů ve státní sféře
- Zpomalení tempa růstu platů ústavních činitelů
- Změny v oblasti FKSP (snížení prostředků na FKSP o polovinu – z 2 % na 1 %)
- Zrušení územních pracovišť Finanční správy
- Náhrada platu při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) a její úhrada nově z limitu prostředků na platy
- Změna podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti
- Snížení státní podpory stavebního spoření u stávajících a nových smluv
- Ostatní úspory výdajů (např. zrušení kolkových známek jako platebního prostředku)
- Zvýšení ceny dálniční známky a její pravidelná valorizace
Podrobněji k navrhovaným změnám…