PL/CZ informace – zákony – předpisy – pozvánky a pod. CZ/PL informacje – ustawy – przepisy – zaproszenia itp.

 28. 8. 2023

POLSKO. Znepokojivé údaje pocházejí z trhu práce. Zlověstná stagnace.  

POLSKA. Niepokojące dane płyną z rynku pracy. Złowroga stagnacja.  

Česko se ocitlo v „pasti středních příjmů“. Zpomalí růst mezd i životní úroveň.  

Czechy znalazły się w „pułapce średniego dochodu”. Spowolni to wzrost płac i standardu życia.  

ČESKO. Proti drahotě hlasují nohama. Státu kvůli tomu unikají miliardy.  

CZECHY. Głosują nogami przeciwko wysokiej cenie. Państwo traci przez to miliardy.  

Pakiety informacyjne 2023.  

Informační pakety 2023.  

POLSKO. Znepokojivé údaje pocházejí z trhu práce. Zlověstná stagnace.

Zdroj:ttps://www.money.pl/gospodarka/niepokojace-dane-plyna-z-rynku-pracy-zlowroga-stagnacja-6933366157319104a.html

Dopady zvyšování minimální mzdy a inflace jsou vidět na nových datech Ústředního statistického úřadu. Podnikatelé pozastavují rozhodování o přijímání nových zaměstnanců. – Letos, když nejsou lidi, stojím sám za barem nebo pracuji v kuchyni – říká nám vedoucí restaurace.

Na trhu práce se děje něco znepokojivého (East News, Marcin Nowak/REPORTÉR)

– V gastronomii jsme v sezóně, ale nenabíráme zaměstnance. V minulých letech jsme prováděli nábor a zaměstnávali studenty. Letos ne, říká manažerka restaurace z okolí Katovic. Ptáme se, proč se k takovému kroku rozhodla, vždyť – jak říká – návštěvnost je nadprůměrná.

– Tlačí nás náklady a především zvyšování příspěvků na sociální zabezpečení. V novém roce to bude ještě horší. Navíc je těžké najít dobré zaměstnance. Lidé do této práce nemají chuť a není dostatek času a prostředků na to, abychom je trénovali pouze na sezónu. Letos, když nejsou lidi, stojím sama za barem nebo pracuji v kuchyni.  Je to hodně těžké, doplňuje majitelka areálu.

Zaměstnanost nižší než loni

Problém je vidět i v datech Ústředního statistického úřadu. V červenci 2023 byla průměrná zaměstnanost v podnikatelském sektoru ve srovnání s červencem 2022 vyšší o 0,1 %. Ve srovnání s předchozím měsícem zůstala průměrná zaměstnanost na podobné úrovni.

Jak jsme psali v money.pl, znamená to nárůst pracovních míst zhruba o tisícovku oproti červnu, zatímco v předchozích dvou letech to bylo 3 ale i 11 tisíc.

Měli bychom těmto informacím přikládat důležitost? Na to jsme se zeptali zástupců zaměstnavatelských organizací.

Možnost růstu HDP na základě zvýšeného využití pracovní síly se vyčerpává. Abychom udrželi růst produkce zboží a služeb, musíme ve větší míře využívat jiné faktory (přírodní zdroje či kapitál, tedy stroje a zařízení) nebo efektivněji využívat zmenšující se zdroje (k čemuž jsou potřeba investice či inovace) – říká nám Kamil Sobolewski, hlavní ekonom sdružení Zaměstnavatelé Polska.

Jaké důsledky tedy můžeme očekávat?

– Počet zaměstnanců v Polsku dosáhl úrovně cca 17 milionů a bude nejprve pomalu a pak stále rychleji klesat na 13, možná 12 milionů v roce 2050. Pokud nepoužijeme nové růstové motory, můžeme se obávat poklesu v bohatství a ztrátě pozice lídra rozvoje – doplňuje odborník.

Szymon Witkowski, ředitel Labour Forum Asociace podnikatelů a zaměstnavatelů, se zase domnívá, že současná ekonomická situace není příznivá pro rozhodnutí o zvýšení zaměstnanosti. „Mnoho společností má navíc problémy najít zaměstnance tak jako tak, takže vytváření nových volných míst pro tyto společnosti může zmařit účel,“ vysvětluje.

Zlověstná stagnace?

Krzysztof Inglot, odborník na trh práce a zakladatel Personální služby, nám říká, že trh práce se uklidňuje. – Pokud jde o míru pokrytí poptávky po zaměstnancích migranty, jsme víceméně na úrovni saturace roku 2019. To znamená, že zaměstnanci z Ukrajiny pokrývají nezbytný nedostatek – domnívá se Inglot.

Zpráva zpracovaná Grantem Thortonem uvádí, že letos v červnu zaměstnavatelé zveřejnili 280,2 tisíce inzerátů na pracovní místa, tedy o 3 % méně než loni. V červenci bylo ve srovnání s předchozím rokem zveřejněno o 0,8 % méně nabídek.

Následující měsíce mohou relativní klid proměnit v apatii a následně – pokles zaměstnanosti. Opět se vracíme k léta zmiňovanému tématu – problémům vyplývajícím z naší demografie.

V měřítku ekonomiky ubývá lidí v produktivním věku a to donutí firmy snižovat zaměstnanost, –  domnívá se Kamil Sobolewski.

To však neznamená, že se brzy budeme potýkat s nezaměstnaností.

– Pokles zaměstnanosti nebude doprovázen nárůstem nezaměstnanosti, pokud pokles zaměstnanosti nepřesáhne meziročně 1 %. Od začátku roku ubylo téměř 20 000 pracovních míst, zatímco 5letý průměr je +40 000. Máme tedy zaměstnáno o 60 000 osob méně v poměru k velmi dobrému období, které se bude těžko opakovat. Aby nezaměstnanost rostla, museli bychom ztratit 120-170 tisíc pracovních míst ročně. To by vyžadovalo černý ekonomický scénář, který nepředpokládám – dodává ekonom.

Szymon Witkowski nevidí budoucnost růžově, i když věří, že inflace zpomalí, což by mělo zlepšit náladu v ekonomice.

V dnešní době je obtížné předkládat věrohodné prognózy ohledně ekonomiky a trhu práce. Nálada podnikatelů je jistě stále špatná, a to se promítá jak do rozhodování o míře zaměstnanosti, tak i do nových investic – domnívá se zástupce ZPP.

A podotýká, že klesající inflace může přispět k větší stabilitě trhu. Bohužel je zde také mnoho rizik. Rekordní zvýšení minimální mzdy přispěje k výraznému nárůstu provozních nákladů firem, a to se promítne do cen zboží a služeb. Kombinace stále vysoké inflace a nízkého ekonomického růstu navíc znamená, že polské firmy i celá ekonomika se budou muset ještě nějakou dobu potýkat s problémy, dodává Witkowski.

Mzdy v Polsku

Ústřední statistický úřad zveřejnil i údaje o průměrné mzdě. Po chvíli oddechu se ukazuje, že Poláci zase chudnou. Ekonomové mBank upozornili, že mzdy zpomalily pod míru inflace, ale jen na chvíli, a nepředpokládají, že by se tam (pod 0 %) dlouhodobě „udržely“.

– Mzdy již několik čtvrtletí nedrží krok s inflací, s přestávkou v červnu. Cestou, jak tento stav změnit, je snížení inflace, nikoli zvýšení mezd, výplatou „třináctých“ a „čtrnáctých“ mimořádných doplatků a zvýšení sociálních dávek. Více peněz při stagnaci výroby znamená pouze rozmotání inflační spirály, nikoli zlepšení prosperity, říká hlavní ekonom Zaměstnavatelů Polska.

Weronika Szkwarek, novinářka money.pl


POLSKA. Niepokojące dane płyną z rynku pracy. Złowroga stagnacja.

Źródło:ttps://www.money.pl/gospodarka/niepokojace-dane-plyna-z-rynku-pracy-zlowroga-stagnacja-6933366157319104a.html

Skutki podniesienia płacy minimalnej i inflacji widać w nowych danych GUS-u. Przedsiębiorcy wstrzymują decyzje o zatrudnianiu nowych pracowników. – W tym roku, kiedy brakuje ludzi, sama stoję za barem lub pracuję na kuchni – mówi nam menedżerka restauracji.

Coś niepokojącego dzieje się na rynku pracy (East News, Marcin Nowak/REPORTER)

– Jesteśmy w szczycie sezonu, jeśli chodzi o gastronomię, ale nie zatrudniamy. W ubiegłych latach prowadziliśmy rekrutacje, zatrudnialiśmy studentów. W tym roku nie – mówi nam menedżerka restauracji z okolic Katowic. Pytamy, dlaczego zdecydowała się na taki krok, skoro – jak sama mówi – ruch jest ponadprzeciętny.

– Dociskają nas koszty, a przede wszystkim wzrost składek na ZUS. Od nowego roku będzie jeszcze gorzej. Dodatkowo trudno jest znaleźć dobrych pracowników. Ludzie nie garną się do tej pracy i brakuje czasu oraz zasobów, aby ich wyszkolić tylko na czas sezonu. W tym roku, kiedy brakuje ludzi, sama staję za barem lub pracuję w kuchni. Jak jest bardzo ciężko, dołącza do nas właścicielka lokalu – opowiada.

Zatrudnienie niższe niż przed rokiem

Problem widać też w danych Głównego Urzędu Statystycznego. W lipcu 2023 r. przeciętne zatrudnienie w sektorze przedsiębiorstw, w porównaniu z lipcem 2022 r., było wyższe o 0,1 proc. W stosunku do poprzedniego miesiąca przeciętne zatrudnienie pozostało na podobnym poziomie.

Jak pisaliśmy w money.pl, oznacza to wzrost etatów o ok. tysiąca w stosunku do czerwca, podczas gdy w poprzednich dwóch latach było to 3 i 11 tys.

Czy powinniśmy przywiązywać wagę do tych informacji? O to zapytaliśmy przedstawicieli organizacji pracodawców.

Kończy się możliwość wzrostu PKB w oparciu o zwiększenie wykorzystania pracy. Aby podtrzymać wzrost produkcji towarów i usług, musimy wykorzystać w większym stopniu inne czynniki (zasoby naturalne lub kapitał, czyli maszyny i urządzenia) lub efektywniej korzystać z kurczących się zasobów (do czego są potrzebne inwestycje lub innowacje) – mówi nam Kamil Sobolewski, główny ekonomista Pracodawców RP.

Jakich więc konsekwencji możemy się spodziewać?

– Liczba zatrudnionych w Polsce osiągnęła poziom ok. 17 mln i będzie najpierw powoli, a potem coraz szybciej spadać w stronę 13, może 12 mln w 2050 r. Jeśli nie wykorzystamy nowych motorów wzrostu, to możemy się martwić spadkiem zamożności i utratą pozycji rozwojowego lidera – uzupełnia ekspert.

Z kolei Szymon Witkowski, dyrektor Forum Pracy Związku Przedsiębiorców i Pracodawców, uważa, że obecna sytuacja gospodarcza nie sprzyja decyzjom w zakresie zwiększania zatrudnienia. – Ponadto wiele firm i tak ma problemy ze znalezieniem pracowników, a zatem tworzenie nowych wakatów dla tych przedsiębiorstw może mijać się z celem – wyjaśnia.

Złowroga stagnacja?

Krzysztof Inglot, ekspert rynku pracy i założyciel Personnel Service, mówi nam, że rynek pracy jest w momencie uspokojenia. – Jeżeli chodzi o stopień pokrycia zapotrzebowania na pracowników migrantami, to jesteśmy mniej więcej na poziomie nasycenia z 2019 r. To oznacza, że pracownicy z Ukrainy pokrywają niezbędne niedobory – uważa Inglot.

W raporcie przygotowanym przez Grant Thorton czytamy, że w czerwcu tego roku pracodawcy opublikowali 280,2 tys. ogłoszeń o pracę, czyli o 3 proc. mniej niż przed rokiem. W lipcu natomiast w porównaniu do poprzedniego roku opublikowano o 0,8 proc. mniej ofert.

Kolejne miesiące mogą spowodować, że względny spokój zmieni się w marazm, a następnie – spadek zatrudnienia. Ponownie wracamy więc do od lat podnoszonego tematu – problemów wynikających z naszej demografii.

W skali gospodarki maleje liczba osób w wieku produkcyjnym i to zmusi firmy do ograniczenia zatrudnienia – uważa Kamil Sobolewski.

Jednak to nie oznacza, że wkrótce spotkamy się z bezrobociem.

– Spadkowi zatrudnienia nie będzie towarzyszyć wzrost bezrobocia, dopóki spadek zatrudnienia nie przekroczy 1 proc. rocznie. Od początku roku ubyło niemal 20 tys. etatów, podczas gdy 5-letnia średnia wynosi +40 tysięcy. Mamy zatem o 60 tysięcy „za mało“ zatrudnionych względem bardzo dobrego okresu, który trudno będzie powtórzyć. Aby rosło bezrobocie, musielibyśmy tracić 120-170 tys. etatów rocznie. To wymagałoby realizacji czarnego scenariusza gospodarczego, którego się nie spodziewam – dodaje ekonomista.

Przyszłości w różowych barwach nie widzi Szymon Witkowski, choć uznaje, że inflacja będzie hamować, co powinno poprawić nastroje w gospodarce.

Trudno w obecnych czasach przedstawiać wiarygodne prognozy dotyczące gospodarki, jak i rynku pracy. Z pewnością nastroje przedsiębiorców wciąż są złe, a to przekłada się zarówno na decyzje dotyczące poziomu zatrudnienia, czy na dokonywanie nowych inwestycji – uważa przedstawiciel ZPP.

I zauważa, że malejąca inflacja może przyczynić się do większej stabilności rynku. – Niestety istnieje również wiele zagrożeń. Rekordowy wzrost płacy minimalnej przyczyni się do istotnego wzrostu kosztów działalności firm, a to będzie miało swoje odzwierciedlenie w cenach dóbr i usług. Ponadto połączenie wciąż wysokiej inflacji oraz niskiego wzrostu gospodarczego sprawiają, że polskie firmy i cała gospodarka będą musiały walczyć z problemami jeszcze przez pewien czas – dodaje Witkowski.

Płace w Polsce

Główny Urząd Statystyczny opublikował dane mówiące również o średnim wynagrodzeniu. Po chwili oddechu okazuje się, że Polacy ponownie realnie biednieją. Ekonomiści mBanku zwrócili uwagę, że płace zwolniły poniżej tempa inflacji, ale tylko na chwilę i nie spodziewają się, by regularnie tam (poniżej 0 proc.) „przebywały“.

– Płace nie nadążają za inflacją od kilku kwartałów, z przerwą na czerwiec. Sposobem na zmianę tej sytuacji jest ograniczenie inflacji, a nie podnoszenie płac, „trzynastki“, „czternastki“ i podwyżka świadczeń społecznych. Więcej pieniędzy przy stagnacji produkcji oznacza tylko rozkręcanie spirali inflacyjnej, a nie poprawę dobrobytu – mówi nam główny ekonomista Pracodawców RP.

Weronika Szkwarek, dziennikarka money.pl


Česko se ocitlo v „pasti středních příjmů“. Zpomalí růst mezd i životní úroveň.

Praha, 20. srpna 2023Česká republika se nachází v největším zlomu její novodobé historie. Vyčerpala totiž všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do tzv. pasti středních příjmů. V ní se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Důsledkem bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva. Vyplývá to z analýzy konkurenceschopnosti české ekonomiky, kterou zpracovala Hospodářská komora.

Česká republika do velké míry vyrostla na tom, že se otevřela zahraničním investicím a při výrobě použila technologické postupy s intenzivním výrobním faktorem práce. Všechna data ale naznačují, že převážná část konvergenčního procesu české ekonomiky k průměru Evropské unie proběhla před rokem 2008, resp. 2009, kdy se v České republice plně projevila globální finanční krize hospodářsky. Přibližování české ekonomické úrovně k průměru Evropské unie po tomto roce výrazně ztratilo na své dynamice.

Zatímco do roku 2009 došlo k přiblížení výkonnosti české ekonomiky k průměru Evropské unie o 14 procentních bodů, za celé období po tomto roce už ale pouze o 4 procentní body. Pro srovnání Polsko se od roku 2009 přiblížilo průměru Evropské unie o 20 procentních bodů. Pokud by byl současný trend vývoje zachován, nelze vyloučit, že v průběhu několika dalších let Polsko Českou republiku ekonomicky předstihne.

Podle analýzy Hospodářské komory další sbližování s úrovní vyspělejších států, a to nejen ve mzdové úrovni, již bude při současné struktuře ekonomiky velmi obtížné. „Pokud má ekonomika pokračovat v konvergenci a dosáhnout úrovně západních států, bude muset uniknout z pasti středních příjmů, tedy přesunout se k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Za takové situace je možné zachovat konkurenceschopnost i při relativně dražší pracovní síle,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Problémem současné české ekonomiky ale je, že generuje pouze nízkou přidanou hodnotu. V mezinárodním srovnání je vytvořená přidaná hodnota jedna z nejnižších v celé Evropské unii, České republice patří dokonce až 24. příčka z 27 států. Tuzemské ekonomice se tak zatím nepodařilo úspěšně aplikovat návod na vystoupení z pasti středního příjmu – tedy přejít na produkci s vyšší přidanou hodnotou.

Pro přesun k produkci s vyšší přidanou hodnotou bude důležitá investiční a inovační činnost jak ze strany státu, tak i soukromého sektoru.

„Významnou roli ve změně tohoto trendu musí nepochybně sehrát stát. On je tím, kdo má vytvářet vhodné podmínky, které nebudou brzdit růst firem, a naopak jej budou podporovat. Vedle strategických investic do energetické, dopravní, datové a další infrastruktury zásadní roli přitom hrají investice do vědy, výzkumu a vzdělávání. Stát musí taktéž motivovat firmy k inovačním aktivitám. Například vytvořením skutečně atraktivního a předvídatelného podnikatelského prostředí v naší zemi bez dlouhých povolovacích procesů, zbytečných regulací a byrokracie,“ dodává Zajíček.

V ukazateli firemních investic do výzkumu předstihují Českou republiku výrazně sousední Německo a Rakousko. Ačkoliv v roce 2021 dosáhly výdaje českých firem na výzkum a vývoj v poměru k HDP nejvyšší úrovně za celé sledované období (1,25 % HDP), přesto se jejich hodnota stále nachází pod průměrem Evropské unie, který činí bezmála 1,5 % HDP.

Dobrým příkladem rostoucích investičních výdajů v byznysu je Polsko. Ještě v roce 2010 polské firmy investovaly nejméně ze zemí Visegrádské čtyřky (0,19 % HDP). V následujících letech nicméně docházelo k výraznému nárůstu investic do výzkumu a vývoje (0,91 % HDP v roce 2021), což může být jedním z faktorů růstu polské produktivity práce a HDP na obyvatele v poslední době.

Stagnující situaci české ekonomiky, zpomalující dynamiku jejího rozvoje a ztrátu konkurenceschopnosti může ilustrovat také srovnání s USA, které jsou považovány za jednu z nejvyspělejších západních ekonomik. V roce 2021 dle OECD americká produktivita práce odpovídala v paritě kupní síly 75 dolarům. V České republice produktivita práce měřená jako HDP na odpracovanou hodinu dosahovala 43 dolarů – o více než 40 % méně.

Zásadní úlohu v investičních aktivitách firem hraje i stav veřejných financí a celkové zadlužení státu. „Dynamika zadlužování naší země výrazně roste, což by nás mělo varovat. Vývoj veřejných financí totiž zásadním způsobem ovlivňuje očekávání podnikatelských subjektů a jejich investiční rozhodování. Navíc je nepřekvapivé, že v situaci, kdy stát usiluje o konsolidaci veřejných financí, není jednoduché nalézt rozpočtové zdroje pro investiční a inovační aktivity. Na druhou stranu, bez výrazného posílení strategických investic se naše země neobejde, a proto bude nezbytné, aby stát zvýšil svou investiční aktivitu a také aby investiční rozpočet oddělil od toho běžného. Státní i soukromé investice budou mít vliv na konkurenceschopnost naší země a podpoří hospodářský růst, což mimo jiné zvýší budoucí schopnost státu hradit mandatorní výdaje a splácet veřejný dluh,“ uzavírá Zajíček.

Na to, že se Česká republika dostala do pasti středních příjmů, upozornily Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů také ve SWOT analýze, kterou v červenci na svém prvním zasedání projednal Vládní výbor pro strategické investice. V analýze uvádějí, že hrubá přidaná hodnota na pracovníka je nízká, například v průmyslu je na 40 % úrovně Německa.

Podnikatelské organizace v pražské kongresové hale O2 universum organizují v pátek 1. září konferenci Česko na křižovatce – Vize a strategie pro dalších 30 let. Šéfové tuzemských firem z celé země budou s předsedou vlády Petrem Fialou diskutovat o strategii, jak současné hrozby překonat a maximalizovat příležitosti, které se zemi budou otevírat.

Miroslav Beneš
Odbor vnější komunikace
Hospodářská komora České republiky
Florentinum (recepce A), Na Florenci 2116/15  110 00 Praha 1
M: +420 725 211 811

benes@komora.cz  www.komora.cz


Czechy znalazły się w „pułapce średniego dochodu”. Spowolni to wzrost płac i standardu życia.

Praga, 20 sierpnia 2023 r.Republika Czeska znajduje się w największym punkcie zwrotnym w swojej współczesnej historii. Wyczerpała wszystkie dotychczasowe czynniki wzrostu, utraciła przewagi konkurencyjne i wpadła w tzw. pułapkę średniego dochodu. Mogą się w nim znaleźć kraje doganiające poziom państw rozwiniętych gospodarczo. Konsekwencją będzie długoterminowa stagnacja gospodarcza, spowolnienie wzrostu płac i poziomu życia ludności. Wynika to z analizy konkurencyjności czeskiej gospodarki, przygotowanej przez Izbę Gospodarczą.

Republika Czeska rozwinęła się w dużej mierze otwierając się na inwestycje zagraniczne i stosując procedury technologiczne z intensywnym czynnikiem produkcji pracy w produkcji. Wszystkie dane wskazują jednak, że większość procesu konwergencji czeskiej gospodarki do średniej Unii Europejskiej miała miejsce przed 2008 rokiem, czyli 2009 r., kiedy światowy kryzys finansowy w pełni objawił się gospodarczo w Republice Czeskiej. Zbliżanie poziomu gospodarczego Czech do średniej Unii Europejskiej znacząco straciło na dynamice po tym roku.

O ile w 2009 r. wyniki czeskiej gospodarki zbliżały się do średniej Unii Europejskiej o 14 punktów procentowych, to w całym okresie po tym roku było to już tylko o 4 punkty procentowe. Dla porównania Polska od 2009 roku zbliżyła się do średniej Unii Europejskiej o 20 punktów procentowych. Jeśli obecny trend rozwojowy miałby się utrzymać, nie można wykluczyć, że w ciągu najbliższych lat Polska wyprzedzi gospodarczo Czechy.

Z analizy Izby Handlowej wynika, że ​​dalsze dochodzenie do poziomu krajów bardziej rozwiniętych, i to nie tylko pod względem wynagrodzeń, będzie bardzo trudne, biorąc pod uwagę obecną strukturę gospodarki. „Jeśli gospodarka ma w dalszym ciągu konwergować i osiągać poziom państw zachodnich, będzie musiała wydostać się z pułapki średniego dochodu, czyli przejść do produkcji o wyższej wartości dodanej. W takiej sytuacji możliwe jest utrzymanie konkurencyjności nawet przy stosunkowo droższej sile roboczej” – powiedział Zdeněk Zajíček, prezes Izby Handlowej.

Problem z obecną czeską gospodarką polega na tym, że generuje ona jedynie niewielką wartość dodaną. W porównaniu międzynarodowym wytworzona wartość dodana jest jedną z najniższych w całej Unii Europejskiej, Czechy zajmują nawet 24. miejsce na 27 krajów. Krajowa gospodarka nie potrafiła dotychczas skutecznie zastosować się do zaleceń wyjścia z pułapki średniego dochodu – czyli przejścia na produkcję o wyższej wartości dodanej.

Dla przejścia na produkcję o wyższej wartości dodanej istotna będzie aktywność inwestycyjna i innowacyjna zarówno ze strony sektora państwowego, jak i prywatnego.

„Niewątpliwie państwo musi odegrać znaczącą rolę w zmianie tej tendencji. To on ma stworzyć odpowiednie warunki, które nie będą utrudniać rozwoju firm, a wręcz przeciwnie, będą go wspierać. Oprócz strategicznych inwestycji w energię, transport, infrastrukturę danych i inną infrastrukturę, kluczową rolę odgrywają inwestycje w naukę, badania i edukację. Państwo musi także motywować firmy do podejmowania innowacyjnych działań. Na przykład poprzez stworzenie naprawdę atrakcyjnego i przewidywalnego środowiska biznesowego w naszym kraju bez długich procesów uzyskiwania zezwoleń, zbędnych przepisów i biurokracji” – dodaje Zajíček.

We badaniach wskaźnika inwestycji przedsiębiorstw Czechy znacznie wyprzedzają sąsiednie Niemcy i Austria. Choć w 2021 r. wydatki czeskich przedsiębiorstw na badania i rozwój w relacji do PKB osiągnęły najwyższy poziom w całym monitorowanym okresie (1,25% PKB), to ich wartość wciąż kształtuje się poniżej średniej Unii Europejskiej, która wynosi prawie 1,5% PKB.

Dobrym przykładem rosnących nakładów inwestycyjnych w biznesie jest Polska. Jeszcze w 2010 roku polskie firmy inwestowały najmniej spośród krajów Grupy Wyszehradzkiej (0,19% PKB). W kolejnych latach nastąpił jednak znaczący wzrost inwestycji w badania i rozwój (0,91% PKB w 2021 r.), co może być jednym z czynników stojących za ostatnim wzrostem polskiej wydajności pracy i PKB na mieszkańca.

Stagnację czeskiej gospodarki, spowolnienie dynamiki jej rozwoju i utratę konkurencyjności można zobrazować także porównaniem z USA, które uznawane są za jedną z najbardziej rozwiniętych gospodarek Zachodu. Według OECD w 2021 r. wydajność pracy w Ameryce odpowiadała 75 dolarom według parytetu siły nabywczej. W Czechach wydajność pracy mierzona jako PKB na godzinę pracy wyniosła 43 dolary, czyli o ponad 40% mniej.

Zasadniczą rolę w działalności inwestycyjnej przedsiębiorstw odgrywa także stan finansów publicznych i całkowite zadłużenie państwa. „Dynamika zadłużenia naszego kraju znacząco rośnie, co powinno nas ostrzegać. Rozwój finansów publicznych w zasadniczy sposób wpływa na oczekiwania podmiotów gospodarczych i ich decyzje inwestycyjne. Nie jest też zaskakujące, że w sytuacji, gdy państwo dąży do konsolidacji finansów publicznych, nie jest łatwo znaleźć środki budżetowe na działalność inwestycyjną i innowacyjną. Z drugiej strony nasz kraj nie może obejść się bez istotnego wzmocnienia inwestycji strategicznych, dlatego konieczne będzie zwiększenie przez państwo aktywności inwestycyjnej, a także oddzielenie budżetu inwestycyjnego od bieżącego. Zarówno inwestycje państwowe, jak i prywatne będą miały wpływ na konkurencyjność naszego kraju i będą wspierać wzrost gospodarczy, co m.in. zwiększy w przyszłości zdolność państwa do pokrycia obowiązkowych wydatków i spłaty długu publicznego” – podsumowuje Zajíček.

Na fakt, że Republika Czeska wpadła w pułapkę średniego dochodu, zwróciły uwagę także Izba Handlowa, Związek Przemysłu i Transportu oraz Konfederacja Związków Pracodawców i Biznesu w analizie SWOT, nad którą debatował rząd Komitetu Inwestycji Strategicznych na swoim pierwszym posiedzeniu w lipcu. W analizie podają, że wartość dodana brutto na jednego pracującego jest niska, np. w przemyśle kształtuje się na poziomie 40% poziomu niemieckiego.

Organizacje biznesowe w praskiej sali kongresowej O2 universum organizują w piątek 1 września konferencję Czechy na skrzyżowaniu – Wizja i strategia na następne 30 lat. Szefowie krajowych firm z całego kraju omówią z premierem Petrem Fialą strategię przezwyciężenia obecnych zagrożeń i maksymalizacji szans, jakie otworzą się przed krajem.

Miroslav Beneš
Odbor vnější komunikace
Hospodářská komora České republiky
Florentinum (recepce A), Na Florenci 2116/15  110 00 Praha 1
M: +420 725 211 811

benes@komora.cz  www.komora.cz


ČESKO. Proti drahotě hlasují nohama. Státu kvůli tomu unikají miliardy.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-letos-cesi-utrati-v-polsku-18-miliard-vetsinu-za-jidlo-stat-prichazi-o-dane-235898#source=hp&seq_no=3&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=abtest228_personal_layout_3_varCC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Zuzana Hodková

26.08.2023  7:12

Kvůli vysokým cenám v českých obchodech lidé stále více nakupují v zahraničí. Jen v Polsku letos Češi podle odhadů České spořitelny utratí 17 miliard korun. V Agendě SZ Byznys to řekl Jan Hailich z České spořitelny.

Množství peněz, které Češi utrácí v zahraničí, stále roste a oproti loňsku stoupl počet nákupů, při kterých se platilo kartou, téměř o třetinu. Suverénně nejvíc se přitom utrácí v Polsku.

„Absolutním rekordmanem je Polsko, které narostlo sedmkrát. Dívali jsme se na čísla z roku 2019, kdy naši zákazníci za první pololetí v Polsku utratili 440 milionů korun. Letos za první pololetí to jsou už 2,5 miliardy,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys Jan Hailich, šéf platebních řešení v České spořitelně. Podle jeho odhadu celého trhu tak v letošním roce Češi v Polsku nechají 17 miliard korun.

Státu utíkají miliardy

V Polsku vedou nákupy potravin, ale země se letos poprvé dostala na špici útrat i v kolonce „dovolená“. Tu přitom až do letošního roku tradičně ovládalo Chorvatsko.

Jen pro představu – kdyby Češi zmiňovaných 17 miliard korun utratili v Česku, daňový příjem pro stát by představoval tři miliardy korun (v případě 21 procent DPH).

Důvod obliby polských nákupů je jednoduchý – je tam levněji. Jak ukázal nedávný „srovnávací nákup“ redakce Seznam Zpráv v Polsku a Česku, rozdíl je obrovský. Zatímco v Polsku se dají například těstoviny koupit za deset korun, v Česku podobný balíček vyjde na 40 korun. Polské máslo vyjde i na 30 korun, kilogram vepřového na necelých 60 korun a třeba plátkový sýr na 21 korun.

„Vidíme, že Polsko má potraviny levnější o 24 procentních bodů. Pokud se tato situace udrží, lze předpokládat, že trend útrat v Polsku bude stejný, nebo bude možná dokonce posilovat,“ dodává Hailich.

Češi přitom nenakupují v cizině jen potraviny, benzin či cigarety. Levněji vyjde v Polsku také stavební materiál, nábytek nebo celé kuchyně.

Chorvatský propadák

Podle České spořitelny se útraty v zahraničí dělí do tří kategorií. První jsou online nákupy, druhou jsou útraty během dovolené a třetí pak peníze nechané v obchodech za potraviny. „Vidíme, že stoupají všechny kategorie. V posledních letech zejména nákupy potravin,“ říká Jan Hailich.

Zatímco Polsko se stalo absolutním rekordmanem, cenu „propad roku“ získává Chorvatsko. „Chorvatsko je jediná země, kde v letošním roce klesly počty útrat v celém spektru – od paliva přes ubytování až po potraviny,“ dodává Hailich s tím, že oproti loňsku útraty v přímořské zemi spadly o deset procent.


CZECHY. Głosują nogami przeciwko wysokiej cenie. Państwo traci przez to miliardy.

Źródło:  https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-letos-cesi-utrati-v-polsku-18-miliard-vetsinu-za-jidlo-stat-prichazi-o-dane-235898#source=hp&seq_no=3&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=abtest228_personal_layout_3_varCC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Zuzana Hodková

26.08.2023  7:12

Ze względu na wysokie ceny w czeskich sklepach ludzie coraz częściej kupują za granicą. Według szacunków Česká spořitelna Czesi wydadzą w tym roku w samej Polsce 17 miliardów koron. Jan Hailich z Česká spořitelna powiedział to w Agendzie SZ Byznys.

Ilość pieniędzy, jaką Czesi wydają za granicą, wciąż rośnie, a w porównaniu z ubiegłym rokiem liczba zakupów dokonywanych kartą wzrosła o prawie jedną trzecią. Zdecydowanie najwięcej wydaje się w Polsce.

„Bezwzględnym rekordzistą jest Polska, która urosła siedmiokrotnie. Przyjrzeliśmy się liczbom z 2019 roku, kiedy nasi klienci w pierwszej połowie roku wydali w Polsce 440 milionów koron. W tym roku za pierwsze półrocze jest to już 2,5 miliarda” – mówi w wywiadzie dla programu Agenda SZ Byznys Jan Hailich, szef rozwiązań płatniczych w Česká spořitelna. Według jego szacunków dla całego rynku Czesi pozostawią w tym roku w Polsce 17 miliardów koron.

Państwu uciekają miliardy

W Polsce prym wiodą zakupy spożywcze, ale w tym roku po raz pierwszy kraj ten znalazł się na szczycie listy wydatków także w kolumnie „wakacje”. Tutaj do tego roku tradycyjnie dominowała Chorwacja.

Dla porównania – gdyby Czesi wydali w Czechach wspomniane 17 miliardów koron, dochody podatkowe państwa wyniosłyby trzy miliardy koron (w przypadku 21-proc. VAT).

Powód popularności polskich zakupów jest prosty – jest tam taniej. Jak pokazał niedawny „zakup porównawczy” redakcji Seznam Zpráv w Polsce i Czechach, różnica jest ogromna. Podczas gdy w Polsce np. makaron można kupić za 10 koron, w Czechach podobne opakowanie kosztuje 40 koron. Polskie masło kosztuje 30 koron, kilogram wieprzowiny kosztuje niecałe 60 koron, a ser w plasterkach kosztuje na przykład 21 koron.

„Widzimy, że polska żywność jest tańsza o 24 punkty procentowe. Jeśli ta sytuacja się utrzyma, można przypuszczać, że tendencja wydatkowa w Polsce pozostanie taka sama, a może nawet się wzmocni – dodaje Hailich.

Jednocześnie Czesi za granicą kupują nie tylko żywność, benzynę czy papierosy. W Polsce tańsze są także materiały budowlane, meble czy całe kuchnie.

Chorwacki przegrany

Według Česká spořitelna wydatki za granicą można podzielić na trzy kategorie. Pierwsza to zakupy w internecie, druga to wydawanie pieniędzy na wakacjach, a trzecia to pieniądze pozostawione w sklepach na artykuły spożywcze. „Widzimy, że wszystkie kategorie rosną. W ostatnich latach szczególnie zakupy żywności” – mówi Jan Hailich.

O ile Polska stała się absolutnym rekordzistą, o tyle nagroda za „upadek roku” trafia do Chorwacji. „Chorwacja to jedyny kraj, w którym w tym roku spadła liczba wydatków we wszystkich aspektach – od paliwa, przez zakwaterowanie, po wyżywienie” – dodaje Hailich, dodając, że w porównaniu z rokiem ubiegłym wydatki w nadmorskim kraju spadły o dziesięć procent.


Pakiety informacyjne 2023.

Prowadzenie działalności gospodarczej  w Polsce

Podatki w Polsce

Ubezpieczenia w Polsce

Prawo pracy w Polsce

Prowadzenie działalności gospodarczej w Republice Czeskiej w 2023 roku, aktualne przepisy podatkowe, prawo pracy.

Informační pakety 2023.

Podnikání v Polsku

Daně v Polsku

Pojištění v Polsku

Pracovni právo v Polsku

Legislativní podmínky podnikání  v České republice v roce 2023,  aktuální daňová legislativa,  pracovní právo.

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526