Nové normy BOZP a PO – listopad 2024.* 

Ohrožení nemocí z povolání.* 

Výbuch zásobníku hořlavé kapaliny s následkem vážného poranění OSVČ.* 

Nové normy BOZP a PO – listopad 2024.

29.11.2024, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Nové normy ČSN, které vyšly ve věstníku ÚNMZ listopad 2024 a souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci a požární ochranou.

NOVÉ NORMY

ČSN 13 0072
Bezpečnostní označení potrubí podle provozní látky;
kat. č. 519617

ČSN ISO 2773 (20 0319)
Zkušební podmínky pro svislé sloupové vrtačky – Zkoušky přesnosti*);
kat. č. 520184

ČSN EN IEC 63281-2-1 (30 6000)
Elektrické přepravní prostředky – Část 2-1: Požadavky na bezpečnost a zkušební metody pro elektrické přepravní prostředky pro přepravu osob; (idt IEC 63281-2-1:2024);
kat. č. 520147

ČSN EN 50726-1 (33 4597)
Pohotovostní a výstražné systémy – Část 1: Pohotovostní a výstražné reakční systémy (EDRS) – Základní požadavky, povinnosti, odpovědnosti a činnosti;
kat. č. 520354

ČSN CLC IEC/TS 61851-3-1 (34 1590)
Systém nabíjení elektrických vozidel vodivým propojením – Část 3-1: Stejnosměrné napájecí zařízení EV, ve kterém ochrana spoléhá na dvojitou nebo zesílenou izolaci – Obecná pravidla a požadavky na stacionární zařízení; (idt IEC/TS 61851-3-1:2023);
kat. č. 520085

ČSN CLC IEC/TS 61851-3-2 (34 1590)
Systém nabíjení elektrických vozidel vodivým propojením – Část 3-2: Stejnosměrné napájecí zařízení EV, ve kterém ochrana spoléhá na dvojitou nebo zesílenou izolaci – Zvláštní požadavky na přenosná a mobilní zařízení; (idt IEC/TS 61851-3-2:2023);
kat. č. 520084

ČSN CLC IEC/TS 61851-3-4 (34 1590)
Systém nabíjení elektrických vozidel vodivým propojením – Část 3-4: Stejnosměrné napájecí zařízení EV, ve kterém ochrana spoléhá na dvojitou nebo zesílenou izolaci – Obecné definice a požadavky na komunikaci CANopen; (idt IEC/TS 61851-3-4:2023);
kat. č. 520137

ČSN EN IEC 62561-7 ed. 3 (35 7605)
Součásti systému ochrany před bleskem (LPSC) – Část 7: Požadavky na směsi zlepšující uzemnění; (idt IEC 62561-7:2024);
kat. č. 520169

ČSN EN ISO 41011 (76 2102)
Facility management – Slovník; (idt ISO 41011:2024);
kat. č. 520350

ČSN EN ISO 7933 (83 3562)
Ergonomie tepelného prostředí – Analytické stanovení a interpretace tepelného stresu pomocí výpočtu předpovídané tepelné zátěže; (idt ISO 7933:2023);
kat. č. 520117

ČSN EN ISO 15002 (85 2765)
Přístroje k ovládání průtoku pro připojení k rozvodu medicinálního plynu; (idt ISO 15002:2023);
kat. č. 520367

ČSN EN 1725 (91 0230)
Nábytek – Postele – Požadavky na bezpečnost, pevnost a trvanlivost;
kat. č. 519998

ČSN EN 1729-2 (91 1710)
Nábytek – Židle a stoly pro vzdělávací instituce – Část 2: Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení; kat. č. 519373

ZMĚNY ČSN

ČSN IEC 60050-651 (33 0050)
Mezinárodní elektrotechnický slovník – Část 651: Práce pod napětím; Vydání: Červen 2015 Změna A1; kat. č. 520146

ČSN EN IEC 60079-0 ed. 5 (33 2320)
Výbušné atmosféry – Část 0: Zařízení – Obecné požadavky; Vydání: Prosinec 2018 Změna A11;
kat. č. 519233

ČSN EN 60079-1 ed. 3 (33 2320)
Výbušné atmosféry – Část 1: Ochrana zařízení pevným závěrem „d“; Vydání: Duben 2015 Změna A11; kat. č. 519232

ČSN EN 60079-7 ed. 3 (33 2320)
Výbušné atmosféry – Část 7: Ochrana zařízení zajištěným provedením „e“; Vydání: Červen 2017 Změna A11;
kat. č. 519235

ČSN EN 60079-28 ed. 2 (33 2320)
Výbušné atmosféry – Část 28: Ochrana zařízení a přenosových systémů používajících optické záření; Vydání: Leden 2016 Změna A11;
kat. č. 519285

ČSN EN IEC 62561-7 ed. 2 (35 7605)
Součásti systémů ochrany před bleskem (LPSC) – Část 7: Požadavky na směsi zlepšující uzemnění; Vydání: Prosinec 2018 Změna Z1;
kat. č. 520170

ČSN EN 61755-3-2 (35 9256)
Optická rozhraní optických konektorů – Část 3-2: Optické rozhraní – Cylindrická plně zirkoniová úhlová 8 stupňová ferule APC o průměru 2,5 mm a 1,25 mm, jednovidové vlákno; Vydání: Listopad 2009 Změna Z1;
kat. č. 519707

ČSN EN IEC 62841-2-6 (36 1510)
Elektromechanické ruční nářadí, přenosné nářadí a žací a zahradní stroje – Bezpečnost – Část 2-6: Zvláštní požadavky na ruční kladiva; Vydání: Březen 2021 Změna A12;
kat. č. 520353

ČSN EN 60601-2-33 ed. 3 (36 4801)
Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-33: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost diagnostických přístrojů využívajících magnetické rezonance; Vydání: Červen 2011 Změna Z1;
kat. č. 516187

ČSN EN ISO 28139 ed. 2 (47 1005)
Zařízení na ochranu rostlin – Zádové rosiče poháněné spalovacím motorem – Bezpečnostní a environmentální požadavky a zkušební metody; Vydání: Leden 2022 Změna A1; (idt ISO 28139:2019/Amd.1:2024);
kat. č. 520175

ČSN EN 1991-1-2 (73 0035)
Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru; Vydání: Srpen 2004 Změna Z1;
kat. č. 520118

ČSN EN 1991-1-2 NA ed. A (73 0035)
National Annex – Eurocode 1: Actions on structures – Part 1-2: General actions – Actions on structures exposed to fire; Vydání: Květen 2013 Amendment Z1;
kat. č. 520119

ČSN EN 1993-1-2 (73 1401)
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-2: Obecná pravidla – Navrhování konstrukcí na účinky požáru; Vydání: Prosinec 2006 Změna Z2;
kat. č. 520120

ČSN EN 1993-1-2 NA ed. A (73 1401)
National Annex – Eurocode 3: Design of steel structures – Part 1-2: General rules – Structural fire design; Vydání: Březen 2012 Amendment Z1;
kat. č. 520121

ČSN EN 1993-1-3 (73 1401)
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-3: Obecná pravidla – Doplňující pravidla pro za studena tvarované prvky a plošné profily; Vydání: Únor 2008 Změna Z2;
kat. č. 520122

ČSN EN 1993-1-3 NA ed. A (73 1401)
National Annex – Eurocode 3: Design of steel structures – Part 1-3: General rules – Supplementary rules for cold-formed members and sheeting; Vydání: Březen 2012 Amendment Z1; Vydání: Listopad 2024
kat. č. 520129

ČSN EN 1993-1-5 (73 1401)
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-5: Boulení stěn; Vydání: Únor 2008 Změna Z3;
kat. č. 520123

ČSN EN 1993-1-5 NA ed. A (73 1401)
National Annex – Eurocode 3: Design of steel structures – Part 1-5: Plated structural elements; Vydání: Červenec 2019 Amendment Z1;
kat. č. 520125

ČSN EN 1993-1-5 ed. 3 (73 1401)
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-5: Boulení stěn; Vydání: Květen 2020 Změna Z1; kat. č. 520124

ČSN EN 1993-1-8 (73 1401)
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-8: Navrhování styčníků; Vydání: Prosinec 2006 Změna Z4;
Vydání: Listopad 2024

ČSN EN 1993-1-8 NA ed. A (73 1401)
National Annex – Eurocode 3: Design of steel structures – Part 1-8: Design of joints; Vydání: Únor 2012 Amendment Z1;
kat. č. 520128

ČSN EN 1993-1-8 ed. 2 (73 1401)
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-8: Navrhování styčníků; Vydání: Listopad 2013 Změna Z1;

ČSN EN ISO 20346 ed. 2 (83 2502)
Osobní ochranné prostředky – Ochranná obuv; Vydání: Leden 2023 Změna A1; (idt ISO 20346:2021/Amd.1:2024);
kat. č. 520368

ČSN EN ISO 20347 ed. 2 (83 2503)
Osobní ochranné prostředky – Pracovní obuv; Vydání: Únor 2023 Změna A1; (idt ISO 20347:2021/Amd.1:2024);
kat. č. 520378

OPRAVY ČSN

ČSN EN IEC 62561-2 ed. 2 (35 7605)
Součásti systémů ochrany před bleskem (LPSC) – Část 2: Požadavky na vodiče a zemniče; Vydání: Prosinec 2018 Oprava 1; (idt IEC 62561-2:2018/COR1:2019); Vydání: Listopad 2024 (Oprava je vydána tiskem)
kat. č. 519868

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

ČSN EN ISO 10882-1 (05 0680)
Ochrana zdraví a bezpečnost při svařování a příbuzných procesech – Odběr vzorků poletavého prachu a plynů v dýchací zóně svářeče – Část 1: Odběr vzorků poletavého prachu+);EN ISO 10882-1:2024; ISO 10882-1:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 519898

ČSN EN ISO 10882-2 (05 0680)
Ochrana zdraví a bezpečnost při svařování a příbuzných procesech – Odběr vzorků poletavého prachu a plynů v dýchací zóně svářeče – Část 2: Odběr vzorků plynů+); EN ISO 10882-2:2024; ISO 10882-2:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 519897

ČSN EN 13322-1 (07 8526)
Lahve na přepravu plynů – Znovuplnitelné ocelové svařované lahve na plyny – Návrh a konstrukce – Část 1: Uhlíkové oceli+); EN 13322-1:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 519900

ČSN EN 17893 (14 0650)
Termická silniční vozidla – Systémy s řízenou teplotou používající hořlavá chladiva pro přepravu zboží – Požadavky a proces analýzy rizik; EN 17893:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 519902

ČSN EN 16116-2 (28 0327)
Železniční aplikace – Konstrukční požadavky na stupačky, madla a související přístup pro personál – Část 2: Nákladní vozy+); EN 16116-2:2024;
kat. č. 519907

ČSN EN IEC 60601-2-33 ed. 4 (36 4801)
Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-33: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost diagnostických přístrojů využívajících magnetické rezonance; EN IEC 60601-2-33:2024; IEC 60601-2-33:2022; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 516186

ČSN EN 334+A1 (38 6445)
Regulátory tlaku plynu pro vstupní přetlak do 10 MPa (100 bar) včetně; EN 334+A1:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 520365

ČSN EN 14382+A1 (38 6450)
Bezpečnostní uzávěry plynu pro vstupní tlaky do 10 MPa (100 bar) včetně; EN 14382+A1:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 520364

ČSN EN 12416-1 (38 9240)
Stabilní hasicí zařízení – Prášková zařízení – Část 1: Požadavky a zkušební metody pro komponenty; EN 12416-1:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 520157

ČSN EN 15004-11 (38 9250)
Stabilní hasicí zařízení – Plynová hasicí zařízení – Část 11: Fyzikální vlastnosti a návrh plynových hasicích zařízení s hasivem Halocarbon Blend 55; EN 15004-11:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 520177

ČSN EN 455-2 (63 7415)
Lékařské rukavice pro jedno použití – Část 2: Požadavky a zkoušení fyzikálních vlastností; EN 455-2:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 519930

ČSN EN 14620-1 (69 8218)
Konstrukce a výroba na staveništi sestavovaných vertikálních válcových nádrží s plochým dnem pro skladování hluboce zchlazených kapalných plynů s provozní teplotou 0 °C až -196 °C – Část 1: Obecně; EN 14620-1:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 519937

ČSN EN 12972+A1 (69 9011)
Nádrže pro přepravu nebezpečného zboží – Zkoušení, kontrola a značení kovových nádrží; EN 12972+A1:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 519936

ČSN EN 1993-1-2 ed. 2 (73 1401)
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-2: Navrhování konstrukcí na účinky požáru; EN 1993-1-2:2024; Účinnost od 2027-10-01
kat. č. 519943

ČSN EN 1993-1-3 ed. 2 (73 1401)
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-3: Za studena tvarované prvky a plošné profily; EN 1993-1-3:2024; Účinnost od 2027-10-01
kat. č. 519944

ČSN EN 1993-1-5 ed. 4 (73 1401)
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-5: Boulení stěn; EN 1993-1-5:2024; Účinnost od 2027-10-01
kat. č. 519945

ČSN EN 1993-1-8 ed. 3 (73 1401)
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-8: Navrhování styčníků; EN 1993-1-8:2024; Účinnost od 2027-10-01
kat. č. 519946

ČSN EN 1993-1-13 (73 1401)
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-13: Nosníky s velkými otvory ve stojinách; EN 1993-1-13:2024; Účinnost od 2027-10-01
kat. č. 519942

ČSN EN ISO 24231 (83 2765)
Ochranné oděvy – Ochrana proti dešti – Metoda zkoušení pro hotové oděvní součásti – Působení kapek o vysoké energii shora; EN ISO 24231:2024; ISO 24231:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 519951

ČSN EN 1865-2 (84 2111)
Prostředky pro manipulaci s pacientem používané v ambulancích – Část 2: Nosítka s posilovačem; EN 1865-2:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 519957

ČSN EN 14988+A2 (94 3418)
Dětské vysoké židle – Bezpečnostní požadavky a zkušební metody; EN 14988+A2:2024; Účinnost od 2024-12-01
kat. č. 519708

---

Ohrožení nemocí z povolání.

22.10.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Co je to ohrožení nemocí z povolání a jak se odškodňuje?

Odpověď:

Ohrožení nemocí z povolání je na rozdíl od nemoci z povolání v zákoníku práce definováno poměrně přesně. Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. K naplnění definice ohrožení nemocí z povolání je nutné, aby ke změně zdravotního stavu došlo při výkonu práce, a to nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání.

Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., definuje nemoci z povolání jako nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek stanovených v seznamu nemocí z povolání, nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Předpokladem vzniku ohrožení nemocí z povolání je tedy taková změna zdravotního stavu, která u jednotlivých nemocí z povolání vznikla působením stejných podmínek stanovených v seznamu nemocí z povolání, za nichž dochází ke vzniku nemoci z povolání. V případě ohrožení nemocí z povolání však změna zdravotního stavu nedosahuje takového stupně poškození zdraví jako v případě nemoci z povolání.

Rozdíl mezi nemocí z povolání a ohrožením nemocí z povolání spočívá tedy v tom, že ohrožení nemocí z povolání nedosahuje takové intenzity poškození zdravotního stavu jako v případě nemoci z povolání, nicméně nemoc z povolání i ohrožení nemocí z povolání vznikají působením shodných nepříznivých podmínek. Poslední podmínkou naplnění definice ohrožení nemocí z povolání je skutečnost, že další výkon práce za stejných podmínek, by vedl ke vzniku nemoci z povolání. K naplnění definice ohrožení nemocí z povolání dochází tedy pouze při naplnění všech shora uvedených podmínek. Pokud by některá naplněna nebyla, nejednalo by se o ohrožení nemocí z povolání.

Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává poskytovatel pracovnělékařských služeb příslušný k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání postupem stanoveným vyhláškou č. 104/2012 Sb. Podle zmocnění v zákoníku práce může vláda stanovit nařízením, které změny zdravotního stavu jsou ohrožením nemocí z povolání, a podmínky, za jakých se uznávají, ale zatím toto zmocnění nebylo využito a v praxi se postupuje u ohrožení nemoci z povolání podle zavedených medicínských zvyklostí.

U ohrožení nemocí z povolání se jedná z lékařského hlediska o určitý předstupeň před zjištěním, že u zaměstnance propukla nemoc z povolání. V řadě případů když je zaměstnanec na základě posudku o ohrožení nemocí z povolání přeřazen na jinou práci, může se dosáhnout toho, že chorobný proces se zpomalí a nedosáhne ani stádia nemoci z povolání. Často se takové případy v praxi vyskytují např. u hluchoty, kdy při diagnostikování ohrožení nemoci z povolání je vydán lékařský posudek a zaměstnavatel má povinnost dotyčného převést i hlučného prostředí na jinou vhodnou práci, čímž se proces nemoci zpomalí nebo dokonce zastaví. V té souvislosti je však třeba si uvědomit, že zásadní rozdíl mezi ohrožením nemocí z povolání a nemocí z povolání samotnou spočívá v právech na náhradu škody. V případě ohrožení nemocí z povolání nemá zaměstnanec právo na náhradu škody, jako v případě nemoci z povolání, jak jsme si uvedli výše. Smyslem a účelem právní úpravy je podchycení zdravotního stavu poškozeného ve stadiu ohrožení nemocí z povolání a zabránění dalšímu zhoršení zdravotního stavu a ne otázka finančních náhrad.

Ověřování vzniku ohrožení nemocí z povolání provádí stejně jako v případě nemoci z povolání klinika nemocí z povolání. V podstatě se dá tedy konstatovat, že krajská hygienická stanice ověřuje podmínky vzniku nemoci z povolání a na základě tohoto šetření klinika nemocí z povolání rozhodne, zda se jedná jen o ohrožení nemocí z povolání nebo o samotnou nemoc.

Při ohrožení nemocí z povolání spočívají práva zaměstnance především v převedení na jinou práci. Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci,  nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

Dále je třeba si uvědomit, že stejně jako nemoc z povolání je i ohrožení nemocí z povolání výpovědní důvodem ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. d) zákoníku práce. V tom případě přísluší zaměstnanci právo na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci po celou dobu trvání pracovního poměru práci odpovídající druhu práce, který s ním sjednal v pracovní smlouvě. V průběhu pracovního poměru však mohou nastat okolnosti, které objektivně vylučují, aby zaměstnanec dále konal práci, kterou mu zaměstnavatel do té doby přiděloval a zaměstnavatel jej proto převede na jinou práci. Pro případ, že zaměstnanci v důsledku převedení na jinou práci přísluší nižší mzda nebo plat, stanoví zákoník práce taxativně důvody převedení, při nichž je zaměstnanci zajištěno zachování výše výdělku. Zaměstnavatel je v těchto případech povinen poskytovat zaměstnanci po dobu převedení ke mzdě nebo platu doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením, tedy posledního kalendářního čtvrtletí před převedením. Neplatí zde – jako u náhrady škody z titulu nemoci z povolání – že se porovnává průměrný výdělek předchozího kalendářního čtvrtletí a předchozího kalendářního roku a zjišťuje, který je pro zaměstnance výhodnější. Tento doplatek zaměstnanci přísluší i v případě převedení z důvodu ohrožení nemocí z povolání.

Na rozdíl od výpočtu např. náhrady za ztrátu na výdělku z titulu nemoci z povolání se však tento průměrný výdělek nijak nevalorizuje ani dále neupravuje a platí jednou provždy ve zjištěné výši, byť by se doplatek z titulu ohrožení nemocí z povolání měl vyplácet např. 10 let, neboť z ustanovení o doplatku s valorizací nepočítá.

Doba poskytování doplatku není omezena, proto na něj má zaměstnanec právo po celou dobu převedení. Zrušeno však bylo ustanovení o tom, že doplatek přísluší i při přechodu zaměstnance k jinému zaměstnavateli. Dnes platí, že doplatek přísluší zaměstnanci po dobu zaměstnání u zaměstnavatele, který odpovídá za ohrožení nemocí z povolání a skončením pracovního poměru, zaniká právo na něj.

V případě, že se zdravotní stav poškozeného zhorší a klinika nemocí z povolání při následující prohlídce zjistí, že poškození zdraví již dosahuje intenzity nemoci z povolání, vydá posudek o nemoci z povolání a zaměstnanci vzniknou práva z titulu nemoci z povolání.

---

Výbuch zásobníku hořlavé kapaliny s následkem vážného poranění OSVČ.

16.10.2024, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

Na tomto případu si ukážeme, jaké důsledky může mít zanedbání bezpečnosti práce ve spojitosti s využíváním nelegálního zaměstnávání na pracovišti. Jak malá opomenutí a špatná vzájemná informovanost v celém řetězci firem a pracovníků působících na pracovišti mohou vyústit až v havárii s mnohamilionovou škodou a ohrožením životů všech přítomných.

CÍLEM TOHOTO TEXTU JE:
•    podat vysvětlení, jak došlo k chybám vedoucím k havárii a úrazu,
•   ukázat, že k haváriím nevedou pouze chyby v oblasti bezpečnosti práce, ale často se jedná o komplexní problém (v tomto případě spojený s využíváním nelegální práce),
•    nabídnout rady, jaké podniknout kroky, aby se něco podobného nestalo u vás.

Podnik zabývající se chemickou výrobou si objednal u svého dodavatele úpravy technologie na pracovišti zásobníků s hořlavými kapalinami. Dodavatel těchto úprav přizval na pracoviště podniku chemické výroby k provedení dohodnutých prací mimo své zaměstnance také dvě osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), aniž o tom informoval zadavatele. Ten tak nemohl dostatečně informovat všechny osoby nacházející se na nebezpečném pracovišti o možných hrozících rizicích.

Pracoviště se zásobníky s hořlavými kapalinami bylo dle platných vnitřních dokumentů podniku klasifikováno jako prostředí s nebezpečím výbuchu, a to konkrétně hořlavých plynů a par. Předchozí den navíc probíhala vizuální kontrola hladin zásobníků s hořlavými kapalinami. Ta  se provádí přes horní hrdla, která jsou na zásobnících opatřena poklopy. Po této kontrole zůstaly zásobníky nezajištěny a měly být následně druhý den údržbou „zadeklovány“. Tím došlo k tomu, že horním poklopem nezajištěným pomocí šroubů, do zásobníku kontinuálně natékala látka. Při plnění zásobníku tak docházelo k vyrovnání tlaků mezi vnitřní a venkovní atmosférou, a tato směs explozivních plynů a par unikala mezerou mezi hrdlem a poklopem. Nezajištění poklopů zásobníků šrouby tak vyřadilo jednu z pojistek proti možnému výbuchu. Důležitou informaci o nezajištěných poklopech věděli v den exploze ráno vedoucí zaměstnanci provozu zadavatele, nicméně tuto informaci nepředali dodavatelské firmě ani dvěma OSVČ, kteří samotné práce v nebezpečném prostředí pro dodavatelskou firmu prováděli. Nepředání této informace ve spojení s nevydáním Příkazu V, upravujícím činnost dodavatele v prostředí s nebezpečím výbuchu, a důsledným nezajištěním zásobníků s hořlavými kapalinami nakonec vedlo ke zbytečné havárii.

V interním dokumentu zadavatele Dokumentace o ochraně před výbuchem je uvedeno, že „Při provozu musí být bezpečnostní krytování zařízení uzavřeno.“ Dále se upozorňuje na fakt, že „Mechanické jiskry se mohou vyskytnout i v rámci normálního provozu, a to při použití nevhodného nářadí. Vznik mechanické jiskry se dá předpokládat rovněž při práci na údržbě zařízení, při opravách, resp. rekonstrukcích (nevhodné nářadí, broušení, řezání apod.). Tyto práce je možné provádět pouze na základě příkazu k práci (Příkaz V), kde jsou mj. popsána i nutná bezpečnostní opatření. Tyto práce (broušení, řezání atd.) mohou být prováděny pouze na odstaveném a řádně odvětraném zařízení…“.

V den výbuchu totiž prováděla OSVČ zajištěná dodavatelem na tomto nebezpečném pracovišti rozřezávání ocelové konstrukce z lešení ve výšce zhruba 4 metrů nad zemí. V prostředí plném výbušné směsi, bez informace o tom, v jak nebezpečném prostředí se nachází, když byla jeho nebezpečnost ještě zvýšena nezajištěním zásobníků s hořlavými kapalinami. Při práci s úhlovou bruskou došlo pravděpodobně od jiskrného proudu k iniciaci hořlavých plynů a par, což vedlo k explozi jednoho ze zásobníků s hořlavou kapalinou. Po zcela destruktivním výbuchu zásobníku nastalo zahoření rozlité hořlavé kapaliny i porušených potrubních tras. Při této události byla jedna z OSVČ těžce zraněna po vystavení účinkům výbuchu, pádu z výšky a rovněž i zcela specifickým toxickým účinkům nebezpečné chemické látky. Protože se nejednalo o pracovníka v zaměstnaneckém poměru, tak zraněná osoba neměla nárok na odškodnění při pracovním úrazu (bolestné, ušlý výdělek, léčebné výlohy), jelikož každý zaměstnavatel zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance musí být ze zákona pojištěn pro případ pracovního úrazu či nemoci z povolání.

Zjištění při kontrole

Při kontrole prováděné místně příslušným oblastním inspektorátem práce byly zjištěny zásadní skutečnosti:

1/ Víka zásobníků skladujících hořlavé kapaliny byla v den mimořádné události pouze přiklopená a jejich těsnost nebyla zajištěna pomocí instalovaných uzávěrů. –> Tím bylo umožněno šíření výbušné atmosféry mimo zásobník.

2/ Dále bylo zjištěno, že na tuto činnost dodavatele v prostředí s nebezpečím výbuchu nebyl vydán „příkaz V“, ale bylo vydáno pouze obecné povolení na činnosti bez nebezpečí výbuchu. –>„Příkazem V“ by byly stanoveny mj. pokyny k zajištění pracoviště k ochraně před vznikem výbušné atmosféry a opatření, která je nutná provést před samotným zahájením činností v prostoru s nebezpečím výbuchu. V takto klasifikovaném prostředí hrají stanovené pokyny a opatření klíčovou a zásadní roli.

3/ Neméně důležitou skutečností bylo zjištění, že spolupracující subjekty, chemický podnik a dodavatel, se vzájemně písemně neinformovaly o konkrétních rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením. 

Kontrola v souvislosti s touto událostí byla provedena v rámci celého řetězce (chemický podnik, dodavatel i OSVČ). Předmětem kontroly byla jak oblast dodržování povinností v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, tak i oblast umožnění výkonu nelegální práce a výkon nelegální práce. Kontrolou bylo zjištěno, že činnost OSVČ konajících práci pro dodavatele měl charakter závislé práce. Dle zákoníku práce je nutné při výkonu závislé práce uzavřít pracovněprávní vztah (pracovní smlouvu, dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr), k čemuž v tomto konkrétním případě nedošlo. Oblastní inspektorát práce tedy konstatoval i výkon nelegální práce.

Jak zabránit podobné události či jejímu opakování?

•  Je potřeba pravidelně aktualizovat a důsledně dodržovat dokumentaci o ochraně před výbuchem, zejména stanovit a kontrolovat, které činnosti smějí být prováděny pouze na základě písemného příkazu k provedení prací („příkaz V“) –> nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.
•  Při spolupráci více zaměstnavatelů na jednom pracovišti se vzájemně informovat o možných rizicích, které by mohly ohrozit život a zdraví zaměstnanců. –> zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
•  Udržovat legální pracovněprávní vztahy. –> zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Ponaučení

Ponaučením z této mimořádné události je skutečnost, že nestandardní stav u jakéhokoliv subjektu (např. probíhající investiční akce bez zastavení výroby, provádění oprav, servisní činnost) ve spojení s přítomností osob externího dodavatele neznající podmínky pracoviště, vedou k situacím ohrožující zdraví a život všech zúčastněných.

Nejdůležitějším faktorem zabraňujícím těmto situacím, je poskytnutí konkrétních informací, resp. rizik a přijatých opatření k ochraně před jejich působením s následným předáváním v celém řetězci subdodavatelů.

Dále je nutné pamatovat, že zaměstnanec je ze zákona oproti OSVČ mnohem lépe chráněn proti následkům pracovního úrazu.

PAMATUJ! Příkaz V musí obsahovat zejména: a) datum vydání a dobu platnosti příkazu, b) termín zahájení výkonu práce, popřípadě přerušení práce (datum, hodina), c) termín ukončení práce (datum, hodina) stvrzený podpisy vedoucího práce a osoby pracoviště přejímající, d) název a druh práce a vymezení prostoru, kde bude práce vykonávána, e) pokyny k zajištění pracoviště k ochraně před vznikem výbušné atmosféry, popřípadě k jeho uvedení do původního stavu, f) stanovení opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která musí být provedena před zahájením práce, g) seznam a popis ochranných a zásahových prostředků pro případ zdolávání mimořádných událostí, například věcných prostředků požární ochrany, h) jméno a příjmení a podpis oprávněného zaměstnance, který příkaz zpracoval, popřípadě vydal, i) jméno a příjmení a podpis vedoucího práce, který za provedení práce odpovídá a který příkaz převzal, j) jména a příjmení osob, které budou práci vykonávat, a jejich podpisy, kterými tyto osoby stvrzují, že byly náležitě poučeny, seznámeny se způsobem zajišťování pracoviště a srozuměny se způsobem provedení práce, k) další nezbytné údaje jako je například uvedení, že práce je vykonávána pod dozorem nebo pod dohledem nebo určení osoby, pověřené dozorem nebo dohledem nad výkonem práce nebo zápis o předání pracoviště.

 

Kazuistika inspekce práce č. 1.pdf(PDF, 488 kB)