BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Nová úprava bezpečnostních přestávek.*
Vliv fyzické zátěže na lidské zdraví.*
Zajištění BOZP na obecním úřadě.*
Nová úprava bezpečnostních přestávek.
20.1.2025, Zdroj: ČTK
Vláda schválila novelu nařízení o ochraně zdraví při práci, která upraví podmínky poskytování bezpečnostní přestávky.
Pracovníci budou mít přestávku nejpozději hodinu před koncem směny. Úprava mění na žádost hygienických stanic také podmínky pro osvětlení pracovišť. Do české legislativy zapracovává i evropskou směrnici, která se týká ochrany před biologickými činiteli, nově mají být sledované také v laboratořích a v prostorech pro pokusná zvířata.
Během osmihodinové pracovní směny musí mít pracovník nejméně dvě pětiminutové až desetiminutové přestávky, při dvanáctihodinové čtyři. „Na základě jednání se zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců je zachována délka trvání bezpečnostních přestávek pět až deset minut, doplněno však je, že poslední bezpečnostní přestávka se zařazuje nejpozději jednu hodinu před ukončením směny,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví (MZd), které materiál pro vládu připravilo.
Při poslední změně odbory v připomínkách namítaly, že pětiminutová přestávka není z medicínského hlediska dostatečná pro odpočinek a regeneraci zatěžovaných částí těla. V říjnu 2023, když se projednávalo současné znění nařízení platné od loňského ledna, také odbory nesouhlasily s tím, aby se při prodloužené 12hodinové směně navýšil maximální celkový limit břemen z deseti tun pro muže a 6,5 tuny pro ženy, který platí pro osmihodinovou směnu.
Tentokrát MZd do novely požadavek Hospodářské komory ČR zapracovalo. „Tento model je u řady firem a jejich zaměstnanců oblíbenější než osmihodinové směny, a navíc je většinou nastaven jen asi patnáctiprocentní nárůst kumulativní hmotnosti,“ uvedla komora v připomínkách. Německo či Polsko podle ní kumulativní hmotnost za směnu v legislativě nemají, omezení by tak snížilo konkurenceschopnost ČR.
K nařízení se vláda vrací pravidelně. V roce 2022 se novela týkala teplot na pracovišti a souvisela s rostoucími náklady na energie a vytápění. Loňská novela měnila také podmínky pro osvětlení na pracovišti, podle MZd je ale pro krajské hygienické stanice, které dodržování kontrolují, obtížně aplikovatelná. Vypadne proto povinnost zaměstnavatele, uzavřít s krajskou hygienickou stanicí písemnou dohodu v případě, že osvětlení na pracovišti není vyhovující. Mění se také metodika, jak dostatečné osvětlení pro práci stanovit.
Stát se snaží chránit pracovníky před vznikem nemocí z povolání, jejichž četnost sleduje Státní zdravotní ústav (SZÚ). „Nejčastějšími faktory, které vedou k nemocem z povolání jsou nadměrné jednostranné přetěžování, vibrace, prach s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého a chemické i biologické faktory způsobující onemocnění kůže,“ uvádí k tomu SZÚ na svém webu.
Od roku 2020 je výrazně nejčastější hlášenou nemocí z povolání onemocnění covid-19, které stát uznává u zdravotníků a pracovníků v lůžkové sociální péči. V roce 2023 bylo podle dat uznáno 6937 nemocí z povolání, meziročně o 5,9 procenta méně. Covid tvořil téměř 92 procent.
Jednostranná zátěž byla příčinou u 224 osob, 100 lidí onemocnělo kvůli vibracím, 71 po vystavení oxidu křemičitému, 29 osobám vzniklo astma, 26 se nakazilo přenosnou nemocí v zahraničí a 15 lidí onemocnělo z azbestu. Ostatní příčiny, například vada sluchu způsobená hlukem nebo nákaza od zvířete, byly zastoupené v jednotkách případů.
Vliv fyzické zátěže na lidské zdraví.
12.2.2024, MUDr. Anna Šplíchalová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Fyzická pracovní zátěž představuje zátěž pohybového, dýchacího a kardiovaskulárního systému a významně ovlivňuje energetický výdej organizmu a termoregulaci. Pracovní poloha značně ovlivňuje namáhavost práce a opakovaně jsou zjišťovány souvislosti potíží pohybového aparátu s pracovní polohou. Nevhodné pracovní polohy negativně ovlivňují nejen kosterně-svalový aparát, ale i krevní oběh a dýchání. Nerovnováha konstituce a celkové svalové kapacity jedince a nároků na fyzickou zdatnost, která plyne z pracovních úkolů, může být zdrojem nadměrného přetěžování pohybového aparátu se všemi negativními důsledky pro zdraví.
Negativní vliv přetěžování na zdraví
Negativní vliv fyzické zátěže na lidské zdraví se projevuje:
- potížemi souvisejícími s únavou a přetížením části těla nebo celého organizmu, což má za následek snížení pracovního i mimopracovního výkonu,
- psychickými příznaky z přetížení,
- zvýšeným počtem úrazů (pracovní i nepracovní),
- onemocněními pohybového aparátu z přetížení, se kterými souvisí zvýšené čerpání dočasné práceneschopnosti, výskyt ohrožení nemocí z povolání nebo nemocí z povolání, přiznání invalidity.
Onemocnění pohybového aparátu z přetížení
Základní příčinou vzniku onemocnění z přetížení je nepoměr mezi pevností a pružností tkání muskuloskeletálního aparátu (šlach, svalů, kostí, nervů) a nároky, které na ně klade vykonávání určité činnosti. Patogeneze onemocnění z přetížení je multifaktoriální a liší se podle místa přetížení.
Poškození svalů z přetížení
Vlivem přetížení může docházet k poškození svalů, a to v důsledku mikroruptur svalových vláken s následným prosáknutím okolí, které se projeví bolestivostí a omezení aktivního pohybu postižené části těla.
Onemocnění šlach, šlachových pochev a úponů z přetížení
U onemocnění šlach hraje významnou roli také mikrotraumatizace, otok a prosáknutí tkání, které vede k zánětu šlach nebo šlachových pouzder (pochev). V důsledku působení nadměrných sil, tření či opakovaných pohybů nebo statické zátěže zejména ve vnucených polohách, může v některých případech docházet i k vazivovému ztluštění šlachové pochvy. Mezi nejčastěji se vyskytující onemocnění šlachových úponů patří radiální epikondylitida lokte, známá pod názvem tenisový loket. Méně často se vyskytuje ulnární epikondylitida lokte, známá jako oštěpařský loket. Onemocnění šlach a šlachových pochev z přetížení se častěji vyskytují u profesí, jakými jsou žehlířky, kameníci, švadleny, vazači koberců, rehabilitační pracovnice, hudebníci, zedníci, pokladní, balící práce apod. Výskyt onemocnění šlach narůstá s věkem a kromě přetížení souvisí i s věkem podmíněnou degenerací šlachy.
Nemoci tíhových váčků z tlaku
Dlouhodobým tlakem na tíhový váček kloubu dochází k chronickému dráždění a vzniku zánětu tíhového váčku se zduřením, které podmiňuje produkce tekutiny. Na horních končetinách jde nejčastěji o zánět tíhového váčku v oblasti lokte např. u brusičů skla (velkých kusů). Na dolních končetinách se nejčastěji vyskytuje zánět tíhového váčku v oblasti čéšky kolena v důsledku dlouhodobé práce vkleče, např. u dlaždičů.
Onemocnění kostí a kloubů z přetížení
V důsledku přetěžování dochází u kostí a kloubů k degeneraci hyalinní chrupavky a později i samotné kosti, a to v kloubu i mimokloubních strukturách. Uvedené degenerační změny kloubů se označují jako osteoartrózy. Působením chronického přetěžování určité partie končetiny dochází k izolovanému postižení kloubu – izolovaná artróza, zatímco okolní nepřetěžované klouby nevykazují žádné nebo jen minimální poškození. Nejčastější osteoartrózy z přetěžování horní končetiny postihují loket a rameno, u dolní končetiny koleno a kyčel. Uvedené degenerativní onemocnění kostí a kloubů vznikají po několikaleté práci spojené s těžkou fyzickou prací, nejčastěji u pracovníků v hornictví nebo stavebnictví.
Onemocnění periferních nervů z přetížení
Onemocnění periferních nervů z přetížení vyvolává opakovaný a dlouhodobý tlak v tunelu a komprese cév, které působí poruchu prokrvení nervu s následnou poruchou funkce, tedy zpomalení vedení vzruchu. Suverénně nejčastějším úžinovým syndromem je syndrom karpálního tunelu, který vzniká z útlaku středového nervu v oblasti zápěstí. Vzniká chronickou traumatizací při zvýšené námaze, jakou je např. opakování ohýbání zápěstí, déletrvající napětí šlach v zápěstí při práci s prsty ve špetce nebo držení těžších pracovních nástrojů. Méně častý je syndrom útlaku loketního nervu v oblasti lokte, jehož vznik je podmíněn těžkou fyzickou prací nebo dlouhodobou oporou ohnutých loktů při práci či při manipulaci s těžkými předměty. Vyskytuje se u profesí jako brusiči skla, práce s kladivem apod.
Onemocnění páteře z přetížení
Profesionálně podmíněné onemocnění páteře postihují nejčastěji bederní a krční páteř. Bolesti bederní páteře z přetížení vznikají především při dlouhodobém statickém zatížení (práce vstoje či vsedě), ale i z náhlého přetížení při zvednutí břemene (poškození svalů a jejich úponů). Výskyt bolestí kříže úzce souvisí i s celkovým špatným držením těla, ochablým svalstvem trupu či nedostatečností vazů. Při prudkém a náhlém pohybu při zvednutí břemene může dojít k výhřezu meziobratlové ploténky, což se posuzuje jako pracovní úraz.
Těžká fyzická práce a vnucené pracovní polohy mohou urychlovat vznik degenerativních změn i v oblasti krční páteře včetně zvyšování jejich závažnosti (např. řezníci, tesaři, horníci, zubaři, šičky a pod). V důsledku svalové či psychické únavy při statické práci, případně kombinované prací horními končetinami v nefyziologických polohách vznikají funkční a organické dysfunkce krční páteře označované jako syndrom tenzí šíje. Typickým příkladem takové činnosti je dlouhodobá práce s počítačem, zvláště na nevhodně ergonomicky uspořádaném pracovním místě. Na výskytu bolesti šíje v profesionální souvislosti se dále významně podílí i osvětlení a zrakové podmínky, mikroklimatické podmínky (chlad, vlhko, průvan) a psychické faktory.
Poškození zdraví v důsledku působení ruční manipulace s břemeny
Při zvedání a manipulaci s břemeny se může kombinovat působení všech složek fyzické zátěže, kdy v rámci:
- celkové fyzické zátěže dochází k přetěžování celého organizmu tím, že namáhavá práce významně zvyšuje energetický výdej,
- lokální svalové zátěže dochází např. k přetěžování prstů a zápěstí obou rukou při silovém úchopu těžkého břemena při častém zvedání v průběhu směny,
- nepříznivých pracovních poloh dochází k přetěžování např. loktů a ramen v případě, když se břemeno zvedá do výšky nad úroveň pasu zaměstnance nebo přetěžování kolen a kyčlí z podřepu a přetěžování bederní páteře z hlubokého předklonu při zvedání břemen z úrovně podlahy do výšky pasu.
Mechanismus poškození zdraví při manipulaci s břemeny
Mechanizmem poškození zdraví při manipulaci s břemeny může být:
- poškození v důsledku úrazu, např. výhřez meziobratlové ploténky, prasknutí menisku kolena, natržení svalu nebo tříselná kýla při zvedání těžkého břemene,
- poškození v důsledku přetížení, např. poškození šlach, úponů svalů, periferních nervů, degenerativní onemocnění kloubů nebo páteře,
- poškození v důsledku kumulativní zátěže, která přestavuje známky celkové amortizace organizmu, která vzniká jako důsledek dlouholeté, těžké a jednotvárné fyzické práce, jakou práce při manipulaci s břemeny je.
Poškození zdraví při manipulaci s břemeny
Manipulace s břemeny se může projevit akutním nebo chronickým poškozením zdraví.
- Poškození páteře. Pravidelná dlouholetá práce spojená s ruční manipulaci s břemeny urychluje degenerativní změny bederní i hrudní páteře. Při přenášení břemen na ramenou jsou častější degenerativní změny v oblasti krční a horní hrudní páteře, např. u tesařů, řezníků apod.
- Poškození svalů. V důsledku náhlých a prudkých pohybů může dojít k přetížení až
prasknutí svalů a šlach např. vzpřimovače trupu, trojhlavého svalu paže, břišního svalstva, lýtkového svalu, Achillovy šlachy apod. Při oslabení břišních svalů a nedostatečné pevnosti tříselných vazů může dojít k tříselné kýle. Oslabené zádové či břišní svalstvo je predilekčním faktorem pro výskyt bolestí zad, především bederního úseku. - Poškození kloubů končetin. Nejčastěji bývají poškozeny kolenní klouby – prasknutí menisků, artrózy apod. Degenerativní změny mohou postihnout i kyčle, méně často ramenní klouby, které jsou přetěžovány při nošení břemen na ramenou nebo jejich zvedání na nebo nad úroveň ramen. Nošení těžkých břemen na ramenou může vést k útlaku nervů v této lokalitě.
- Gynekologické poruchy. Opakovaná manipulace s těžkými břemeny u žen zvyšuje namáhání závěsného aparátu dělohy, dochází k mikrotraumatům děložních vazů se snížením jejich elasticity. V důsledku toho a zvýšeným vnitrobřišním tlakem při zvedání břemen může dojít, zejména u žen vyššího věku, k výhřezu dělohy. Nošení těžkých břemen může u žen vyvolat i poruchu menstruačního cyklu nebo potrat.
Nemoci z povolání v důsledku přetěžování
V závažných případech se onemocnění pohybového aparátu horních a dolních končetin v důsledku dlouhodobého přetěžování uznávají jako nemoc z povolání. Přesnou specifikaci jednotlivých nemocí z povolání i kritérií pro hlášení profesionality definuje nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání ve znění pozdějších předpisů. Od 1.1.2023 v seznamu nemocí z povolání přibyla nová položka – chronické onemocnění bederní páteře z přetěžování. Poškození páteře akutním úrazovým dějem, např. výhřez meziobratlové ploténky, se odškodňuje jako pracovní úraz.
Zajištění BOZP na obecním úřadě.
21.1.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: BOZPprofi (http://www.bozpprofi.cz)
Dotaz:
Obecní úřad v malé obci má 4 administrativní a 3 tzv. terénní zaměstnance. Plus uvolněného starostu a místostarostku.
1. Jak často se mají školit administrativní pracovníci, jak často terénní a jak často starosta a místostarostka obce?
2. Je někde formou položek uvedeno, jaká je pro tak malý úřad povinná dokumentace BOZP a PO?
3. Existuje orientační ceník (rozsah cen) za služby BOZP a PO?
Odpověď:
Ad 1) žádný právní předpis neurčuje, jak často má u zaměstnavatele probíhat školení BOZP, protože – jak uvádí § 101 zákoníku práce
Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce.“ – a jedině zaměstnavatel je odpovědný, za to, jak si na pracovišti BOZP zajistí.
Jediným minimálním vodítkem je § 103 odst. 2 zákoníku práce, který říká, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále
- a)při změně pracovního zařazení,
b) při změně druhu práce
c) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů
d) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel je sám povinen rozhodnout, jak často bude své zaměstnance školit. Přitom musí vycházet z tzv. prevence rizik, kterou by měl provádět na pracovišti pravidelně, v praxi se doporučuje minimálně jednou ročně, a to jak provádět prevenci rizik, tak školit zaměstnance.
Ohledně zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví starosty a místostarosty právní předpisy (zejména zákon č. 128/2000Sb., o obcích) zcela mlčí a zákoník práce je též nepovažuje za zaměstnance. Nicméně v praxi je třeba se k nim chovat přiměřeně jako k zaměstnancům, zejména pokud např. řídí služební auto apod., proto by se asi měli účastnit školení spolu se zaměstnanci.
Ad 2) Žádný právní předpis nerozlišuje zaměstnavatele podle velikosti, co se týče zajištění BOZP. Zákony, resp. práva a povinnosti platí pro všechny stejně. I např. malá advokátní kancelář, kde advokát zaměstnává jen dvě sekretářky, musí mít všechny doklady o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a požární ochraně stejné jako např. prodejna s 25 zaměstnanci.
Jediné kritérium co do velikosti u subjektu je to, že od 25 zaměstnanců je mít na zajištění bezpečnosti odborně způsobilou osobu. To požaduje § 9 odst. 3 zákona č. 309/2006 Sb.
Ad 3) Ceník za služby BOZP a PO neexistuje, jsme v tržním hospodářství, ceny je třeba dojednat.
Voda do ostřikovačů.
29.1.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Je povinen zaměstnavatel dodat vodu do ostřikovačů do firemního auta nebo musím si ji kupovat sám za své peníze.
Odpověď:
Dobrý den, zde je odpověď zcela jednoduchá. Samozřejmě ano, vše, co souvisí s provozem firemního automobilu, musí hradit zaměstnavatel – benzín, naftu, vodu do ostřikovačů i třeba mytí auta. To nejsou náklady na BOZP v pravém slova smyslu, abychom mohli argumentovat § 101 odst. 6 zákoníku práce, že náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. To jsou klasické provozní náklady, které musí zaměstnavatel hradit přímo, neboť automobil je jeho.
V případě, když by se jednalo o soukromé vozidlo zaměstnance, kde dal zaměstnavatel pouze souhlas s jeho použitím při služební cestě, tak tam zaměstnavatel zaměstnanci hradí za každý 1 km jízdy tzv. základní náhradu a náhradu výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu a v té tzv. základní náhradě jsou zahrnuty všechny další výdaje spojené s provozem vozidla. U firemního automobilu však tomu tak není, zde musí zaměstnavatel hradit veškeré náklady spojené s jeho provozem.