BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Dodatek ohledně nošení přilby II.*
Ochrana před neviditelnými hrozbami v prostředích s nebezpečím výbuchu.*
Ztráta knihy úrazů.
6.2.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Došlo u nás k závažnému pracovnímu úrazu, máme už sepsaný a odeslaný záznam o úrazu, ale na pracovišti se ztratila kniha úrazů, kde byl úraz zaevidován původně. Bude po nás někdo ještě knihu úrazů k něčemu chtít?
Odpověď:
Omlouvám se, ale to vám s jistotou neřeknu. Bude záležet na tom, o jak závažný úraz se jedná a jestli takové úrazy jsou u vás časté. Pak by se možná oblastní inspektorát chtěl podívat, jak to u vás s tou prevencí před úrazy a vůbec s úrazy je. Pokud k vám nepřijde inspekce práce, tak nikdo knihu úrazů hledat nebude.
Dodatek ohledně nošení přilby II.
8.1.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Mám doplňující dotaz k nedávno řešené otázce ohledně podpisu dodatku přilby. Nevím sice, co si přesně mám představit pod popisem: „dodatek k bezpečnosti ohledně nošení ochranné přilby“. Souhlasím s tím, že když zaměstnavatel SPRÁVNĚ vyhodnotí rizika, že pro danou činnost je nutno používat přilbu, tak se mi toto dělí na dvě stránky:
1. Povinnost nosit přilbu – kdy, kde ….
2. Seznámení s tím „že jste byli poučeni o nošení ochranné přílby“.
Vaše odpověď řeší pouze bod 2.
Protože neznám přesné znění dotazu, tak by mě zajímalo:
Když se zaměstnavatel rozhodne na základě vyhodnocení rizik například pro povinnost nosit v kanceláři ochrannou obuv, jde jen o názor „bezpečáka“, který si tímto dělá jen alibi, nebo opravdu daná činnost vyžaduje tento OOPP? To mi z textu dotazu neplyne.
Z dotazu: „Musím v práci ve strojírenství podepsat dodatek k bezpečnosti ohledně nošení ochranné přilby?“ Opravdu si dovedu představit ve strojírenství dostatek činností, kde je nošení přilby zbytečné. Jestli chce zaměstnavatel podepsat seznámení s používáním – nic proti tomu. Ale jestli jde o to, že zaměstnanec musí nosit „přilbu“ i tam, kde toto riziko zaměstnavatel správně nevyhodnotil, tak bych rád uvítal názor, jak lze postupovat ze strany zaměstnance.
Odpověď:
| Otázka reaguje na předchozí dotaz Podpis dodatku ohledně používání OOPP |
Předně musíme ctít zákon a ten jasně říká:
Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen „rizika“)“ (§ 101 odst. 1 zákoníku práce)
a z toho musíme vycházet – odpovědnost za BOZP je uložena zaměstnavateli a ten si musí sám rozhodnout, jak nejúčinněji ji zajistí a jaká přijme opatření. Specializuji se na BOZP více jak 30 let a na odškodňování pracovních úrazů ještě déle a nesetkala jsem se s tím, že by zaměstnavatel nařídil zaměstnancům v kanceláři nosit helmy. Naopak jsem se však setkala se zcela zbytečnými úrazy, ke kterým nemuselo dojít, kdyby zaměstnanec používal OOPP.
Tzv. „bezpečák“ neboli osoba odborně způsobilá v prevenci rizik musí splňovat předpoklady stanovené zákonem (§ 10 zákona č. 309/2006 Sb.), zejména odborné znalosti, a proto bych se bála tvrdit, že „bezpečák“ si dělá alibi. V poslední době skutečně vzrostly odborné znalosti osob odborně způsobilých v prevenci rizik a nakonec musíme vzít v úvahu, že i tyto osoby jsou tzv. „pod kontrolou“ – myslím nejen zaměstnavatele, ale především inspektorátu práce, a proto bych se také bála tvrdit, že osoba odborně způsobilá nesprávně vyhodnotila rizika na pracovišti. Jsou to přeci odborníci.
Nakonec zaměstnanec má v takovém případě řadu možností jak se bránit. Zde zase platí zákonná zásada – „ Zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.“ (§ 107 odst. 1 zákoníku práce). To je transpozice zásady obsažené v tzv. rámcové směrnici BOZP, tedy základním dokumentu EU k BOZP. Zaměstnanci mají tedy právo řešit se zaměstnavatelem veškeré otázky týkající se BOZP a zaměstnavatel je nesmí odmítnout. Toto ustanovení hovoří o jednáních prostřednictvím zástupců zaměstnanců – tedy odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, pak její hlavní poslání je dohlížet na zajištění BOZP u zaměstnavatele a když by zaměstnanci měli sebemenší nejasnosti nebo dotazy, tak mají v odborové organizaci skutečně nejlepší záruku odbornosti. Odborové organizace jsou dnes většinou členy tzv. odborových svazů, na kterých působí také osoby odborně způsobilé v prevenci rizik a ty mohou každém svému členovi poskytnout jakékoli informace a radu, takže v případě nejasností ohledně vyhodnocení prevence rizik by se zaměstnanci mohli obrátit na tyto specialisty na odborovém svazu. Pokud u zaměstnavatele působí zástupce pro oblast BOZP, tak je situace obdobná, zaměstnanci si určitě nezvolí osobu, která by BOZP nerozuměla. V případě, že u zaměstnavatele nepůsobí ani odbory ani zástupce pro oblast BOZP, pak musí zaměstnavatel řešit všechny otázky týkající se BOZP přímo se zaměstnanci. Podle § 276 odst. 1 ZP platí, že zaměstnanci v základním pracovněprávním vztahu mají právo na informace a projednání. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo, nepůsobí-li u něj odborová organizace, rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Podle § 279 zákoníku práce platí mimo jiné, že zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 101 až § 106 odst. 1 a § 108 zákoníku práce a zvláštním zákonem, a podle § 280 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnanci bezpečnost a ochranu zdraví při práci v rozsahu stanoveném v § 101 až § 106 odst. 1 a § 108 zákoníku práce a zvláštním zákonem.
Z uvedeného tedy vyplývá, že o všem, co se týká BOZP musí zaměstnavatel zaměstnance informovat a že veškeré otázky, které by měli zaměstnanci na zaměstnavatele týkající se BOZP, tak musí s nimi projednat.
Nakonec je ještě jedna možnost, jak získat odborný názor na opatření zaměstnavatele v oblasti BOZP, a to je přímo inspektorát práce. Nemyslím tím hned „žalovat“ na zaměstnavatele a žádat provedení kontroly, ale dotázat se. Každý inspektorát poskytuje tzv. poradnu a tam se může obrátit kdokoli s čímkoli a o tom, že tam jsou největší odborníci, není asi vůbec pochyb.
Pokud se týká „dodatku“ o používání OOPP, tak to je samozřejmé, že zaměstnanec musí podepsat převzetí OOPP a tedy i seznámení s jeho používáním. OOPP jsou majetek zaměstnavatele a platí obecná zásada, že „Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.“ (§ 255 odst. 1 zákoníku práce). Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že OOPP musí být zaměstnanci předány na písemné potvrzení a v případě, že by jejich hodnota přesahovala 50 000 Kč (drahé OOPP) pak musí být uzavřena dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.
Ochrana před neviditelnými hrozbami v prostředích s nebezpečím výbuchu.
20.12.2024, Zdroj: Ansell (www.ansell.eu/cs)
Statické výboje představují významné nebezpečí v ATEX prostředích s nebezpečím výbuchu, kde i malá jiskra může způsobit vážnou nehodu. To je zvláště kritické v prostorách s hořlavými plyny, výpary nebo prachy, vyžadujícím silná bezpečnostní opatření, která vyloučí potenciální nebezpečí.
Co jsou ATEX zóny?
ATEX je zkratka odvozená z francouzského výrazu ATmosphères EXplosibles, který označuje oblasti, kde by mohly vznikat výbušné atmosféry. Tato prostředí jsou běžná v odvětvích, jako je chemický průmysl nebo potravinářské výroby, kde činnosti jako elektrostatické nanášení barev, manipulace s hořlavými kapalinami, nebo práce s organickým prachem, mohou vytvářet nebezpečné podmínky.
Směrnice ATEX stanovuje požadavky na zařízení a systémy používané v těchto zónách, je ale důležité si uvědomit, že samotné rukavice nejsou klasifikovány jako ATEX. Rukavice používané v ATEX zónách však musí splňovat normu EN 16350, která zajišťuje bezpečné odvádění statické elektřiny.
Představujeme rukavice MICROFLEX® 94-242
Pro ATEX prostředí jsou ideální volbou rukavice MICROFLEX® 94-242. Jsou vyrobeny z unikátní nitrilové směsi, která je navržena pro nízký povrchový odpor (nižžší než 108 Ω) a plně vyhovuje normě EN 16350. To zajišťuje bezpečné odvádění statické elektřiny a snižuje riziko elektrostatického výboje.
Mezi klíčové vlastnosti patří:
- Odvod statické elektřiny: Zabraňuje elektrostatickým výbojům bezpečným odváděním statické elektřiny z rukou.
- Chemická odolnost: Technologie TNT™ od společnosti Ansell poskytuje spolehlivou ochranu proti širokému spektru chemikálií.
- Flexibilita a komfort: Rukavice jsou navrženy pro snadnou manipulaci a jsou kompatibilní s dotykovými obrazovkami, což zvyšuje jejich praktičnost v moderních průmyslových provozech.
- Praktický design: Černá barva skryje skvrny a poskytuje dobrý kontrast v prašných prostředích, díky čemuž jsou rukavice ideální pro náročné pracovní podmínky.
Bezpečnost a shoda na prvním místě
Při zajišťování bezpečnosti v ATEX zónách je výběr správných rukavic zásadní. Rukavice MICROFLEX® 94-242 nabízejí spolehlivou elektrostatickou ochranu a chemickou odolnost, což z nich činí důvěryhodnou volbu pro pracovníky v rizikových prostředích.
| Podrobnosti o rukavicích MICROFLEX® 94-242 naleznete ZDE |
Kontaktujte Ansell a zjistěte více, nebo si vyžádejte vzorek pro svůj tým.
V případě jakýchkoliv dotazů kontaktujete za ČR tyto zástupce společnosti:
Marian Novotný
obchodní zástupce pro Prahu, severní a východní Čechy
Mobile: +420 733 122 243
E-mail: marian.novotny@ansell.com
Michal Buček
obchodní zástupce pro Moravu a Slezsko
Mobile: +420 739 357 724
E-mail: michal.bucek@ansell.com
Miroslav Horák
obchodní zástupce pro jižní a západní Čechy a Vysočinu
Mobile: +420 604 909 770
E-mail: miroslav.horak@ansell.com
Osádka popelářského vozu.
15.1.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jaké podmínky by měl dodržovat zaměstnavatel vůči zaměstnancům, kteří pracují jako osádka popelářského vozu? Nyní se mi konkrétně jedná o to, zda je dané zákonem, kolik osob má osádku tvořit?
Odpověď:
Toto není otázka BOZP, neboť žádný předpis neukládá zaměstnavateli, že musí osadit popelářský vůz třeba tříčlennou posádkou. To je otázka organizace práce ve firmě a taky asi někde možná i nedostatku zaměstnanců. Také každý popelářský vůz je jiný, u některého stačí dvoučlenná osádka, někde musí být tříčlenná. Znám popelářské vozy (které vysypávají kontejnery), kde je pouze řidič a ten si s pomocí zdvižného zařízení vozidla přikuluje či přiváže popelnici ke stroji a nasadí ji na toto zařízení, které vyklápí její obsah do útrob korby a tam nemusí být více členů osádky.
Obecně platí, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce a že to je jeho výhradní odpovědnost. Zaměstnanec ale má podle zákoníku práce být zaměstnavatelem informován o všech otázkách BOZP a také má právo se zaměstnavatele dotázat a projednat s ním konkrétní otázku týkající se BOZP.