BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Kontroly stávajících zařízení podle nové úpravy.
Kontroly spotřebičů a závaznost ČSN EN 33 1600 ed. 2.
Sedm technických tipů pro zajištění bezpečnosti práce při manipulaci s materiálem.
Kontroly stávajících zařízení podle nové úpravy.
22.8.2022, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jak si vykládat § 3 odst. 5 zákona 250/2021. Dle zmíněného paragrafu, pokud ve firmě nebude instalováno žádné nové zařízení či technologie po 1.7.2022, nebo tato technologie neprojde „rekonstrukcí“, tak se pro firmy ve vztahu k revizím, kontrolám a zkouškám nic nemění. Znamená to, že můžeme mít např. dvě stejná zařízení v jedné kotelně s jiným datem instalace a jedno bude VTZ a druhé ne?
Odpověď:
Ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 250/2021 Sb., stanoví, že stav vyhrazených technických zařízení se při jejich kontrole, zkouškách a revizích až do doby jejich rekonstrukce posuzuje podle právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP platných a účinných v době uvedení těchto zařízení do provozu.
Tím je nutno rozumět, že pokud nedojde ke změně základních technických, konstrukčních nebo bezpečnostních parametrů zařízení, a to zpravidla podle technické dokumentace. Dokud tedy nedojde například k rekonstrukci VTZ, tedy změně uvedených parametrů, posuzují se podle předpisů platných a účinných v době jejich uvedení do provozu.
To znamená, že pokud se například provedla revize, kontrola nebo zkouška tohoto VTZ ještě před účinností nových předpisů, pak platí a není nutno hned 1. 7. 2021 dělat revizi, kontrolu nebo zkoušku novou. Jinak je samozřejmě nutno například při další revizi, kontrole nebo zkoušce již postupovat podle nových právních předpisů. Tzn. vypracovat si nový harmonogram revizí, kontrol a zkoušek, ale i záležitosti týkající se odborné způsobilosti, dokumentace k VTZ atd. Takže pokud se jedná o „stav VTZ“, chápeme tím výše uvedené parametry. Takže určitě se nestane, že pokud budete mít v jedné kotelně dvě stejná zařízení s jiným datem instalace, že by jedno bylo VTZ a druhé nikoliv.
Kontroly spotřebičů a závaznost ČSN EN 33 1600 ed. 2.
5.8.2022, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jestliže tedy běžné elektrické spotřebiče nejsou VTZ
-dle nařízení vlády č. 378/2001 Sb., musí být kontrolovány min 1x ročně – tj. „nějaká“ kontrola musí být provedena.
Z čeho (konkrétně – např. citace v nějakém předpisu) vyplývá ZAVAZNOST ČSN EN 33 1600 ed. 2? Jsou závazné intervaly revizí v ČSN EN 33 1600 ed. 2 v tab 1 v kap 5.3? Nebo si intervaly revizí/kontrol může provozovatel stanovit sám?
Odpověď:
Elektrické spotřebiče do napětí 400 V včetně, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti skutečně nejsou vyhrazená elektrická zařízení. To ale neznamená, že není třeba zajistit bezpečnost během jejich provozováníI Nadále platí předpisy vycházející ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a na něj navazující zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podle ustanovení § 101 odst. 1 zákoníku práce musí zaměstnavatel zajistit BOZP zaměstnanců s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce.
Dále platí, že podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., musí být stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Vždy musejí být dodrženy tzv. minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku. K tomuto uvádí nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, co se rozumí těmito minimálními požadavky v ustanovení § 3 odst. 1. Výše uvedená norma obsahuje normové hodnoty, které řeší bezpečnost elektrických spotřebičů ve smyslu minimálních požadavků ve smyslu nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Splnění minimálních požadavků na bezpečný provoz a používání elektrických spotřebičů by mělo zabránit riziku ohrožení osob nebezpečným dotykem u spotřebičů pod napětím a dalšími jevy vyvolanými účinky elektřiny. Pokud by si zaměstnavatel chtěl intervaly kontrol stanovit sám, musí postupovat podle této technické normy. Požadavky uvedené v této normě jsou tzv. minimálními požadavky.
Problematika závaznosti a nezávaznosti českých technických norem je dosti široká a určitě by mohla být předmětem celé přednášky. Obecně platí, že české technické normy nejsou obecně závazné. Ale závaznými se mohou stát několika způsoby. Jednak na základě právního předpisu, což je nejjednodušší, když tento přímo určí, že určitá ČSN je závazná, nebo nepřímo, když například odkáže na normovou hodnotu, jako na minimální požadavek. Dále se norma může stát závaznou i smluvní formou, rozhodnutím správního orgánu, případně pokynem zaměstnavatele, například v rámci prevence rizik (§ 102 odst. 2 a § 349 odst. 1 zákoníku práce).
Pokud se jedná o dotaz, z čeho vyplývá závaznost ČSN EN 33 1600 ed. 2, pak je nutno odpovědět, že z hlediska přímé citace této normy v právním předpisu se nejedná o závaznou normu. Žádný právní předpis tuto normu výslovně necituje. Její závaznost však může vyplývat i jinak, například z hlediska tzv. normových hodnot. Jinak se osobně domnívám, že dojde určitě ke změně této normy, i v souvislosti s novou legislativou, týkající se VTZ, neboť revize se provádějí u VTZ a revize smí provádět pouze revizní technik.
Z čeho tedy vycházet? Podle mého názoru zejména z nařízení vlády č. 378/2001 Sb., a to z ustanovení § 3 a § 4. Tedy z minimálních požadavků na bezpečný provoz a používání zařízení, kdy technické zařízení musí být používáno v souladu s provozní dokumentací. A v případě, že zaměstnavatel stanovuje další požadavky na bezpečnost MPBP, pak tyto požadavky musejí být minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou. Pokud se jedná o kontroly bezpečnosti těchto zařízení, pak platí podle nařízení vlády č. 378/2001 Sb., že před jejich uvedením do provozu se tato kontrola provádí podle průvodní dokumentace, nebo podle MPBP, pokud není výrobce znám nebo pokud nemáme průvodní dokumentaci k dispozici. Následné kontroly musejí být prováděny nejméně 1 x za 12 měsíců v rozsahu stanoveném MPBP, nestanoví-li zvláštní právní předpis, průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost jinak.
Z výše uvedeného jasně vyplývá důležitost normových hodnot, tedy hodnot, které jsou obsaženy v českých technických normách. Normové hodnoty tvoří tzv. minimální standard, minimální požadavek na bezpečný provoz. Co se týká toho, kde je uvedeno, že osoba, která není revizním technikem, může provádět kontrolu, platí, že je třeba se podívat na aktualizace ČSN EN 33 1600 ed. 2, zejména na podzim loňského roku (Z1, Z2 atp.). Pokud není v ČSN uveden žádný interval pro kontroly, platí průvodní dokumentace, případně prováděcí právní předpis, respektive MPBP.
Sedm technických tipů pro zajištění bezpečnosti práce při manipulaci s materiálem.
24.8.2022, Zdroj: Vše o průmyslu (www.vseoprumyslu.cz)
struktura dokumentu
- Automatizované skladovací a vychystávací systémy
- Systémy dopravování zboží k manipulantovi
- Autonomní mobilní roboty
- Automatizovaně řízená vozidla AGV
- Různá řešení pro vychystávání jednotlivých kusů
- Internet věcí
- Práce s chytrými nositelnými zařízeními
- Závěrečná slova
Technologie a vylepšení softwaru umožňují progres ve způsobu, jakým výrobci zboží nakládají se zásobami a prostorem.
Úkony spojené s manipulací s materiálem, jako je zvedání, přenášení, tahání a tlačení, jsou zdrojem problémů, co se týká zajištění bezpečnosti a prevence vzniku úrazů na mnoha pracovištích, a to zejména v průmyslových odvětvích.
Podle Národní rady pro bezpečnost dochází v USA každoročně k více než 4,5 milionu úrazů na pracovišti. Rada došla také k závěru, že přibývá závažných a smrtelných pracovních úrazů, jimž lze předcházet. V roce 2019 se počet smrtelných pracovních úrazů, kterým bylo možné předejít, zvýšil o 2 % a s dalším vývojem technologií mohou tato čísla růst mnohem výrazněji.
Bezpečnost práce a ochrana zdraví zaměstnanců zůstávají prvořadým úkolem; jedním z klíčových bodů pro snížení počtu pracovních úrazů je identifikace ergonomických rizik spojených s úkoly ruční manipulace s materiálem. Identifikací a zmírněním těchto rizik mohou společnosti předejít obrovským nákladům spojeným s úrazy na pracovišti. Spolehlivý systém manipulace s materiálem je schopen zvýšit úroveň bezpečnosti a efektivity.
Inovativní technologie a softwarová vylepšení umožnily výrazný pokrok ve způsobu fungování organizací a řízení jejich zásob a prostoru, který mají k dispozici. V tomto článku probereme sedm tipů souvisejících s technologiemi, jež pomáhají zvyšovat úroveň bezpečnosti při manipulaci s materiálem.
Automatizované skladovací a vychystávací systémy
Automatizované skladovací a vychystávací systémy AS/RS jsou schopny bezpečně řídit různé operace manipulace s materiálem tím způsobem, že uživatelům umožňují rychle manipulovat s položkami, ukládat je a vychystávat z určených skladovacích míst ve skladu. V porovnání s tradičním skladováním a manuální prací těží organizace z vyšší produktivity, optimalizovaného chodu a přesnějšího zpracování.
Technologie AS/RS se široce používá ve výrobních závodech a distribučních centrech k zefektivnění skladovacích funkcí. Toto automatizované řešení snižuje potřebu opakovaných cest nekonečnými uličkami a minimalizuje pohyb mezi regály, čímž šetří skladovací a podlahovou plochu. Kromě toho je díky počítačem řízeným systémům snazší monitorovat a spravovat skladové zásoby.
Systémy dopravování zboží k manipulantovi
Na společnosti provozující e-shop je vyvíjen stále větší tlak, aby doručovaly zboží rychleji. Systém „zboží k manipulantovi“ představuje efektivní řešení, v rámci kterého manipulant stojí na místě, zboží je dopraveno až přímo k němu a on pouze odebere správný počet položek. To usnadňuje vyřizování objednávek a eliminuje čas mezi jednotlivými vyzvednutími, čímž se zvyšuje počet vyřízených objednávek na osobu.
Na rozdíl od systému „manipulant ke zboží“, kdy pracovníci procházejí skladovými prostory a vychystávají zboží, je ve výše popisovaném systému zboží přivezeno přímo k pracovníkovi, čímž se zvyšuje přesnost a efektivita procesu vychystávání objednávek. Díky této funkci je manipulace se skladovými jednotkami bezpečná, přesně sledovaná a vždy evidovaná. A co je ještě důležitější, snižuje počet úrazů a nehod na pracovišti, protože umožňuje pracovníkům pohodlně připravovat objednávky na ergonomicky uzpůsobených pracovištích.
Autonomní mobilní roboty
Dalším inovativním způsobem, jenž nabízí vysokou flexibilitu při manipulaci s materiálem, je využití autonomních mobilních robotů (AMR). AMR se používají pro úkoly, jako je vyhledávání, vychystávání a přesun zásob v průmyslovém prostředí nebo v nebezpečných prostorech, které by pro člověka byly škodlivé nebo neuzpůsobené.
Při plnění různých úkolů jsou AMR schopny vyhodnocovat a reagovat na své okolí, aniž by byly přímo dozorovány, a to pomocí pokročilých technologií simultánního určování polohy a trasování. Díky této flexibilitě jsou zařízení AMR užitečná v široké škále průmyslových odvětví a aplikací a přispívají tak k zajištění přesnosti a zvýšení provozní efektivity i bezpečnosti.
Automatizovaně řízená vozidla AGV
Jak už název napovídá, automatizovaně řízená vozidla mohou fungovat bez obsluhy na palubě v rámci regulovaných rychlostí. Kromě automatizace pohybu těžkých nákladů zvyšují také produktivitu a efektivitu na pracovišti.
Existuje několik způsobů, jak AGV zvyšují bezpečnost na pracovišti; ten nejdůležitější je eliminace lidského faktoru, který je příčinou mnoha úrazů a nehod.
Mohou také vykonávat úkoly, jež by byly pro lidské pracovníky nebezpečné, jako je manipulace s toxickými materiály, práce za extrémních teplot a převážení těžkých předmětů.
Různá řešení pro vychystávání jednotlivých kusů
Dodavatelské řetězce a odvětví manipulace s materiálem mohou rovněž využívat robotická ramena, zejména při úkolech třídění a vychystávání. Díky nejnovějším inovacím v oblasti vývoje nástrojů na konci ramene mohou organizace zvýšit produktivitu např. při provádění opakovatelných činností, které musejí být přesné.
Bezpečnost ve skladech je jedním z největších problémů, jimž zaměstnavatelé čelí, a řešení pro vychystávání jednotlivých kusů splňuje rostoucí požadavky na bezpečnost zaměstnanců. Některé systémy mohou zpracovávat různé položky, které mají rozmanité velikosti a tvary, nebo vychystávat položky z určité zóny. Tato technologie také snižuje náklady na pracovní sílu a zvyšuje produktivitu, čímž vytváří bezpečnější a efektivnější pracoviště.
Internet věcí
Cílem inovací v oblasti internetu věcí je vylepšení systému sběru dat pro bezpečnost a ochranu zdraví, předvídání rizik a pro prevenci úrazů na pracovištích. Mezi aplikace patří zabezpečení nebezpečných pracovišť pomocí detekce eventuálních nebezpečných situací a potenciální zabránění vstupu pracovníků do nebezpečných míst.
Díky pokročilým technologickým systémům integrovaným na pracovištích mohou zaměstnanci používat přenosná čidla nebo mobilní chytrá zařízení k zaznamenávání informací o pracovních podmínkách. Současně lze příslušným pracovníkům zasílat výstrahy a údaje, které jim pomáhají identifikovat případná rizika a předcházet možným incidentům.
Práce s chytrými nositelnými zařízeními
K dalším trendům, které získávají na popularitě, patří chytrá nositelná elektronika. Může se jednat o ochranné pomůcky (helmy a bundy) nebo o osobní doplňky, např. chytré hodinky, které pomáhají měřit klíčové zdravotní ukazatele zaměstnanců a podporují tak bezpečnost pracovního prostředí a zlepšují zdraví pracovníků.
Podniky mohou sledovat bezpečnost na pracovišti analýzou a optimalizací průmyslových operací prostřednictvím chytrých nositelných zařízení, která jim pomáhají získávat poznatky v reálném čase.
Závěrečná slova
Zajištění bezpečnosti práce by mělo být jednou z hlavních priorit pracovního prostředí na celém světě. Organizace musejí přizpůsobit systémy manipulace s materiálem svým pracovníkům a zajistit maximální bezpečnost na pracovišti. Díky technicky řízeným systémům nebudou muset zaměstnanci zvedat nebo přenášet těžká břemena. Tím se sníží nebezpečí nehod, úrazů a dalších fyzických problémů souvisejících s pracovními činnostmi, k nimž patří např. bolesti dolní části zad i celková tělesná únava.
Luke Goodwin je zkušený manažer zabývající se obsahovým marketingem; disponuje bohatými zkušenostmi s prací v oblasti logistiky a dodavatelského řetězce.
Zdroj: https://www.vseoprumyslu.cz/udrzba-a-diagnostika/asset-management/sedm-technickych-tipu-pro-zajisteni-bezpecnosti-prace-pri-manipulaci-s-materialem.html