BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Poznatky z kontrolní činnosti inspektorátu práce.*
Funkční bezpečnost strojů zásadním tématem.*
Poznatky z kontrolní činnosti inspektorátu práce – pedagogická činnosti jako výkon nelegální práce.
13.9.2024, Zdroj: SUIP
Některá povolání mohou být v závislosti na konkrétních podmínkách vykonávána jako nezávislá podnikatelská činnost, nebo v případě výkonu závislé práce v pracovněprávním vztahu.
I vzdělávání a výchova žáků či studentů může obsahovat obě formy ekonomické aktivity. Jde-li však o pedagogickou činnost sledující výchovně vzdělávací cíle školy, při které je žákům prezentováno učivo podle učebních osnov školy, jsou-li používány stanovené formy a metody výuky, a jsou-li žáci hodnoceni podle klasifikačních pravidel školy, pak se vždy bude jednat o výkon závislé práce, která musí být vykonávána v základním pracovněprávním vztahu.
Soukromá organizace vykonávala výchovně vzdělávací činnost a byla školských zařízením, tak jak je definuje ust. § 7 odst. 3 a ust. § 86 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Vzdělávání bylo v této organizaci realizováno na základě vzdělávacího programu, který vycházel z rámcového vzdělávacího programu pro daný obor vzdělávání. Školní vzdělávací program stanovil závazné výchovně vzdělávací cíle školy, učební osnovy, způsoby hodnocení žáků, a dále materiální, personální a technické zabezpečení výuky. Hodinové dotace pro jednotlivé předměty obsažené v příslušném rámcovém vzdělávacím programu, kontrolovaná škola rozvrhla ve školním vzdělávacím programu do učebních plánů a do rozvrhů pro jednotlivé třídy či skupiny.
Výuku studentů prováděly fyzické osoby (pedagogové) na základě živnostenského oprávnění, škola s nimi tedy uzavřela obchodní smlouvu o dílo. V těchto smlouvách byla škola označena jako objednavatel díla a fyzická osoba (vyučující), jakožto osoba samostatně výdělečně činná, jako zhotovitel díla. Ve smlouvách uložila škola (objednavatel) pedagogovi (zhotovitel) zejména následující povinnosti:
- vyučovat žáky v daném předmětu,
- řádně vést evidenci docházky žáků v třídní knize,
- zapisovat probranou látku,
- odevzdávat tematické plány vedoucímu oddělení,
- zachovávat mlčenlivost o osobních údajích žáků,
- zúčastnit se porad vedení a pedagogických rad,
- měsíčně předávat třídní knihu ke kontrole vedoucímu oddělení.
Pedagog měl za povinnost postupovat při výuce podle školního vzdělávacího programu. Ten stanovil výchovně vzdělávací cíle, obsahy vzdělávání, způsoby hodnocení žáků a materiální, personální, technické zabezpečení výuky. Pedagog byl rovněž povinen organizovat a aktivně se účastnit závěrečných zkoušek žáků příslušného oboru podle harmonogramu závěrečných zkoušek, který byl určen ředitelem školy.
Pedagog se dále ve smlouvě zavázal provést pracovní úkol osobně, pečlivě a svědomitě za podmínek stanovených smlouvou. Nejpozději následující první den nového měsíce měl předávat výkaz práce ke kontrole příslušnému vedoucímu oddělení. Objednavatel (škola) se naopak zavázal vytvořit zhotoviteli podmínky k provedení sjednaného pracovního úkolu a zaplatit mu za provedení pracovního úkolu sjednanou odměnu, s možností krácení odměny ve stanovených případech (např. postupoval-li pedagog v rozporu se schváleným tematickým plánem).
Za výuku byla sjednána odměna za jednu vyučovací hodinu. Související činnosti (třídnictví) byly odměňovány jednorázovou fixní částkou. Výkon pedagogické a související činnost podle uzavřených smluv byl při kontrole doložen výpisem přijatých faktur, rozvrhem hodin, zprávami o třídnictví, ve vybraných měsících fakturami a výkazy hodin.
Podmínky a okolnosti výkonu práce popsaly fyzické osoby provádějící výuku takto: při výuce postupují podle školního vzdělávacího programu (učebních osnov); studenty hodnotí podle klasifikace stanovené školním vzdělávacím programem; je od nich vyžadován osobní výkon práce; jsou podřízeni vedoucímu oddělení a řediteli školy. Posuzovaná činnost byla vyhodnocena jako závislá práce ve smyslu ust. § 2 zákoníku práce.
Upozornění
Podle ust. § 2 odst. 1 zákoníku práce je závislou prací práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
Podle ust. § 2 odst. 2 zákoníku práce, závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Podle ust. § 3 zákoníku práce musí být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah je podle ust. § 5 písm. e) bodu 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nelegální prací.
Zjištění při kontrole
Kontrolou bylo zjištěno, že kontrolované školské zařízení umožnilo deseti fyzickým osobám, které v kontrolovaném období prováděly výuku školních předmětů, výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah.
Tím, že dotčené fyzické osoby vykonávaly pro kontrolovanou osobu závislou práci, která může být dle ust. § 3 zákoníku práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, umožnila kontrolovaná osoba výkon nelegální práce.
Škola se tak dopustila závažného porušení pracovněprávních předpisů, za které lze uložit sankci od 50 000 do 10 000 000 Kč. Současně lze uložit sankci zákazu činnosti až na 2 roky.
Jak zabránit podobné události či jejímu opakování?
Zaměstnavatelé by si měli uvědomit, že byť může být „švarcsystém“ ekonomicky výhodný, je v České republice zakázán a hodnocen jako výkon nelegální práce.
Fyzické osoby by měly mít na zřeteli, že postižitelná je i osoba, která nelegální práci vykonává.
Již samotná nabídka zaměstnavatele, že konkrétní pracovní pozice může být vykonávána v pracovněprávním vztahu nebo na základě živnostenského oprávnění, signalizuje možné porušování pracovněprávních předpisů.
Zaměstnavatel a zaměstnanec zpravidla zcela zřetelně vnímají jaký je ve skutečnosti jejich vztah, zejména, co se týče nadřízenosti a podřízenosti, a zda zaměstnanec postupuje či nepostupuje při plnění pracovních úkolů podle závazných pokynů zaměstnavatele.
Co neopomenout
Výdělečná činnost může být v závislosti na své povaze provozována v zásadě třemi způsoby:
- činnost provozovaná výlučně jako nezávislá činnost, ať již z důvodu zákonné úpravy (notář, exekutor), či z důvodu spočívající v povaze vlastní činnosti s ohledem na její rozsah či druh (realitní makléř);
činnosti, jež mohou být konány pouze jako závislá práce (pokladní v supermarketu, dělník u výrobní linky); - činnosti obojetné povahy, mezi něž lze zařadit drtivou většinu živností (zedník, kadeřnice, instalatér, účetní, svobodná povolání).
Posledně jmenované činnosti lze vykonávat v režimu samostatně výdělečné činnosti, tak v režimu závislé činnosti. Volba smluvního vztahu musí být učiněna bez nátlaku na slabšího účastníka smlouvy, víceméně je na smluvních stranách, jaký typ smluvního vztahu si zvolí. Nesmí však jít o předstírání samostatnosti, zastírání skutečného stavu spočívajícího v ryze závislé činnosti. Závislá práce musí být vždy vykonávána v základním pracovněprávním vztahu.
Postup při kategorizaci.
25.8.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jaký je správný postup při kategorizaci prací, zejména do kategorie 2R a 3?
Odpověď:
- 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví stanoví, že podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis (tedy vyhláška č. 432/2003 Sb.). Hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpisy (např. nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak a ten tak zatím nestanoví jinak. Návrh předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích, tedy zaměstnavatel, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací.
Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, opět pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.
Kategorizace prací ve vyhlášce č. 432/2013 Sb., zohledňuje 13 vybraných zátěží, které považuje za rozhodující pro vliv na zdraví při práci. Ač původně součástí kategorizace prací bylo i ionizující záření, nyní zde uvedeno není a rizika expozice této zátěži se hodnotily do r. 2016 přímo podle zákona č. 18/1997 Sb., a vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně a nyní se hodnotí podle atomového zákona a vyhlášky č. 422/25016 Sb.
Obecně platí, že příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může z moci úřední rozhodnout o zařazení práce první nebo druhé kategorie do kategorie rizikových prací. Kategorii 2R si tedy nestanoví sám zaměstnavatel, ale stanoví mu ji orgán ochrany veřejného zdraví (buď práce zařazené v kategorii 2 přeřadí do kategorie 2R nebo práce zařazené v kategorii 3 zařadí do kategorie 2R).
Hlavní zásady pro postup zaměstnavatele pro analýzu rizikových faktorů pro zaměstnavatele mají být tyto:
- provádí se analýza všech známých rizikových faktorů i rizik, ne jenom některých nebo vybraných rizikových faktorů
- analýza rizik musí vycházet především z objektivních zjištění a měření,
- analýza rizikových faktorů je postavena hodnocení rizik (v úvahu se bere nejen objektivně zjištěná – změřená hodnota zátěže faktory pracovního prostředí, ale i doba, po kterou je v práci člověk této zátěži vystaven, tento postup vyžaduje detailní znalost jednotlivé posuzované práce a všech činností, které tato práce obsahuje,
- teprve po analýze rizikových faktorů je možné provést porovnání s požadavky legislativy (vyhlášky č. 432/2003 Sb.) a navrhnout zařazení práce do jednotlivých dílčích kategorií podle faktorů a souhrnně do výsledné kategorie, neboť platí zásada, že práce spojená s expozicí několika rizikovým faktorům se zařadí do kategorie odpovídající nejnepříznivěji hodnocenému faktoru,
- legislativa (vyhláška č. 432/2003 Sb.) administrativně omezuje analýzu rizikových faktorů tím, některé kategorie u některých rizikových faktorů nezohledňuje (například čtvrtou kategorii u fyzické zátěže apod.)
- vyhláška č. 432/2003 Sb., neuvádí příkladný výčet prací, jejichž povaha neumožňuje zařazení do kategorií, jako tomu bylo v předchozí vyhlášce č. 89/2001 Sb., jako tomu bylo ve starých předpisech
Celkové řešení tedy vede k tomu, že zaměstnavatelé jsou nuceni vypracovávat hodnocení rizik pro inspekci práce (zejména při vzniku pracovních úrazů) i pro orgány ochrany veřejného zdraví (kategorizace prací), vedle toho Státní úřad pro jadernou bezpečnost je gestorem inspekce nad ionizujícím zářením.
Pokud se samotné kategorizace prací týče, tak nedefinuje pojem „práce“, takže dosud rozhodnutí orgánů ochrany veřejného zdraví respektovala terminologii navrženou zaměstnavatelem samým (například „práce brusiče“, „práce zedníka“), kterou následně při komunikaci s poskytovatelem pracovnělékařské služby málokdy uvádí zaměstnavatel správně podle návrhu, který sám zpracoval a předložil ke schválení. Vzhledem k flexibilitě pracovní síly se podniková praxe nyní spíše vzdaluje příliš úzkému označování prací. Naopak vidíme obecnější označování jako např. „dělník v kovovýrobě“ nebo střídání pracovních pozic (prací) během týdne či měsíce, což vede často k poměrně obtížně definovatelnému hodnocení rizika.
Zaměstnavatel v návrhu na zařazení práce do kategorie uvede:
- označení práce,
- název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,
- výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně doby trvání této expozice,
- délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,
- návrh kategorie, do které má být práce zařazena,
- počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,
- opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci,
- a připojí k žádosti protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek.
Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.
Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení.
V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví žádost, která má stanovené náležitosti.
Funkční bezpečnost strojů zásadním tématem pro všechny výrobní provozy.
30.8.2024, Zdroj: Vše o průmyslu (www.vseoprumyslu.cz)
Bezpečnost práce a bezpečnost strojních zařízení. Témata, které se ve výrobě řeší každý den. Drtivá většina výrobních podniků má speciální programy pro prevenci a zajištění bezpečnosti svých zaměstnanců a strojního vybavení.
Začíná to různými plakáty na stěnách, pracovním oblečením nabádajícím ostatní kolegy k ujištění, že je daný spolupracovník v bezpečí, a dokonce již některé společnosti zavádějí v rámci štíhlé výroby a zavedeného systému „5S“ i šesté „S“, které na rozdíl od 5 základních japonských výrazů vychází z angličtiny a znamená “Safety“ tedy bezpečnost.
Společnost Eaton bere tuto oblast velmi vážně a ve svém portfoliu nabízí přístroje, které dokážou nebezpečí předejít či zabránit následkům.
Jak vybrat vhodný přístroj pro váš provoz?
Základem pro výběr vhodných zařízení je posouzení a vyhodnocení rizik daného stroje. Toto je průběžný proces a získávané hodnoty se v průběhu vývoje, konstrukce a výroby zařízení můžou měnit. Celý proces podléhá velkému množství bezpečnostních norem. Cílem tohoto článku určitě není věnovat se každé z nich, nicméně se zmíníme alespoň o těch, podle nichž je pak možné vybrat vhodný přístroj z katalogu. Tyto normy lze uplatnit na různé technologie nás však přednostně zajímají obory: elektrika, elektronika a programovatelná elektronika. Důležitou normou pro volbu správného přístroje je ČSN EN ISO 13849 (Bezpečnost strojních zařízení – Bezpečnostní části ovládacích systémů). V první části této normy se můžeme dočíst o způsobu určení úrovně vlastností PLr (Performance level). Jedná se v podstatě o vyčíslení bezpečnostního rizika stroje, kdy určujícími faktory jsou závažnost potenciálního zranění, četnost vystavení nebezpečí a možnost vyloučení nebezpečí nebo omezení škody. Index r je pak nahrazen písmeny a až e. Obdobně je koncipována norma ČSN EN 62061 (Bezpečnost strojních zařízení – Funkční bezpečnost elektrických, elektronických a programovatelných elektronických řídicích systémů souvisejících s bezpečností). Ta definuje parametr SIL (Safety Integrity Level). Oba parametry jsou určeny pravděpodobností výskytu poruchy za 1 hodinu s tím, že parametr SIL nabývá hodnot od 1 do 3. U každého zařízení by měla být uvedena pouze jedna z norem, protože se parametry nemusí úplně shodovat.
| Pravděpodobnost poruchy za hodinu | SIL | PL |
| ≥ 10-5 … ˂ 10-4 | ||
| ≥ 3 x 10-6 … ˂ 10-5 | SIL 1 | |
| ≥ 10-6 … ˂ 3 x 10-6 | SIL 1 | |
| ≥ 10-7 … ˂ 10-6 | SIL 2 | |
| ≥ 10-8 … ˂ 10-7 | SIL 3 |
Zajištění bezpečnosti na samotném strojním zařízení je často řešeno tlačítky nouzového zastavení. V nabídce společnosti Eaton najdeme širokou nabídku těchto přístrojů ve výrobkové řadě RMQ-Titan. K dispozici jsou ovládací hlavice s průměrem od 30 do 60mm s možností uvolnění pootočením nebo vytažením. Tyto hlavice je možné objednat samostatně s funkčními kontakty, nebo jako kompaktní přístroj se zabudovanými kontakty, ale také jako kompletní přístroj ve skříňce. Samotná hlavice pak může být i s mechanickou signalizací stavu, nebo LED prosvětlením. V nabídce jsou i hlavice se zámkem. Pro aplikace, kde je třeba, aby bylo bezpečnostní tlačítko velké a snadno dostupné jakoukoli částí těla, jsou k dispozici nožní a ruční spínače FAK. Tyto přístroje jsou vhodné i do náročnějšího prostředí díky stupni krytí IP69.
Dalším prvkem zajišťujícím bezpečnost stroje mohou být bezpečnostní stykače. Bezpečnost provozu stykačů hlídají zrcadlové kontakty a zároveň je nelze spustit manuálně díky neoddělitelnému modulu pomocných kontaktů. V nabídce společnosti Eaton je najdeme pod označením DILMS v rozsahu jmenovitého napětí pro kategorii užití AC-3 od 7 do 150 A.
Protože nám výrobce stroje uvádí potřebnou kategorii zabezpečení, můžeme vybírat i další odpovídající přístroje pro danou aplikaci. Společnost Eaton má ve své nabídce elektronická bezpečnostní relé řady ESR5. K dispozici jsou v kategorii PL c/SIL1 nebo PL e/SIL3. Mimo jiné se jedná o bezpečnostní moduly pro nouzové zastavení, dále pro hlídání bezpečnostních krytů a pro dvouruční ovládání. K dispozici jsou v jednokanálovém či dvoukanálovém provedení a také se zpožděnými kontakty. Jako příslušenství je možné připojit i rozšiřující moduly.
Pro větší projekty, kde je potřeba zajistit bezpečnost na více místech je možné použít programovatelné bezpečnostní relé easySafety ES4P. Zařízení je certifikováno dle zmiňovaných norem pro kategorie PL e a SIL 3. Základní jednotka nabízí 14 vstupů a 4 výstupy (tranzistorové/reléové), které je ještě možné navýšit pomocí rozšiřujících modulů. Mimo standardní použití jako u jednoduchých bezpečnostních relé se hodí pro různé kombinace v aplikacích vyžadujících různé úrovně zabezpečení. Kupříkladu při servisní údržbě zařízení, kdy je potřeba odborná manipulace v servisním režimu, nebo na dopravníkových systémech, kde jsou použity různé bezpečnostní prvky najednou a při průchodu jednotlivých výrobků je potřeba přemostit laserovou závoru. Možných aplikací je samozřejmě nepřeberné množství. Pomocí intuitivního programovacího prostředí easySoft-Safety je jde ale hravě zvládnout.
Bezpečnost strojních zařízení je důležitým faktorem, který není radno podceňovat a nezáleží na tom, o jak triviální aplikaci se jedná. Vždy je lepší ji zajistit včas než následně řešit nepříjemné úrazy. Nehledě na to, že práce na bezpečném zařízení je i pro jeho obsluhu vítaným benefitem.