BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Školení BOZP u řidičů „referentů“.*
Jaký je význam asistenčních exoskeletonů na pracovišti?*
Školení BOZP u řidičů „referentů“.
29.3.2024, Zdroj: SUIP
Je možné zajistit školení řidičů „referentských“ vozidel prostřednictvím e-learningu? Nedostane se zaměstnavatel do konfliktu s kontrolním orgánem, pokud bude tímto způsobem postupovat?
K definici pojmu řidič „referent“, který se běžně používá, lze konstatovat, že právními předpisy České republiky není nikde tento pojem vymezen. Za řidiče „referenta“ lze považovat každého zaměstnance, který v souvislosti s plněním pracovních úkolů řídí motorové vozidlo, ale řízení vozidla nemá sjednáno jako druh práce např. v pracovní smlouvě.
Školení těchto řidičů se provádí na základě § 103 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého obsah, četnost, způsob provádění školení, vedení dokumentace o školení, ale i kvalifikace školitele jsou věcí určení zaměstnavatelem. Četnost školení je tedy interní záležitostí a mělo by vycházet z hodnocení rizik. Zaměstnavatel také stanovuje způsob ověření znalostí školených zaměstnanců. Žádné zvláštní školení pro tyto zaměstnance není jiným právním předpisem České republiky vyžadováno.
Pokud jsou uplatňovány výhrady vůči e-learningovým formám školením, jde o prokázání obsahu školení v návaznosti na zaměstnavatelem vyhodnocená rizika na pracovišti (musí jít o konkrétní rizika na pracovišti zaměstnance, ne o univerzální informace bez konkrétního obsahu ve vztahu k prováděné práci).
V případě tzv. e-learningového školení o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsme toho názoru, že tímto školením není možné poskytnout veškeré informace týkající se konkrétního zaměstnance a jeho pracoviště. Většinou je možné do online školení zapracovat pouze informace obecné, které jsou uvedeny v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vedle teoretické části školení je v mnoha případech nutné též seznámení školeného s bezpečným používáním konkrétního typu stroje, technického zařízení, přístroje nebo nářadí, které bude zaměstnanec obsluhovat, včetně praktického a řádného zaučení na pracovišti, což online školení neumožňuje a z toho důvodu jsou k tomuto typu školení určité výhrady.
Rovněž požadavek průkaznosti ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci je častým úskalím e-learningových kurzů, které jsou všeobsažné, ale ne zcela konkrétní k vykonávané práci na pracovišti.
Je tedy na zvážení zaměstnavatele, jakou formu vzdělávání zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci využije a jak prokáže kontrolnímu orgánu, že dostatečně a každého svého zaměstnance jmenovitě seznámil s možnými riziky, které může práce jím vykonávaná obsahovat.
Běžná inspekce jeřábu.
5.3.2024, Ing. Karel Dvořáček, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli musím v SBP jeřábu stanovit rozsah běžné inspekce jeřábu, pokud návod výrobce žádný požadavek na běžnou inspekci neobsahuje a její rozsah nestanovuje. Jak tedy postupovat v tomto případě? Je tedy tato běžná inspekce v tomto případě povinná? A ještě dotaz související – jakou kvalifikaci/speciální školení musí mít pracovník údržby dle ČSN ISO 1248-1?
Odpověď:
Váš dotaz je nutno rozdělit do dvou částí – 1. se dotýká problematiky „běžné inspekce jeřábu“.
Zde je nutno vzít v potaz, zda váš jeřáb odpovídá svojí nosností a provedením § 3 nařízení vlády 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti a tím i do působnosti zákona 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů.
Uvedený § 3 stanovuje, že Vyhrazenými zdvihacími zařízeními jsou kromě jiného jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1000 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5 000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene. Pakliže váš jeřáb spadá pod toto ustanovení, provozovatele tohoto jeřábu musí plnit i požadavky § 10 uvedeného nařízení vlády, které hovoří o požadavcích na bezpečnost vyhrazených zdvihacích zařízení. Zde se Vašeho dotazu dotýkají přesevším tyto požadavky:
(1) Provozovatel vyhrazeného zdvihacího zařízení
- a) určí pověřenou osobu odpovídající za provoz vyhrazeného zdvihacího zařízení a jednající na základě písemného pověření za provozovatele a zajistí její seznámení s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
- b) udržuje vyhrazené zdvihací zařízení v takovém technickém stavu, aby byl zajištěn jeho bezpečný a spolehlivý provoz v souladu s požadavky uvedenými v příloze č. 3 k tomuto nařízení; v případě výskytu nebezpečných situací přímo ohrožujících zdraví zúčastněných osob bezprostředně vyřadí vyhrazené zdvihací zařízení z provozu
- c) zajistí, pokud není u vyhrazeného zdvihacího zařízení k dispozici, jeho průvodní dokumentaci u výrobce nebo dodavatele zařízení; pokud výrobce nebo dodavatel zanikl a nemá právního nástupce, stanoví požadavky pro bezpečný provoz vyhrazeného zdvihacího zařízení místním provozním předpisem,…
Pro Vás je důležitý zvláště uvedený bod c), to znamená zjistit, zda výrobce (dodavatel, či jejich právní nástupce) Vašeho jeřábu existuje a vyžádat si průvodní dokumentaci k tomuto jeřábu od něj. Pokud nelze tuto dokumentaci takto získat, padá na provozovatele jeřábu povinnost stanovit požadavky pro bezpečný provoz tohoto vyhrazeného zdvihacího zařízení místním provozním předpisem. Zde bych doporučil využít pomoci k vytvoření tohoto místního provozního předpisu právnické osoby nebo podnikající fyzickou osobu s příslušným oprávněním.
Druhá část Vašeho dotazu – jakou kvalifikaci/speciální školení musí mít pracovník údržby dle ČSN ISO 1248-1; Vám nelze zodpovědět, neboť tato norma není v seznamu norem Agentury ČAS.
Základní kritéria vztahu vzdělání a odborné praxe pro činnosti na vyhrazeném zdvíhacím zařízení jsou uvedena v Příloze 4 k nařízení vlády č. 193/2022 Sb.
Jaký je význam asistenčních exoskeletonů na pracovišti?
22.2.2024, Zdroj: Technologie zdraví s.r.o. (www.exoskelets.cz)
V dnešní době, kdy se stále více klade důraz na bezpečnost a pohodlí zaměstnanců, se stává ergonomie na pracovišti klíčovým faktorem pro úspěšný provoz firem.
| Vladimír Mílek, vysoce uznávaný odborník v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a zakladatel sdružení odborníků na staveništi Společná Vize, zdůrazňuje význam této disciplíny a její potenciál přispět k celkovému zlepšení pracovního prostředí. V rozhovoru s ním prozkoumáme možnosti, jak asistenční exoskeletony mohou revolučně změnit pracovní procesy, zlepšit ergonomii a zároveň snížit riziko pracovních úrazů a absencí zaměstnanců. |
Jaký je význam ergonomie na pracovišti a jakým způsobem může přispět k bezpečnosti a pohodlí zaměstnanců?
Ergonomie byla dosud podceňována nebo zatracována, ale dnešní doba ukazuje, že je to velice důležitá disciplína pro ochranu zdraví a bezpečnost práce zaměstnanců. Ukazuje se, že je nedílnou součástí ochrany zdraví a vzhledem k tomu, že jsme se této problematice dlouhá léta nevěnovali, existuje velké množství zaměstnanců, kteří trpí bolestmi zad nebo jednostrannou svalovou zátěží. Myslím, že je potřeba se zaměřit na zatížení zádových svalů na pracovišti, provádět měření a hledat vhodné ochranné pracovní prostředky. Ergonomie může pomoci nejen zaměstnancům, ale i zaměstnavateli. Od roku 2023 máme v rámci nemocí z povolání institut velké svalové zátěže a na ochranu těchto partií se nyní zaměřují i krajské hygienické stanice, které začaly přísněji kontrolovat správnou kategorizaci prací. To je podnět pro zaměstnavatele, aby se více věnovali zaměstnancům, kteří trpí velkou svalovou zátěží.
Jaké jsou nejběžnější problémy spojené s ergonomií na pracovišti, které mohou vést k pracovním úrazům nebo zdravotním problémům?
Nejběžnějším problémem je manipulace s těžkými břemeny, zvedání, přemisťování ve skladech nebo na staveništích. Tam se samozřejmě nedodržují limity hmotnosti na osobu nebo zátěž na 8hodinovou pracovní dobu. To má za následek přetížení, úraz nebo vznik nemoci z povolání na konkrétním pracovišti. Jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci, kteří se ergonomii nevěnují vůbec a řeší tuto problematiku až po vzniku úrazu nebo nemoci z povolání. Pak existuje druhá skupina, jako třeba korporáty nebo české firmy, které mají zájem o své zaměstnance. Tyto firmy se snaží zaměstnancům věnovat, protože českých pracovníků ubývá z důvodu velké fyzické namáhavosti práce, kdy často pracovníci musí předčasně ukončit zaměstnanecký poměr.
Jaký je váš názor na použití asistenčních exoskeletů na pracovišti a jak mohou přispět ke zlepšení ergonomie a bezpečnosti pro zaměstnance?
Podle mého názoru zcela zásadně, protože je to jeden z pracovních prostředků, který může významně ovlivnit zátěž pracovníka. Nejen, že sníží množstevní zátěž na pracovišti, ale exoskelet pracovníka přiměje používat zádové svalstvo správným způsobem. Nemůže tak dojít k úrazu z důvodu špatných pohybů. Navíc dokážou zajistit větší výkon v rámci pracovní činnosti.
Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody používání exoskeletů na pracovišti, zvláště v oblasti BOZP?
Mezi hlavní výhody bych zařadil jednoduché zapojení, nasazení a okamžitou možnost používání. Navíc jsou přenositelné na více zaměstnanců. Nevýhoda může být velikost exoskeletu, protože pokud je člověk silnější může to být problém v oblasti celkového komfortu nošení.
Jak by měly firmy přistupovat k zavádění exoskeletů do svých pracovních procesů?
Myslím, že nejvhodnější přístup je zhodnocení fyzické zátěže všech zaměstnanců s odborně způsobilou osobou, provést audit a měření. Pokud by byla zátěž na pracovišti velká, měli by zvážit implementaci exoskeletů na dané pracoviště. Což znamená správně udělat kategorizaci prací pomocí odborně způsobilé osoby.
Jaký je váš názor na zpřísňování pravidel pro firmy v oblasti BOZP? Může to být likvidační pro podnikatelské prostředí?
Zcela určitě ano a už se to skutečně děje. Vidím to dnes a denně, kdy firmy které začaly podnikat před 10 lety měly 100 % českých zaměstnanců, musí nahrazovat české zaměstnance pracovníky jiných národností, protože Češi už na fyzicky náročnou práci nestačí. Zpřísnění pravidel s tím souvisí, protože pokud si to neuvědomí zaměstnavatel, je potřeba aby se do problému vložily odborně způsobilé osoby nebo krajská hygienická stanice. Mají nástroje ke kontrolování zátěže, jako je kategorizace prací, lékařské prohlídky jednotlivých zaměstnanců, pravidelná měření, nebo právní zařazení bolesti zad do nemoci z povolání. Důležité je, aby jednotliví zaměstnanci nemohli být předčasně vyřazování z pracovního procesu.
Jak by měly firmy reagovat na nové předpisy a normy týkající se BOZP a ergonomie?
Doporučuju v rámci prověrek a kontrol reflektovat na nové předpisy. Firmy si to samozřejmě uvědomují a hledají nová řešení. Analyzují zátěž a pokud je velká, jedno z řešení je zavedení asistenčních exoskeletů. Zabrání se tak možným pracovním úrazům, nemoci z povolání nebo absencí pracovníků a hledání náhradní pracovní síly.
| „Pracovní úrazy a nemoci z povolání jsou také mnohdy podnětem pro prozkoumání kontrolních orgánů, zda zaměstnavatel dodržuje všechna opatření dle platné legislativy.“ |
Jakým způsobem mohou exoskelety pomoci firmám snižovat náklady spojené s pracovními úrazy a absencí zaměstnanců?
Těch způsobů je několik. Jeden z hlavních zdrojů úrazů jsou muskuloskeletální poruchy, způsobené ručním zvedáním a přemísťováním břemene. Zvýšená pracovní neschopnost spojená s nedostatkem pracovníků zvyšuje potřebu stále nových zaměstnanců a tím zvýšené náklady na odškodnění pracovních úrazů, zaškolení apod. Pracovní úrazy a nemoci z povolání jsou také mnohdy podnětem pro prozkoumání kontrolních orgánů, zda zaměstnavatel dodržuje všechna opatření dle platné legislativy. Zaměstnavatel může dostat pokutu při nedodržení BOZP ze strany Oblastního inspektorátu práce. V případě, kdy se stane zaměstnanec invalidním, ztratí zdravotní způsobilost a zaměstnavatel pro něj nemá uplatnění, náleží mu odstupné ve výši 12 měsíců, které nehradí pojišťovna. A v neposlední řadě je zde ještě jedno riziko. Když dojde porušení BOZP, může zdravotní pojišťovna požadovat úhradu nákladů.
Jaké metody a nástroje mohou firmy používat k monitorování a vyhodnocování výkonnosti exoskeletů a ergonomických opatření?
Metod je celá řada. Nejjednodušší je provedení vyhodnocení rizik s odborníkem bezpečnosti práce, který může vyhodnotit rizika pomocí check-listu, následovat může měření od akreditované laboratoře. Na základě těchto výsledků může firma přijmout různá opatření, jako třeba změnu pracovního systému za účelem snížení zátěže.
Jakým způsobem mohou tato data pomoci firmám vylepšit pracovní prostředí?
Zcela zásadně. Protože zaměstnanců ubývá a díky správné analýze a zavedení např. exoskeletů a řešení tohoto typu může firma dosahovat lepších výsledků a produktivity práce.
Rozhovor vedla: Mgr. Barbora Křížová