Definice vyhrazených elektrických zařízení.* 

Nosnost a kontrola regálů.* 

Osvědčení pro revizní techniky.* 

Definice vyhrazených elektrických zařízení.

13.6.2023, Igor Lüftner – Martin Šturma,, Zdroj: Verlag Dashöfer

Při nesprávném provozování elektrických zařízení dochází ke vzniku vysokého rizika ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku. Je proto značně důležité pro provozovatele elektrických zařízení dodržovat požadavky právních předpisů a technických norem, podle kterých se bezpečně provádí práce na elektrických zařízeních, jejich revize, údržba a další činnosti.

V tomto článku budete seznámeni se vším, co musí provozovatel elektrických zařízení dělat, aby byla zajištěna jejich bezpečnost, správná funkce a požadovaný technický stav a byly tak splněny všechny povinnosti, které jsou v právních předpisech a technických normách nařizovány.

Základními předpisy pro provoz vyhrazených technických zařízení elektrických (VTZ EZ) jsou:

• zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů;
• nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti;
• nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice.

Z velkého množství technických norem to jsou zejména:

• ČSN EN 50110-1 ed. 3 Obsluha a práce na elektrických zařízeních Část 1: Obecné požadavky
• ČSN 33 2000-6 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí Část 6: Revize

• ČSN 33 1600 ed. 2/Z2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání
• ČSN EN 60079-17 ed. 4 Výbušné atmosféry Část 17: Revize a preventivní údržba elektrických instalací
• Soubor norem ČSN EN 62305 ed. 2 Ochrana před bleskem

Dále se při provozu elektrických zařízení využívá tzv. podnikových norem energetiky (zkráceně PNE), které lze zdarma stahovat na webových stránkách Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností: https://www.csres.cz/CZ/podnikove-normy .

Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob – provozovatelů VTZ dle § 20 zákona č. 250/2021 Sb.

(1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, která provádí montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, plnění nádob plyny, musí při těchto činnostech postupovat v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci³⁾ (³⁾ § 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) tak, aby se vyhrazené technické zařízení nestalo příčinou ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí. To platí i pro právnickou osobu a podnikající fyzickou osobu provozující vyhrazená technická zařízení (dále jen „provozovatel“).

(2) Osoby podle odstavce 1 zajistí, aby:

a) při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení byla provedena bezpečnostní opatření, prohlídky, kontroly, revize a zkoušky;

b) prohlídky a zkoušky podle § 6 odst. 1 písm. b) byly provedeny před uvedením vyhrazeného technického zařízení do provozu zaměstnanci pověřené organizace nebo za jejich přítomnosti;

c) montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, plnění nádob plyny byly prováděny právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými osobami a jsou držiteli oprávnění k těmto činnostem;

d) zkoušky, revize, montáž, opravy nebo obsluhu vyhrazených technických zařízení vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé a ve stanovených případech byly též držiteli osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních.

(3) Provozovatel je povinen zajistit, aby bylo vyhrazené technické zařízení používáno pouze tehdy, pokud je vyloučen stav ohrožující bezpečnost práce a provozu. Za stav ohrožující bezpečnost práce a provozu vyhrazeného technického zařízení se považuje:

a) provoz vyhrazeného technického zařízení, u něhož není doložena zpráva o provedené revizi, která byla provedena ve stanovených lhůtách a v rozsahu, nebo není doložen ve stanovených případech souhlas, vydaný pověřenou organizací, že předmětné zařízení je schopno bezpečného provozu;

b) provoz vyhrazeného technického zařízení v rozporu s průvodní nebo provozní dokumentací;

c) chybí-li průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace k vyhrazenému technickému zařízení, pokud byla vydána.

(4) Není-li průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace k vyhrazenému technickému zařízení k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení provozovatel místním provozním předpisem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(5) Provozovatel je povinen zajistit, aby u jím provozovaného vyhrazeného technického zařízení byly odstraněny závady ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz zjištěné při revizi nebo kontrole bez zbytečného odkladu po vyhotovení revizní zprávy, záznamu o kontrole, nebo po provedení kontroly.

Ostatní závady musejí být odstraněny v závislosti na míře jejich závažnosti v termínech uložených v opatření orgánu inspekce práce na základě jeho kontroly, není-li takové kontroly v termínech stanovených provozovatelem.

(6) Po rekonstrukci musí provozovatel ověřit bezpečnost vyhrazeného technického zařízení včetně provedení zkoušek a výchozí revize.

(7) Není-li provozovatel vlastníkem vyhrazeného technického zařízení, je povinen zajišťovat řádné používání a provoz tohoto zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí vyhrazeného technického zařízení. (Tento odstavec se týká pronajímaných EZ.)

(8) Minimální požadavky na bezpečný provoz technického zařízení stanovené jinými právními předpisy (zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí; NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí) nejsou dotčeny.

Hlášení vzniku havárie dle § 22 zákona č. 250/2021 Sb.

Provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu ohlásit oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa, kde k havárii došlo, vznik mimořádné, částečně nebo zcela neovladatelné, časově a prostorově ohraničené události, v jejímž důsledku došlo ke škodě na majetku zjevně přesahující částku 5 000 000 Kč, která vznikla v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, nebo kdy jsou příčinou vzniku této události vyhrazená technická zařízení.

Minimálními požadavky na bezpečnost při činnosti na vyhrazených elektrických zařízeních se dle NV č. 190/2022 Sb. rozumí:

a) provozování vyhrazeného elektrického zařízení jen tehdy, pokud jsou činnostmi na tomto zařízení pověřovány pouze fyzické osoby odborně způsobilé v souladu s NV č. 194/2022 Sb., neurčil-li výrobce další požadavky na odbornou způsobilost s ohledem na rizika činnosti na tomto zařízení;

b) vyhodnocení elektrického rizika před zahájením práce na vyhrazeném elektrickém zařízení nebo jeho obsluhy, podle něhož musí být stanoveno, jak budou práce nebo obsluha vykonávány a jaká opatření budou pro zajištění bezpečnosti při těchto činnostech provedena;

c) školení každé fyzické osoby vykonávající činnosti na vyhrazeném elektrickém zařízení, s ním nebo v jeho blízkosti o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně místních provozních bezpečnostních předpisů, týkajících se jejich činnosti;

d) určení fyzické osoby odpovědné za elektrické zařízení, k jejímž povinnostem patří zajištění bezpečného provozu vyhrazeného elektrického zařízení, na základě písemného pověření vydaného v listinné nebo elektronické podobě právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která vyhrazené elektrické zařízení provozuje;

e) stanovení vedoucího práce pro každou práci na vyhrazeném elektrickém zařízení, který má povinnost řádně zajistit danou činnost.

Základní definice pojmů pro provoz a údržbu EZ jsou uvedeny v zákoně č. 250/2021 Sb., NV č. 190/2022 Sb., NV č. 194/2022 Sb. a ČSN EN 50110-1 ed. 3 následovně:

Elektrické zařízení

Zařízení silové, sdělovací, řídicí a zvláštní, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů, a systém ochrany před bleskem, přepětím a statickou elektřinou.

Vyhrazená elektrická zařízení dle NV č. 190/2022 Sb.

Vyhrazenými elektrickými zařízeními jsou zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a to:

a) elektrická zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod, distribuci a odběr elektrické energie a elektrické instalace staveb a technologií;

b) zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.

Nevyhrazená elektrická zařízení dle NV č. 190/2022 Sb.

Vyhrazenými elektrickými zařízeními nejsou:

a) ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V včetně, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti;

b) prodlužovací šňůry a odpojitelné přívody;

c) zdravotnické elektrické přístroje;

d) elektrické zařízení strojního zařízení, které je považováno za výrobek podle jiného právního předpisu (zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky);

e) elektrická zařízení a instalace s charaktery proudu nebo napětí, které nepředstavují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, pokud nejsou určeny k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů.

Na nevyhrazených elektrických zařízeních se nemusí provádět revize.

Zařazení vyhrazených elektrických zařízení do tříd dle § 4 NV č. 190/2022 Sb.

Vyhrazená elektrická zařízení se zařazují podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, do tříd. Vyhrazená technická zařízení s nejvyšší mírou rizika se zařazují do I. třídy. Zvýšená míra rizika vyhrazeného technického zařízení je určena podle míry ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob při provozu tohoto zařízení.

(1) Vyhrazeným elektrickým zařízením I. třídy je:

a) elektrické zařízení:

1. ve vnitřních a vnějších prostorách s extrémně vysokými teplotami okolí nad +55 °C,
2. v prostorách s výskytem tryskající a intenzivně tryskající vody a možností ponoření,
3. v prostorách s trvalým výskytem korozivních a znečišťujících látek a
4. v prostorách s nebezpečím požáru hořlavých kapalin;

nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové nebo provozní dokumentace;

a. elektrické zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů;

b. elektrické zařízení v objektu, který podle požárně bezpečnostního řešení umožňuje přítomnost více než 200 osob;

c. elektrická instalace ve zdravotnických prostorech, s výjimkou zdravotnických prostorů, kde se nepředpokládá použití žádných příložných částí a kde zkrat zdroje nebo jiná porucha nemůže způsobit ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí;

d. elektrické zařízení určené na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pokud chrání zařízení uvedená v písmenech a) až d).

(2) Vyhrazeným elektrickým zařízením II. třídy jsou:

a. ostatní vyhrazená elektrická zařízení podle § 3 odst. 1 písm. a), neuvedená v § 3 odst. 2 a v § 4 odst. 1 písm. a) až d);

b. zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny neuvedená v odstavci 1 písm. e).

Rozdělení jmenovitých napětí

Rozdělení jmenovitých napětí dle čl. 3.6 ČSN EN 50110-1 ed. 3 Obsluha a práce na elektrických zařízeních Část 1: Obecné požadavky :

1) malé napětí – napětí, které normálně nepřevyšuje 50 V u střídavého proudu (AC) nebo 120 V u nezvlněného stejnosměrného proudu (DC) buď mezi vodiči, nebo zemí;

2) nízké napětí (nn) – napětí, které normálně nepřevyšuje AC 1000 V nebo DC 1500 V;

3) vysoké napětí (vn)–- napětí, které normálně převyšuje AC 1000 V nebo DC 1500 V.

Uvedení vyhrazeného elektrického zařízení do provozu

Úkon, kterým bylo po provedení předepsané revize na vyhrazeném elektrickém zařízení nebo kontroly ověřením jeho stavu a po vyhodnocení dosažených výsledků vyhrazené elektrické zařízení uznáno způsobilým k používání a bezpečnému provozu.

Vyhrazené elektrické zařízení I. třídy podle § 4 odst. 1 NV č. 190/2022 Sb. lze uvést do provozu jen na základě osvědčení vydaného pověřenou organizací podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2021 Sb., které provozovatel uchovává po celou dobu provozu vyhrazeného elektrického zařízení. Uvedení do provozu se pověřené organizaci ohlašuje alespoň 15 dní předem. K 1. červenci 2022 existuje pouze jediná pověřená organizace, a to Technická inspekce ČR, zkráceně TIČR.

Činnost

Činností na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti, kterou se myslí obsluha a práce na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti, při níž může dojít k úrazu elektrickým proudem.

Samostatná činnost

Samostatnou činností na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti je činnost, která je prováděna na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti bez nezbytnosti dohledu nebo dozoru jiné osoby.

Práce

Prací na vyhrazeném elektrickém zařízení je montáž, demontáž, oprava, prohlídka, kontrola, údržba, zkoušení, měření a revize vyhrazeného elektrického zařízení, všechny úkony pro zajištění a odjištění pracoviště. Neelektrickou prací jsou práce v blízkosti elektrického zařízení, například stavební činnost, výkopy, čištění, natírání apod.

Prohlídka

Činnost směřující k ověření, zda volba vyhrazeného elektrického zařízení odpovídá provozním podmínkám, zda je vyhrazené elektrické zařízení řádně instalováno a provozováno a zda jsou respektovány požadavky jeho výrobce, dovozce, osoby zmocněné výrobcem nebo dovozcem, popřípadě distributora (dále jen „výrobce“), jakož i požadavky výrobců jednotlivých částí vyhrazeného elektrického zařízení na jeho montáž a provoz; součástí prohlídky je i vizuální kontrola vyhrazeného elektrického zařízení tak, aby bylo vyloučeno poškození zařízení ohrožující bezpečnost práce a provozu na tomto zařízení.

---

Nosnost a kontrola regálů.

9.7.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jakým způsobem prokazatelně určit nosnost regálu, který je vyroben neprofesionálně jen pro potřebu organizace bez jakékoliv dokumentace tzv. „po domácku“? Co obsahuje povinná roční kontrola takového regálu nebo regálu, který technickou dokumentaci má? Jedná se mi o praktickou stránku provedení kontroly. Tzn. co kontrolovat, jakým způsobem a jak zdokumentovat tuto kontrolu a kdo je oprávněn kontrolu provádět?

Odpověď:

Zaměstnavatel si nemůže dovolit, aby měl ve skladu, kde pracují zaměstnanci regál vyrobený tak, že neodpovídá stanoveným požadavkům. Manipulace s materiálem v regálu, který neodpovídá normovým hodnotám je jednoznačně závažným rizikem pro zaměstnance. Když by toto zjistil inspektorát práce, tak hrozí zaměstnavateli podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce za skutkovou podstatu přestupku, resp. správního deliktu neplnění povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky a nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu pokuta až do částky 1 000 000 Kč.

Zákoník práce totiž zaměstnavateli v ustanovení § 101 výslovně ukládá, že je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich zdraví života a zdraví, která se týkají jejich práce.

Dále pak zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané.

Zákon č. 309/2006 Sb., také ještě navíc stanoví, že zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci zejména

• nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály,
• byli chráněni proti pádu nebo zřícení,
• nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř.

Manipulace s materiálem v regálu, který neodpovídá normovým hodnotám je jednoznačně rizikem pro zaměstnance. Prováděcím předpisem k ustanovení § 2 zákona č. 309/2006 Sb., které stanoví požadavky na pracoviště a pracovní prostředí je nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. V příloze k tomuto nařízení vlády jsou v bodě 10. Skladování a manipulace s materiálem a břemeny uvedeny další podrobnější požadavky na sklady a prostory určené ke skladování.

Technickým základem požadavků na sklady je technická norma ČSN 26 9030 Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, což je minimální standard v dané problematice. Tato technická norma ukládá v čl. 4.1.1, že pro každý sklad musí být zpracován „Místní řád skladu“, který mimo jiné obsahuje i organizační a bezpečnostní opatření pro bezpečný provoz skladu při manipulaci, skladování a tvorbu manipulačních jednotek.

Proto musíte zjistit, zda sklady na vašem pracovišti odpovídají normovým hodnotám ČSN 26 9030. 

---

Osvědčení pro revizní techniky.

18.6.2024, Zdroj: ČTK

Revizním technikům bude od července k získání osvědčení stačit nižší vzdělání než dosud. Počítá s tím nařízení k bezpečnosti práce při provozu vyhrazených technických zařízení.

Nařízení, o jehož schválení informoval tiskový odbor kabinetu, také upřesňuje požadavky na odbornou způsobilost revizních techniků. Změny mají podle ministerstva práce zabránit letos a v příštím roce „případnému masivnímu výpadku“ revizních techniků. Kvůli němu hrozí to, že by se bez včasných revizí musely v Česku odstavit až dvě pětiny výtahů. Nařízením vláda upravila také podmínky praktického vyučování žáků a studentů elektrotechnických oborů.

Revize jsou potřeba u tlakových, zdvihacích, elektrických či plynových zařízení, která mohou při nesprávném používání a nedodržení podmínek ohrožovat život a zdraví. Kontroly mohou provádět jen pracovníci s osvědčením, které je na pět let. Potřeba je minimálně maturita z vybraných oborů a stanovená délka praxe. Dříve byla možná výjimka ze vzdělání. Podle podkladů k nařízení ji mají zhruba tři pětiny výtahových revizních techniků a desítky až stovky kontrolorů plynových zařízení. Podle nové právní úpravy, která platí od července 2022, už výjimky možné nejsou. Beze změny pravidel by řada revizních techniků musela skončit.

„Již dnes je počet revizních techniků hraniční s ohledem na čekací doby v souvislosti se zajištěním bezpečného provozu zařízení. Po tomto potenciálním masivním výpadku revizních techniků plynových, tlakových a zdvihacích zařízení z pracovního trhu, ke kterému může dojít v průběhu let 2024 a 2025, bude hrozit odstavení z provozu značného množství vyhrazených technických zařízení,“ uvedlo ministerstvo práce v návrhu nařízení. Podle něj by se to mohlo týkat asi 52.000 výtahů v Česku, tedy zhruba 40 procent.

Nařízení upravuje minimální požadované vzdělání revizního technika. Podle návrhu má místo maturity či vysoké školy od července stačit výuční list z vybraných oborů, ale s delší požadovanou praxí. Počet oborů se má rozšířit. Odděleny budou také revize výtahů a ostatních zdvihacích zařízení. U kontroly výtahů jsou potřeba znalosti z elektrotechniky, u ostatních zdvihacích zařízení nejsou nezbytné.

Nařízení upravuje i praktickou výuka u elektrotechnických oborů škol. Nyní ji mohou mít žáci a studenti nejdřív v 18 letech, tedy ve třetím či čtvrtém ročníku. V učebních plánech je ale už pro první ročník. Mladší učni či středoškoláci mají nově s elektrickými zařízeními pracovat pod dohledem podle rozsahu svých znalostí.