Řízení užitkového služebního vozidla.* 

Epilepsie a pracovní uplatnění.* 

Elektronická dokumentace o provedeném školení k BOZP.* 

Řízení užitkového služebního vozidla.

12.8.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Firma vlastní užitkové vozidlo pick-up s odděleným nákladním prostorem, kterým občas pro potřebu firmy převáží materiál. Dva zaměstnanci, kteří s tímto vozidlem jezdí, nejsou vedeni jako řidiči z povolání a mají řidičská oprávnění skupiny C. Musí chodit na pravidelné přezkoušení jako profesionální řidiči, nebo stačí opakované školení BOZP? Jak na toto pohlíží OIP a Policie?

Odpověď:

Obecně platí, že zdokonalování odborné způsobilosti řidičů je povinen se účastnit řidič, který pokud řídí motorové vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění skupiny C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E nebo řidičské oprávnění uznávané jako rovnocenné. Tato povinnost se však nevztahuje na zákonem vyjmenované řidiče (např. Policii, hasičský záchranný sbor apod.) a také na řidiče vozidel používaných při přepravě věcí, které řidič využije při výkonu své závislé práce nebo podnikání, pokud řízení není hlavním předmětem výkonu závislé práce nebo podnikání řidiče.

Z uvedeného tedy vyplývá, pokud by Váš zaměstnanec, který řídí Vaše vozidlo Pick-up měl v pracovní smlouvě sjednán jako druh práce řízení motorového vozidla, tak vzhledem k tomu, že má řidičské oprávnění C, musel by se podrobovat pravidelnému zdokonalování odborné způsobilosti řidičů v rozsahu 35 hodin do konce pátého roku od data vydání průkazu. Pravidelné školení u těchto řidičů je rozděleno do ročních kurzů v rozsahu 7 hodin.
Zaměstnanec, který nemá v pracovní smlouvě sjednáno, jako druh práce řízení motorového vozidla se tohoto pravidelného doškolování neúčastní. Za jeho školení odpovídá pouze zaměstnavatel, a protože je dotyčný v podstatě řidičem referentského vozidla, organizuje a provádí jeho školení BOZP s ohledem rizika práce zaměstnavatel.

Epilepsie a pracovní uplatnění.

19.8.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jakou práci mohu vykonávat, když se léčím s epilepsií?

Jak to je, když člověk pobírá invalidní důchod a nemá zatím práci, protože má problém ji najít. Musí si platit sociální a zdravotní pojištění?

Odpověď:

Epilepsie je zvláštní nemoc, stále o ní panuje v povědomí lidí hodně předsudků, a to také vede k tomu, že zaměstnavatelé se často zdráhají lidi nemocné s epilepsií zaměstnat. Ano, samozřejmě nemocný s epilepsií nemůže pracovat u strojů, ve výškách nebo řídit automobil. To vše proto, že úraz, který by utrpěl při záchvatu (zpravidla při pádu) by mohl mít mnohem větší následky, než když by jej utrpěl zdravý zaměstnanec, který při pádu neztrácí vědomí.

To, že nemocný s epilepsií nemůže obsluhovat stroje, pracovat na nočních směnách, pracovat ve výškách a řídit automobil se píše do lékařských posudků epileptikům historicky obecně. Ošetřující lékařka však vám musí – s ohledem na znalost Vaší anamnézy – také poradit, jakou práci byste mohl vykonávat. Je obrovský rozdíl mezi epileptiky, kteří trpí pouze záchvaty „petit mal“ a epileptiky, kteří trpí záchvaty „grand mal“. To je totiž také určující hledisko pro pracovní možnosti. To vše by měla Vaše paní doktorka vzít v úvahu a napsat Vám, jakou práci Vám doporučuje. Paní doktorka nemůže pouze říci toto a toto dělat nemůžete, ona Vám musí především poradit, co dělat můžete. Ona je jediná, která to může nejlépe posoudit.

S takovým doporučením pak je třeba jít na úřad práce, protože to je jediná instituce, která Vám může pomoci při hledání zaměstnání. Z Vašeho dotazu vyplývá, že jste poživatelem invalidního důchodu, jste tedy – z pohledu zákona o zaměstnanosti – tzv. osobou se zdravotním postižením, které musí úřad práce poskytovat zvýšenou ochranu při hledání zaměstnání. Úřad práce by Vám mohl případně zařídit i nějakou vhodnou pracovní rehabilitaci nebo přípravu k práci.

Z vašeho dotazu nevyplývá, kde bydlíte, nevím tedy, jaké pracovní možnosti má k dispozici váš místně příslušný úřad práce. Jsem však přesvědčena, že vám určitě pomohou, nejste totiž určitě jediný epileptik v regionu, kterému pomáhají vyhledat vhodné pracovní uplatnění. Epilepsie je totiž čtvrtou nejčastější nemocí. Navíc zaměstnavatelé mají v praxi docela zájem o zaměstnávání osob se zdravotním postižením, protože tím plní svoji zákonnou povinnost zaměstnávat povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením.

Pokud se týká pojištění, tak obecně platí, že sociální pojištění (nemocenské a důchodové) se platí pouze z výdělku a když nemáte žádný příjem, neodvádí se. Zdravotní pojištění za osoby invalidní, které nemají jiný příjem, platí stát, takže jej také platit nemusíte.

Příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Nárok na příspěvek má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb. O to se však ve vašem případě nejedná, to se týká osob, které nezvládají např. péči o své zdraví, stravování, oblékání, péči o domácnost, tělesnou hygienu atd. a musí jim někdo pomáhat.

Elektronická dokumentace o provedeném školení k BOZP.

22.8.2024, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

Mohu jako zaměstnavatel u školení k BOZP u svých zaměstnanců využívat elektronickou evidenci (dokumentaci) o tomto provedeném školení včetně nahrazení listinné podoby prezenční listiny za elektronickou?

Dle ust. § 103 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“): „Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu.“

Z výše uvedené citace zákoníku práce přímo striktně nevyplývá, jakým způsobem má zaměstnavatel povinnost vedení dokumentace o provedeném školení provádět, tzn., v jaké podobě (v listinné, či elektronické). Zda zaměstnavatel pro potvrzení o vykonání školení a ověření znalostí zvolí formu prezenční listiny, kde jsou proškolení zaměstnanci podepsáni, či jinou formu, je na jeho zvážení, avšak vše musí být dostatečně průkazné.

V rámci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je také důležité, aby zaměstnavatel proškolil své zaměstnance vzhledem ke konkrétním pracovním činnostem, které budou tito zaměstnanci vykonávat. Konkrétně to znamená např. s návody výrobců daných zařízení, místními provozními bezpečnostními předpisy, pracovními a technologickými postupy, zdroji a příčinami rizik, které souvisí s konkrétními pracovními činnostmi, a také ověřil jejich znalosti.

Z pohledu orgánů inspekce práce je inspektor při své kontrolní činnosti povinen zjistit skutečný stav a doložit kontrolní zjištění. Doložené doklady mohou být zaměstnavatelem poskytnuty v různých formách, přičemž pro kontrolní činnost je stěžejní, zda není pochyb o pravosti a existenci dokladu a o jednajících osobách.