BOZP – Informace nejen pro podnikatele.

 20. 9. 2022

Odpovědnost za VTZ – vlastník.  

Odpovědnost za VTZ – provozovatel.  

Odpovědnost za VTZ – uživatel.  

Kontroly šňůr podle nové úpravy bezpečnosti VTZ a zajištění jejich kontrol na vzdálených pracovištích.   

 

Odpovědnost za VTZ – vlastník.

22.8.2022, Bc. Zdeněk Šenk, Zdroj: Verlag Dashöfer

První díl ministeriálu, v němž si autor si klade za cíl postupně popsat hlavní zásady (nově) dopadající na odpovědnosti za uvádění VTZ do provozu a za provozování VTZ.

Při řešení odpovědnosti za VTZ nelze hovořit jen o novém zákonu č. 250/2021 Sb., ale je také nutné zmínit § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce, § 4 zákona č. 309/2006 Sb., anebo § 3 odst. 3 a 4 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Je pochopitelné, že speciální právní úprava má vždy přednost, tzn. nejprve je nutné naplnit právní požadavky zákona č. 250/2021 Sb., ale nelze opomenout ani shora uvedené právní předpisy. Při realizaci změnového řízení ohledně agendy VTZ se mohou odpovědné osoby inspirovat i závěry uvedenými v judikatuře Nejvyššího soudu ČR.

Tento článek se zaměří na vlastníka vyhrazených technických zařízení. V dalších článcích bude popsána odpovědnost uživatele VTZ a provozovatele VTZ.

V článcích bude také reagováno na stanoviska, která již zazněla, anebo by mohla být vyslovena jako oponentní názor k předkládaným postojům autora.

Všeobecný úvod

Pohledem do daleké historie bych chtěl (v dobrém) vzpomenout na vyhlášku č. 50/1978 Sb., která se ve velmi dobré kondici dožila 44 roků a v minulých dnech nás navždy opustila. Z pohledu právních předpisů se vyhláška 50 dožila opravdu úctyhodného věku. Smekám a obdivuji tvůrce předpisu, kteří vytvořili právní normu, která dokázala bez úprav(!) sloužit tolik desetiletí. Když si uvědomíme, co vše se od roku 1978 změnilo, je až k neuvěření, že předpis přežil do dnešních dnů.

Každá mince má ovšem dvě strany.

V této souvislosti je nutné vznést ,,obžalobu“ na státní správu ČR (především na MPSV). Státní správa v plné nahotě ukázala svoji neschopnost vytvořit v aktuálním čase novou právní normu pro tak zásadní technickou oblast jako jsou vyhrazená technická zařízení (VTZ). Již před vydáním nového ZP (před rokem 2006), tzn. před 16 roky(!), měla být vydána související právní úprava pro VTZ (nyní zákon č. 250/2021 Sb., s prováděcími Nařízeními vlády). Předpis měl být provázán nejenom na nový zákoník práce, ale měl naplnit i právní ustanovení uvedená v zákoně č. 309/2006 Sb. …, ale nestalo se tak.

O prováděcích právních předpisech (nová nařízení vlády k VTZ) se nechci ani moc rozepisovat, protože vydat takto zásadní předpisy (zvýšené riziko práce) s týdenním předstihem před nabytím účinnosti předpisů je neodpustitelná nezodpovědnost. Všechny právnické osoby a podnikající fyzické osoby v ČR byly uvrženy do právní nejistoty, protože všem nyní hrozí vysoké postihy, neboť nemají splněno to, co má být podle nové právní úpravy u VTZ zajištěno. Firmy nejsou z pohledu VTZ v souladu s novými právními předpisy pro vyhrazená technická zařízení.

Odpovědnost vlastníka za VTZ

Odpovědnosti, povinnosti a pravomoci vlastníka VTZ nejsou v zákoně č. 250/2021 Sb., explicitně vyjmenovány. Nepozorný čtenář zákona může nabýt dojmu, že vše ohledně VTZ řeší jen provozovatel VTZ a vlastník zde nijak nefiguruje.

Vlastník VTZ je v zákoně zmíněn jen na jednom místě a to v § 20 odst. 7: ,,Není-li provozovatel vlastníkem vyhrazeného technického zařízení, je povinen zajišťovat řádné používání a provoz tohoto zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí vyhrazeného technického zařízení.“.

Právní ustanovení vytvořilo (i když to po prvním přečtení zákona nevypadá) tři základní subjekty s vazbou na VTZ:

  • vlastník VTZ (role vlastníka je popsána v tomto článku),
  • uživatel VTZ,
  • provozovatel VTZ.

Vlastník VTZ

Právní subjekt, který se stane vlastníkem VTZ, je současně provozovatelem VTZ a je povinen zajišťovat řádné používání a provoz VTZ.

Provozovatel VTZ

Odpovědnost za VTZ má vlastník VTZ do té doby, než (prokazatelným způsobem) převezme VTZ jiný právní subjekt, který se dále nazývá provozovatelem VTZ.

Uživatel VTZ

Pokud vlastník VTZ umožní, aby VTZ používal/užíval jiný právní subjekt, tzn. nedojde k prokázanému převzetí VTZ jiným právním subjektem – vznikne uživatel VTZ. Uživatele VTZ může „vytvořit“ i provozovatel VTZ. Počet uživatelů VTZ není zákonem omezen.

Je důležité zdůraznit, že odpovědnost za VTZ dál nese vlastník VTZ/provozovatel VTZ (podle toho, kdo umožnil uživateli používat VTZ). Rozhodně nejde o nelegální postup, protože tuto možnost zákon ve shora citovaném právním ustanovení připouští.

Provozovatel/uživatel se stává provozovatelem s odpovědností za VTZ (povinnost zajistit řádné používání a provoz VTZ) až ode dne, kdy prokazatelně VTZ od vlastníka převzal. Pokud se tak nestane, je „jenom“ uživatelem VTZ a nenese odpovědnost za VTZ = není z pohledu zákona provozovatelem VTZ.

Tato formulace ovšem neznamená, že uživatel nemá žádné povinnosti ve vztahu k používaným VTZ a k osobám, které VTZ provozují. Dělící rovina v odpovědnostech, povinnostech a pravomocech k užívaným VTZ musí být stanovena smlouvami o užívání VTZ.

Převzetí VTZ a odpovědnost za VTZ

Současně je nutné zdůraznit, že není jedno, od koho uživatel VTZ převezme. VTZ může prokazatelně předat provozovateli se všemi právy a povinnostmi k VTZ jen vlastník VTZ, viz § 20 odst. 7 zákona č. 250/2021 Sb.

Provozovatel VTZ, který není vlastníkem VTZ, už nemůže prokazatelně předat VTZ dalšímu subjektu (provozovatel VTZ nemůže vytvořit dalšího provozovatele VTZ). Řetězení provozovatelů VTZ zákon nepřipouští.

Související právní předpisy

Z pohledu dalších právních předpisů dopadajících na problematiku VTZ má vlastník (oproti uživateli a provozovateli) zásadní postavení. Vlastník a v některých případech i provozovatel VTZ má povinnosti z pohledu § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce (vzájemné předání rizik a uzavření dohody o koordinaci BOZP). Podle § 4 zákona č. 309/2006 Sb., musí být zajištěn bezpečný provoz VTZ. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. v § 3 odst. 3 stanovuje zaměstnavateli/vlastníkovi VTZ povinnosti při uvádění zařízení do provozu. Odstavec 4 stejného paragrafu určuje požadavky dopadající na zařízení po dobu provozu, tyto požadavky musí plnit (vedle vlastníka VTZ) i provozovatel VTZ.

Závěr

Oblast VTZ z pohledu vlastníka VTZ je pochopitelně složitější, ale v tomto článku nelze detailně popsat vše v potřebných podrobnostech.


Odpovědnost za VTZ – provozovatel.

12.9.2022, Bc. Zdeněk Šenk, Zdroj: Verlag Dashöfer

Článek o odpovědnosti provozovatele za VTZ je třetím článkem v pořadí o odpovědnosti za VTZ. Při řešení odpovědnosti vlastníka a uživatele VTZ byla zmiňována i role provozovatele. Z tohoto důvodu už byly hlavní znaky pravomoci, odpovědnosti a povinnosti provozovatele VTZ z velké části v článcích uvedeny.

Pro přehlednost budou některé informace zopakovány a doplněny tak, aby čtenář získal rámcový přehled o odpovědnosti provozovatele za VTZ.

Vlastník VTZ / Provozovatel VTZ

Právní subjekt, který se stane vlastníkem VTZ, je současně provozovatelem VTZ a je povinen zajišťovat řádné používání a provoz VTZ v souladu se zákonem č. 250/2021 Sb.

Poznámka 1)
§ 20 odst. 1 poslední věta zákona č. 250/2021 Sb.
: ,,To platí i pro právnickou osobu a podnikající fyzickou osobu provozující vyhrazená technická zařízení (dále jen „provozovatel“).“

Provozovatel VTZ

Odpovědnost za VTZ má vlastník VTZ do té doby, než (prokazatelným způsobem) převezme VTZ jiný právní subjekt, který se dále nazývá provozovatelem VTZ.

VTZ může prokazatelně předat provozovateli se všemi právy a povinnostmi k VTZ jen vlastník VTZ, viz § 20 odst. 7 zákona č. 250/2021 Sb.

Poznámka 2)
§ 20 odst. 7 zákona č. 250/2021 Sb
.: ,,Není-li provozovatel vlastníkem vyhrazeného technického zařízení, je povinen zajišťovat řádné používání a provoz tohoto zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí vyhrazeného technického zařízení.“

Přehled povinností provozovatele VTZ je uveden především v § 20 zákona č. 250/2021 Sb. V § 22 stejného zákona je stanovena provozovateli povinnost ohlásit mimořádnou událost/havárii stanovenému orgánu (Oblastní inspektorát práce).

Uživatel VTZ a odpovědnost provozovatele za VTZ.

Uživatel VTZ je podle § 20 odst. 7 zákona č. 250/2021 Sb.*) ,,provozovatel VTZ“, který VTZ používá, ale nemá do dne prokázaného předání VTZ od vlastníka VTZ odpovědnost za zajištění řádného používání VTZ a za zajištění řádného provozu VTZ.

Poznámka *)
Citace § 20 odst. 7 zákona č. 250/2021 Sb.: ,,Není-li provozovatel vlastníkem vyhrazeného technického zařízení, je povinen zajišťovat řádné používání a provoz tohoto zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí vyhrazeného technického zařízení.“.

Uživatele VTZ může ,,vytvořit“ i provozovatel VTZ, který prokazatelně převzal VTZ od vlastníka VTZ. Bližší podmínky používání VTZ uživatelem musí být uvedeny ve smlouvě o používání VTZ uživatelem VTZ.

Uživatel VTZ (,,provozovatel bez odpovědnosti za řádné používání a provoz VTZ“) je povinen dodržovat relevantní právní požadavky dopadající na provozovatele VTZ. Především se bude jednat o zajištění a udržování odborné způsobilosti zaměstnanců uživatele VTZ k používání VTZ. Současně musí uživatel VTZ dodržovat technickou bezpečnost VTZ tak, aby podporoval úsilí provozovatele VTZ řádně provozovat VTZ, za které nese jako provozovatel VTZ právní odpovědnost.

Bližší podmínky používání VTZ uživatelem musí být uvedeny ve smlouvě o používání VTZ uzavřené mezi vlastníkem VTZ nebo provozovatelem zařízení a uživatelem zařízení. Přehled povinností uživatele VTZ uvedených ve smlouvě o pronájmu VTZ se odvíjí od povinností, které by musel naplnit provozovatel VTZ, pokud by zařízení provozoval sám.

Přehledně je odpovědnost za VTZ uvedena v přiložené tabulce.

Úskalí při zajišťování povinností provozovatele VTZ

Z hlediska dalších odpovědností, které se mohou stát úskalím při zajišťování řádného provozování VTZ, je například problematika provozní dokumentace k VTZ.

Jako příklad lze uvést § 6 odst. 6 nařízení vlády č. 190/2022 Sb.: ,,Vyhrazené elektrické zařízení I. třídy podle § 4 odst. 1 lze uvést do provozu jen na základě osvědčení vydaného pověřenou organizací podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona, které provozovatel uchovává po celou dobu provozu vyhrazeného elektrického zařízení.“

Popíšeme si vzorový scénář situace, kdy vlastník/provozovatel uvede do provozu shora uvedené VTZ (elektro 1. třídy) včetně zajištění osvědčení vydaného pověřenou organizací (dále jen ,,osvědčení). Pokud vlastník následně prokazatelně předá VTZ nájemníkovi (firma v pronájmu), může nastat tato situace. Vlastník přestává být provozovatelem VTZ, protože novým provozovatelem je nájemník výrobní haly/nájemník zařízení, kterému by měl vlastník VTZ předat vedle dalších dokumentů i osvědčení. Osvědčení má (podle nařízení vlády) po celou dobu provozu VTZ uchovávat provozovatel. Je ovšem otázkou, zda nebude pro vlastníka VTZ výhodnější (jistější variantou), když si takto zásadní dokument (osvědčení o uvedení VTZ do provozu) ponechá vlastník VTZ pod svojí kontrolou.

Odůvodnění: Nájemníci se mohou opakovaně obměňovat a při ztrátě tohoto dokumentu některým z nájemníků může být pro vlastníka velký problém pronajmout VTZ novému provozovateli. Pokud nebude mít vlastník VTZ kompletní dokumentaci k VTZ (osvědčení nebude k nalezení), neměl by vlastník VTZ novému provozovateli pronajmout (neměl by VTZ provozovat).

Pochopitelně se nabízí možnost (za kterou bych se přimlouval), aby vlastník VTZ předal nájemníkovi VTZ/novému provozovateli VTZ jen kopii osvědčení a originál si vlastník ponechal pod svojí kontrolou po celou dobu provozu VTZ.

Zvolený způsob zajištění shora uvedené záležitosti a dalších obdobných povinností k VTZ je nutné zapracovat do smlouvy o pronájmu VTZ.

Závěr

Oblast VTZ z pohledu provozovatele VTZ je pochopitelně složitější, ale v tomto článku nelze detailně popsat vše v potřebných podrobnostech.


Odpovědnost za VTZ – uživatel.

30.8.2022, Bc. Zdeněk Šenk, Zdroj: Verlag Dashöfer

Na úvod výkladu k uživateli VTZ je nutné zdůraznit, že úvahy o tom, že uživatel VTZ (nebo chcete-li ,,skutečný uživatel VTZ“) neexistuje, nebo že je tato varianta používání VTZ nelegální, jsou zcela liché.

Uživatel VTZ je podle § 20 odst. 7 zákona č. 250/2021 Sb.*) „provozovatel VTZ“, který VTZ používá, ale nemá do dne prokázaného předání VTZ od vlastníka VTZ odpovědnost za zajištění řádného používání VTZ a za řádný provoz VTZ.

Poznámka*): Citace § 20 odst. 7 zákona č. 250/2021 Sb.: „Není-li provozovatel vlastníkem vyhrazeného technického zařízení, je povinen zajišťovat řádné používání a provoz tohoto zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí vyhrazeného technického zařízení.“

Uživatele VTZ může „vytvořit“ i provozovatel VTZ, který prokazatelně převzal VTZ od vlastníka VTZ. Bližší podmínky používání VTZ uživatelem musí být uvedeny ve smlouvě o používání VTZ uzavřené mezi vlastníkem VTZ nebo provozovatelem VTZ a uživatelem VTZ.

Dle názoru autora je uživatel VTZ („provozovatel bez odpovědnosti za řádné používání a provoz VTZ“) povinen dodržovat relevantní právní požadavky dopadající na provozovatele VTZ. Především se bude jednat o zajištění a udržování odborné způsobilosti zaměstnanců uživatele VTZ k používání VTZ. Současně musí uživatel VTZ dodržovat technickou bezpečnost VTZ tak, aby podporoval úsilí provozovatele VTZ řádně provozovat VTZ, za které nese jako provozovatel VTZ právní odpovědnost.

Na základě tohoto výkladu je uživatel VTZ legálním subjektem podle práva, ale současně je nutné konstatovat, že uživatel VTZ musí existovat i z ryze praktických důvodů, viz několik příkladů uživatelů VTZ:

  1. zaměstnavatel (firma B), který prokazatelně převzal od vlastníka areálu (firma A) výrobní halu včetně jeřábu, je provozovatelem VTZ. Pokud firma B využívá pro plnění úkolů i agenturní zaměstnance, kteří obsluhují (mimo jiné) i jeřáb (vazači/jeřábníci), je agentura práce (firma C) se svými zaměstnanci (při obsluze jeřábu) v pozici uživatele VTZ.
  2. servisní organizace nebo dodavatel nové technologie (firma D) při poskytování služeb pro firmu B potřebuje používat jeřáb, tzn. jedná se o uživatele VTZ.

Pochopitelně existuje celá řada dalších variant a scénářů, kdy se subjekt používající VTZ dostává do pozice uživatele VTZ.


Kontroly šňůr podle nové úpravy bezpečnosti VTZ a zajištění jejich kontrol na vzdálených pracovištích.

5.9.2022, Ing. Karel Dvořáček, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Co jsou a co nejsou VTZ elektrická? Jestliže spotřebiče a šňůry nejsou VTZ, jak mají být teď zajišťovány jejich kontroly? Jak zajistit kontrolu prodlužovacích šňůr, odpojitelných přívodů a obdobných u pracovišť a pracovníků značně vzdálených od firmy?

Odpověď:

Co jsou a co nejsou VTZ elektrická

Co jsou a co nejsou VTZ elektrická řeší § 3 nařízení vlády č.190/2022 Sb., v odstavci 2:

Vyhrazenými elektrickými zařízeními nejsou

  1. a) ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V včetně, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti,
  2. bprodlužovací šňůry a odpojitelné přívody,
  3. c) zdravotnické elektrické přístroje,
  4. d) elektrické zařízení strojního zařízení, které je považováno za výrobek podle jiného právního předpisu,
  5. e) elektrická zařízení a instalace s charaktery proudu nebo napětí, které nepředstavují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, pokud nejsou určeny k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů.

Z uvedeného vyplývá že nyní prodlužovací šňůry, odpojitelné přívody (a obdobné) není nutno podrobovat revizím dle nařízení vlády č. 190/2022 Sb., (samozřejmě, pokud nejsou určeny pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par, nebo plynů).

Nicméně dle dalších legislativních předpisů (např. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) je zaměstnavatel povinen provádět kontrolu těchto prostředků z hlediska bezpečnosti například dle norem ČSN 33 1600 ed. 2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání a třeba též ČSN EN 50678 (33 1610) Obecný postup ověřování účinnosti ochranných opatření elektrických spotřebičů po opravě.

Jak zajistit kontrolu prodlužovacích šňůr, odpojitelných přívodů a obdobných u pracovišť a pracovníků značně vzdálených od firmy?

V tomto případě, kdy není požadována revize revizním technikem, se jeví jako nejjednodušší řešení, aby alespoň jeden pracovník z čety na vzdáleném pracovišti měl kvalifikaci „osoba znalá“ v souladu s nařízením vlády č. 194/2022 Sb., a kontrolu prodlužovacích šňůr, odpojitelných přívodů (a obdobných) prováděl v předepsaných intervalech na místě, vedl o těchto kontrolách (opravách) elektronickou evidenci, kterou bude rovněž zasílat mateřské firmě k založení.

Pokud se jedná o zahraničí, pozor na možné odchylné bezpečnostní požadavky v místě prací. Toto je však nutno řešit ve smlouvě s cizozemským zadavatelem prací.

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526