BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Odškodnění nenahlášeného úrazu po skončení pracovního poměru.*
Pracovní úrazy a OOPP.
24.2.2024, Ing. Jiří Vala, Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer
Každoročně vznikají tisíce pracovních úrazů, kde je příčinou:
- nepoužívání či nesprávné používání OOPP nebo jejich chybné seřízení a přizpůsobení,
- používání poškozených nebo nevhodně zvolených OOPP.
„Zaměstnavatelé by měli pečlivě zvážit nákup adekvátních OOPP u výrobců nebo dodavatelů, kteří jim poskytnou relevantní informace, pomohou s výběrem i případně školením o správném používání i údržbě OOPP.“ Pracovních úrazů, kdy jejich příčinou je nesprávné používání, chybné seřízení a přizpůsobení a nevhodně zvolené OOPP, jak je uvedeno výše, jsou „každoročně tisíce“, což vymezuje dostatečný prostor ke zlepšení v této oblasti.
Vláda stanovila nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů. V případě OOPP se jedná o nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
Osobní ochranný pracovní prostředek musí:
- být po dobu používání účinný proti vyskytujícím se rizikům a jeho používání nesmí představovat další riziko,
- odpovídat podmínkám na pracovišti,
- být přizpůsoben fyzickým předpokladům zaměstnance a
- respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnance.
Příklad z praxe: Při kontrole na pracovišti bylo zjištěno, že zaměstnanec používal celoobličejovou ochrannou masku proti toxickým plynům, přičemž nebyl oholen (hustá bradka).
Požadavek (uvedeno v návodu na používání OOPP):
„Uživatel respirátorů, celoobličejových nebo případně polomasek musí být řádně oholen. Jakýkoliv porost obličeje (knír, bradka, dvou a vícedenní strniště, apod.) znemožňuje patřičné přilnutí ochranného prostředku k obličeji, čímž vytváří netěsnosti, kterými může proniknout škodlivá látka z okolního ovzduší.“
Pokud se například zaměstnanec nemůže holit ze zdravotních důvodů, měl zaměstnavatel zvolit jiný způsob ochrany zaměstnance. Nebo zde možná selhala kontrola nebo školení, při kterém je zapotřebí tento požadavek zdůraznit?
Příklad z praxe: Zaměstnanec používal protiprašný respirátor několik dní. Na respirátoru bylo označení NR. Jaká je zde znalost zaměstnavatele o podmínkách a rozsahu použití OOPP? Ví zaměstnavatel jak a kde zjistit, zda příslušný OOPP je adekvátní pro danou činnost, a zda chrání před riziky, které byly zjištěny v procesu hodnocení rizik?
Je doporučeno respirátory s označením NR (z angl.. Non-Reusable) používat max. 8 hodin (určen pro jednorázové použití).
Zákonná povinnost:
- „Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.“
- „Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.“
Příklad z praxe: Zaměstnankyně používala několik měsíců protichemické rukavice, když pracovala s nebezpečnou látkou (přímý kontakt). Při kontrole návodu na používání OOPP a příslušných norem bylo zjištěno, že maximální doba kontaktu s touto látkou může být v řádu minut. Opět je zde otázka: „Znají zaměstnavatelé, že přidělený OOPP skutečně chrání zaměstnance před riziky na pracovišti (je účinný) a vědí z čeho vycházet (kde hledat), aby si adekvátnost přiděleného OOPP ověřili?“ Je zapotřebí si rovněž uvědomit, že „Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce“.
Důležitá ustanovení z nařízení vlády č. 390/2021 Sb.:
- Zaměstnanec musí být s používáním osobního ochranného pracovního prostředku prokazatelně seznámen. Používání osobního ochranného pracovního prostředku více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení infekčními onemocněními.
- Způsob, podmínky a dobu používání osobního ochranného pracovního prostředku stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem tohoto osobního ochranného pracovního prostředku.
- Osobní ochranný pracovní prostředek se přiděluje zaměstnanci vždy, jestliže u původního skončila jeho výrobcem stanovená životnost, ztratil svoje funkční vlastnosti nebo účinnost proti vyskytujícím se rizikům anebo jeho používání představuje další riziko.
Z praxe: Zaměstnavatelé seznamují zaměstnance s návody na použití OOPP často pouze formálně, v mnohých případech ani nevědí, že výrobce nebo dodavatel OOPP je povinen s tímto prostředkem tento návod dodat, a to v českém jazyce. Je zde tak patrna důležitost výběru vhodného dodavatele těchto OOPP. Cena při výběru by neměla rozhodovat.
Příklad z praxe: Při kontrole v čistírně oděvů zaměstnavatel předložil „rukavice“ na ochranu před používaným perchlorethylenem, které byly v původním obalu (nepoužité, jiné nebyly zaměstnanci k dispozici). Zaměstnanec pracoval s touto látkou každý den. Na obalu OOPP nebylo žádné označení, ani nebyl k dispozici návod k používání OOPP. Podle čeho zaměstnavatel vyhodnotil, že tyto „rukavice“ splňují právní požadavky a jsou adekvátní pro prováděnou činnost? Na základě jakých informací bylo prováděno školení, když nebyl k dispozici návod na používání OOPP?
OOPP lze považovat za poslední linii obrany, která chrání pracovníky před poškozením v potenciálně nebezpečných pracovních situacích.
Důležité: Nepoužití OOPP, použití nesprávného/nevhodného/neadekvátního OOPP nebo poškozeného OOPP může mít za následek vážná zranění nebo poškození zdraví zaměstnance!
I když má OOPP klíčovou roli, je obtížné posoudit jeho celkový dopad na prevenci zranění a poškození zdraví. Pokud byly OOPP účinné v nebezpečných pracovních situacích, pak bylo obecně nehodě zabráněno nebo byl pracovník chráněn před zraněním. Je však nepravděpodobné, že by takové „úspěchy“ OOPP byly hlášeny. Možná v případě podniků, které mají zaveden systém hlášení „skoronehod“, lze tyto údaje nalézt.
Je však možné nalézt relevantní informace o absenci vhodného OOPP nebo selhání OOPP, a to ve zprávách Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), ve kterých jsou vykázány pracovní úrazy, kdy příčinou úrazu bylo nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP nebo chybějící (nepřidělené), nedostatečné nebo nevhodné OOPP.
Pravděpodobně zde nejsou zahrnuty pracovní úrazy, u kterých bylo OOPP jen jeden z mnoha faktorů, které mohly vést k úrazu a dále nehody, kdy OOPP zabránilo vzniku úrazu, takže vliv OOPP na prevenci vzniku úrazů je v praxi mnohem vyšší.
Ve zprávách SÚIP je možné nalézt relevantní informace, a to v oblastech:
- poznatky z kontrol se zaměřením na používání OOPP,
- souvislost mezi vznikem PÚ a používáním OOPP (analýza příčin vzniku PÚ),
- příklady PÚ ve vztahu k používání OOPP.
Příslušné oblasti jsou blíže specifikovány a analyzovány v dalších článcích.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu a nemoci z povolání.
1.11.2023, Zdroj: ČTK
Podle návrhu nařízení MPSV by mělo dojít ke zvýšení náhrady lidem s nemocí z povolání a po pracovním úrazu. Zvýšení by mělo činit 360 Kč měsíčně.
Podobně chce vláda navýšit tyto náhrady i u lidí, které jsou ve služebním poměru nebo u vojáků. Růst všech důchodů o 360 korun od nového roku schválila vláda v září.
„Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se na základě zákona provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu,“ píše se v materiálu. Pozůstalým zaměstnavatel hradí 50 procent původního výdělku nebo 80 procent, jde-li o více vyživovaných pozůstalých. S navýšením invalidního, vdovského či sirotčího důchodu od ledna by se o stejných 360 korun snížila vyplácená částka náhrady, takže příjem pracujícího by se nezvýšil.
Firmy jsou pro situace, kdy se stanou pracovní úrazy, ze zákona pojištěné. V letošním roce od ledna do června lékaři potvrdili 22.000 pracovních neschopností kvůli pracovnímu úrazu. Loni jich za stejné období bylo asi o tisíc méně. Stalo se rovněž 42 smrtelných pracovních úrazů, meziročně o dva více. Téměř 400 pracovních úrazů bylo závažných a vyžádalo si nejméně pětidenní hospitalizaci, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.
Odškodnění nenahlášeného úrazu po skončení pracovního poměru.
25.3.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem. Zaměstnanec dostal výpověď dohodou k 30. 6. 2023. Téhož dne (pátek) ještě odpracoval směnu. V pondělí 3. 7. 2023 přichází již jako bývalý zaměstnanec za svým vedoucím pracovníkem se slovy, že si v pátek způsobil úraz a dožaduje se sepsání záznamu o úrazu. (Úraz nikde nezaznamenal, nikomu nic nehlásil). Vedoucí jej upozorňuje, že úraz není ani nahlášený ani zaznamenaný a tudíž nelze sepsat, odkazuje na bezpečáka. K němu se již zaměstnanec nedostavil. 15.12 2023, tedy skoro po půl roce přichází zaměstnanec za bezpečákem a požaduje sepsání PÚ. Bezpečák toto odmítá. Zaměstnanec celou záležitost předává svému advokátovi. Po poradě s právním zástupcem zaměstnavatele ten dostává odpověď, která mě velice překvapuje:
„Podle judikatury nárok na odškodnění pracovního úrazu není závislý na tom, zda pracovník úraz ohlásí či nikoliv, ani na tom, zda je nebo není sepsán záznam o úrazu. I výpověď svědka, který nebyl bezprostředním svědkem úrazu, může přispět ke zjištění skutečného stavu věci. Dále uvádíme, že byste měli i toho 3. 7. 2023 ten úraz zapsat do knihy úrazů. Ano, stalo se to údajně 30. 6. 2023, a zaměstnanec má povinnost to hlásit bezodkladně, ale podle § 2 nařízení vlády 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, platí, že zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů. V té evidenci by měly být všechny úrazy, i ty, které se později ukáží, že nejsou pracovní. To, jestli zaměstnavatel úraz vyhodnotí jako pracovní, nebo ne, je pak čistě na něm, ale zapsat do evidence by to měl.“ Jako bezpečák, který celou záležitost řeší, jsem velice překvapen. Můžete mi prosím do celé záležitosti vnést nějaké relevantní hledisko?
Odpověď:
Osobně bych si s celým případem nedělala moc starostí. Jak vyplývá z dotazu, úraz nebyl řádně nahlášen, takže ani zaměstnavatel neměl možnost jej řádně prošetřit. Vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu by bylo asi povinností „bezpečáka“. Když se dotyčný ale neobtěžoval ani za ním dojít a popsat mu „údajný úrazový děj“, tak zaměstnavatel samozřejmě nemohl nic dělat a bylo by nesmyslné, aby zapisoval něco do knihy úrazů, když neví, kdy se to stalo a především, jak se to stalo. Podle § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce musí bezodkladně hlásit úraz nejen postižený zaměstnanec, ale i všichni další zaměstnanci, kteří byli svědky úrazu. Protože se tak nestalo, je jasné, že úraz nebyl zapsán.
Dopis advokáta zaměstnavateli mne nepřekvapuje, advokát je placený za odvedenou práci a musí tedy něco pro svého klienta udělat. Jeho tvrzení, že uznání úrazu neodvisí od zapsání úrazu v knize úrazů nebo od sepsání záznamu o úrazu, je samozřejmě pravda. Knihy úrazů i záznamy o úrazu mají samozřejmě pouze evidenční povahu; obecně platí, že se záznamy o úrazu zasílají na inspektoráty práce, aby následně byly podkladem do celostátní statistiky pracovních úrazů, která se dále hlásí do evropské statistiky (Eurostatu). Proto jsou záznamy o úrazu výhradně statistická záležitost. Také proto záznam o úrazu nemusí být u soudu „hlavním“ důkazem, dotyčný může úraz prokázat i jiným způsobem. Osobně mne ale pouze napadá, že by dotyčný poškozený měl nějakého svědka z okruhu bývalých spoluzaměstnanců. To by si měl ale předem ověřit příslušný vedoucí zaměstnanec nebo bezpečák. Měli by zjistit, zda někdo nebyl skutečně svědkem úrazu a proč to ani on neohlásil.
Také má pravdu advokát v tom, že do knihy se mají zapisovat všechny úrazy, tedy i ty, které se posléze ukáží, že jsou mimopracovní. To samozřejmě ano, to říkáme již 22 let, od účinnosti prvního nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Důvodem ale je, aby se úraz okamžitě, tedy co nejdřív řádně vyšetřil, aby mohli vedoucí zaměstnanec spolu s bezpečákem prohlédnout pracoviště, na kterém k úrazu došlo, zjistit, jak k úrazu došlo, jestli bylo na pracovišti něco závadné, jak si při úrazu počínal zaměstnanec, zjistit případné svědky atd. atd. Dnes, po osmi měsících od úrazu by bylo protismyslné úraz někam zpětně zapisovat, to by dokonce inspektorát mohl hodnotit jako manipulaci s evidencí úrazů. Takže tento požadavek advokáta netřeba brát v úvahu.
Z vašeho dotazu nevyplývá, o jak závažný úraz se mělo jednat, tedy jestli dotyčný byl s úrazem na pracovní neschopnosti a jak dlouho. Podle toho bychom mohli odhadnout, zda celou záležitost bude řešit soudní cestou nebo zda zůstane pouze u onoho „výhružného“ dopisu advokáta. Ať tak či tak, doporučuji, aby vedoucí si spolu s bezpečákem sami pro sebe zjistili, co se mělo stát a jak mělo k úrazu dojít a hlavně, zda nebude mít dotyčný nějakého kamaráda, který mu u soudu bude svědčit.
Možná, že by stálo za úvahu provést krátké školení BOZP, popsat tento případ a vysvětlit zaměstnancům jaké má zaměstnavatel povinnosti při objasňování příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a hlavně také, že povinnost podle § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce (bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin) je povinnost každého zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a že její porušení (např. když svědek neohlásí úraz spoluzaměstnance) lze „hodnotit“ podle okolností případu i výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce.
Jinak bude třeba vyčkat dalšího běhu událostí, tedy jak se zachová advokát dotyčného zaměstnance.
Pracovnělékařská prohlídka u řidičů pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
2.4.2024, Zdroj: SUIP
Nejen v pracovním poměr, ale také na základě dohody o pracovní činnosti či provedení práce lze zaměstnat řidiče. Jak je to v takovém případě s lékařskými prohlídkami?
Zaměstnancem je dle zákoníku práce každá fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu, tj. v pracovním poměru založeným pracovní smlouvou nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „dohod“). Proto se na řidiče, který bude pracovat na základě dohody, budou vztahovat stejná práva a povinnosti jako na zaměstnance, jehož pracovní poměr byl založen pracovní smlouvou.
Základní práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce jsou uvedena v ust. § 106 zákoníku práce. V ustanovení tohoto § v odst. 4 písm. b) je uvedena jedna z jeho povinností – podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy.
Je vhodné upozornit na to, že bližší podmínky, za jakých má být tato povinnost u dohod naplněna, jsou uvedeny v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Citace ust. § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb.: „Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy…“. Jinými právními předpisy se v tomto případě rozumí zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“).
Obdobně je možno nahlížet na problematiku pravidelných lékařských prohlídek stanovených v zákoně o silničním provozu. Dle ust. § 87 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu se musí pravidelným lékařským prohlídkám podrobit:
- řidič vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré nebo modré a červené barvy, případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení (např. modrý, červený maják),
- řidič v pracovněprávním vztahu, u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě,
- řidič, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu (např. OSVČ),
- držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E,
- držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu (např. učitele autoškol).
Státní úřad inspekce práce zastává názor, že není zcela jasně vymezen okruh řidičů motorových vozidel v pracovněprávním vztahu. Je uvedena pouze skupina řidičů, jejichž pracovní poměr byl založen pracovní smlouvou. Řidiči pracující na dohodu jsou opomenuti, ač náleží do jedné z vyjmenovaných skupin řidičů – řidiči se zvláštním výstražným světlem, řidiči v pracovněprávním vztahu, řidiči jako OSVČ, řidiči s oprávněním k řízení vozidel skupiny C a jejich další podskupiny a vozidel skupiny D a jejich další podskupiny a učitelé pro výcvik k řízení.
Ze smyslu a účelu popsaného ustanovení, bude orgány inspekce práce vyžadovat i u řidičů „dohodářů“ pravidelné lékařské prohlídky ve smyslu ust. § 87 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu.