Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů.  

Přezkoumání lékařského posudku.  

Pravděpodobný výdělek v příkladech.  

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů.

30.5.2023, Zdroj: SUIP

V případě, že bude převedena činnost zaměstnavatele nebo její část k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele.

Zaměstnanec vykonává práci pro přejímajícího zaměstnavatele za stejných pracovních podmínek. I práva a povinnosti z kolektivní smlouvy přecházejí na přejímajícího zaměstnavatele, a to na dobu účinnosti kolektivní smlouvy, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku. Dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel musí informovat odborovou organizaci nebo radu zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele odborová organizace nebo rada zaměstnanců působí, pokud ne, jsou povinni projednat záležitosti spojené s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů přímo se zaměstnanci, kteří budou přechodem práv a povinností dotčeni (§ 339 odst. 2 zákoníku práce).

Pokud by některý z dotčených zaměstnanců nechtěl pro nového zaměstnavatele pracovat, má možnost rozvázat pracovní poměr výpovědí ještě předtím, než dojde k realizaci přechodu práv a povinností. Pracovní poměr zaměstnance pak skončí nejpozději v den, předcházející dni nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele (§ 51a zákoníku práce).

Právo na odstupné v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů (§ 339a zákoníku práce) může zaměstnanci vzniknout tehdy, jestliže by se mu podstatně zhoršily pracovní podmínky u přejímajícího zaměstnavatele. Pokud tato situace nastane, může zaměstnanec ve lhůtě dvou měsíců od data účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů doručit zaměstnavateli výpověď nebo se zaměstnavatelem uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru a podat určovací žalobu k soudu. Žalobou u soudu se bude domáhat určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Pokud soud potvrdí, že skutečně došlo k rozvázání pracovního poměru zaměstnance z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek, vznikne zaměstnanci právo na odstupné.

Přezkoumání lékařského posudku.

27.6.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Proti závěrům lékařského posudku je možné podat návrh na jeho přezkoumání poskytovateli, který posudek vydal.

Poučení o tomto právu a dále o tom:

• v jaké lhůtě je možné návrh na přezkoumání podat,
• od kterého dne se tato lhůta počítá a
• zda má nebo nemá návrh na přezkoumání odkladný účinek,

musí být součástí lékařského posudku. Návrh může podat posuzovaná osoba (uchazeč o zaměstnání nebo zaměstnanec) nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti (typicky zaměstnavatel), mají-li za to, že lékařský posudek je nesprávný, a to do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání. Tohoto práva se lze vzdát obdobně, jako se lze vzdát například práva podat odvolání v řízení správním. V takovém případě nastávají právní účinky lékařského posudku prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy tak učinila poslední z oprávněných osob za předpokladu, že tak učinily všechny. Jinak platí o jeho právních účincích dále uvedené.

Poskytovatel může návrhu na přezkoumání vyhovět, přičemž v takovém případě napadený lékařský posudek bezodkladně zruší a na základě zjištěných skutečností, popřípadě nového posouzení zdravotní způsobilosti, vydá posudek nový, proti němuž je opět možné podat bez jakýchkoli omezení návrh na jeho přezkoumání. Jediný rozdíl spočívá v tom, že poskytovatel již nemůže opakovanému návrhu na přezkoumání vyhovět a musí věc postoupit příslušnému správnímu orgánu bez ohledu na to, která z oprávněných osob opakovaný návrh podala. Pokud poskytovatel návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví v plném rozsahu, postoupí spis s tímto návrhem včetně příslušné části zdravotnické dokumentace nebo její kopie a dalších podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska krajskému úřadu, který poskytovateli udělil podle zákona o zdravotních službách oprávnění k poskytování zdravotních služeb.

Právní účinky lékařského posudku nastávají odlišně v závislosti na jeho posudkovém závěru. V případě závěru o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je stanovena poprvé, nastávají právní účinky vůči každé dotčené osobě dnem jeho prokazatelného předání. V případě závěru o zdravotní způsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je v lékařském posudku vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně a spočívá v užívání určitého kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku, nastávají pro osobu, které byl předán, dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku příslušným krajským úřadem. Jinými slovy to znamená, že v prvním případě bude zaměstnavatel povinen řídit se závěry lékařského posudku od okamžiku, kdy s nimi byl seznámen, bez ohledu na to, zda on či dotčený zaměstnanec podal návrh na jeho přezkoumání.

V druhém případě se okamžik nastolení právních účinků pracovnělékařského posudku odkládá do doby, kdy uplyne lhůta pro podání návrhu na jeho přezkoumání všem oprávněným osobám (typicky zaměstnanci a zaměstnavateli) a je-li návrh na přezkoumání podán, pak do doby, než bude doručeno rozhodnutí o potvrzení posudku příslušným krajským úřadem. Pokud bude k návrhu na přezkoumání lékařský posudek zrušen (krajský úřad jej změnit nemůže), z logiky věci právních účinků nabýt nemůže.

Pravděpodobný výdělek v příkladech.

13.6.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pravděpodobný výdělek je zvláštním způsobem zjištění průměrného výdělku. Používá se tehdy, jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů.

Pravděpodobný výdělek se vypočte z pravděpodobné výše mzdy s přihlédnutím k nadtarifním složkám mzdy, které by zaměstnanec pravděpodobně měl. Je vhodné, aby zaměstnavatel určil postup pro výpočet pravděpodobného výdělku vnitřním předpisem nebo ho sjednal v kolektivní smlouvě. Zákoník práce stanoví  tři způsoby určení pravděpodobného výdělku:

• z předpokládané výše mzdy, nebo
• ze skutečných výdělků zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty,
• ze skutečně dosažené mzdy s přihlédnutím k obvyklé výši nadtarifních složek mzdy.

Ad 1. Pravděpodobný výdělek se stanoví z předpokládané mzdy, tedy ze mzdy, která byla se zaměstnancem sjednána, nebo ji zaměstnavatel určil mzdovým výměrem.

Příklad č. 11

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. března. Od 5. 3. do 20. 3. byl v pracovní neschopnosti. Jeho tarifní mzda činí 17 000 Kč a nadtarifní složky jsou stanoveny ve výši 20 % tarifní mzdy. Pracuje ve stanovené týdenní pracovní době v rozsahu 40 hodin týdně, která je rovnoměrně rozvržena a směny jsou stanoveny v délce 8 hodin. V dubnu čerpá dovolenou. Zaměstnavatel zvolil pro výpočet pravděpodobného průměrného hodinového výdělku postup, kdy přihlíží ke stanovené mzdě a fondu pracovní doby předchozího čtvrtletí (528 hodin). Tento postup určil vnitřním předpisem.

Výpočet pravděpodobného výdělku:

Celková pravděpodobná výše mzdy = tarifní mzda + nadtarifní složka = 17 000 + 3 400 = 20 400 Kč

20 400 x 3 : 528 = 115,91 Kč

V případě čerpání dovolené se použije pravděpodobný hodinový výdělek ve výši 115,91 Kč a náhrada za jeden den dovolené se poskytne za 8 hodin.

Ad 2. Pravděpodobný výdělek se vypočte jako aritmetický průměr ze skutečných průměrných výdělků alespoň tří zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Tento postup stanovil zaměstnavatel ve vnitřním předpisu.

Příklad č. 2

Zaměstnanec A dosáhl průměrného výdělku 121,56 Kč/hod.

Zaměstnanec B dosáhl průměrného výdělku 124,56 Kč/hod.

Zaměstnanec C dosáhl průměrného výdělku 121,50 Kč/hod.

Zaměstnanec D neodpracoval v předchozím období ani 21 pracovních dnů. Jaký bude jeho průměrný výdělek?

Použije se pravděpodobný výdělek (121,56 + 124,56 + 121,50) : 3 = 122,54 Kč.

Ad 3. Pravděpodobný výdělek se stanoví ze mzdy, které zaměstnanec dosáhl v předchozím čtvrtletí, i když neodpracoval ani 21 dnů.

Příklad č. 3

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v březnu a v dubnu bylo potřeba zjistit průměrný výdělek. V březnu odpracoval 10 směn po 8 hodinách a obdržel mzdu 9 140 Kč.

Protože se u něho nepředpokládají žádné nadtarifní složky, pravděpodobný výdělek = 9 140 : 80 = 114,25 Kč za hodinu.

Zjištěný pravděpodobný výdělek platí po celé čtvrtletí a nelze jej v průběhu příslušného čtvrtletí měnit.