Odpovědnost za VTZ – vlastník.  

Kdo může provádět opravy vyhrazených zdvihacích zařízení.  

Zdravotní způsobilost k obsluze VTZ.  

Odpovědnost za VTZ – vlastník.

22.8.2022, Bc. Zdeněk Šenk, Zdroj: Verlag Dashöfer

První díl ministeriálu, v němž si autor si klade za cíl postupně popsat hlavní zásady (nově) dopadající na odpovědnosti za uvádění VTZ do provozu a za provozování VTZ.

Při řešení odpovědnosti za VTZ nelze hovořit jen o novém zákonu č. 250/2021 Sb., ale je také nutné zmínit § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce, § 4 zákona č. 309/2006 Sb., anebo § 3 odst. 3 a 4 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Je pochopitelné, že speciální právní úprava má vždy přednost, tzn. nejprve je nutné naplnit právní požadavky zákona č. 250/2021 Sb., ale nelze opomenout ani shora uvedené právní předpisy. Při realizaci změnového řízení ohledně agendy VTZ se mohou odpovědné osoby inspirovat i závěry uvedenými v judikatuře Nejvyššího soudu ČR.

Tento článek se zaměří na vlastníka vyhrazených technických zařízení. V dalších článcích bude popsána odpovědnost uživatele VTZ a provozovatele VTZ.

V článcích bude také reagováno na stanoviska, která již zazněla, anebo by mohla být vyslovena jako oponentní názor k předkládaným postojům autora.

Všeobecný úvod

Pohledem do daleké historie bych chtěl (v dobrém) vzpomenout na vyhlášku č. 50/1978 Sb., která se ve velmi dobré kondici dožila 44 roků a v minulých dnech nás navždy opustila. Z pohledu právních předpisů se vyhláška 50 dožila opravdu úctyhodného věku. Smekám a obdivuji tvůrce předpisu, kteří vytvořili právní normu, která dokázala bez úprav(!) sloužit tolik desetiletí. Když si uvědomíme, co vše se od roku 1978 změnilo, je až k neuvěření, že předpis přežil do dnešních dnů.

Každá mince má ovšem dvě strany.

V této souvislosti je nutné vznést ,,obžalobu“ na státní správu ČR (především na MPSV). Státní správa v plné nahotě ukázala svoji neschopnost vytvořit v aktuálním čase novou právní normu pro tak zásadní technickou oblast jako jsou vyhrazená technická zařízení (VTZ). Již před vydáním nového ZP (před rokem 2006), tzn. před 16 roky(!), měla být vydána související právní úprava pro VTZ (nyní zákon č. 250/2021 Sb., s prováděcími Nařízeními vlády). Předpis měl být provázán nejenom na nový zákoník práce, ale měl naplnit i právní ustanovení uvedená v zákoně č. 309/2006 Sb. …, ale nestalo se tak.

O prováděcích právních předpisech (nová nařízení vlády k VTZ) se nechci ani moc rozepisovat, protože vydat takto zásadní předpisy (zvýšené riziko práce) s týdenním předstihem před nabytím účinnosti předpisů je neodpustitelná nezodpovědnost. Všechny právnické osoby a podnikající fyzické osoby v ČR byly uvrženy do právní nejistoty, protože všem nyní hrozí vysoké postihy, neboť nemají splněno to, co má být podle nové právní úpravy u VTZ zajištěno. Firmy nejsou z pohledu VTZ v souladu s novými právními předpisy pro vyhrazená technická zařízení.

Odpovědnost vlastníka za VTZ

Odpovědnosti, povinnosti a pravomoci vlastníka VTZ nejsou v zákoně č. 250/2021 Sb., explicitně vyjmenovány. Nepozorný čtenář zákona může nabýt dojmu, že vše ohledně VTZ řeší jen provozovatel VTZ a vlastník zde nijak nefiguruje.

Vlastník VTZ je v zákoně zmíněn jen na jednom místě a to v § 20 odst. 7: ,,Není-li provozovatel vlastníkem vyhrazeného technického zařízení, je povinen zajišťovat řádné používání a provoz tohoto zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí vyhrazeného technického zařízení.“.

Právní ustanovení vytvořilo (i když to po prvním přečtení zákona nevypadá) tři základní subjekty s vazbou na VTZ:

• vlastník VTZ (role vlastníka je popsána v tomto článku),
• uživatel VTZ,
• provozovatel VTZ.

Vlastník VTZ

Právní subjekt, který se stane vlastníkem VTZ, je současně provozovatelem VTZ a je povinen zajišťovat řádné používání a provoz VTZ.

Provozovatel VTZ

Odpovědnost za VTZ má vlastník VTZ do té doby, než (prokazatelným způsobem) převezme VTZ jiný právní subjekt, který se dále nazývá provozovatelem VTZ.

Uživatel VTZ

Pokud vlastník VTZ umožní, aby VTZ používal/užíval jiný právní subjekt, tzn. nedojde k prokázanému převzetí VTZ jiným právním subjektem – vznikne uživatel VTZ. Uživatele VTZ může „vytvořit“ i provozovatel VTZ. Počet uživatelů VTZ není zákonem omezen.

Je důležité zdůraznit, že odpovědnost za VTZ dál nese vlastník VTZ/provozovatel VTZ (podle toho, kdo umožnil uživateli používat VTZ). Rozhodně nejde o nelegální postup, protože tuto možnost zákon ve shora citovaném právním ustanovení připouští.

Provozovatel/uživatel se stává provozovatelem s odpovědností za VTZ (povinnost zajistit řádné používání a provoz VTZ) až ode dne, kdy prokazatelně VTZ od vlastníka převzal. Pokud se tak nestane, je „jenom“ uživatelem VTZ a nenese odpovědnost za VTZ = není z pohledu zákona provozovatelem VTZ.

Tato formulace ovšem neznamená, že uživatel nemá žádné povinnosti ve vztahu k používaným VTZ a k osobám, které VTZ provozují. Dělící rovina v odpovědnostech, povinnostech a pravomocech k užívaným VTZ musí být stanovena smlouvami o užívání VTZ.

Převzetí VTZ a odpovědnost za VTZ

Současně je nutné zdůraznit, že není jedno, od koho uživatel VTZ převezme. VTZ může prokazatelně předat provozovateli se všemi právy a povinnostmi k VTZ jen vlastník VTZ, viz § 20 odst. 7 zákona č. 250/2021 Sb.

Provozovatel VTZ, který není vlastníkem VTZ, už nemůže prokazatelně předat VTZ dalšímu subjektu (provozovatel VTZ nemůže vytvořit dalšího provozovatele VTZ). Řetězení provozovatelů VTZ zákon nepřipouští.

Související právní předpisy

Z pohledu dalších právních předpisů dopadajících na problematiku VTZ má vlastník (oproti uživateli a provozovateli) zásadní postavení. Vlastník a v některých případech i provozovatel VTZ má povinnosti z pohledu § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce (vzájemné předání rizik a uzavření dohody o koordinaci BOZP). Podle § 4 zákona č. 309/2006 Sb., musí být zajištěn bezpečný provoz VTZ. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. v § 3 odst. 3 stanovuje zaměstnavateli/vlastníkovi VTZ povinnosti při uvádění zařízení do provozu. Odstavec 4 stejného paragrafu určuje požadavky dopadající na zařízení po dobu provozu, tyto požadavky musí plnit (vedle vlastníka VTZ) i provozovatel VTZ.

Závěr

Oblast VTZ z pohledu vlastníka VTZ je pochopitelně složitější, ale v tomto článku nelze detailně popsat vše v potřebných podrobnostech.

---

Kdo může provádět opravy vyhrazených zdvihacích zařízení.

21.7.2022, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Proč mají výjimku na splnění požadavků na kvalifikační oprávnění a kdo stanovuje lhůtu pro přezkoušení opravářů VZZ.

Odpověď:

V § 5 až § 10 zákona č. 250/2021 Sb., i v § 5 nařzení vlády č. 193/2022 Sb.

se říká, že v podstatě pro všechny odborné zásahy u VTZ musí mít buď firma oprávnění, nebo fyzická osoba osvědčení od pověřené organizace – TIČRu.

V § 11 prováděcího nařízení vlády č. 193/2022 Sb. je však stanovena pro přezkoušení opraváře VZZ „právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem oprávnění k opravám a provedla zaškolení“ (a vystaví Doklad).

Opraváři VZZ (firma nebo fyz. osoba) tedy nemusí mít oprávnění od TIČRu? Proč mají výjimku a kdo stanovuje lhůtu pro přezkoušení opravářů VZZ?

Odpověď JUDr. Petra Kožmína, LL.M., MBA ze dne 18.7.2022, na webináři k nové úpravě bezpečnosti VTZ. a) v případě, že se jedná o zaměstnance, který vykonává opravy VZZ pouze pro svého zaměstnavatele – nemusí mít oprávnění od TIČR, stačí splnit podmínky uvedené v § 11 a přílohy nařízení vlády č. 193/2022 Sb. b) V případě, že se jedná o osobu (právnická/ fyzická), která opravy VZZ provádí dodavatelsky – musí mít oprávnění od TIČRu, v souladu s § 5 až § 10 zákona o VTZ i v § 5 prováděcího nařízení vlády č. 193/2022 Sb. . JUDr. Petr Kožmín, LL.M., MBA, písemné doplnění: Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které provádějí opravy vyhrazených zdvihacích zařízení musejí být držiteli oprávnění podle § 8 a § 9 zákona č. 250/2021 Sb., viz Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 193/2022 Sb. (oprávnění k opravám O). Fyzická osoba, která má provádět opravu musí být odborně způsobilá, zletilá, svéprávná a zdravotně způsobilá, která splňuje odbornou praxi a vzdělání podle Přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 193/2021 Sb., dále absolvovala zaškolení u zaměstnavatele, u kterého pracovala pod dohledem určené osoby odborně způsobilé k opravám vyhrazených zdvihacích zařízení. Délku zaškolení stanovuje zaměstnavatel vnitřním předpisem. Ověřování odborné způsobilosti této osoby k opravám provádí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem oprávnění k opravám a provedla zaškolení. Tato právnická osoba, nebo podnikající fyzická osoba rovněž vystavuje pro tuto fyzickou osobu doklad. Takže konkrétní opraváři – fyzické osoby nemusejí mít doklad od TIČRu. Lhůty stanovuje zaměstnavatel ve svém vnitřním předpisu, třeba v Systému bezpečné práce.

Zdravotní způsobilost k obsluze VTZ.

12.8.2022, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Firma má zaměstnance, kteří jsou dle dnes již neplatné vyhl. 50, osoby „poučené“ (původně paragraf 4) a osoby „znalé“ (původně paragraf 6 a výše). Pro tyto osoby je dle § 19 zákona č. 250/2021 stanovena podmínka „zdravotní způsobilost“. Otázkou je, zda by nemělo být uvedeno na žádosti a posudku pro tyto osoby riziko ohrožení zdraví Práce na elektrických zařízeních. Jestli jsem to pochopil správně, tak většina zaměstnanců bude spadat pod běžnou obsluhu elektrických zařízení – tzn. osob seznámených (školených) – obsluha PC, obsluha rychlovarné konvice, nahození jističů apod. Pro osobu seznámenou (školenou) není žádná podmínka zdravotní způsobilosti – tzn. není třeba na žádost o prohlídku uvádět riziko ohrožení zdraví – práce na elektrických zařízeních. Co se týče osoby znalé a poučené, tak tady je třeba riziko ohrožení zdraví potřeba uvést vždy. Je moje úvaha správná?

Odpověď:

Ano Vaše úvaha je zcela správná. Osoby poučené a znalé musí splňovat podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 250/2021 Sb., mj. zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem, tedy na formuláři žádosti o lékařskou prohlídku by mělo být uvedeno riziko ohrožení zdraví Práce na elektrických zařízení, ve smyslu vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

A jak dále uvádíte, většina ostatních zaměstnanců bude spadat mezi osoby tzv. školené (seznámené), tedy osoby, které nejsou znalé ani poučené a jsou školené v režimu ustanovení § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, tedy v rámci běžného školení BOZP. Pro osoby školené (seznámené) není z hlediska zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem vyžadována.