Změna nařízení (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách.  

Změna v seznamu znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do IRZ.  

MŽP se vzdalo půjčky 50 mld. od EK, podle ekologů promarňuje příležitost.  

Změna nařízení (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách.

22.8.2023, Zdroj: MPO ČR

Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1068 se v části A přílohy I nařízení (EU) 2019/1021 doplňuje nová položka perfluorhexansulfonová kyselina (PFHxS), její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS (Úřední věstník 8. srpna 2023).

Nařízením (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách („nařízení o POP“) se provádějí závazky Unie podle Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách.

Nařízením Komise (EU) 2023/1068 se v části A přílohy I nařízení o POP doplňuje položka kyselina perfluorohexansulfonová (PFHxS) její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS. Byla stanovena povolená koncentrace PFHxS nebo jakékoli z jejích solí v látkách, směsích nebo předmětech na 0,025 mg/kg a pro jednotlivé sloučeniny příbuzné PFHxS nebo kombinaci těchto sloučenin koncentrace 1 mg/kg. Při použití v hasicích pěnách byla stanovena koncentrace 0,1 mg/kg s tím, že tuto výjimku Komise přezkoumá a posoudí do 28. 8. 2026.

Nařízení vstoupí v platnost koncem srpna 2023.

PFHxS patří do skupiny perfluorovaných látek (PFAS), je velmi perzistentní a velmi bioakumulativní a vyskytuje se v životním prostředí po celém světě. Používá se například při úpravě textilií proti skvrnám a jako odpuzovač vody. Zařazení PFHxS do Stockholmské úmluvy o POP navrhlo Norsko, aby se zabránilo jejímu používání jako náhrady za látku PFOA, která je v EU zakázána od července 2020.

Další informace

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1608

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1608 [ENG]

Změna v seznamu znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do IRZ.

1.8.2023, Zdroj: ENVIprofi (www.ENVIprofi.cz)

Od 1.7.2023 je účinné nařízení vlády č. 137/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí.

Do přílohy č. 1, která uvádí seznam znečišťujících látek a prahových hodnot pro ohlašování úniků znečišťujících látek do integrovaného registru znečišťování přibyla ohlašovaná znečišťující látka „Per- a polyfluorované uhlovodíky (PFAS)“ s prahovou hodnotou pro úniky do vody 0,05 kg/rok.

V příloze č. 2 se mění prahová hodnota pro přenos znečišťujících látek v odpadech mimo provozovnu u kyanidů z 500 kg/rok na 50.

MŽP se vzdalo půjčky 50 mld. od EK, podle ekologů promarňuje příležitost.

23.8.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se vzdalo půjčky 50 miliard korun na úspory energie od Evropské komise (EK) z Nástroje na podporu oživení a odolnosti. Vyplývá to z aktualizace Národního plánu obnovy (NPO), upozornilo Hnutí Duha. Vláda dnes žádost o redukovanou půjčku schválila, MŽP tak nezíská peníze například na úvěry na pomoc domácnostem s financováním důkladných energetických renovací domů. Podle ekologů se jedná o promarněnou příležitost. Mluvčí MŽP Lucie Ješátková uvedla, že pro ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) jsou peníze na výhodné půjčky pro domácnosti na renovace zásadní prioritou. Výhodnost úvěrů podle ní nebude ohrožena.

„Ministr životního prostředí Petr Hladík nevyužitím půjčky promarňuje příležitost získat za výhodných podmínek peníze pro české domácnosti na jím oznámený program Oprav dům po babičce. Přitom půjčit si na program, který pomůže chudším domácnostem, sníží naši vysokou energetickou náročnost a do státní pokladny půjčku vrátí díky odvodům a daním, dává smysl. Rozhodnutí vzít místo toho peníze z výnosů povolenek může ohrozit další programy snižování energetické náročnosti, včetně Nové zelené úsporám,“ řekl expert Hnutí DUHA na energetiku a dotace Ondřej Pašek.

„Na základě koaliční shody na dnešním jednání vlády bylo rozhodnuto, že místo půjčky z Národního plánu obnovy, využije Česká republika jiné zdroje, což bude v konečném důsledku výhodnější pro státní rozpočet. Peníze například na úvěry na pomoc domácnostem s financováním energetických renovací domů tak nejsou ohroženy. Pro ministra Hladíka jsou peníze na výhodné půjčky pro domácnosti na renovace zásadní prioritou, výhodnost úvěru to nijak neohrozí,“ řekla ČTK Ješátková.

MŽP se vzdalo půjčky za podmínky, že dostane na program Nová zelená úsporám jiné půjčky z emisních povolenek v letech 2024 a 2025, a to vždy ve výši deseti miliard korun. Využití výnosů z povolenek místo půjčky podle ekologů znamená, že budou pokráceny jiné klimatické finanční programy, například Nová zelená úsporám, kde se také chystají nové výzvy a bonusy. Půjčka by podle nich měla návratnost, jelikož energetické renovace domů jsou přínosem pro státní pokladnu.

Drobné stavebnictví je podle ekologů oborem s vysokou náročností na pracovní sílu a peníze z úvěru domácnostem by se tak do rozpočtu rychle vrátily prostřednictvím daně a odvodů za zaměstnance i ušetřených výdajů za energie a dovoz paliv.

Vláda původně v červnu schválila aktualizaci NPO včetně půjčky od Evropské komise, která měla činit 137,4 miliardy korun. Podle informací ČTK následně částku zredukovala na 99 miliard a daný návrh odeslala komisi. Konečnou částkou půjčky by nakonec mělo být necelých 20 miliard korun.

Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně s žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a nastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí peněz.