Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu k výpočtu spotřeby primární energie v energetickém posudku.* 

Tipy pro pořízení nemovitosti z hlediska životního prostředí.* 

Dotaz na povolení nápoje s E129.* 

Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu k výpočtu spotřeby primární energie v energetickém posudku.

24.8.2023, Zdroj: MPO ČR

Vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie, ve znění vyhlášky č. 15/2022 Sb. nestanovuje přesný postup výpočtu spotřeby primární energie. Vydané stanovisko Odboru energetické účinnosti a úspor toto napravuje.

Pro výpočet spotřeby elektřiny se faktor primární energie stanoví dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Tyto faktory primární energie byly vypočteny a stanoveny v souladu s mezinárodními normami a na základě statistických dat a energetické bilance ČR v roce 2020.

Výjimkou jsou účely plnění podmínek programů podpory, a to v oblasti zvyšování energetické účinnosti a snižování produkce emisí skleníkových plynů. Správci programů podpory mohou v rámci podmínek čerpání umožnit využití níže uvedených primárních energetických faktorů. Tyto faktory primární energie odráží predikovaný vývoj energetické bilance ČR a reflektují evropské právní normy. K tomuto kroku bylo přistoupeno za účelem podpory zelených projektů, které mají pozitivní vliv na životní prostředí a energetickou bezpečnost a podporují naplňování cílů a závazků vyplývajících ze Směrnice o energetické účinnosti a podporují plnění požadavků Směrnice o energetické náročnosti budov.

Specifické faktory primární energie pro elektřinu pro potřeby výpočtu v energetickém posudku zpracovaném podle § 9a odst. 1 písm. d) a e) zákona č. 406/2000 Sb.

Energonositel	Faktor primární energie z neobnovitelných zdrojů energie
Elektřina z distribuční soustavy	2,1
Elektřina z palivového zdroje elektřiny1) s přímým vedením	0,1
Elektřina – dodávka mimo budovu	-2,1

¹⁾ zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Dokument ke stažení:

• Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu k výpočtu spotřeby primární energie v energetickém posudku [pdf, 334 kB]

---

Tipy pro pořízení nemovitosti z hlediska životního prostředí.

31.8.2023, Zdroj: IRZ (www.irz.cz)

• Látky v integrovaném registru znečišťování životního prostředí IRZ
• Co je integrovaný registr znečišťování životního prostředí – IRZ?
• Jaké právní předpisy upravují postavení IRZ?
• Kolik látek je v IRZ sledováno?
• Komu vzniká povinnost ohlašovat údaje do IRZ?
• Jaké údaje se ohlašují do IRZ?
• Do kdy se údaje do IRZ ohlašují a existuje možnost odložení termínu hlášení?
• Kdo je provozovatel uvedený v nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) Č. 166/2006?
• Kde a jak zjistíme, zda-li je naše společnsot povinna ohlašovat údaje podle nařízení o E-PRTR?
• Vzniká ohlašovací povinnosti provozovateli v případě, že nejsou překročeny žádné stanovené ohlašovací prahy?
• Jak přesně chápat v souvislosti s IRZ pojem úniky, přenosy a jaký je mezi nimi rozdíl?
• Kdy jsou údaje z IRZ zveřejňovány?
• Kdo ověřuje data nahlášená provozovateli do IRZ?
• Jaký je rozdíl mezi integrovaným systémem ohlašovacích povinností a integrovaným registrem znečišťování?
• Může provozovatel při zjišťování toho, zda překračuje ohlašovací prahy u ohlašovaných látek, využít povinností uložených ve zvláštních právních předpisech?
• Množství ohlašované látky se zjišťuje zvlášť pro jednotlivý odpad nebo se sčítá v rámci všech odpadů obsahujících látku jedné provozovny?
• Existuje u nás nějaký dokument pro problematiku IRZ, ve kterém by byly pro jednotlivé kategorie vyznačeny polutanty, které se jich pro ohlašování do IRZ týkají? Je možné se tímto dokumentem řídit při monitorování a ohlašování údajů do IRZ?
• Týká se ohlašovací povinnost do IRZ také úniků vypouštěných mobilními zdroji znečišťování ovzduší, např. motovorými vozidly?
• Jakým způsobem budou údaje do IRZ ohlašovány?
• Kde jsou uvedeny povinné údajo ohlašované do IRZ?
• Kde jsou uvedeny ohlašované látky do IRZ včetně prahových hodnot pro úniky a přenosy?

Uvažujete-li o nové nemovitosti a nechcete být nemile překvapeni imisemi v podobě zápachu, karcinogenních látek v ovzduší, zvýšené prašnosti nebo přenosy množství odpadu? Prověřte si lokalitu v integrovaném registru znečišťování životního prostředí, tzv. IRZ.

Do IRZ se ohlašuje za široké spektrum nejdůležitějších látek například ze skupiny těžkých kovů nebo skleníkové plyny. Vyhledáte zde například, jaké látky jsou ohlašovány ve vašem kraji, jaké množství skleníkových plynů produkuje výrobna energie ve vašem okolí nebo kde došlo k havarijnímu úniku některé látky.

Látky v integrovaném registru znečišťování životního prostředí IRZ

• Úniky do ovzduší;
• Úniky do vody;
• Úniky do půdy;
• Přenosy látek v odpadních vodách;
• Přenosy látek v odpadech;
• Přenosy množství odpadů.

Obecný přehled poskytuje tabulka na odkaze zde. Zachycuje nejen název dotčené látky nebo skupiny látek, ale také již výše zmíněné pořadové číslo v E-PRTR, číslo CAS (více o čísle CAS zde) a typ úniku/přenosu, pro který je daná položka relevantní. Specifickým typem přenosu jsou přenosy množství odpadů, kde je zásadním hlediskem typ odpadu – nebezpečný a/nebo ostatní.

Co je integrovaný registr znečišťování životního prostředí – IRZ?

Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (zkráceně integrovaný registr znečišťování – IRZ) je veřejně přístupný informační systém úniků a přenosů vybraných znečišťujících látek. Navazuje na koncept tzv. registrů úniků a přenosů znečišťujících látek, který je zakotven na mezinárodním poli prostřednictvím Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek a na evropské úrovni pak prostřednictvím Evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek.

Jaké právní předpisy upravují postavení IRZ?

IRZ upravuje zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí. Dále se k IRZ vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek. Nelze rovněž zapomenout na novelu zákona č.77/2011 Sb. a novelu nařízení vlády č. 450/2011 Sb. Ale toto je vše již historií, jelikož v roce 2020 došlo k další úpravě nařízení vlády o IRZ. Konkrétně bylo upraveno nařízením vlády č. 326/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

Kolik látek je v IRZ sledováno?

V roce 2004, 2005 a 2006 se sledovalo 72 látek podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování. Počet látek hlášených od roku 2007 stoupl na 93 látek. Je nutné podotknout, že v každém typu úniku/přenosu se počet sledovaných látek liší a v žádném z nich se nesleduje plný počet (tj. nynějších 98 položek). Ale toto je vše již historií, jelikož v roce 2020 došlo k další úpravě seznamů látek pro jednotlivé typy úniků/přenosů, a tudíž nyní spadá pod IRZ celkem 98 různých položek (látek a skupin látek). Konkrétně to bylo upraveno nařízením vlády č. 326/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění nařízení vlády č. 450/2011 Sb.

Komu vzniká povinnost ohlašovat údaje do IRZ?

Povinnost ohlašovat do IRZ vzniká podle zákona č. 25/2008 Sb.:

provozovateli uvedenému v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006,
provozovateli, kterým je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, provozující provozovnu, kterou tvoří jedna nebo více stacionárních technických jednotek provozovaných v jedné lokalitě, v níž je prováděna činnost se stanovenou prahovou hodnotou pro kapacitu uvedená v příloze k zákonu o IRZ a ISPOP,
v případě, že množství znečišťujících látek v únicích (do ovzduší, vody a půdy) nebo v přenosech (v odpadních vodách, v odpadech) je vyšší než stanovený ohlašovací práh, případně je-li překročeno množství produkovaných odpadů přenášených mimo předmětnou provozovnu (v tomto případě je stanoven ohlašovací práh pro nebezpečné odpady 2 t/rok a pro ostatní odpady 2 000 t/rok).

Jaké údaje se ohlašují do IRZ?

Do IRZ se ohlašují:

• úniky a přenosy znečišťujících látek podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006),
• úniky znečišťujících látek při překročení jejich prahových hodnot; na základě nařízení č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí,
• přenosy znečišťujících látek, při překročení jejich prahových hodnot, v odpadech mimo provozovnu, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení; na základě nařízení č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí,

Do kdy se údaje do IRZ ohlašují a existuje možnost odložení termínu hlášení?

Provozovatel ohlašuje požadované údaje vždy do 31.3. běžného roku za předchozí kalendářní rok (tj. v případě ohlašování za rok 2022 se údaje ohlašují do 31. 3. 2023). Možnost odložení termínu hlášení není zákonem umožněna.

Kdo je provozovatel uvedený v nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) Č. 166/2006?

Provozovatel musí splňovat podmínku zařazení do přílohy č. I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES. Musí provozovat činnost (činnosti) uvedenou v příloze I nařízení.

Příloha č. I obsahuje 65 sledovaných činností z následujících 9 odvětví:

• energetika;
• výroba a zpracování kovů;
• zpracování nerostů;
• chemický průmysl;
• nakládání s odpady a odpadními vodami;
• výroba a zpracování papíru a dřeva;
• intenzivní živočišná výroba a akvakultura;
• živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů; a
• ostatní činnosti.

Podrobnější členění je uvedeno ve výše zmíněné příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006.

Kde a jak zjistíme, zda-li je naše společnost povinna ohlašovat údaje podle nařízení o E-PRTR?

Pro ohlašování podle nařízení o E-PRTR musí být současně splněny dvě podmínky.

1. Společnost je provozovatelem zařízení, které vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 nad příslušné prahové hodnoty pro kapacitu stanovené v uvedené příloze.
2. Jsou překročeny příslušné prahové hodnoty pro úniky znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy (viz příloha II nařízení) nebo jsou překročeny prahové hodnoty pro přenos nebezpečných odpadů (2 t/rok) či ostatních odpadů (2 000 t/rok) nebo přenosy jakékoliv znečišťují látky obsažené v odpadních vodách určených k čištění mimo lokalitu, u které byla překročena příslušná prahová hodnota stanovená v příloze II, sloupci 1b.

Úplné znění nařízení o E-PRTR je k dispozici zde.

Vzniká ohlašovací povinnosti provozovateli v případě, že nejsou překročeny žádné stanovené ohlašovací prahy?

Ne. Ohlašovací povinnost vzniká provozovateli, pokud množství ohlašované látky či odpadů v únicích a/nebo přenosech za rok je vyšší než stanovené ohlašovací prahy.

Jak přesně chápat v souvislosti s IRZ pojem úniky, přenosy a jaký je mezi nimi rozdíl?

Úniky jsou definovány v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 jako jakékoli zavedení znečišťujících látek do životního prostředí v důsledku jakékoli lidské činnosti, ať už úmyslné nebo havarijní, pravidelné nebo nepravidelné, včetně rozlití, emitování, vypuštění, injektáže, odstraňování nebo skládkování, nebo prostřednictvím kanalizačních systémů bez konečného čištění odpadních vod.

Pro účely IRZ se ohlašují údaje o únicích příslušných látek do ovzduší, do vody a do půdy.

Přenosem se rozumí:

• přesun odpadů určených k využití nebo odstranění;
• přesun znečišťujících látek v odpadních vodách určených k vyčištění mimo hranice provozovny;
• přesun znečišťujících látek v odpadech určených k odstranění nebo využití, mimo hranice provozovny.

Z těchto definic vyplývá rozdíl mezi úniky a přenosy. Přenosem rozumíme výstup odpadních látek (odpadů, odpadních vod) mimo provozovnu k dalšímu využití či odstranění, zatímco únik je přímé vypouštění znečišťujících látek do recipientu (voda, ovzduší, půda).

Kdy jsou údaje z IRZ zveřejňovány?

Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje údaje ohlašované do IRZ do 30. září běžného roku za předchozí kalendářní rok. V případě ohlašovacího roku 2022 tedy dojde ke zveřejnění nejpozději k 30. září 2023.

Kdo ověřuje data nahlášená provozovateli do IRZ?

Data ohlášená do IRZ a jejich strukturu ověřuje Česká informační agentura životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí provádí samotnou kontrolu plnění ohlašovací povinnosti do IRZ. To je rovněž uvedeno v § 5 a 6 zákona o IRZ a ISPOP.

Jaký je rozdíl mezi integrovaným systémem ohlašovacích povinností a integrovaným registrem znečišťování?

Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) Ministerstva životního prostředí není totožný s Integrovaným registrem znečišťování životního prostředí (IRZ). Oba pojmy i systémy je třeba důsledně rozlišovat, neboť mají rozdílné funkce, strukturu a využití.

Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (podle zákona č. 25/2008 Sb.) zajišťuje funkci ohlašovacího místa (rozhraní), kde se různé ohlašované údaje (formuláře) shromažďují, evidují, třídí, archivují a distribuují (ať již celé nebo jen určitá v nich uvedená data). ISPOP poskytuje služby různým institucím nebo registrům veřejné správy (mezi jinými i IRZ).
Integrovaný registr znečišťování životního prostředí je registr vybraných údajů o znečišťujících látkách, jejich únicích a přenosech. Rozsah údajů, vymezení ohlašujících subjektů a jejich povinností určují příslušné právní předpisy (25/2008 Sb., nařízení vlády č. 145/2008 Sb., nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 nebo prováděcí rozhodnutí Komise 2019/1741/EU).
Zpět na začátek stránky…

Může provozovatel při zjišťování toho, zda překračuje ohlašovací prahy u ohlašovaných látek, využít povinností uložených ve zvláštních právních předpisech?

Ano. Pokud provozovatel disponuje validními informacemi o únicích/přenosech ohlašovaných látek a odpadů v provozu (v odpovídajících jednotkách pro IRZ), které jsou zjištěny pomocí povinností uložených složkovými zákony, je samozřejmě možné je použít i pro ohlášení do IRZ. Je nutné mít na zřeteli, že za kvalitu takto získaných údajů odpovídá provozovatel.

Množství ohlašované látky se zjišťuje zvlášť pro jednotlivý odpad nebo se sčítá v rámci všech odpadů obsahujících látku jedné provozovny?

Pro potřeby IRZ je ohlašováno množství ohlašované látky za rok v kilogramech (kg/rok). Vyskytuje-li se tedy ohlašovaná látka ve více přenosech, je třeba uvést celkové množství látky za jeden kalendářní rok (tedy součet hmotnostních množství ohlašované látky ze všech přenosů v daném roce). V případě přenosů odpadů je možné doplnit, že je nutné odpad dělit např. dle druhu nakládání s ním atd., ale i v tomto případě se posuzuje celkové množství vůči příslušným prahovým hodnotám.

Existuje u nás nějaký dokument pro problematiku IRZ, ve kterém by byly pro jednotlivé kategorie vyznačeny polutanty, které se jich pro ohlašování do IRZ týkají? Je možné se tímto dokumentem řídit při monitorování a ohlašování údajů do IRZ?

V dokumentu Příručka pro implementaci E-PRTR 1.69 MB, PDF Příručka pro implementaci E-PRTR , zveřejněném na stránkách IRZ v sekci dokumenty, jsou v dodatku 4 a 5 uvedeny seznamy látek znečišťujících ovzduší a vodu podle jednotlivých odvětví. Jedná se ovšem o indikativní (orientační) seznamy. Navíc je nutné mí na pěmti, že se jedná o dokument cca 15 let starý, a tudíž jeho aktuálnost je již sporná. Ale předpokládáme, že s ohledem na revizi nařízení o E-PRTR bude i tento dokument aktualizován. V každém případě provozovatelé jsou povinni se řídit seznamy uvedenými v příslušných právních předpisech.

Týká se ohlašovací povinnost do IRZ také úniků vypouštěných mobilními zdroji znečišťování ovzduší, např. motorovými vozidly?

Úniky z mobilních zdrojů budou sledovány jako úniky z rozptýlených zdrojů. V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 jsou úniky z rozptýlených zdrojů definovány jako mnoho menších nebo roztroušených zdrojů, ze kterých mohou unikat znečišťující látky do půdy, ovzduší nebo vody, jejichž společný dopad na tyto složky může být významný a u kterých není praktické shromažďovat hlášení z každého jednotlivého zdroje zvlášť. Evropská komise, jíž je nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí, zařadí do evropského PRTR informace o únicích z rozptýlených zdrojů, pokud takové informace existují a byly již ohlášeny členskými státy.

Jakým způsobem budou údaje do IRZ ohlašovány?

Hlášení do integrovaného registru znečišťování se podává v elektronické podobě prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Údaje ohlašované prostřednictvím ISPOP se předávají elektronicky v datovém standardu zveřejňovaném MŽP pro každý ohlašovací rok. Tato povinnost MŽP je konkrétně uvedena v § 7 písm. c) zákona č. 25/2008 Sb.

Kde jsou uvedeny povinné údaje ohlašované do IRZ?

Povinné údaje pro ohlašování jsou uvedeny v příloze č. 3 nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Kde jsou uvedeny ohlašované látky do IRZ včetně prahových hodnot pro úniky a přenosy?

Látky včetně jejich prahových hodnot pro ohlašování do IRZ jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a v nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

---

Dotaz na povolení nápoje s E129.

15.8.2023, Mgr. Ing. Eva Singrová, Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)

Dotaz:

Dobrý den, kde v EU legislativě je uvedeno, v jakých potravinách se může použít E129 a kde v české legislativě?

Je to tak, že v EU je povoleno cukrovinkách a masné výrobky a v ČR je i v nápojích? Chceme vyrábět nápoj, kde je v sirupu tato složka (E129) a nejsem si úplně jistý, že je to povoleno. Limonádu bychom prodávali pouze v ČR.

Odpověď:

Požití aditivních látek do potravin upravuje na evropské úrovni nařízení (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách, které je dostupné zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A02008R1333-20230322&qid=1687928995824 .

V české legislativě aditivní látky upraveny nejsou, nařízení (ES) č. 1333/2008 je právně závazné pro všechny členské státy EU. Jedná se o přímo použitelný právní předpis.

Nařízení (ES) 1333/2008 upravuje kategorie potravin, ve kterých lze použít barvivo E 129. E 129 je součást skupiny III , takže E 129 lze použít všude tam, kde je uvedena skupina III, nebo kde je výslovně uvedeno E 129.

Sirup/nápoj by měl spadnout do kategorie 14.1.4. Ochucené nápoje.

Definice kategorie 14.1.4. je uvedena ve vodítkách, která jsou veřejně dostupná zde: https://food.ec.europa.eu/system/files/2022-12/fs_food-improvement-agents_guidance_1333-2008_annex-2.pdf.

14.1.4. Flavoured drinks This category covers flavoured carbonated and non-carbonated drinks, concentrates such as fruit syrups, squashes and cordials, and powders for their preparation. It includes water-, dairy-, cereal-, seed-, nut- ,vegetable- or fruit-based drinks, including so-called „sport“, „energy“ or „electrolyte“ drinks. They may contain ferments. This category excludes products which are covered by categories 14.1.1, 14.1.2, 14.1.3 and 14.1.5 and 12.9. Gaseosa is a typical Spanish colourless beverage. It is composed of carbonated water in which flavourings, sugars and/or sweeteners and authorised additives can be added, commonly consumed in mixture with wine.

V kategorii 14.1.4 Ochucené nápoje

skupina III a tedy i barvivo E 129 povoleno je, kromě čokoládového mléka a výrobků ze sladu. Je zde kombinovaný limit 100 mg/kg (100 mg/l), tj. barvivo E 129 je možné do sirupu přidat v množství 100 mg/kg pokud tam nebudou jiná barviva ze skupiny III. Pokud budou i další barviva z této skupiny, je limit 100 mg/kg platný pro celkový součet- tj. kombinaci barviv.

Barvivo E 129 je uvedeno v příloze V nařízení (ES) č. 1333/2008  na Seznamu potravinářských barviv, na která odkazuje článek 24 a u nichž musí označení potravin obsahovat doplňující informace „název nebo číslo E barviva/barviv: mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“.

Potraviny, které obsahují barvivo E 129 Červeň allura, musí tedy obsahovat tuto doplňující informaci. Tedy „Červeň allura/E 129 může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“.

Kromě označení samotného barviva ve složení, je na obale výrobku potřeba uvést i tuto doplňující informaci.