K čemu slouží výstupní prohlídky.* 

Následné prohlídky.* 

Záchytné vany u IBC kontejnerů.* 

K čemu slouží výstupní prohlídky.

17.10.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jaký je přesně význam výstupní prohlídky? Dělá se vždy když zaměstnanec odchází od zaměstnavatele? K čemu se používá její závěr? Můžete uvést příklady prosím?

Odpověď:

Výstupní prohlídka je upravena v § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., platná od 15. prosince 2017 opustila její provedení jen na základě žádosti zaměstnance, nebo pokud tak stanoví jiný zákon. Naopak uvádí, že výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele není třeba pro charakter takové prohlídky požadovat, a zmiňuje, že změny zdravotního stavu s předpokládanou souvislostí se zdravotní náročností práce u registrujícího poskytovatele obvykle nebudou k dispozici. Výstupní prohlídka se od 15. prosince 2017  provádí:

• při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud:
  • zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
  • u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, nebo
  • zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové (doplňující) bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
• před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo
• pokud tak stanoví jiný právní předpis (například vyhláška č. 260/2023 Sb., o stanovení podmínek zdravotní způsobilosti k provozování dráhy a drážní dopravy).

Změna tedy spočívá v požadavku na obligatorní provedení výstupní prohlídky v případech výkonu relativně vysoce rizikové práce (kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté) a dále za podmínek, že vzniklo některé z poškození zdraví z práce (pracovní úraz nebo nemoc z povolání).

Na základě výstupní prohlídky se nevydává lékařský posudek.

Výstupní lékařská prohlídka při ukončení pracovněprávního vztahu nebo obdobného vztahu se od 15. prosince 2017 provádí i v jiných případech, než bylo výše uvedeno, pokud o ni požádá zaměstnavatel nebo zaměstnanec z vlastního podnětu.

Právní úprava výstupních prohlídek v § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění účinném do 14. prosince 2017 stanovila, že se výstupní prohlídka provádí na základě žádosti zaměstnance, nebo pokud tak stanoví jiný zákon, což bylo nutné vykládat extenzivně tak, že může jít i o jiný prováděcí předpis.

Skutečnost, že se výstupní prohlídka prováděla na žádost zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele, znamenala, že se tyto výstupní prohlídky staly spíše výjimečnými. Pokud někteří zaměstnavatelé správně vnímali tyto prohlídky jako významné preventivní opatření, zejména u prací rizikových a u prací, z nichž vzniká nemoc z povolání, bylo třeba přesvědčit zaměstnance, aby o takovou prohlídku zaměstnavatele požádal. Nepožádal-li, nebylo možné mu výstupní prohlídku nařídit, a to i kdyby bylo to například sjednáno v kolektivní smlouvě. Tato situace se od 15. prosince 2017 zásadně změnila.

Absolvování výstupní prohlídky ovšem není pro zaměstnavatele garancí, že v budoucnu nemohou být zjištěny zdravotní důsledky výkonu práce u zaměstnavatele, které například povedou ke zjištění nemoci z povolání. Výstupní prohlídka má jen omezený ochranný význam ve vztahu k zaměstnavateli, avšak primárně preventivní význam ve vztahu k zaměstnanci, neboť má odhalit eventuální negativní změny jeho zdravotního stavu pro účely dalšího vyšetření, popřípadě léčení.

Výstupní prohlídka bývá považována za nejslabší článek v systému pracovnělékařských prohlídek, neboť donutit zaměstnance, aby se jí podrobil, jestliže pracovněprávní nebo obdobný vztah končí, bylo i v minulosti pro zaměstnavatele prakticky nemožné. Je tomu tak i po výše zmíněné novele vyhlášky č. 79/2013 Sb. z r. 2017 (další novely vyhlášky v r. 2023 a v r. 2024 se ustanovení § 13 nedotkly). Skutečnost, že neuposlechnutím pokynu dostavit se k této prohlídce poruší svoji povinnost i podle zákoníku práce (§ 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce) nemá praktický význam, protože zaměstnanec pracovní poměr končí a žádná sankce tak již nepřipadá v úvahu. Mnozí zaměstnavatelé si proto od zaměstnanců nechávají písemně potvrdit, že tuto prohlídku odmítají. Lze přesto doporučit, aby zaměstnavatel předal zaměstnanci žádanku o provedení výstupní prohlídky a její převzetí si nechal od zaměstnance písemně potvrdit. Jestliže zaměstnanec není při ukončení zaměstnání osobně u zaměstnavatele přítomen a zaměstnavatel mu poštou (s dodejkou do vlastních rukou) zasílá potvrzení o zaměstnání, je možné do obálky vložit i žádanku o výstupní prohlídku. Pokud zaměstnanec bude chtít tuto prohlídku absolvovat, tak se na ní dostaví, pokud nebude, nedostaví se.

V příloze vyhlášky č. 79/2013 Sb., je u jednotlivých rizikových faktorů pracovních podmínek a rizik ohrožení zdraví uveden obsah výstupních prohlídek. V případě nezájmu zaměstnance dostavivšího se na výstupní prohlídku o některá odborná vyšetření, která vyhláška č. 79/2013 Sb., vyžaduje, nezbude posuzujícímu lékaři, než odmítnutí zaměstnance podrobit se těmto vyšetřením náležitě zaznamenat do lékařské dokumentace, a to bude rak asi vše, co se v takové situaci dá učinit. Přitom smyslem zavedení některých vyšetření (například EMG v rozsahu distální motorické latence středových nervů jak u vstupní, tak právě u výstupní prohlídky u rizikových prací v expozici vibracím s přenosem na horní končetiny) je stanovení doby pravděpodobného vzniku případné nemoci z povolání (v uvedeném případě syndromu karpálního tunelu nejčastější diagnózy seznamu nemocí z povolání).

Totéž platí, jestliže výstupní prohlídku nařídil svým správním rozhodnutím v minulosti orgán ochrany veřejného zdraví u rizikových prací, navíc ani krajská hygienická stanice nemá žádnou právní možnost, jak zaměstnance k absolvování výstupní lékařské prohlídky donutit.

Následné prohlídky.

17.10.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Kdy se provádí tzv. následná prohlídka a k čemu její provedení slouží? Můžete uvést příklady situací, kdy by se taková prohlídka mohla provádět a co by se odehrálo na základě jejího zjištění?

Odpověď:

Následná prohlídka je upravena v § 14 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Následná prohlídka se provádí za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce (například při vystavení mutagenům, karcinogenům, fibrogenním prachům), a to za účelem včasného zajištění potřebné zdravotní péče, popřípadě odškodnění.

Prohlídka má praktický význam u dispenzarizovaných osob s předchozí dávnou expozicí například materiálům s obsahem azbestových vláken (azbestu), kdy může po desítkách let (například 30 let i více) vzniknout zhoubný nádor (mezoteliom). Na základě provedení následné prohlídky se nevydává lékařský posudek. Prohlídky se hradí z veřejného zdravotního pojištění. Zaměstnavatel o potřebě těchto prohlídek často nemůže vědět, neboť nezná informaci o expozicích daným škodlivinám v předchozích letech u jiných zaměstnavatelů.

Osoby s potřebou provedení následných prohlídek mají být dispenzarizovány na specializovaných pracovištích pracovního lékařství, které je zvou k potřebným vyšetřením. Následná prohlídka je výjimečnou záležitostí v případech, kdy to předepisuje příloha k vyhlášce č. 79/2013 Sb., například u některých chemických faktorů, za podmínky, že tak ještě stanoví orgán ochrany veřejného zdraví, popřípadě jiný právní předpis. Na následné prohlídky zásadně nevysílá zaměstnance zaměstnavatel a neprovádí ji poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví (krajských hygienických stanic) stanovit následné prohlídky u rizikových prací uvádí ustanovení § 82 odst. 2 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Pokud jde o zaměstnance pracující se zdroji ionizujícího záření kategorie A, postupuje se podle podmínek stanovených atomovým zákonem (zákonem č. 18/1997 Sb.). Zaměstnavatel je podle § 82 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., povinen zaslat kopii písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí vydaného orgánem ochrany veřejného zdraví podle § 82 odst. 2 písm. e) tohoto zákona poskytovateli pracovnělékařských služeb.

Zaměstnavatel dále informuje o uložení následné lékařské preventivní prohlídky osobu, pro kterou byla nařízena, a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem. Informaci v tomto případě zašle na poslední zaměstnavateli známé místo trvalého bydliště. Tuto informaci rovněž sdělí poskytovateli pracovnělékařských služeb. Tento poskytovatel na základě uvedeného sdělení informuje o nařízení následné lékařské prohlídky zdravotnické zařízení, jehož součástí je oddělení nebo klinika nemocí z povolání nebo pracovní lékařství, které by bylo příslušné následnou lékařskou preventivní prohlídku provést.

Novely vyhlášky č. 79/2013 Sb. v r. 2017, 2023 i v r. 2024 neprovedly žádnou podstatnou změnu ustanovení § 14 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Dotaz: Záchytné vany u IBC kontejnerů.

24.9.2024, Ing. Václav Kuncl, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat ohledně umístění záchytné vany pod dvouplášťovým IBC kontejnerem (je v něm umístěna látka závadná vodám). Je nutné ji v tomto případě pod IBC pořizovat ?

Odpověď:

Jednoduchá odpověď zní: Ne, dvouplášťová nádoba nemusí mít záchytnou vanu.

Odpověď ale nemusí být tak jednoznačná:

1. Můžeme to přirovnat k tankovací  přenosné nádobě – jsou od 3 do 9 kubíků. Ty jsou dvouplášťové a nemají záchytnou vanu
2. Mají a musí mít ale úkapovou vaničku, alespoň pod ventil
3. Není zcela běžné používat dvouplášťový IBC, ne že by se nevyráběly – ale nezaměnit s oplechovaným – viz obrázek, to není dvouplášť
4. Pro úkapovou vaničku platí stejné zásady – § 39 odst. 4 písm. c) a e) zákona č. 254/2001 Sb.