EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Měsíční přehled legislativních změn: srpen 2023.*
Bezpečnější baterie – nový úkol pro agenturu ECHA.*
Rada přijala nové nařízení o bateriích a odpadních bateriích.*
Měsíční přehled legislativních změn: srpen 2023.
4.9.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer
Přehled změn právních předpisů týkajících se životního prostředí za měsíc srpen 2023.
Sbírka zákonů: vyhlášeno
| právní předpis | vyhlášen | účinný od |
| 241/2023 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů | částka 111 z 8.8.2023 | 1.9.2023 |
| 242/2023 Sb.; Vyhláška o stanovení podrobností značkování a barvení vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů | částka 111 z 8.8.2023 | 23.8.2023 |
| 243/2023 Sb.; Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech | částka 112 z 8.8.2023 | 23.8.2023 |
| 256/2023 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů | částka 117 z 25.8.2023 | 1.9.2023 |
Sbírka zákonů: nabylo účinnosti
| právní předpis | k datu |
| 242/2023 Sb.; Vyhláška o stanovení podrobností značkování a barvení vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů | 23.8.2023 |
| 243/2023 Sb.; Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech | 23.8.2023 |
Sbírka zákonů: novelizováno
| právní předpis | novelizován | od |
| 361/2007 Sb.; Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci | 195/2021 Sb. | 22.8.2023 |
Bezpečnější baterie – nový úkol pro agenturu ECHA.
25.8.2023, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
ECHA podpoří Evropskou komisi při identifikaci látek vzbuzujících obavy, které se nacházejí v bateriích nebo se používají při jejich výrobě a dále připraví návrhy na omezení látek v bateriích (zveřejněno ECHA 17. 8. 2023).
V souvislosti s modernizací regulačního rámce EU pro baterie byla ECHA pověřena, aby spolupracovala s Evropskou komisí na vypracování zprávy Komise o látkách vzbuzujících obavy, které se nacházejí v bateriích nebo se používají při jejich výrobě a které mají negativní dopad na lidské zdraví, životní prostředí nebo recyklace bezpečných a vysoce kvalitních surovin. Cílem je zajistit, aby baterie na trhu EHP byly udržitelnější po celou dobu svého životního cyklu.
Ve zprávě, která by měla být předložena do 31. 12. 2027, budou identifikovány látky a budou zvážena následná opatření, například případná omezení v celé EU. Očekává se, že ECHA zahájí práci na této zprávě v roce 2024.
Komise může agenturu ECHA rovněž požádat, aby připravila návrhy na omezení škodlivých látek v bateriích a odpadních bateriích. ECHA prostřednictvím svých výborů pro hodnocení rizik a socioekonomickou analýzu poskytne stanovisko k účinnosti návrhu na omezení při řízení rizika a jeho dopadu na společnost.
Dne 17. srpna 2023 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES.
Další informace:
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích
- Porozumění nařízení o bateriích
- Evropský parlament: Zajištění, aby byly baterie udržitelnější, trvanlivější a výkonnější – zpráva 14. 6. 2023
Zdroj: https://www.mpo.cz/cz/prumysl/chemicke-latky-a-smesi/reach-povinnosti-a-informace/bezpecnejsi-baterie-_-novy-ukol-pro-agenturu-echa–276417/
Rada přijala nové nařízení o bateriích a odpadních bateriích.
10.7.2023, Zdroj: Rada Evropské unie (www.consilium.europa.eu)
- Oběhové hospodářství
- Spravedlivá pravidla pro všechny provozovatele
- Snižování environmentálních a sociálních dopadů
- Další kroky
- Souvislosti
Rada dnes přijala nové nařízení, které zpřísňuje pravidla udržitelnosti pro baterie a odpadní baterie. Nařízení bude regulovat celý životní cyklus baterií – od výroby po opětovné použití a recyklaci – a zajistí, aby byly bezpečné, udržitelné a konkurenceschopné.
Baterie jsou klíčem k dekarbonizaci a přechodu EU na druhy dopravy s nulovými emisemi. Baterie na konci životnosti též obsahují mnoho cenných zdrojů a my musíme být schopni tyto kritické suroviny opětovně využít, abychom nemuseli spoléhat jen na jejich dovoz ze třetích zemí. Nová pravidla podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu a zajistí, aby nové baterie byly udržitelné a přispívaly k ekologické transformaci.
Teresa Riberová, španělská ministryně pro ekologickou transformaci
Nařízení Evropského parlamentu a Rady se bude vztahovat na všechny baterie včetně všech odpadních přenosných baterií, baterií elektrických vozidel, průmyslových baterií, startovacích, osvětlovacích a zapalovacích (SLI) baterií (používaných především ve vozidlech a strojích) a baterií lehkých dopravních prostředků (jako jsou elektrická jízdní kola, elektromopedy či elektrické skútry).
Oběhové hospodářství
Cílem nových pravidel je podpořit oběhové hospodářství regulací baterií během jejich celého životního cyklu. Nařízení proto stanoví požadavky týkající se konce životnosti, včetně cílů a povinností v oblasti sběru, dále cílů pro opětovné využití materiálů a rozšířenou odpovědnost výrobců.
Nařízení stanoví cíle pro výrobce, pokud jde o sběr odpadních přenosných baterií (63 % do konce roku 2027 a 73 % do konce roku 2030), a zavádí zvláštní cíl sběru v případě odpadních baterií lehkých dopravních prostředků (51 % do konce roku 2028 a 61 % do konce roku 2031).
Stanoví také cíle pro využití lithia z odpadních baterií. Do roku 2027 by mělo být z odpadních baterií využito 50 % lithia a do konce roku 2031 celkem 80 %. V závislosti na vývoji trhu a technologií či dostupnosti lithia lze uvedené hodnoty změnit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.
V nařízení jsou stanoveny povinné minimální úrovně recyklovaného obsahu u průmyslových baterií, SLI baterií a baterií elektrických vozidel. Tyto úrovně jsou prvně stanoveny následovně: 16 % pro kobalt, 85 % pro olovo, 6 % pro lithium a 6 % pro nikl. K bateriím budou muset být přiloženy informace o recyklovaném obsahu.
Cíl recyklační účinnosti je do roku 2025 stanoven na 80 % u nikl-kadmiových baterií a na 50 % u dalších odpadních baterií.
Nařízení také stanoví, že do roku 2027 by přenosné baterie zabudované do zařízení měli být schopni odstranit a vyměnit koneční uživatelé. Provozovatelé však mají dostatek času na to, aby své výrobky tomuto požadavku přizpůsobili. Toto ustanovení je pro spotřebitele důležité. Baterie lehkých dopravních prostředků budou muset být vyměnitelné nezávislým odborníkem.
Spravedlivá pravidla pro všechny provozovatele
Cílem nových pravidel je zlepšit fungování vnitřního trhu s bateriemi a zajistit spravedlivější hospodářskou soutěž prostřednictvím požadavků na bezpečnost, udržitelnost a označování.
Toho bude dosaženo stanovením kritérií výkonnosti, trvanlivosti a bezpečnosti, zavedením přísných omezení pro nebezpečné látky, jako je rtuť, kadmium a olovo, a povinností poskytovat informace o uhlíkové stopě baterií.
Nařízení zavádí požadavky na označování a informace, týkající se například součástí baterie a recyklovaného obsahu, a dále elektronický „pas baterie“ či kód QR. Aby měly členské státy a hospodářské subjekty na trhu dostatek času se na to připravit, začnou se požadavky na označování uplatňovat od roku 2026 a kód QR od roku 2027.
Snižování environmentálních a sociálních dopadů
Cílem nového nařízení je snížit environmentální a sociální dopady během celého životního cyklu baterie. Za tímto účelem stanoví nařízení přísná pravidla náležité péče pro hospodářské subjekty, které mají povinnost ověřit zdroj surovin, které se v bateriích uváděných na trh používají. Nařízení umožňuje výjimku z pravidel náležité péče pro malé a střední podniky.
Další kroky
Hlasováním v Radě se dnes uzavře postup přijetí. Nařízení bude nyní podepsáno Radou a Evropským parlamentem. Poté bude zveřejněno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí 20 dní poté.
Souvislosti
Cílem nařízení o bateriích je vytvořit pro toto odvětví oběhové hospodářství tím, že se zaměří na všechny fáze životního cyklu baterií, od návrhu až po zpracování odpadu. Tato iniciativa má zásadní význam, zejména s ohledem na masivní rozvoj elektromobility. Očekává se, že poptávka po bateriích vzroste do roku 2030 více než desetinásobně.
Nové nařízení nahradí stávající směrnici o bateriích z roku 2006 a doplní současné právní předpisy, zejména pokud jde o nakládání s odpady.
Evropská komise předložila návrh nařízení o bateriích dne 10. prosince 2020. Rada dne 17. března 2022 přijala obecný přístup. Evropský parlament přijal svůj vyjednávací postoj na plenárním zasedání dne 10. března 2022. V návaznosti na interinstitucionální jednání bylo mezi předsednictvím Rady a vyjednavači Evropského parlamentu dosaženo předběžné dohody. Výsledek dohody přijal Evropský parlament na plenárním zasedání dne 14. června 2023.
Polsko opět zvýšilo svůj náskok v dekarbonizační legislativě. Nově přijalo revoluční úpravu energetického trhu, která umožní obchodování v dynamických cenách.
28.8.2023, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)
Polský Sejm a Senát se v polovině léta dohodli na přijetí „největší změny energetického práva v historii.“ Od příštího roku budou moci polští zákazníci využít výhod dynamických cen energií, které se budou určovat v patnáctiminutových intervalech. Díky tomu budou moci odložit spotřebu na dobu, kdy jsou ceny energií nejnižší a tím výrazně ušetřit náklady. Polsko navíc díky této novele udělalo výrazný krok vpřed k dekarbonizaci své energetiky, protože dynamické ceny energií umožňují efektivněji řídit distribuční soustavu, podporují využití agregace a akumulace flexibility a minimalizují nutnost odpojovat obnovitelné zdroje energií od sítě.
Dynamická cenotvorba přinese výhody těm zákazníkům, kteří disponují takzvanými chytrými elektroměry. Tato zařízení umí měřit spotřebu ve čtvrthodinových intervalech a přeúčtovat ji na aktuální cenu energií. Zákazníci tak mohou svou spotřebu upravit či odložit podle aktuální situace na trhu, například plánovat používání domácích spotřebičů nebo dobíjení elektromobilů na chvíle, kdy síť disponuje velkým množstvím elektřiny z obnovitelných zdrojů. A naopak se mohou cíleně vyhýbat okamžikům, kdy trhu dominují drahé fosilní zdroje. Běžné elektroměry oproti tomu umí jen zaznamenat celkovou spotřebu za dané období, která je zákazníkovi vyúčtována podle fixní sazby bez ohledu na to, zda spotřebovával energie ve chvílích vysoké nebo nízké poptávky.
„Polsko opět ukázalo, že chápe obrovské výhody plynoucí z čistých zdrojů energie a jde cíleně naproti jejich efektivnímu využívání. Dynamické ceny energií představují důležitý krok pro zavedení akumulace a agregace flexibility. Momentálně stabilitu sítě vyvažují zejména paroplynové a vodní elektrárny, případně uhelné elektrárny pracující v neefektivním režimu. Nově budou se stabilizací polské distribuční sítě pomáhat i sami spotřebitelé, protože budou mít motivaci spotřebovávat v dobách vysoké výroby obnovitelných zdrojů, a tedy nižších cen energií, a omezovat svou spotřebu v okamžicích, kdy obnovitelné zdroje tolik nevyrábějí a ceny na trhu jsou proto vysoké,“ vysvětluje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
„Dynamické tarify se zúčtováním každých 15 minut jsou dalším skvělým tržním, a tudíž nenásilným nástrojem, jak zajistit vyšší, a přitom bezpečnější penetraci obnovitelných zdrojů. Průmysl, domácnosti či např. majitelé elektromobilů se tak mohou častěji rozhodovat, pokud samozřejmě mají tu možnost, kdy v průběhu dne začít odebírat levnější elektřinu a tím zároveň pomoci soustavě. Je to vlastně jakýsi obchodní doplněk k agregaci flexibility a akumulaci energie všech druhů,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace.
„Výměna běžných elektroměrů za chytré je proces, který v Polsku začal už před více než 10 lety jako pilotní projekt. Dnes se jedná o zákonnou povinnost, kterou musí plnit provozovatelé distribučních soustav a která má do roku 2028 pokrýt nejméně 80 % individuálních zákazníků (v tomto případě domácností). Modernizace elektroměrů je zásadní kvalitativní změnou z hlediska sledování spotřeby energie, a to na úrovni jednotlivých odběrných míst, ale i v jeho okolí, tj. v obvodu nízkého napětí, rozvodnách VN/NN, okresech nebo větších úseků sítě,“ říká Damian Róycki, předseda představenstva Columbus Obrót, která je součástí Columbus Energy Group, a pokračuje:
„Zavádění patnáctiminutových měření je dobrým začátkem pro dynamické tarify, i přesto že se tato povinnost dnes netýká všech provozovatelů distribučních soustav, kteří obsluhují více než 200 000 koncových zákazníků. V současném rychle se měnícím světě energetiky se zdá být zbytečné zavádět taková omezení. Taková možnost by měla existovat pro každého provozovatele distribuční soustavy (bez dolní hranice zákazníků), protože přínosy by byly větší a rychlejší. Používání dynamických tarifů bude pro polské zákazníky dobrovolné, ale zdá se, že tomu tak bude pouze po určitou dobu. Lepší měření je však klíčem k moderní energetice.“
Česko se prozatím vydalo opačnou cestou než Poláci. Kvůli vládním stropům cen energií v současné době není možné přejít na dynamické měření, pokud zákazník už nemá chytrý elektroměr. Toto omezení přestane platit na konci letošního roku. Důvody pro zákaz přestupu nových zákazníků na dynamické ceny ale podle expertů na energetické právo z kanceláře Doucha Šikola advokáti už dávno pominuly. Navíc stále marně čekáme na úpravu legislativy, která umožní rozvoj chytrého měření, jak říká partner kanceláře Luděk Šikola.
„Instalace chytrých měření a zavedení dynamických tarifů je podmínkou pro skutečně flexibilní chování spotřebitelů elektřiny a akceleraci agregace jako dalšího způsobu řízení elektrizační soustavy. Bylo by vhodné do energetického zákona vložit právo zákazníka na chytré měření a Energetickému regulačnímu úřadu stanovit rámec pro dynamické tarify. Zatím platná právní úprava ukládá distribučním společnostem instalovat chytré měření u spotřeb vyšších než 6 MWh a to mezi lety 2024 až 2027,“ říká Luděk Šikola.
Jan Fousek z AKU-BATu a Solární asociace k tomu navíc dodává: „Zastánci fosilních zdrojů dávají Polsko stále ještě občas za příklad výsostné závislosti na uhlí. Přechod na 15minutové dynamické tarify i mnohá další opatření pro podporu moderní energetiky jsou však dalším důkazem polské vůle od uhlí co nejdříve odejít. A také, že nám i tento donedávna téměř výsostně uhelný soused v rozvoji OZE, akumulace, chytrém obchodování a celkově rozvoji moderní energetiky i hospodářství ujíždí mílovými kroky. Na celé situaci je zajímavý také fakt, že i v mnohém kritizovaní polští konzervativci, kteří ovládají Sejm, takto podporují rozvoj OZE a jejich úspěšné zapojení do trhu s elektřinou. Je to navíc již 3 roky, kdy Polsko implementovalo všechny směrnice tzv. Zimního energetického balíčku, včetně akumulace energie či agregace flexibility, na jejichž ukotvení v Česku stále ještě čekáme.“