BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Česko zaostává v prevenci onemocnění.*
Jaký je rozdíl mezi závodním a praktickým lékařem?*
Výjimka na OOPP a pracovní oděvy.*
Odborníci se shodují: Česko zaostává v prevenci onemocnění, musíme mnohem více investovat do podpory zdraví zaměstnanců.
15.6.2024, Zdroj: Academy of Health Care Management (www.ahcm.cz)
Stát již plánuje konkrétní řešení problému dotýkající se hospodářství i celé společnosti – nárůstu nemocnosti zaměstnanců a celkového špatného zdravotního stavu populace. Ministerstvo zdravotnictví jej představilo na konferenci Současný stav zdravotnictví – k čemu zdravotnictví opravdu potřebujeme? Aneb cesty vedoucí k dlouhému a spokojenému životu ve zdraví. Akci v Praze zorganizovala v první polovině června Academy of Health Care Management (AHCM) a do diskuse se během ní zapojilo přes 100 zástupců firem, státních institucí, lékařů, HR manažerů a dalších odborníků.
- 266 000 zaměstnanců chybí každý den v Česku kvůli pracovní neschopnosti, přičemž nemocnost pracujících Čechů vzrostla ve srovnání s rokem 2019 o 40 %
- Zlepšení zdraví zaměstnanců může zvýšit HDP Česka o 2,38 %. Veřejné finance by si mohly polepšit až o 75 miliard korun, zatímco zisk zaměstnavatelů by činil 60 miliard korun
- 32 000 zaměstnanců by bylo zpět v práci díky zavedení programu podpory zdraví v českých firmách
- Ministerstvo zdravotnictví ještě v červnu předloží novelizaci zákona, která firmy bude motivovat k investicím do zdraví zaměstnanců skrze daňovou uznatelnost
Rozsáhlá diskuse na konferenci potvrdila, jak důležitá je zdravotní prevence a role zaměstnavatelů při jejím zajišťování. U kulatého stolu se zástupci zaměstnavatelů a státu shodli, že je nutné co nejdříve provést legislativní změny, které budou dále podporovat rozšíření prevence.
„Třemi základními momenty dneška jsou prevence, digitalizace a koordinace zdravotní péče. Zdravá firma musí mít i zdravé zaměstnance a obráceně. Základem je prevence a včasná zdravotní intervence. Naprosté většině zdravotních problémů, se kterými jsou lidé na nemocenské, lze předejít. Data ukazují, že je to až třetina všech pracovních neschopností.
A zhruba třetina dospělých bohužel vůbec nechodí na preventivní prohlídky. Vtip je v tom, že právě zaměstnavatelé mají velké možnosti, jak motivovat vlastní zaměstnance různými formami, aby na ty prohlídky třeba přímo ve firmě nebo v blízkém okolí pravidelně chodili.
A stát by se měl snažit dělat vše pro to, aby ty zaměstnavatele a zaměstnance k tomu motivoval. Bohatě se to vyplatí všem stranám,“ zdůrazňuje Oldřich Šubrt, předseda správní rady platformy AHCM a hlavní organizátor konference k efektivitě českého zdravotnictví. „Konkrétně to třeba ve středně velké nebo velké firmě může fungovat tak, že smluvní lékař si s pomocí svého týmu a digitálních technologií roztřídí všechny nové i staronové zaměstnance dle rizikových skupin. A pak s každým na základě úvodní zdravotní prohlídky a konzultace pracuje individuálně, v závislosti na jeho zdravotním riziku. Poznatky ze zahraničí, ale i z českých firem dokládají, že to vše vede k citelnému poklesu nemocnosti o 20 %,“ říká Oldřich Šubrt.
Zaměstnavatelé apelují na stát: motivujte firmy v podpoře zdravotní prevence
„Česku se zatím nedaří překonat stagnaci ve zdravotní kondici obyvatelstva. NERV nedávno zveřejnil informaci, že každý rok ztrácíme tři a půl milionů let ztracených ročně v plné kvalitě života. Je to i velké riziko pro ekonomický vývoj celé naší země. Mnohé firmy mají nastaveny preventivní programy pro své zaměstnance, ale potřebujeme i spolupráci se státem. Musíme k tomu přistupovat komplexně, je to běh na dlouhou trať,“ upozorňuje zkušený manažer Bohdan Wojnar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle něj se opatření ve zdravotnictví musí plánovat dlouhodobě, a ne pouze z pohledu jednoročního rozpočtu veřejných financí. „Je dobře, že Ministerstvo zdravotnictví a stát jako takový už začíná mluvit o strategii. Musíme mít ale větší ambice. Efektivita zdravotního i sociálního systému je klíčová věc. Můžeme do nich sypat nekonečně mnoho financí a stejně to nebude stačit. Zdraví je jádro, kolem kterého bychom měli stavět celé fungování naší společnosti. Proto je nutné zdraví prioritizovat i v rámci daňových zákonů. Je důležité, aby stát podpořil kroky zaměstnavatelů podporující zdraví zaměstnanců daňovou motivací, a přitom zachoval dobrovolnost v zavádění programů, aby zaměstnavatelé volili opravdu pro ně vhodná přínosná řešení a nedocházelo
k zbytečné formalizaci,“ shrnuje Bohdan Wojnar
„Potřebovali bychom širokou systémovou podporu pro větší daňovou uznatelnost těchto zdravotních služeb. Současný stav není výhodný ani pro firmy ani pro zaměstnance, jelikož každá koruna, kterou firma dá do zdravotní péče o své zaměstnance, se zpátky vrátí třikrát. Používejme selský rozum. Když někdo bude méně marodit a méně čerpat nemocenské pojištění, tak bude efektivnější pro svého zaměstnavatele, pojišťovnu i pro stát,“ dodává Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR.
Své zkušenosti popisuje také Jiří Prokop, šéf zdravotní péče ŠKODY AUTO, která je s 36 000 zaměstnanci a mnoha tisíci agenturních zaměstnanců největší českou výrobní firmou. „Snažíme se co nejvíce investovat do péče o zdraví našich zaměstnanců, protože se nám to
i ekonomicky vyplatí. Ta návratnost je čtyř až pětinásobná. Z našeho pohledu je zřejmé, že jakákoliv investice do péče o zdraví zaměstnanců je také investicí do efektivního chodu podniku. Firmy by měly mít možnost si tyto náklady dát do daní. Po daňových změnách už začínáme evidovat pokles zájmu o tyto služby.“
Ministerstvo už má řešení – v červnu o něm bude jednat vláda
S postupující digitalizací českého zdravotnictví a rostoucím množstvím dat o populaci je stále zřetelnější, že se rychle nedaří dosáhnout významných pokroků v předcházení preventabilních onemocnění. Ministerstvo zdravotnictví nyní otevřeně deklaruje, že stát musí během roku výrazně postoupit ze svými novelizačními návrhy. „Stát musí udělat změnu a kromě digitalizace výrazně urychlit a zefektivnit zdravotní prevenci. V tomto ohledu je zásadní role zaměstnavatelů, kteří dokážou velmi dobře motivovat vlastní zaměstnance v péči o vlastní zdraví. Ministerstvo zdravotnictví jim v tomto chce být partnerem a pomoci. Proto urychlilo legislativní změny a předpokládá, že do konce června předloží vládě novelu zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Novela výrazně podpoří investice firem do zdraví zaměstnanců. Mimo jiné navrhuje rozšířit definici pracovnělékařských služeb i o programy podpory zdraví, a tím vytvoří nástroj, který integruje pracovní a civilizační rizika. To v praxi bude znamenat, že firmy si opět budou moci dát tyto investice do péče o zdraví svých zaměstnanců do daňového základu,“ zdůraznil Matyáš Fošum, vrchní ředitel sekce ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví.
Program podpory zdraví zvýší produktivitu firmy trojnásobně
Všechna dostupná data potvrzují, že investice do zdraví zaměstnanců je jedna z nejlepších řešení, které mohou firmy pro zvýšení své produktivity udělat. „Z našich analýz i praxe českých i zahraničních firem plyne, že pokud jakákoliv firma realizuje program podpory zdraví pro své zaměstnance, tak je díky tomu 2–3x produktivnější. Během 5 let se jí investice do zdraví svých zaměstnanců zhodnotí o 230 %,“ vysvětluje hlavní analytik AHCM Oldřich Šubrt ml.
„Pokud máte firmu ve zpracovatelském průmyslu s 1000 zaměstnanci, tak díky nasazení programu podpory zdraví dokážete snížit nemocnost o 16 %. Ročně to firmě přinese skoro 5 milionů Kč. Vydělají na tom pak všichni, i stát, kterému by to ročně vyneslo navíc 10,5 milionů Kč jen z jedné takové firmy. Právě snížení nemocnosti zaměstnanců o 16 % by vrátilo do práce 32 000 zaměstnanců denně a stimulovalo by ekonomiku k nárůstu HDP o 0,64 %. Prodloužení naděje dožití ve zdraví by pak stimulovalo HDP k dalšímu růstu o 1,8 %,“ vypočítává Oldřich Šubrt ml.
Jaký je rozdíl mezi závodním a praktickým lékařem?
4.6.2024, Zdroj: VZP
Zjednodušeně by se dalo shrnout, že hlavními rozdíly mezi lékařem pracovnělékařských služeb (dříve závodní lékař) a praktickým lékařem jsou v typu poskytovaných zdravotních služeb, v úhradě za tyto služby (tzn. s kým má daný poskytovatel uzavřenou smlouvu) a tím, kdo daného poskytovatele může vybrat.
LÉKAŘ PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB
Zaměstnavatel má povinnost zajistit tzv. firemního lékaře – jedná se o lékaře pracovnělékařských služeb, kterého si zaměstnavatel volí sám. Tím může být lékař v oboru všeobecné praktické lékařství nebo lékař v oboru pracovní lékařství.
Práva a povinnosti týkající se pracovnělékařských služeb jsou uvedeny zejména v zákoně o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.), v zákoně o specifických službách (č. 373/2011 Sb.), ve vyhlášce o pracovnělékařských službách (č. 79/2013 Sb.) a v zákoníku práce (č. 262/2006 Sb.).
Co dělá lékař pracovnělékařských služeb?
Lékař pracovnělékařských služeb posuzuje způsobilost zaměstnance pro danou pracovní pozici, provádí pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců, poskytuje odborné poradenství se zaměřením na BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci), zajišťuje školení určených zaměstnanců v první pomoci, je oprávněn vystavovat lékařský posudek na zaměstnance.
Co je součástí zdravotní prohlídky?
Cílem zdravotní prohlídky je zhodnocení zdravotního stavu zaměstnance (uchazeče o zaměstnání), vliv pracovního výkonu, prostředí a podmínek na zdraví zaměstnance a odhalení případných pracovních rizik, která by mohla poškodit zdraví zaměstnance. Provedení pracovnělékařské prohlídky zahrnuje provedení základního vyšetření, zhodnocení výsledků zdravotního stavu, případně vyžádání a zhodnocení odborných vyšetření, provedení záznamu do zdravotnické dokumentace, zpracování lékařského posudku atd.
Proč musím absolvovat vyšetření u „firemního“ lékaře?
Každý uchazeč o zaměstnání musí před nástupem do nového zaměstnání absolvovat vstupní prohlídku u lékaře pracovnělékařských služeb. Zaměstnanci pak musí absolvovat další typy prohlídek (periodickou, mimořádnou, výstupní) v zákonem stanovených intervalech a dle pracovního zařazení do jednotlivých kategorií (podle toho, jak velká je pravděpodobnost zdravotních rizik při výkonu dané práce).
Úhrada poskytnutých pracovnělékařských služeb
Lékař pracovnělékařských služeb je poskytovatelem zdravotních služeb, který má uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem. Vstupní prohlídku hradí zaměstnavatel pouze v případě, že je uchazeč o zaměstnání na pracovní místo přijat, v opačném případě si vstupní prohlídku hradí uchazeč sám. Ostatní typy prohlídek hradí zaměstnavatel.
VŠEOBECNÝ PRAKTICKÝ LÉKAŘ
Všeobecný praktický lékař je poskytovatelem tzv. primární péče, ke kterému se pojištěnec dobrovolně registruje. Pojištěnec si svého registrujícího všeobecného praktického lékaře může vybrat sám (tzn. má právo na výběr ambulantního lékaře), přeregistrovat se k novému praktickému lékaři může nejdříve za 3 měsíce od předchozí registrace. Vždy je platná poslední provedená registrace, resp. poslední vyplněný a podepsaný registrační list (více informací v článku Co je registrační list).
Práva a povinnosti týkající se všeobecného praktického lékařství stanovuje především zákon o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.) a dále např. zákon o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.). Obsah a frekvence preventivních prohlídek jsou definovány ve vyhlášce o preventivních prohlídkách (č. 70/2012 Sb.).
Co dělá všeobecný praktický lékař?
Všeobecný praktický lékař je lékař primární péče, který má zaregistrované pacienty ve své dlouhodobé a pravidelné péči. Měl by být prioritně prvním kontaktem pacienta se zdravotními službami. Poskytuje pacientům komplexní preventivní péči – léčí akutní a chronická onemocnění, provádí všeobecné preventivní prohlídky, doporučuje screeningová vyšetření, zprostředkovává specializovanou péči, provádí edukaci pacientů v oblasti zdraví, předepisuje léky podle diagnózy pacienta atd. Veškeré informace zapisuje do zdravotnické dokumentace pacienta.
Pracovnělékařské prohlídky může praktický lékař provádět pouze na žádost zaměstnavatele a v případě, že zaměstnanec vykonává práci zařazenou do I. kategorie, a dle zákona nejsou pro tento druh práce vyžadovány žádné speciální podmínky zdravotní způsobilosti.
Co je součástí všeobecné preventivní prohlídky u dospělého?
Všeobecná preventivní prohlídka je prováděna jedenkrát za dva roky. Týká se pojištěnců od 18 let (nejpozději od 19 let). Praktický lékař s pacientem doplní anamnézu a zkontroluje očkování. V rámci prohlídky je provedeno komplexní fyzikální vyšetření, změření krevního tlaku, vyšetření pohmatem štítné žlázy, kontrola poklepem a poslechem srdce a plic, zjištění indexu tělesné hmotnosti (BMI), orientační vyšetření zraku, sluchu a kůže. Součástí je také onkologická prevence – zhodnocují se rizika z hlediska aktualizované rodinné, osobní a pracovní anamnézy. Dále lékař zkontroluje a zajistí předepsaná preventivní vyšetření, která se provádějí vždy ve stanovené věkové kategorii (např. vyšetření EKG, cholesterolu, screeningová vyšetření zhoubných nádorů atd.).
Úhrada poskytnuté zdravotní péče praktickým lékařem
Praktický lékař je poskytovatelem zdravotní péče, který má uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou pojištěnce, tzn. jedná se o smluvního poskytovatele. Z veřejného zdravotního pojištění jsou hrazena veškerá vyšetření indikovaná ošetřujícím lékařem – vyšetření a odběry je nutné provést ve smluvních zdravotnických zařízeních a u smluvních poskytovatelů.
Doplňující informace: Jedná se o zjednodušený popis činnosti lékaře pracovnělékařských služeb a všeobecného praktického lékaře, nikoliv o přesný výklad poskytovaných zdravotních služeb a odborných vyšetření.
Výjimka na OOPP a pracovní oděvy.
3.6.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Pracujeme v textilní čalounické výrobě, která je součástí kovovýroby jako oddělené pracoviště. Nový bezpečnostní technik nás nutí nosit stejné pracovní oděvy jako např. svářeči – těžké boty s kovovou špičkou a syntetické, nepružné modráky. Toto OOPP nám vzhledem k druhu práce absolutně nevyhovuje. 17 let jsme nosily zdravotní sandály s otevřenou špičkou, které potřebujeme pro cit v noze při šití na šicím stroji. Dále potřebujeme bavlněné, elastické kalhoty, v létě 3/4 vzhledem k vyšším teplotám, než jsou jinde v továrně. Jako jediné z firmy totiž u práce musíme sedět, což se v modrákách nedá vydržet a hrozí gynekologické problémy. Tuto výjimku jsme měly 17 let. Za tu dobu se u nás vystřídali 4 bezpečáci a všichni nám tuto výjimku uznávali. Nově nařízené OOPP považujeme na našem pracovišti za zdraví škodlivé, navíc nebezpečné – hrozí prošití prstů při sešlápnutí pedálu u šicího stroje z důvodu omezení citlivosti chodidla. Prosíme o radu jak toto řešit, popř. jak obhájit dosavadní výjimku pro naše pracoviště.
Odpověď:
To je asi všechno jedno velké nedorozumění. Ano, je pravdou, že s účinností od 1. 11. 2021 bylo vydáno nové nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Ale věcě se právní úprava vůbec nezměnila. Pro vydání nového nařízení vlády byly dva důvody. Prvním bylo, že již od 1. 1. 2007 (kdy vstoupil v účinnost nyní platný zákoník práce, který nahradil zákoník práce č. 65/1965 Sb.) bylo v ustanovení § 394 zákoníku práce stanoveno, že nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, se zrušuje, a to proto, že bylo vydáno podle zmocnění v zákoníku práce č. 65/1965 Sb., a bylo třeba jej legislativně dát do souladu s novým zákoníkem práce. To, že se tak stalo až za 14 let od účinnosti nového zákoníku práce je věc jiná, mělo k tomu dojít již dávno.
Druhý – důležitější – důvod pro tzv. rekodifikaci (nové vydání) nařízení vlády o OOPP bylo přijetí Směrnice Komise (EU) 2019/1832 ze dne 24. října 2019, kterou se mění přílohy I, II a III směrnice Rady 89/656/EHS, tedy Směrnice Rady ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci. S ohledem na členství v EU jsme v takovém případě povinni provést tzv. transpozici evropské směrnice v určitém termínu. Pro naše MPSV se to hodilo a zároveň provedlo rekodifikaci nařízení vlády č. 495/2001 Sb.
Nová právní úprava oproti nařízení vlády č. 495/2001 Sb., změnila pouze odkaz na předpisy EU, v souladu s platným zmocněním již nestanoví rozsah poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a množství mycích a čisticích prostředků se v příloze č. 4 nadále uvádí jako doporučené.
Stará právní úprava z nařízení vlády č. 495/2001 Sb., byla převzata beze změny, pouze byl v § 5 odst. 2 doplněn postup pro případy, kdy je mycí nebo čisticí prostředek trvale dostupný v sanitárních zařízeních pracoviště. V takových případech není nutno mycí a čisticí prostředky přidělovat jednotlivým zaměstnancům.
A pokud se týká příloh, tak v novém nařízení vlády byla převzata Příloha I podle směrnice Komise (EU) 2019/1832 s tím, že názvy rizik byly přesunuty z poznámek pod čarou do záhlaví příslušných sloupců a v některých případech upraveny s ohledem na zažitou terminologii, popř. k odstranění zjevné chyby v překladu směrnice. Doplněno bylo označení sloupců (rizik) čísly a řádků (částí těla) písmeny, které však z důvodu převzetí uspořádání podle směrnice neodpovídá ve všech srovnatelných položkách označení podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb. Věcně se ale vůbec nic neměnilo.
Pokud se týká příloh II a III, tak ty byly také převzaty ze směrnice Komise (EU) 2019/1832 s dílčími změnami odstraňujícími nevhodný (z hlediska zažité terminologie), popř. nesprávný („trapping“, resp. „Einklemmen“ přeloženo jako „zakopnutí“) překlad směrnice. V příloze č. 3 byly doplněny odkazy na příslušné sloupce a řádky (rizika a části těla) tabulky v příloze č. 1. Zase vůbec nic se věcně neměnilo.
I přímo v důvodové zprávě k novému nařízení vlády bylo zdůrazněno, že právní úprava OOPP za minulých 20 let přestavuje stabilní právní úpravu, kterou není třeba měnit.
To tedy k vlastnímu nařízení vlády č. 390/2021 Sb.
Pokud se týká samotného poskytování OOPP, tak to zásadně musí vycházet z prevence rizik na pracovišti, musí se vyhodnotit práce a pracoviště a podle toho určit OOPP, které – jak vyplývá z § 104 odst. 1 zákoníku práce – nesmí ohrožovat zdraví zaměstnanců a nesmí bránit při výkonu práce. To jsou zákonné zásady a hlediska pro posouzení vhodnosti OOPP, žádné výjimky se zde neuplatňují. Je jasné, že v horku nemůžete sedět celý den u šicího stroje v montérkách, to je chybně provedené vyhodnocení rizik na Vašem pracovišti.
Nařízení vlády č. 390/2021 Sb. (stejně jako to činilo staré nařízení vlády) zdůrazňuje, že osobní ochranný pracovní prostředek musí
- a) být po dobu používání účinný proti vyskytujícím se rizikům a jeho používání nesmí představovat další riziko
- b) odpovídat podmínkám na pracovišti
- c) být přizpůsoben fyzickým předpokladům zaměstnance
- d) respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnance
Váš problém tedy není v novém nařízení vlády, ale v nové osobě odborně způsobilé v prevenci rizik (novém bezpečákovi). Pro Vás je jediné řešení jednat se zaměstnavatelem, protože ten má povinnost vyslechnout všechny Vaše připomínky a projednat je.