BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Home Office.
16.3.2022, Zdroj: Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group (www.koop.cz)
Se změnou ve společnosti související s pandemií onemocnění Covid-19 na sebe nenechala dlouho čekat ani změna v pohledu zaměstnavatelů na možnost využití práce zaměstnance v režimu home office. Respektive nutnost využití tohoto režimu práce, který sice do této doby byl znám, ale využíván poměrně málo a firmy tuto možnost práce prezentovaly jako jeden z benefitů pro zaměstnance.
Slabiny současné úpravy
Pravděpodobné rozšířením tohoto režimu práce s sebou přinese také nutnost uvedené lépe a důkladněji ukotvit v právním řádu, resp. v zákoníku práce, kde současný § 317 jen velmi těžko pokryje s tímto režimem práce související okolnosti. Avizovaná změna bude jistě souladná s obecným pohledem, kdy je práce v režimu home office vhodná tehdy, pokud jejímu výkonu nebrání závažné provozní důvody.
Zaměstnavatelé si plně uvědomují, že před započetím práce v režimu home office je jejich povinností zaměstnance proškolit o BOZP, neboť toto je na domácím pracovišti povinen zajistit právě zaměstnavatel, tak jako v případě zaměstnanců, kteří pracují na běžném pracovišti. Zaměstnavatel má možnost před začátkem práce v režimu home office zkontrolovat pracoviště zaměstnance (možno provést fyzickou návštěvou pověřenou osobou zaměstnavatele za souhlasu zaměstnance případně formou „on-line“ návštěvy) a totožné může provádět také v průběhu výkonu práce, zaměstnanec však s tímto postupem zaměstnavatele musí souhlasit. Na druhou stranu rovněž zaměstnanec je povinen řídit se zásadami BOZP a důsledně dbát o svou vlastní bezpečnost, je povinen zdržet se používání návykových látek a alkoholu, je povinen vytvořit si k práci vhodné pracovní podmínky a zdržet se všech činností, které ho při práci ohrožují.
Strohá právní úprava a povinnosti kladené na zaměstnavatele a zaměstnance tak podtrhují úlohu a především požadavek na obsahovou preciznost dohody o výkonu práce v režimu home office uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Vedle obecných náležitostí, kterými jsou specifikace místa výkonu práce, pracovní doba, odměňování, refundace nákladů, kontrola vykonané práce atd., by z dohody mělo být patrno, že jsou vytvořeny podmínky pro výkon práce na pracovišti, obě strany jsou s nimi obeznámeny a tyto si vzájemně odsouhlasily.
Principy přístupu k posuzování úrazů, k nimž došlo na Home Office
Z pohledu likvidace pojistných událostí souvisejících s prací v režimu home office platí základní obecné pravidlo, kdy je zaměstnanec povinen pracovní úraz při domácí práci bez průtahů oznámit zaměstnavateli a strpět prošetření okolností vzniku pracovního úrazu, důkazní břemeno vzniku pracovního úrazu zde leží na poškozeném zaměstnanci. Zaměstnavatel je ten, kdo určí, zda se jedná o pracovní úraz a zda nejsou dány okolnosti pro zproštění nebo částečné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu nebo zda se nejednalo o vybočení z plnění pracovních úkolů, tzv. exces. Východiskem pro likvidaci je posouzení přímé souvislosti utrpěného úrazu s plněním pracovních úkolů, tedy zda je tato souvislost dána při posouzení činnosti, při níž došlo k úrazu, vzhledem k plnění povinností, které pro zaměstnance vyplývají z pracovního poměru. Podle Zákoníku práce jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů i úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení.
Příklady úrazů na Home Office
A co se týká dosavadních statistik případů – v současné době odškodnění pracovního úrazu v režimu práce na home office je spíše ojedinělé a stále se nejedná o běžnou likvidaci. Za poslední rok byla řešena řádově desítka případů. Příkladem může být úrazový děj, kdy si poškozený během práce zraní dolní končetinu o pracovní stůl či nábytek při snaze co nejrychleji zvednou telefon, který je právě na nabíječce, kancelářskou sešívačkou si zraní některý z prstů, pořeže se při domácí manuální práci, nešťastně spadne (či usedne) ze židle, když se naklání pro šanon.
Nebude se však jednat o pracovní úraz, pokud dojde k jednání, jež vybočuje z běžných činností zaměstnance. Příkladem může být úklid a následné pořezání zaměstnance o skleněnou výplň dveří, které se díky průvanu vysypalo do pokoje, zranění kotníku při venčení psa, zlomená končetina, pokud si zaměstnanec jde do spíže pro občerstvení či často zmiňované opaření kávou, kterou si zaměstnanec polil hruď, když se lekl, že telefonuje nadřízený.
Každopádně platí, že důkazní břemeno prokázání, že k úrazu došlo a že se jedná o úraz pracovní, je na zaměstnanci, když určujícím je posouzení přímé souvislosti utrpěného úrazu s plněním pracovních úkolů z hlediska místního, časového a věcného. V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení.
Tiskové materiály Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group
Údržba OOPP.
11.5.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Musí se zaměstnavatel (základní škola) postarat o údržbu a čištění osobních ochranných pracovních prostředků sám, tedy je nechat vyčistit v čistírně, nebo může zakoupit prací prostředek zaměstnanci, který si je vypere doma?
Odpověď:
Na zaměstnance základní školy se vztahují všechna ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako na ostatní zaměstnance, řídí se tedy v plném rozsahu zákoníkem práce a jejich škola vystupuje pro ně z posice zaměstnavatele. Proto se na ně vztahuje plně i ustanovení § 104 zákoníku práce, které v odstavci 4 ukládá, že „zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.“
Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel má povinnost udržovat OOPP v použivatelném stavu, musí také zajistit jejich čištění, praní, ale i třeba opravu apod. V případě, kdy nemá vlastní čistírnu nebo nemá možnost zajistit praní OOPP jinak sám, může v dohodě se zaměstnanci jim poskytovat příspěvek na praní a čištění OOPP. Tento příspěvek však není považován z hlediska daňového za příjem zaměstnance. Je věcí zaměstnavatele a často také kolektivní smlouvy, zda se zaměstnancům poskytuje příspěvek na praní nebo se jim poskytují přímo prací prostředky. To se ponechává na zaměstnavateli.
Toto řešení vyplývá z § 6 odst. 7 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého „se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně není hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvku na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování“. Proto je možno konstatovat, že ani za situace, kdy zaměstnavatel zaměstnancům přiděluje stejnokroj nebo jím určený pracovní oděv a v souladu s kolektivní smlouvou zaměstnancům pravidelně poskytuje příspěvek na údržbu, tj. na praní a čištění, není třeba ani hodnotu oděvů a obuvi ani tyto příspěvky zaměstnancům danit.
Závěrem je však třeba podotknout, že zaměstnavatel nemůže na zaměstnanci vynutit souhlas k tomu, že si bude OOPP doma sám prát. Povinnost udržovat OOPP v použivatelném stavu je uložena primárně zaměstnavateli