Plechová garáž, kovové haly, objekty – kontroly. 

Plynová kotelna – povinnosti provozovatele. 

Plechová garáž, kovové haly, objekty – kontroly.

26.2.2022, Igor Lüftner, Zdroj: Inspekční orgán Mostecké montážní (mostecka-montazni.cz/inspekcni-organ)

Dotaz:

Obracím se na Vás s dotazem, na základě kterých právních předpisů je nutné zajišťovat kontroly a revize různých kovových objektů a kdo je oprávněn tyto kontroly a revize provádět? Může se jednat o plechové garáže, plechové sklady a přístřešky a mnohdy i velké skladové plechové haly.

U některých kovových objektů nám není výrobce znám a ani není k dispozici žádná dokumentace.

Odpověď:

Obecně požadavek na provádění údržby a kontrol ocelových konstrukcí vychází z § 3 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

Provoz a prohlídky ocelových konstrukcí se řídí primárně technickou normou ČSN 73 2604:2012 Ocelové konstrukce – Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb, která obsahuje požadavky na prohlídky, údržbu a dokumentaci ocelových konstrukcí.

Minimálně se musí pravidelně provádět tzv. běžná prohlídka ocelové konstrukce. Běžná prohlídka se u ocelových konstrukcí třídy následků CC1 a CC2 provádí většinou 1× za 5 let (článek 6.3 ČSN 73 2604). Běžnou prohlídku provádí osoba proškolená projektantem, konstruktérem nebo statikem (tj. osobou autorizovanou od ČKAIT) nebo inspektorem akreditovaného inspekčního orgánu.

V případě, že pracovníci provádějící prohlídky či údržbu budou vystaveni riziku pádu z výšky větší než 1,5 metru, budou tito proškoleni o dodržování zásad bezpečnosti práce ve výškách dle nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Osobní ochranné pracovní prostředky proti pádům z výšky musí mít platnou revizi dle normy ČSN EN 365:2005 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Všeobecné požadavky na návody k používání, údržbě, periodické prohlídce, opravě, značení a balení.

Jakožto provozovatel byste měli mít vypracován dle ČSN 73 2604, článek 5.4.2, tzv. provozní předpis pro kontrolu a údržbu, ve kterém je mj. stanoven nutný rozsah a četnost prohlídek a pravidelné údržby. V tomto provozním předpisu by měly být stanoveny rovněž požadavky na vizuální kontrolu korozního stavu a ochranných nátěrů (lhůty závisí na prostředí, ve kterém se ocelová konstrukce nachází, může být např. 1x za rok v neagresivním prostředí).

ČSN 73 2604 v článku 5.3 rovněž stanovuje, co je obsahem náhradní dokumentace, kterou pro ocelové konstrukce, u nichž chybí dokumentace, vypracovává odborník (tj. osoba autorizovaná od ČKAIT – statik, projektant nebo konstruktér).

Co se týče hromosvodů, tak se jedná o vyhrazená technická zařízení elektrická dle vyhlášky č. 73/2010 Sb., ČSN 33 1500 a revizní technik s příslušným platným osvědčením Technické inspekce ČR na nich provádí pravidelné revize dle příslušných technických norem (Původní a dnes již neplatná norma ČSN 34 1390:1969 se uplatňuje při revizi hromosvodů všech staveb, u nichž byla ochrana před bleskem projektována a zřizována před únorem 2009. U hromosvodů zřizovaných od února 2009 se uplatňuje již platný soubor norem ČSN EN 62305).

---

Plynová kotelna – povinnosti provozovatele.

22.3.2022, Igor Lüftner, Zdroj: Deník Mostecka

Dotaz:

Prosím o informaci, jaké konkrétní povinnosti musíme dodržovat při provozování plynové kotelny, která obsahuje 3x plynový kotel 49,9 kW a el. zásobník na teplou vodu? Zejména se mi jedná o vybavenost kotelny, četnost kontrol a jakých kontrol, nutnost zápisů, a to i v případě, že je kotelna plně automatická a vybavena čidly… Dále prosím, zda jsou i v daném případě, při plné automatizaci a pravidelných revizí odbornou firmou, nutné dohlídky ze strany uživatele a pokud ano, jaké jsou kladeny požadavky na odbornou a zdravotní způsobilost osoby, která jde občas do kotelny zkontrolovat nutné položky?

Odpověď:

Základními předpisy pro provoz plynové kotelny jsou vyhláška č. 91/1993 Sb. k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách a technická norma ČSN 07 0703 Kotelny se zařízeními na plynná paliva.

Dle § 10 vyhlášky č. 91/1993 Sb., musíte mít jakožto provozovatel vypracován provozní řád kotelny:

(1) Organizace a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost, které provozují kotle (dále jen „provozovatel“), jsou povinny vydat provozní řád kotelny (dále jen „provozní řád“); pro kotelnu s kotli na plynná paliva musí mít provozní řád náležitosti podle ČSN 38 6405 Plynová zařízení. Zásady provozu.

(2) Součástí provozního řádu jsou návody k obsluze kotelního zařízení. Nelze-li u některých kotlů zajistit návod dodavatele, zapracuje požadavky na zatápění, provoz a odstavení kotlů provozovatel do provozního řádu.

(3) Provozní řád stanoví zejména

1. a) počet kotlů, které může obsluhovat jeden topič,
   b) způsob obsluhy,
   c) povinnosti pracovníků při provozu kotelny,
   d) lhůty a způsob kontrol zabezpečovacího zařízení,
   e) lhůty a způsob zjišťování přítomnosti oxidu uhelnatého v prostorách kotelny a prostorách souvisejících s jejich provozem,
   f) způsob, postup, rozsah a termíny čistění kotlů,
   g) osoby oprávněné ke vstupu do kotelny,
   h) rozsah a lhůty zápisů údajů do provozního deníku.

(4) Provozní řád musí být v kotelně trvale k dispozici.

Do provozního řádu musí být v závislosti na místních podmínkách, pokynech dodavatele kotlů (návody a případně další dokumentace výrobců) a projektové dokumentace zapracovány také požadavky kapitol 13, 14 a 15 ČSN 07 0703.

Způsob obsluhy kotelny (provoz s občasným dohledem či bez obsluhy, intervaly provozních kontrol atd.) stanoví projektant/dodavatel kotelny. V provozním řádu si musíte nastavit i způsob směnného předávání.

Dále si do provozního řádu musíte nastavit provádění revizí spalinových cest dle vyhlášky č. 34/2016 Sb., a revizí vyhrazených technických zařízení dle zákona č. 174/1968 Sb. (od 1.7.2022 nahrazen zákonem č. 250/2021 Sb.).

Dle § 12 vyhlášky č. 91/1993 Sb., je provozovatel kotelny povinen:

1. a) zajistit provoz kotelního zařízení v souladu s provozním řádem,
   b) provádět preventivní a provozní údržbu kotelen a kontroly činnosti topičů,
   c) zajistit, aby únikové cesty byly trvale volné a použitelné,
   d) dozírat, aby se v kotelnách nekonaly práce, které nesouvisejí s jejich provozem a údržbou, a aby se v nich nezdržovaly nepovolané osoby,
   e) zajistit obsluhu kotlů odborně způsobilými pracovníky (dále jen „topiči“),
   f) zajistit praktický zácvik, zkoušky a ověření znalostí topičů,
   g) zajistit osobní ochranné pracovní prostředky, zajistit jejich řádnou údržbu a výměnu ve stanovených lhůtách, seznámit topiče s používáním těchto prostředků a jejich používání vyžadovat a soustavně kontrolovat,
   h) zajistit stanovené lékařské prohlídky topičů,
   i) označit dveře do kotelen bezpečnostní tabulkou s nápisem „KOTELNA – NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN“, popřípadě dalšími bezpečnostními nápisy,
   j) odstraňovat závady a nedostatky zjištěné při odborných prohlídkách kotelen a při revizích,
   k) zjišťovat přítomnost oxidu uhelnatého ve lhůtách a způsobem stanoveným provozním řádem,
   l) uschovat provozní deník a zápisy o odborných prohlídkách kotelny po dobu nejméně tří let.

Dle § 13 vyhlášky č. 91/1993 Sb., v každé kotelně musí být veden provozní deník. Do provozního deníku se zapisují údaje v rozsahu a lhůtách stanovených provozním řádem.

Příklad záznamů do provozního deníku (může se lišit dle místních podmínek):

1. den a hodina zátopu kotle a průběh zátopu,
   b. celkový počet provozních hodin během dne, součet provozních hodin během jednoho měsíce a jednoho roku,
   c. výsledek kontroly činnosti pojistných ventilů nadlehčením kuželky (1x za týden),
   d. výsledek kontroly vodoznaku profouknutím (1x za směnu),
   e. výsledek kontroly činnosti elektronického hladinoměru na tělesu kotle (1x za směnu),
   f. výsledek kontroly provozního manometru nulováním (1x za měsíc),
   g. výsledek kontroly provozního manometru porovnáním s kontrolním manometrem (1x za rok),
   h. výsledek kontroly provozního teploměru porovnáním s kontrolním teploměrem (1x za rok),
   i. výsledek kontroly činnosti uzavíracích armatur (1x za týden),
   j. údaje o směnném předávání kotelny,
   k. údaje o závadách a mimořádných jevech nebo provozních podmínkách, např. odchylky od mezních velikostí sledovaných hodnot – tlaku a teploty páry,
   l. zápis o provedených údržbářských pracích (čištění, opravy v rámci údržby apod.),
   m. jiné údaje potřebné pro posouzení provozu kotle, včetně záznamů o zkouškách napájecího zařízení, provádění provozních a vnitřních revizí, tlakových zkoušek apod.

Dle § 16 vyhlášky č. 91/1993 Sb. provozovatel musí zajistit odborné prohlídky kotelen (dále jen „prohlídky“):

1. a) před uvedením kotelen do provozu,
   b) po každé generální opravě a rekonstrukci kotlů,
   c) při změně druhu paliva,
   d) vždy po jednom roce provozu kotelen,
   e) u sezónního provozu před zahájením každé sezóny.

(2) Prohlídky může provádět pouze osoba, která ovládá předpisy pro provoz, obsluhu a údržbu kotelního zařízení a kotelny a předpisy související, například tepelný technik, revizní technik kotlů, energetik. O výsledku prohlídek vyhotoví zápis.

(3) Při prohlídkách se zjišťuje zejména stav kotelny, vnější a vnitřní stav kotlů, stav zabezpečovacího zařízení, hořáků, čerpadel, nádrží, zařízení na úpravu vod, zauhlovacího a odpopílkovacího zařízení, kouřových kanálů a komínů.

Vzhledem k tomu, že jde dle normy ČSN 07 0703 o kotelnu III. kategorie, tak dle článku 15.1 normy musí být vybavena následujícím:

• přenosný hasicí přístroj CO₂ s hasicí schopností minimálně 55 B
• pěnotvorný prostředek nebo vhodný detektor pro kontrolu těsnosti spojů
• lékárnička pro první pomoc
• bateriová svítilna
• detektor na oxid uhelnatý

Provozní kontroly a obsluhu kotlů smí provádět pouze odborně způsobilí zaměstnanci – tj. topiči s kvalifikací dle vyhlášky č. 91/1993 Sb.
Při provádění jakýchkoliv činností externího dodavatele (kontroly, údržby, opravy atd.) musí být přítomen odborně způsobilý zástupce provozovatele, tj. topič.

Dále dle § 4 vyhlášky č. 38/2022 Sb. o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání, musí energetický specialista provádět následující kontrolu kotlů a jim příslušných rozvodů tepelné energie:

• 4 Rozsah a četnost kontroly systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání

(1) Kontrola systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání se vztahuje na přístupné části zdroje tepla s výjimkou zdroje tepla, který je výhradně využíván pro technologické procesy, systém rozvodu a sdílení tepelné energie, systém regulace a automatizační a řídicí systém. V případě kombinovaného systému vytápění a větrání se kontrola vztahuje také na systém nuceného větrání, pokud je jeho součástí ohřev vzduchu. Kontrola systému nuceného větrání se neprovádí, pokud tato kontrola byla v budově provedena již v rámci kontroly systému klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání podle právního předpisu upravujícího kontrolu provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání.

(2) Kontrola systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nově uvedeného do provozu musí být provedena do 3 let od uvedení do provozu. Následně se provádí kontrola v četnosti podle odstavce 3.

(3) U již provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání musí být kontrola prováděna pravidelně, a to nejméně jednou za 5 let.
Důležitá poznámka: dle § 6a nadřazeného zákona č. 406/2000 Sb. se povinnost zajištění této kontroly nevztahuje na systémy vytápění, kombinované systémy vytápění a větrání, systémy klimatizace a kombinované systémy klimatizace a větrání

1. a) pro jejichž řízení je instalován automatizační a řídicí systém budovy, který splňuje požadavky stanovené v 9 vyhlášky č. 38/2022 Sb.,
   b) na jejichž provozování se vztahuje smlouva o energetických službách podle § 10e, nebo
   c) umístěné v budovách uvedených v § 7 odst. 5 písm. g) až j) zákona č. 406/2000 Sb.