BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Odškodnění pracovního úrazu při souběhu několika pracovních poměrů.*
Odškodnění pracovního úrazu.
9.9.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Potřebovala bych poradit ohledně pracovního úrazu. Přítel je zaměstnán a zároveň pracuje, jako OSVČ. Z jakých příjmů se bude vycházet při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku. Zda jen ze zaměstnání, nebo bude muset dokládat i daňové přiznání.
Odpověď:
Pracovní úraz je úraz, který se stane zaměstnanci v základním pracovněprávním vztahu, tady zaměstnanci, který má uzavřen pracovní poměr nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti). K pracovnímu úrazu nemůže dojít při činnosti osoby samostatně výdělečně činné, a proto se ani tato činnost odškodňovat nemůže. Náhrada za ztrátu na výdělku se bude počítat z průměrného výdělku zjištěného v onom základním pracovněprávním vztahu. Podle § 271o zákoníku práce platí, že u zaměstnance, který je v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání v několika pracovních poměrech nebo je činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, se při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vychází z průměrných výdělků dosahovaných ve všech těchto základních pracovněprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat.
Odškodnění pracovního úrazu při souběhu několika pracovních poměrů.
12.9.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: BOZPprofi (www.bozpprofi.cz)
Dotaz:
Pracují na HPP ve školství a DPČ mám u Českých drah na pozici průvodčího. Chtěl jsem se zeptat, kdyby se mi stal pracovní úraz u DPČ, jak se bude postupovat? Nikdo že zaměstnavatelů mi nedokáže odpovědět. Jde mi hlavně o to, když budu na nemocenské, kdo mi vyplatí rozdíl.
Odpověď:
Dobrý den, odpověď je jednoduchá. I v případě pracovního úrazu zaměstnance pracujícího na některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti) se postupuje při odškodňování stejně jako v případě zaměstnance, který má uzavřený pracovní poměr. Zákonodárce při odškodňování pracovních úrazů nerozlišuje zaměstnance, zda mají uzavřený pracovní poměr či „jen“ některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, vše to jsou základní pracovněprávní vztahy a nemůže se mezi nimi činit rozdíl, to by bylo nerovné zacházení.
Pouze v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí při odškodňování pracovní úrazů dvě speciální ustanovení, a to § 271o zákoníku práce „U zaměstnance, který je v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání v několika pracovních poměrech nebo je činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, se při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vychází z průměrných výdělků dosahovaných ve všech těchto základních pracovněprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat.“
a § 271p odst. 1 zákoníku práce „Zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání tím nejsou dotčena.“
V ostatním platí stejná práva pro všechny zaměstnance, kteří utrpí pracovní úraz.
Charakteristická směna.
30.9.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Můžete prosím vysvětlit pojem „charakteristická směna“? Vím, že se používá při zařazování prací do kategorií, ale nevím, jak se určí a co obnáší. Jak se pak s takovou „charakteristickou“ při kategorizaci směnou pracuje? Najdeme charakteristickou směnu zmíněnou někde v legislativě? Co by byl příklad profesí, kde se určení charakteristické směny uplatňuje?
Odpověď:
Pojem „charakteristická směna“ je definován ve čtvrté a páté větě § 2 odst. 2 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
Podle této vyhlášky se „Za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmto faktorům. Pro účely hodnocení faktorů celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, ruční manipulace s břemenem a hodnocení pracovních poloh se za charakteristickou směnu považuje průměrná směna stanovená právním předpisem upravujícím podmínky ochrany zdraví při práci).“
Zde je pak důležité, že předpisy ochrany zdraví při práci – tedy zejména nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, nepoužívají pojem „charakteristická směna“, ale „průměrná směna“. Příklad – § 23 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., které upravuje hygienický limit pro zjišťování a hodnocení celkové fyzické zátěže stanoví, že „Za průměrnou směnu se pokládá osmihodinová směna, která probíhá za obvyklých pracovních podmínek, při níž doba výkonu práce jednotlivých pracovních operací odpovídá skutečné míře zátěže.“ Tím se de facto – pro účely kategorizace prací – rozumí pak charakteristická směna.