BOZP u dohod o pracovní činnosti.  

Prohlídka zahraničního studenta před praxí.  

BOZP u dohod o pracovní činnosti.

24.4.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Chtěla bych se informovat, zda mám nárok na pracovní obuv, pokud jsem zaměstnaná na „Dohodu o pracovní činnosti“. Pracuji u daného zaměstnavatele pravidelně 1x v týdnu, výjimečně i 2x v týdnu.

Odpověď:

Povinnost zaměstnavatele zaměstnanci poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv nezávisí na tom, jestli má zaměstnanec uzavřen pracovní poměr nebo „jen“ některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti) nebo na pracovní poměr a jestli je má uzavřeny na plný úvazek nebo na kratší pracovní dobu. Jak je všeobecně známo, v druhém zákoníku práce získaly dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr na významu, ve smyslu ustanovení § 3 jsou považovány za jednu ze základních forem pracovněprávních vztahů.

Podle ustanovení § 77 odst. 1 zákoníku práce platí, že není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o odstupné, pracovní dobu a dobu odpočinku, překážky v práci na straně zaměstnance, skončení pracovního poměru a odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dále jen „odměna z dohody“).
Z toho tedy vyplývá, že se na Vámi konanou práci na základě dohody o pracovní činnosti vztahuje celá část pátá zákoníku práce o BOZP a tudíž i ustanovení § 104 nazvané „Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje“ .

Podle ustanovení § 102 zákoníku práce musí každý zaměstnavatel provádět tzv. prevenci rizik, tzn. soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Platí obecná zásada, že nelze-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.

Z toho všeho vyplývá jediné – zaměstnavatel musí provádět prevenci rizik ve vztahu ke všem zaměstnancům, bez ohledu na skutečnost, jestli pracují v pracovním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, je-li jejich stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin nebo je-li kratší, nebo jestli dokonce pracují na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Prohlídka zahraničního studenta před praxí.

21.7.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je nutná vstupní prohlídka u studenta VŠ, cizince, občana EU, který nastupuje na praxi na pozici digitalizátora?

Odpověď:

Zde záleží na tom, jaký pracovněprávní vztah bude dotyčný u zaměstnavatele uzavírat.

Pokud bude dotyčný u zaměstnavatele uzavírat pracovní poměr, tak bez ohledu na to, zda je student, či už má dokončené studium a zda je občan ČR, občan EU , nebo cizinec, tak musí mít vstupní pracovnělékařskou prohlídku. Ustanovení § 59 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách to říká jasně: „Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce.“

Pokud ale má dotyčný uzavřenou „pouze“ některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti), tak tam je vstupní pracovnělékařská prohlídka povinná pouze, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou, nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) (viz § 59 zákona č. 373/2011 Sb.).

Práce digitalizátora samozřejmě riziková není, takže obecně lze říci, že při uzavírání některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr na tuto pozici vstupní prohlídka nutná není. Pouze však, kdyby se jednalo o práci „Práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, s výjimkou prací v objektech, u kterých není obvyklý přímý kontakt s žáky, klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob“ – to je bod 1 přílohy č. 2, část II. – Rizika ohrožení zdraví vyhlášky č. 79/2013 Sb., tak to je práce v tzv. riziku ohrožení zdraví, kde je nutná vstupní pracovnělékařská prohlídka i v případě uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.