Definice vyhrazených elektrických zařízení.* 

Definice a rozdělení vyhrazených tlakových zařízení.* 

CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA VSAĎTE NA SPRÁVNÉ PŘIDĚLENÍ OOPP IV. – Osobní ochrana zraku.* 

Definice vyhrazených elektrických zařízení.

13.6.2023, Igor Lüftner – Martin Šturma,, Zdroj: Verlag Dashöfer

Při nesprávném provozování elektrických zařízení dochází ke vzniku vysokého rizika ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku. Je proto značně důležité pro provozovatele elektrických zařízení dodržovat požadavky právních předpisů a technických norem, podle kterých se bezpečně provádí práce na elektrických zařízeních, jejich revize, údržba a další činnosti.

V tomto článku budete seznámeni se vším, co musí provozovatel elektrických zařízení dělat, aby byla zajištěna jejich bezpečnost, správná funkce a požadovaný technický stav a byly tak splněny všechny povinnosti, které jsou v právních předpisech a technických normách nařizovány.

Základními předpisy pro provoz vyhrazených technických zařízení elektrických (VTZ EZ) jsou:

• zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů;
• nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti;
• nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice.

Z velkého množství technických norem to jsou zejména:

• ČSN EN 50110-1 ed. 3 Obsluha a práce na elektrických zařízeních Část 1: Obecné požadavky
• ČSN 33 2000-6 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 6: Revize

• ČSN 33 1600 ed. 2/Z2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání
• ČSN EN 60079-17 ed. 4 Výbušné atmosféry Část 17: Revize a preventivní údržba elektrických instalací
• Soubor norem ČSN EN 62305 ed. 2 Ochrana před bleskem

Dále se při provozu elektrických zařízení využívá tzv. podnikových norem energetiky (zkráceně PNE), které lze zdarma stahovat na webových stránkách Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností: https://www.csres.cz/CZ/podnikove-normy .

Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob – provozovatelů VTZ dle § 20 zákona č. 250/2021 Sb.

(1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, která provádí montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, plnění nádob plyny, musí při těchto činnostech postupovat v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci³⁾ (³⁾ § 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) tak, aby se vyhrazené technické zařízení nestalo příčinou ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí. To platí i pro právnickou osobu a podnikající fyzickou osobu provozující vyhrazená technická zařízení (dále jen „provozovatel“).

(2) Osoby podle odstavce 1 zajistí, aby:

a) při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení byla provedena bezpečnostní opatření, prohlídky, kontroly, revize a zkoušky;

b) prohlídky a zkoušky podle § 6 odst. 1 písm. b) byly provedeny před uvedením vyhrazeného technického zařízení do provozu zaměstnanci pověřené organizace nebo za jejich přítomnosti;

c) montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, plnění nádob plyny byly prováděny právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými osobami a jsou držiteli oprávnění k těmto činnostem;

d) zkoušky, revize, montáž, opravy nebo obsluhu vyhrazených technických zařízení vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé a ve stanovených případech byly též držiteli osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních.

(3) Provozovatel je povinen zajistit, aby bylo vyhrazené technické zařízení používáno pouze tehdy, pokud je vyloučen stav ohrožující bezpečnost práce a provozu. Za stav ohrožující bezpečnost práce a provozu vyhrazeného technického zařízení se považuje:

a) provoz vyhrazeného technického zařízení, u něhož není doložena zpráva o provedené revizi, která byla provedena ve stanovených lhůtách a v rozsahu, nebo není doložen ve stanovených případech souhlas, vydaný pověřenou organizací, že předmětné zařízení je schopno bezpečného provozu;

b) provoz vyhrazeného technického zařízení v rozporu s průvodní nebo provozní dokumentací;

c) chybí-li průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace k vyhrazenému technickému zařízení, pokud byla vydána.

(4) Není-li průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace k vyhrazenému technickému zařízení k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení provozovatel místním provozním předpisem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(5) Provozovatel je povinen zajistit, aby u jím provozovaného vyhrazeného technického zařízení byly odstraněny závady ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz zjištěné při revizi nebo kontrole bez zbytečného odkladu po vyhotovení revizní zprávy, záznamu o kontrole, nebo po provedení kontroly.

Ostatní závady musejí být odstraněny v závislosti na míře jejich závažnosti v termínech uložených v opatření orgánu inspekce práce na základě jeho kontroly, není-li takové kontroly v termínech stanovených provozovatelem.

(6) Po rekonstrukci musí provozovatel ověřit bezpečnost vyhrazeného technického zařízení včetně provedení zkoušek a výchozí revize.

(7) Není-li provozovatel vlastníkem vyhrazeného technického zařízení, je povinen zajišťovat řádné používání a provoz tohoto zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí vyhrazeného technického zařízení. (Tento odstavec se týká pronajímaných EZ.)

(8) Minimální požadavky na bezpečný provoz technického zařízení stanovené jinými právními předpisy (zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí; NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí) nejsou dotčeny.

Hlášení vzniku havárie dle § 22 zákona č. 250/2021 Sb.

Provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu ohlásit oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa, kde k havárii došlo, vznik mimořádné, částečně nebo zcela neovladatelné, časově a prostorově ohraničené události, v jejímž důsledku došlo ke škodě na majetku zjevně přesahující částku 5 000 000 Kč, která vznikla v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, nebo kdy jsou příčinou vzniku této události vyhrazená technická zařízení.

Minimálními požadavky na bezpečnost při činnosti na vyhrazených elektrických zařízeních se dle NV č. 190/2022 Sb. rozumí:

a) provozování vyhrazeného elektrického zařízení jen tehdy, pokud jsou činnostmi na tomto zařízení pověřovány pouze fyzické osoby odborně způsobilé v souladu s NV č. 194/2022 Sb., neurčil-li výrobce další požadavky na odbornou způsobilost s ohledem na rizika činnosti na tomto zařízení;

b) vyhodnocení elektrického rizika před zahájením práce na vyhrazeném elektrickém zařízení nebo jeho obsluhy, podle něhož musí být stanoveno, jak budou práce nebo obsluha vykonávány a jaká opatření budou pro zajištění bezpečnosti při těchto činnostech provedena;

c) školení každé fyzické osoby vykonávající činnosti na vyhrazeném elektrickém zařízení, s ním nebo v jeho blízkosti o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně místních provozních bezpečnostních předpisů, týkajících se jejich činnosti;

d) určení fyzické osoby odpovědné za elektrické zařízení, k jejímž povinnostem patří zajištění bezpečného provozu vyhrazeného elektrického zařízení, na základě písemného pověření vydaného v listinné nebo elektronické podobě právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která vyhrazené elektrické zařízení provozuje;

e) stanovení vedoucího práce pro každou práci na vyhrazeném elektrickém zařízení, který má povinnost řádně zajistit danou činnost.

Základní definice pojmů pro provoz a údržbu EZ jsou uvedeny v zákoně č. 250/2021 Sb., NV č. 190/2022 Sb., NV č. 194/2022 Sb. a ČSN EN 50110-1 ed. 3 následovně:

Elektrické zařízení

Zařízení silové, sdělovací, řídicí a zvláštní, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů, a systém ochrany před bleskem, přepětím a statickou elektřinou.

Vyhrazená elektrická zařízení dle NV č. 190/2022 Sb.

Vyhrazenými elektrickými zařízeními jsou zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a to:

a) elektrická zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod, distribuci a odběr elektrické energie a elektrické instalace staveb a technologií;

b) zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.

Nevyhrazená elektrická zařízení dle NV č. 190/2022 Sb.

Vyhrazenými elektrickými zařízeními nejsou:

a) ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V včetně, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti;

b) prodlužovací šňůry a odpojitelné přívody;

c) zdravotnické elektrické přístroje;

d) elektrické zařízení strojního zařízení, které je považováno za výrobek podle jiného právního předpisu (zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky);

e) elektrická zařízení a instalace s charaktery proudu nebo napětí, které nepředstavují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, pokud nejsou určeny k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů.

Na nevyhrazených elektrických zařízeních se nemusí provádět revize.

Zařazení vyhrazených elektrických zařízení do tříd dle § 4 NV č. 190/2022 Sb.

Vyhrazená elektrická zařízení se zařazují podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, do tříd. Vyhrazená technická zařízení s nejvyšší mírou rizika se zařazují do I. třídy. Zvýšená míra rizika vyhrazeného technického zařízení je určena podle míry ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob při provozu tohoto zařízení.

(1) Vyhrazeným elektrickým zařízením I. třídy je:

a. elektrické zařízení:

1. ve vnitřních a vnějších prostorách s extrémně vysokými teplotami okolí nad +55 °C,
2. v prostorách s výskytem tryskající a intenzivně tryskající vody a možností ponoření,
3. v prostorách s trvalým výskytem korozivních a znečišťujících látek a
4. v prostorách s nebezpečím požáru hořlavých kapalin;

nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové nebo provozní dokumentace;

a. elektrické zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů;

b. elektrické zařízení v objektu, který podle požárně bezpečnostního řešení umožňuje přítomnost více než 200 osob;

c. elektrická instalace ve zdravotnických prostorech, s výjimkou zdravotnických prostorů, kde se nepředpokládá použití žádných příložných částí a kde zkrat zdroje nebo jiná porucha nemůže způsobit ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí;

d. elektrické zařízení určené na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pokud chrání zařízení uvedená v písmenech a) až d).

(2) Vyhrazeným elektrickým zařízením II. třídy jsou:

a. ostatní vyhrazená elektrická zařízení podle § 3 odst. 1 písm. a), neuvedená v § 3 odst. 2 a v § 4 odst. 1 písm. a) až d);

b. zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny neuvedená v odstavci 1 písm. e).

Rozdělení jmenovitých napětí

Rozdělení jmenovitých napětí dle čl. 3.6 ČSN EN 50110-1 ed. 3 Obsluha a práce na elektrických zařízeních Část 1: Obecné požadavky :

1) malé napětí – napětí, které normálně nepřevyšuje 50 V u střídavého proudu (AC) nebo 120 V u nezvlněného stejnosměrného proudu (DC) buď mezi vodiči, nebo zemí;

2) nízké napětí (nn) – napětí, které normálně nepřevyšuje AC 1000 V nebo DC 1500 V;

3) vysoké napětí (vn)–- napětí, které normálně převyšuje AC 1000 V nebo DC 1500 V.

Uvedení vyhrazeného elektrického zařízení do provozu

Úkon, kterým bylo po provedení předepsané revize na vyhrazeném elektrickém zařízení nebo kontroly ověřením jeho stavu a po vyhodnocení dosažených výsledků vyhrazené elektrické zařízení uznáno způsobilým k používání a bezpečnému provozu.

Vyhrazené elektrické zařízení I. třídy podle § 4 odst. 1 NV č. 190/2022 Sb. lze uvést do provozu jen na základě osvědčení vydaného pověřenou organizací podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2021 Sb., které provozovatel uchovává po celou dobu provozu vyhrazeného elektrického zařízení. Uvedení do provozu se pověřené organizaci ohlašuje alespoň 15 dní předem. K 1. červenci 2022 existuje pouze jediná pověřená organizace, a to Technická inspekce ČR, zkráceně TIČR.

Činnost

Činností na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti, kterou se myslí obsluha a práce na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti, při níž může dojít k úrazu elektrickým proudem.

Samostatná činnost

Samostatnou činností na elektrickém zařízení a v jeho blízkostije činnost, která je prováděna na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti bez nezbytnosti dohledu nebo dozoru jiné osoby.

Práce

Prací na vyhrazeném elektrickém zařízení je montáž, demontáž, oprava, prohlídka, kontrola, údržba, zkoušení, měření a revize vyhrazeného elektrického zařízení, všechny úkony pro zajištění a odjištění pracoviště. Neelektrickou prací jsou práce v blízkosti elektrického zařízení, například stavební činnost, výkopy, čištění, natírání apod.

Prohlídka

Činnost směřující k ověření, zda volba vyhrazeného elektrického zařízení odpovídá provozním podmínkám, zda je vyhrazené elektrické zařízení řádně instalováno a provozováno a zda jsou respektovány požadavky jeho výrobce, dovozce, osoby zmocněné výrobcem nebo dovozcem, popřípadě distributora (dále jen „výrobce“), jakož i požadavky výrobců jednotlivých částí vyhrazeného elektrického zařízení na jeho montáž a provoz; součástí prohlídky je i vizuální kontrola vyhrazeného elektrického zařízení tak, aby bylo vyloučeno poškození zařízení ohrožující bezpečnost práce a provozu na tomto zařízení.

---

Definice a rozdělení vyhrazených tlakových zařízení.

8.3.2023, Igor Lüftner – Martin Šturma , Zdroj: Verlag Dashöfer

Základními předpisy pro provoz, kontroly, revize a činnosti na vyhrazených tlakových zařízeních jsou:

• Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů
• Nařízení vlády č. 192/2022 Sb., o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti
• Základní normy pro aplikaci NV č. 192/2022 Sb.

Pro tlakové nádoby stabilní:

ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky

ČSN 69 0010 (soubor norem) Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. – obsahuje požadavky na konstrukci

• Část 5.2: Výstroj tlakových nádob
• Část 7.1: Stavební a první tlaková zkouška
• Část 7.2: Pasport

Pro parní a horkovodní kotle:

ČSN 07 0710 Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů

Pro kovové tlakové nádoby k dopravě plynů:

ČSN 07 8305 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynu. Technická pravidla

ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny – Provozní pravidla

Nevyhrazená tlaková zařízení

Na nevyhrazená TZ se nevztahuje NV č. 192/2022 Sb. a základní normy pro její aplikaci, proto se na nich musí provádět pouze pravidelné jednoroční kontroly podle § 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem a pokyny výrobce.

Základním a zásadním předpisem pro provoz VTZ tlakových je zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a příslušné NV č. 192/2022 Sb. o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Dle NV č. 192/2022 Sb. VTZ tlaková jsou tlakové nádoby a kotle s nejvyšším pracovním tlakem vyšším než 0,5 bar, a to:

• parní a kapalinové kotle, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a teplota pracovní tekutiny převyšuje při tomto tlaku bod varu pracovní tekutiny,
• tlakové nádoby, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, toxické a výbušné kapaliny skupiny 1 o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při tlaku 0,5 bar; za tlakovou nádobu jsou považovány též vyvíječe páry typu pára/pára a typu horká voda/pára a vyvíječe páry bez nebezpečí přehřátí,

(Poznámka: I vzduch je plyn, proto VTZ tlakovým je i TNS se vzduchem o přetlaku vyšším než 0,5 bar.)

• nádoby na plyny sloužící k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C nebo u nichž při teplotě + 50 °C je absolutní tlak par vyšší než 3 bar od zdroje na místo spotřeby.

Toto rozdělení je zachováno i při stanovování druhu a rozsahu platnosti osvědčení pracovníků (fyzických osob) a oprávnění firem (podnikajících fyzických a právnických osob) vydávaných pověřenou organizací (pozn.: v současnosti existuje jedna pověřená organizace – Technická inspekce ČR, zkráceně TIČR).

Tlaková zařízení, která jsou součástí strojního zařízení (např. vzdušníky s objemem nad 10 litrů), se považují za vyhrazená technická zařízení tlaková.

Tlakovou nádobou stabilní (TNS) je nádoba, která neslouží k dopravě plynů,

1. neměnící své stanoviště, trvale nebo přechodně spojená se zdrojem tlaku,
2. přenosná, převozná nebo pojízdná, pokud je se zdrojem tlaku spojena trvale,
3. přenosná, převozná nebo pojízdná, pokud je se zdrojem tlaku spojena při plnění nebo vyprazdňování obsahu plynem nebo plyn slouží jako ochranná atmosféra.

TNS jsou např. vzdušníky, kompresory, expanzomaty, výparníky, podtlakové nádoby a další.

Dle NV č. 192/2022 Sb. se tekutiny dělí na dvě skupiny:

Skupina 1 zahrnuje nebezpečné tekutiny a skupina 2 zahrnuje všechny ostatní tekutiny neuvedené ve skupině 1.

V § 4 nařízení vlády č. 219/2016 Sb. jsou uvedeny charakteristiky tekutin skupiny 1 a 2:

a) skupinu 1, která zahrnuje látky a směsi obsažené v tlakových zařízeních s nejvyšší dovolenou teplotou, která přesahuje bod vzplanutí tekutiny; tato skupina sestává z látek a směsí, jejichž definice jsou stanoveny v čl. 2 bodech 7 a 8 nařízení (ES) č. 1272/2008, a které jsou klasifikovány jako nebezpečné podle následujících tříd fyzikální nebezpečnosti nebo nebezpečnosti pro zdraví stanovenými v částech 2 a 3 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008:

1. nestabilní výbušniny nebo výbušniny podtřídy 1.1, 1.2, 1.3, 1.4 a 1.5,
2. hořlavé plyny kategorie 1 a 2,
3. oxidující plyny kategorie 1,
4. hořlavé kapaliny kategorie 1 a 2,
5. hořlavé kapaliny kategorie 3, je-li nejvyšší dovolená teplota vyšší než bod vzplanutí,
6. hořlavé tuhé látky kategorie 1 a 2,
7. samovolně reagující látky a směsi typů A až F,
8. samozápalné kapaliny kategorie 1,
9. samozápalné tuhé látky kategorie 1,
10. látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, kategorie 1, 2 a 3,
11. oxidující kapaliny kategorie 1, 2 a 3,
12. oxidující tuhé látky kategorie 1, 2 a 3,
13. organické peroxidy typů A až F,
14. akutní orální toxicita kategorie 1 a 2,
15. akutní dermální toxicita kategorie 1 a 2,
16. akutní inhalační toxicita kategorie 1, 2 a 3 a
17. toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice kategorie 1 a

b) skupinu 2 sestávající z látek a směsí, které nejsou uvedeny v písmenu a).

Jestliže se nádoba skládá z několika tlakových prostorů, je klasifikována podle nejvyšší kategorie příslušné pro jednotlivé tlakové prostory. Obsahuje-li tlakový prostor několik tekutin, klasifikace se provede podle tekutiny, která vyžaduje nejvyšší kategorii.

Vzduch a voda spadají pod tekutiny skupiny 2.

Zařazení vyhrazených tlakových zařízení do tříd dle NV č. 192/2022 Sb.

Podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, se vyhrazená technická zařízení se zařazují do tříd. Vyhrazená technická zařízení s nejvyšší mírou rizika se zařazují do I. třídy.

Tlakové nádoby stabilní se člení do tříd podle nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a podle bezpečnostního součinu nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech, a to na

a) tlakové nádoby zařazené do I. třídy s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 100 bar a zároveň s objemem větším než 1000 litrů,

b) tlakové nádoby zařazené do II. třídy s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 0,5 bar, objemem větším než 10 litrů nebo s bezpečnostním součinem nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech přesahujícím 100, s výjimkou třídy I. podle písmene a).

Parní a kapalinové kotle s objemem větším než 10 litrů nebo bezpečnostním součinem nejvyššího pracovního tlaku v označení (PS) v barech a objemu v označení (V) v litrech přesahující 100, se zařazují do čtyř tříd na

a) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h, které jsou zařazeny do I. třídy,

b) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h včetně nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW, které jsou zařazeny do II. třídy,

c) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h včetně nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW včetně, které jsou zařazeny do III. třídy,

d) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h včetně nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW včetně a všechny ostatní kotle kapalinové, které jsou zařazeny do IV. třídy.

---

CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA VSAĎTE NA SPRÁVNÉ PŘIDĚLENÍ OOPP IV. – Osobní ochrana zraku.

4.6.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Nejlepší způsob bezpečnosti práce je včasná a účinná prevence. Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) se přidělují k ochraně před definovanými riziky.

   Plakát ke stažení ZDE

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) – vždy užívejte podle návodu výrobce

Druhy ochrany zraku

Ochrana zraku musí umožnit volný, jasný a ostrý rozhled

• ochranné brýle
• ochranné brýle proti záření: rentgenové, laserové, ultrafialové, infračervené, viditelné (proti oslnění)
• ochranné štíty (plastové, drátěné aj.)
• svářecí kukly

Ochranné brýle mají značení vlastností jak na vnitřní straně stranic (platné pro stranice = nožičky), tak na zornících (platné pro zorníky)

Na co se ptát před užitím OOPP

• Může dojít k ohrožení zraku i zboku, zespodu či shora?
• Lze ochranný prostředek kombinovat s dioptrickými brýlemi nebo vybavit dioptrickými vložkami
• Proti jaké rychlosti nárazu mají brýle chránit?
• Lze ochranný štít kombinovat s ochranou sluchu, popř. ochranou hlavy?

Poškozené, poškrábané či zamlžené zorníky jsou významným rizikem úrazu. Za neudržování OOPP v použitelném stavu lze uložit pokutu až 2 mil. Kč.