Pracovnělékařská prohlídka u řidičů pracujících na dohodu.* 

Použití nefunkčních osobních ochranných pracovních prostředků.* 

Profesní riziko v kategorii druhé – kategorizace práce vs profesní riziko.* 

Pracovnělékařská prohlídka u řidičů pracujících na dohodu.

20.6.2024, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

Je u řidičů motorových vozidel pracujících na dohody (DPP, DPČ) požadována vstupní a následně pravidelná lékařská prohlídka? Jsou ve stejném režimu jako řidiči pracující na pracovní smlouvu?

Zaměstnancem je dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), každá fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu, tj. v pracovním poměru založeným pracovní smlouvou nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „dohod“). Proto se na řidiče, který bude pracovat na základě dohody, budou vztahovat stejná práva a povinnosti jako na zaměstnance, jehož pracovní poměr byl založen pracovní smlouvou. Základní práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce jsou uvedena v ust. § 106 zákoníku práce. V ustanovení tohoto § v odst. 4 písm. b) je uvedena jedna z jeho povinností – podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy.

Je vhodné upozornit na to, že bližší podmínky, za jakých má být tato povinnost u dohod naplněna, jsou uvedeny v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 373/2011 Sb.“).

Citace ust. § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb.: „Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy…“. Jinými právními předpisy se v tomto případě rozumí zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“).

Obdobně je možno nahlížet na problematiku pravidelných lékařských prohlídek stanovených v zákoně o silničním provozu. Dle ust. § 87 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu se musí pravidelným lékařským prohlídkám podrobit

• řidič vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré nebo modré a červené barvy, případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení (např. modrý, červený maják),
• řidič v pracovněprávním vztahu, u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě,
• řidič, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu (např. OSVČ),
• držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E,
• držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu (např. učitele autoškol).

Státní úřad inspekce práce zastává názor, že není zcela jasně vymezen okruh řidičů motorových vozidel v pracovněprávním vztahu. Je uvedena pouze skupina řidičů jejichž pracovní poměr byl založen pracovní smlouvou. Řidiči pracující na dohodu jsou opomenuti, ač náleží do jedné z vyjmenovaných skupin řidičů – řidiči se zvláštním výstražným světlem, řidiči v pracovněprávním vztahu, řidiči jako OSVČ, řidiči s oprávněním k řízení vozidel skupiny C a jejich další podskupiny a vozidel skupiny D a jejich další podskupiny a učitelé pro výcvik k řízení. Ze smyslu a účelu popsaného ustanovení, bude orgány inspekce práce vyžadovat i u řidičů „dohodářů“ pravidelné lékařské prohlídky ve smyslu ust. § 87 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu.

Použití nefunkčních osobních ochranných pracovních prostředků s následkem závažného poranění zaměstnance.

14.6.2024, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

Kazuistiky z kontrolní praxe inspekce práce aneb poučme se z chyb jiných.

CÍLEM TOHOTO TEXTU JE:
•    upozornit na nutnost používání účinných osobních ochranných pracovních prostředků v souladu s pokyny jejich výrobce,
•    podat vysvětlení, jak došlo k chybě vedoucí k závažnému poškození zdraví zaměstnance,
•    nabídnout rady, jaké podniknout kroky, aby se něco podobného nestalo i u vás.

Podnik zabývající se tepelným zpracování kovů prováděl tepelnou úpravu materiálu. Podle požadavků zákazníka byl zpracován technologický postup pro provedení tepelné úpravy a následně byl zaměstnavatelem připraven pracovní postup, který mimo jiné vyžadoval při tepelném zpracování materiálu i použití vhodných osobních ochranných pracovních prostředků pro zapojené zaměstnance, a to ohnivzdorného pláště, ochranné kukly a ohnivzdorných rukavic.

Na pracovišti se v plynové peci provádělo nahřátí materiálu na požadovanou teplotu (1050 °C). Pro bezpečnou manipulaci s nahřátým materiálem se používal mostový jeřáb s řetězovými vázacími prostředky. Materiál byl uložen na manipulační plotně, která slouží k zasunutí a vysunutí tepelně upravovaného materiálu z plynové pece po nahřátí materiálu na požadovanou teplotu. Zavěšení materiálu bylo prováděno dvěma zaměstnanci pomocí řetězových vázacích prostředků a mostového jeřábu. Jeřáb se zavěšenými vázacími prostředky byl připraven nad vozíkem tak, aby uvázání materiálu proběhlo v co nejkratší době z důvodu vystavení zaměstnance působení tepla v minimální míře. Po uvázání materiálu došlo ke vzplanutí jednoho z dvojice zaměstnanců s následkem těžkých popálenin, a to i přes použití ohnivzdorného pláště. Ačkoliv se zaměstnanec snažil uhasit doutnající plášť pomocí rukavic, došlo na plášti k zahoření. Po uhašení ohně na plášti pomocí vody, která byla v ochlazovací vaně, však následovalo zahoření také pracovního oděvu pod pláštěm, což mělo zásadní vliv na rozsah popálenin, jelikož pracovní oděv byl přímo na těle postiženého.

Provedenou kontrolou bylo zjištěno, že oba zaměstnanci použili mimo jiné osobní ochranné pracovní prostředky chránící proti tepelnému riziku, a to plášť, ochrannou kuklu a rukavice.

Důvodem, proč jeden z nich utrpěl závažný pracovní úraz, byl opotřebovaný ochranný plášť, který v konečném důsledku již neplnil ochrannou funkci. Opotřebení uvedeného pláště bylo vizuálně patrné a projevovalo se výraznou hnědou barvou na povrchu. Ačkoliv byli oba zaměstnanci vystaveni tepelnému zdroji stejnou dobu, zaměstnanci s neopotřebovaným ochranným pláštěm se nic nestalo. V neposlední řadě mělo vliv na závažnost úrazu i neposkytnutí ochranného oděvu s nehořlavou úpravou, který je třeba použít pod ochranný plášť dle pokynů výrobce pláště.

ZJIŠTĚNÍ PŘI KONTROLE

Při kontrole prováděné místně příslušným oblastním inspektorátem práce byly zjištěny zásadní skutečnosti:

1/ Zaměstnavatel zaměstnancům neposkytnul podle požadavku výrobce ochranného pláště proti tepelnému riziku, který je používán jako překryvný, ochranný oděv s nehořlavou úpravou. –> Tím došlo k zahoření běžného pracovního oděvu, který neměl požadované ochranné vlastnosti, a způsobil tak vážné popáleniny na těle postiženého.

2/ Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatel nekontroloval osobní ochranné pracovní prostředky tak, aby byly v použitelném stavu. V důsledku toho byl zaměstnancem použit opotřebovaný ochranný plášť, který pozbyl svoji ochrannou funkci a nebyl účinný proti vyskytujícím se rizikům.–> Pokud by zaměstnavatel pravidelně kontroloval opotřebení ochranného pláště a poskytnul by postiženému zaměstnanci ochranný plášť nový s požadovanými vlastnostmi, k úrazu by nedošlo.

JAK ZABRÁNIT PODOBNÉ UDÁLOSTI ČI JEJÍMU OPAKOVÁNÍ?

• Je potřeba udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použitelném stavu a pravidelně provádět kontrolu jejich používání. –> zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
• Osobní ochranný pracovní prostředek musí být po dobu používání účinný proti vyskytujícím se rizikům a jeho používání nesmí představovat další riziko. –> nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
• Dodržovat požadavky výrobců poskytovaných osobních ochranných pracovních prostředků a poskytovat zaměstnancům potřebné osobní ochranné pracovní prostředky dle rizik, kterým jsou zaměstnanci vystavováni. –> zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

PONAUČENÍ

Ponaučením z této mimořádné události je skutečnost, že je potřebné stanovit podmínky používání osobních ochranných pracovních prostředků nejen na základě vlastního vyhodnocení rizik, ale i na základě návodů výrobce k danému ochrannému prostředku. A dále udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použitelném stavu a důsledně provádět kontrolu jejich používání.

Profesní riziko v kategorii druhé – kategorizace práce vs profesní riziko.

17.6.2024, Robert Křepinský, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Pokud mám definovanou kategorizaci jako 2 bez rizik prostředí práce, ale s rizikem profesním (např. lokální svalová zátěž) – není tedy stanoveno vyhl. č. 432/2003 Sb., ale vyhláškou č. 79/2013 Sb.?

Odpověď:

Lokální svalová zátěž je rizikový faktor pracovních podmínek definovaný vyhláškou č. 432/2003 Sb. Při tvorbě novely vyhlášky č. 79/2013 Sb. (vyhláška č. 452/2022 Sb.) bohužel nebyl uvedený rizikový faktor zakomponován do bodu 11 části II. přílohy vyhlášky. Jde o zjevnou chybu, která se bude řešit v rámci připravované novely vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Jinak uvedený bod 11, kromě tzv. volné položky, v současné době obsahuje 30 rizikových faktorů pracovních podmínek podle části I. zařazených do kategorie druhé, u kterých je nadále povinná periodická prohlídka podle ustanovení § 11 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento bod 11. se bude též novelou měnit. Jinak část I. Rizikové faktory pracovních podmínek přílohy vyhlášky se vztahuje jen na rizikové práce, není-li stanoveno jinak v této příloze nebo jiným právním předpisem.