BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Kdy se počítá lhůta platnosti pracovnělékařského posudku?
Lékařský posudek a uznávání nemocí z povolání.
Kdy se počítá lhůta platnosti pracovnělékařského posudku?
31.7.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Pokud někomu končí platnost lékařského posudku 20. 6. 2022, ale na prohlídku jde již 10. 6. 2022. Do jakého data mu poté platí další pracovně-lékařská prohlídka? Do 20. 6. 2024 nebo 10. 6. 2024? (jedná se mi pouze o ty dny – roky vím dle stanovených rizik)
Odpověď:
To není vůbec jednoduchá otázka, navíc správně by měla být položena opačně – kdy nastává účinnost posudku zaměstnance, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce 10. 6. 2022? Od toho data pak běží lhůta platnosti posudku počítaná v letech. A zde musíme důsledně rozlišovat.
Právní účinky posudku se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která byla stanovena poprvé, nastávají podle § 44 odst. 4 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách dnem jeho prokazatelného předání.
Jinak je tomu s právními účinky lékařského posudku se závěrem o zdravotní způsobilosti posuzované osoby (osoba je k práci zdravotně způsobilá) a (nyní od listopadu 2017) i při stanovení zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je v lékařském posudku vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně a spočívá v užívání určitého kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku (např. v posudku je již potřetí uvedena jako podmínka nošení brýlí). Ty nastávají pro osobu, které byl posudek předán podle § 43 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však uplynutím lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. To znamená, že lékařský posudek s těmito posudkovými závěry nemá právní účinky dnem jeho prokazatelného předání, ale zásadně až uplynutím lhůty 10 pracovních dnů pro podání návrhu na jeho přezkoumání, a pokud byl tento návrh podán, až doručením rozhodnutí správního úřadu (zásadně krajského úřadu a v Praze Magistrátu hl. m. Prahy) o potvrzení napadeného posudku.
Dále je důležité, zda došlo k vzdání se opravného prostředku. Zákon č. 373/2011 Sb. obsahuje v § 46 odst. 1 právní úpravu, podle které se lze vzdát práva na přezkoumání lékařského posudku. Písemné prohlášení o vzdání se tohoto práva nebo záznam o ústním sdělení (vyhotovené poskytovatelem) je součástí zdravotnické dokumentace. Záznam stvrdí svým podpisem osoba, která se práva na přezkoumání lékařského posudku vzdala, a zdravotnický pracovník, který tento záznam provedl.
Uvedené vzdání se práva se může týkat jakéhokoliv lékařského posudku o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu – jestliže však ten obsahuje závěr, že osoba je nezpůsobilá nebo dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost nebo je způsobilá s podmínkou, která byla vyslovena poprvé nebo která nespočívá v užívání kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku, má vzdání se práva pouze ten význam, že nebude podán návrh na přezkoumání osobou, která se práva vzdala. Právní účinky tohoto lékařského posudku nastávají beztak předáním posuzované osobě a zaměstnavateli. Zásadnější význam tak má možnost vzdát se uvedeného práva u lékařského posudku s posudkovým závěrem, že příslušná osoba je zdravotně způsobilá nebo že je způsobilá s podmínkou, spočívající v užívání kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku a která byla pro stejný účel uvedena opakovaně, resp. posudku o zdravotním stavu.
V takovém případě totiž podle § 44 odst. 4 zákona č. 373/2011 Sb. nastávají právní účinky tohoto posudku prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy tak učinila poslední z oprávněných osob (zaměstnanec nebo zaměstnavatel). Za takový den je třeba považovat obecně uznávaný pracovní den, tj. od pondělí do pátku.
Zaměstnavatel se tohoto práva může vzdát již v samotné žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky, například formulací: „Bude-li v lékařském posudku vysloveno, že zaměstnanec je k dané práci způsobilý, vzdáváme se práva podat návrh na přezkoumání tohoto posudku.“
Vzhledem k tomu, že v dotaze neuvádíte, s jakým posudkovým závěrem byl posudek vydán, mohla jsem poskytnout pouze obecnou informaci.
Lékařský posudek a uznávání nemocí z povolání.
15.8.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení Ministerstva zdravotnictví k uznávání nemocí z povolání.
Lékařský posudek vydává poskytovatel pracovnělékařských služeb mající povolení k uznávání nemocí z povolání. Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda se nemoc posuzované osoby:
- uznává nebo
- neuznává jako nemoc z povolání nebo
- již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání, stanovené prováděcí vyhláškou.
Pokud se týče právních účinků lékařského posudku, lhůt pro vydání lékařského posudku či podmínek přezkoumání lékařského posudku, jsou tyto otázky stanoveny obecně pro lékařský posudek.
Poskytovatel pracovnělékařských služeb mající povolení, který vydal lékařský posudek ohledně nemoci z povolání, zajistí neprodleně jeho prokazatelné předání posuzované osobě a osobě, která o posouzení požádala (není-li posuzovanou osobou), a dalším osobám, kterým uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti (podrobnosti stanoví vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání).
Ošetřující lékař a zaměstnavatel mají povinnost odeslat k poskytovateli pracovnělékařských služeb nebo k poskytovateli pracovnělékařských služeb, který má povolení, osobu, u níž vzniklo důvodné podezření na nemoc z povolání. Pokud vznikne podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání, jsou ošetřující lékař i zaměstnavatel povinni odeslat osobu k poskytovateli pracovnělékařských služeb majícímu povolení. V případě podezření na vznik nemoci z povolání nebo podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání, je posuzovaná osoba povinna podrobit se odbornému vyšetření indikovanému poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo poskytovatelem pracovnělékařských služeb majícímu povolení, a to u poskytovatele zdravotních služeb, kterého mu tento poskytovatel určí; odborné vyšetření se provede v termínu dohodnutém s posuzovanou osobou, nejdéle však do 30 dnů od dne sdělení poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
Jestliže se posuzovaná osoba odmítne podrobit odbornému vyšetření, nahlíží se na ni jako na osobu, která nemocí z povolání netrpí. Tuto skutečnost musí poskytovatel sdělit prokazatelným způsobem osobě povinné k náhradě újmy na zdraví a jiné nemajetkové újmy (zaměstnavateli), pokud je mu známa. Lékařský posudek se v takovém případě nevydá.
Pokud poskytovatel pracovnělékařských služeb mající povolení zjistí, že vycházel při posuzování nemoci z povolání z nesprávných údajů (např. nesprávný závěr vyšetření odborného lékaře, nesprávný údaj od orgánu ochrany veřejného zdraví nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost), vyrozumí o této skutečnosti posuzovanou osobu a osoby, které v souvislosti s uplatněním lékařského posudku vznikají práva a povinnosti, jsou-li mu známy. Z vlastního podnětu provede nové posouzení zdravotního stavu posuzované osoby; na základě nového posouzení vydá nový lékařský posudek a zajistí neprodleně jeho předání stanoveným osobám (§ 44 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách a prováděcí vyhláška).
Zaměstnavatel je povinen umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo poskytovatele pracovnělékařských služeb majícího povolení vstup na pracoviště, kde zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec pracuje nebo pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla, a to ke zjištění dalších skutečností nebo provedení klinického testu apod. Zaměstnavatel je též povinen pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání umožnit vstup na pracoviště bývalému zaměstnanci.
Platnost posudku.
12.7.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Pokud někomu končí platnost lékařského posudku 20. 6. 2022, ale na prohlídku jde již 10. 6. 2022, do jakého data mu poté platí další pracovně-lékařská prohlídka? Do 20. 6. 2024 nebo 10. 6. 2024? (jedná se mi pouze o ty dny – roky vím dle stanovených rizik).
Odpověď:
To není vůbec jednoduchá otázka, navíc správně by měla být položena opačně – kdy nastává účinnost posudku zaměstnance, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce 10. 6. 2022? Od toho data pak běží lhůta platnosti posudku počítaná v letech. A zde musíme důsledně rozlišovat.
Právní účinky posudku se závěrem o zdravotní nezpůsobilosti, dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která byla stanovena poprvé, nastávají podle § 44 odst. 4 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách dnem jeho prokazatelného předání.
Jinak je tomu s právními účinky lékařského posudku se závěrem o zdravotní způsobilosti posuzované osoby (osoba je k práci zdravotně způsobilá) a (nyní od listopadu 2017) i při stanovení zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je v lékařském posudku vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně a spočívá v užívání určitého kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku (např. v posudku je již potřetí uvedena jako podmínka nošení brýlí). Ty nastávají pro osobu, které byl posudek předán podle § 43 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však uplynutím lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání nebo dnem prokazatelného doručení rozhodnutí o potvrzení posudku správním úřadem, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. To znamená, že lékařský posudek s těmito posudkovými závěry nemá právní účinky dnem jeho prokazatelného předání, ale zásadně až uplynutím lhůty 10 pracovních dnů pro podání návrhu na jeho přezkoumání, a pokud byl tento návrh podán, až doručením rozhodnutí správního úřadu (zásadně krajského úřadu a v Praze Magistrátu hl. m. Prahy) o potvrzení napadeného posudku.
Dále je důležité, zda došlo k vzdání se opravného prostředku. Zákon č. 373/2011 Sb., obsahuje v § 46 odst. 1 právní úpravu, podle které se lze vzdát práva na přezkoumání lékařského posudku. Písemné prohlášení o vzdání se tohoto práva nebo záznam o ústním sdělení (vyhotovené poskytovatelem) je součástí zdravotnické dokumentace. Záznam stvrdí svým podpisem osoba, která se práva na přezkoumání lékařského posudku vzdala, a zdravotnický pracovník, který tento záznam provedl.
Uvedené vzdání se práva se může týkat jakéhokoliv lékařského posudku o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu – jestliže však ten obsahuje závěr, že osoba je nezpůsobilá nebo dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost nebo je způsobilá s podmínkou, která byla vyslovena poprvé nebo která nespočívá v užívání kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku, má vzdání se práva pouze ten význam, že nebude podán návrh na přezkoumání osobou, která se práva vzdala. Právní účinky tohoto lékařského posudku nastávají beztak předáním posuzované osobě a zaměstnavateli. Zásadnější význam tak má možnost vzdát se uvedeného práva u lékařského posudku s posudkovým závěrem, že příslušná osoba je zdravotně způsobilá nebo že je způsobilá s podmínkou, spočívající v užívání kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku a která byla pro stejný účel uvedena opakovaně, resp. posudku o zdravotním stavu. V takovém případě totiž podle § 44 odst. 4 zákona č. 373/2011 Sb., nastávají právní účinky tohoto posudku prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy tak učinila poslední z oprávněných osob (zaměstnanec nebo zaměstnavatel). Za takový den je třeba považovat obecně uznávaný pracovní den, tj. od pondělí do pátku.
Zaměstnavatel se tohoto práva může vzdát již v samotné žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky, například formulací: „Bude-li v lékařském posudku vysloveno, že zaměstnanec je k dané práci způsobilý, vzdáváme se práva podat návrh na přezkoumání tohoto posudku.“
Vzhledem k tomu, že v dotaze neuvádíte, s jakým posudkovým závěrem byl posudek vydán, mohla jsem poskytnout pouze obecnou informaci.
—
Doplněk:
Obecně platí, že – jak jsem uváděla výše: „právními účinky lékařského posudku se závěrem o zdravotní způsobilosti posuzované osoby (osoba je k práci zdravotně způsobilá) ……. Ty nastávají pro osobu, které byl posudek předán podle § 43 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., dnem, kdy končí platnost předcházejícího posudku, nejdříve však uplynutím lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání…..“
To znamená, že platnost posudku s posudkovým závěrem zdravotně způsobilá nastává dnem 20. 6. 2022, tedy dnem, kdy končí platnost předchozího posudku, ovšem pouze za předpokladu, že zaměstnanec i zaměstnavatel se ten den (10. 6. 2022) vzdali práva odvolat se a že tak učinili přímo u lékaře a tento to zapsal do zdravotnické dokumentace. Jinak se musí zkoumat, kdy přesně se kdo vzdal tohoto práva nebo zda se nevzdal a počítat přesně lhůty, jak jsem popsala výše.