Požadavky na vázání břemen u nevyhrazených zdvihacích zařízení.  

Ruční manipulace s vozíky a břemeny.  

Požadavky na vázání břemen u nevyhrazených zdvihacích zařízení.

30.10.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Požadavky na vázání břemen platí jen pro vyhrazená zařízení? Jaké požadavky se vztahují např. na obsluhu zdvihadla s ručním pohonem o nosnosti 2.000 kg?

Odpověď:

Ano, požadavky na vázání břemen uvedené v nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, se vztahují pouze na vyhrazená zdvihací zařízení.

Co se týká požadavků například na obsluhu zdvihadel, zde je rozhodující jejich nosnost. Pokud jde o zdvihadla s ručním pohonem o hmotnosti 2 000 kg, nejedná se o vyhrazená technická zdvihací zařízení a požadavky na tato zdvihadla v tom případě nejsou řešena právními předpisy, které řeší problematiku vyhrazených technických zařízeních. Pro plnění požadavků na výše uvedená zařízení nelze vyžadovat po jejich provozovateli dodržování požadavků stanovených pro provoz vyhrazených zdvihacích zařízení, neboť podle předmětu úpravy zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů a nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti se na nevyhrazená zdvihací zařízení tato právní úprava nevztahuje.

Pokud tedy budeme řešit Vámi uvedená zařízení (vázání břemen, obsluha zdvihadel s ručním pohonem o nosnosti 2 000 kg), musíme postupovat podle jiných právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. Zejména je nutno vycházet z průvodní dokumentace od výrobce, dále zejména z požadavků Příloh č. 1 a 2 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. V těchto přílohách jsou uvedeny další požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání břemen a zaměstnanců a další požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání a přemísťování zavěšených břemen.

V ustanoveních § 3 odst. 1 jsou uvedeny minimální požadavky na jejich bezpečný provoz a používání a v ustanovení § 4 odst. 1 a 2 požadavky na kontrolu jejich provozu. V kontextu ustanovení § 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále nezapomínejme na tzv. ostatní předpisy k zajištění BOZP, které je nutno dodržovat, neboť upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. Jedná se zejména o bezpečnostní požadavky a normové hodnoty, uvedené v technických normách, týkajících se zdvihacích zařízení (bez rozdílu vyhrazené a nevyhrazené). Například se jedná o ČSN ISO 12480-1 (270143) Jeřáby – Bezpečné používání – Část 1: Všeobecně a ČSN 27 0142 (270142) Jeřáby a zdvihadla – Zkoušení provozovaných jeřábů a zdvihadel atp.

Ruční manipulace s vozíky a břemeny.

30.10.2022, Bc. Petra Dobešová, LL.M., Zdroj: BOZPprofi (www.bozpprofi.cz)

Dotaz:

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem ohledně tažení a tlačení nemotorových vozíků a dále zvedání břemen.

Prosím zejména o informaci, zda hygienické limity pro tlačné a tažné síly při manipulaci s břemenem pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku a hygienické limity pro hmotnost manipulovaného břemene dané NV č. 361/2007 Sb. jsou zcela zásadní a není tedy možné, aby zaměstnanci měli i občas větší zátěž?

Částečně nás totiž mate ustanovení odst. 3, § 30 uvedeného nařízení, kde se uvádí – práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.

Z uvedeného lze dle našeho názoru i dovodit, že limity tedy nejsou úplně tak zásadní a je možné připustit, že zátěž může být i větší. Otázkou ovšem zůstává, o kolik může být zátěž pro zaměstnance větší…

Odpověď:

Na základě Vašeho dotazu si vzpomínám na jednu z otázek v testu BOZP, zněla nějak takto: Kolik může maximálně vážit břemeno při časté manipulaci ženami? Správná odpověď pro účely testu byla 15 kg, ovšem to není ta správná odpověď – hmotnost břemen není omezena (s výjimkou těhotných atd. a mladistvých), jiná věc pak je zařazení práce do kategorie 3. na základě překročení tohoto hygienického limitu pro ruční manipulaci s břemeny a s tím související další povinnosti zaměstnavatele…

Upozorním, že se v této odpovědi nebudu blíže zabývat zakázanými pracemi a pracovišti podle vyhlášky č. 180/2015 Sb., to je specifická a poměrně jasně daná záležitost.

Stručně k dotazu: hygienické limity jsou zcela zásadní, ale to zároveň neznamená, že nadlimitní expozice práci automaticky pro všechny zakazuje a tedy ano, nadlimitní zátěž reálně možná je, má to ale…

Další souvislosti:

Pro zjednodušení chápejme hygienický limit jako hranici mezi prací rizikovou a nerizikovou (práce kategorie 3. vs. práce kategorie 2.). Rizikovost práce z hlediska kategorizace prací vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou může dojít u pracovníka k poškození zdraví (před dosažením důchodového věku). Kat. 3. představuje vysoké riziko poškození zdraví (nikoli ale 100% pravděpodobnost). Kat. 2. představuje nižší riziko poškození zdraví (nikoli ale 0% pravděpodobnost).

Překročení hygienického limitu obecně tedy samo o sobě práci nezakazuje (není-li v právním předpise uvedeno jinak), je ovšem navázáno na určitá opatření (závazné a vymahatelné povinnosti zaměstnavatele), která specifikuje příslušný prováděcí právní předpis.

Ruční manipulace s břemeny z hlediska celkové fyzické zátěže:

Podle § 29 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve zn. pozd. předpisů (dále jen NV 361/2007 Sb.) se při ruční manipulaci s břemeny (dále jen RMsB) kromě hmotnosti břemen občasné, časté a kumulativní manipulaci, posuzuje i energetický výdej (EV) nebo srdeční frekvence (SF), tak jako u celkové fyzické zátěže (CFZ) podle § 23 nařízení vlády 361/2007 Sb. Podle Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 432/2003 Sb., ve zn. pozd. předpisů (dále jen „kategorizační vyhláška“) pak máme kritéria rozdělená – ruční manipulaci s břemeny kategorizujeme podle hmotnosti břemen, CFZ podle výsledků EV a SF.

Když se zaměříme na hmotnost ručně manipulovaných břemen (protože často se u nich v praxi EV a SF z nějakého záhadného důvodu neřeší), tak při překročení hyg. limitu je povinností zaměstnavatele podle Vámi uvedeného § 30 NV 361/2007 Sb., uplatnit bezpečnostní přestávky, a zároveň v souladu s kategorizační vyhláškou je nutné práci z toho RF zařadit do kategorie 3. (a z toho vyplývají další povinnosti).

To by ovšem platilo, pokud bychom se nebavili o ruční manipulaci pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků – protože 100 kg na kolečkách není 100 kg a neexistuje relevantní přepočet, kolik kg to tedy je (vždy individuální a závislé na více faktorech jako je např. technický stav koleček, podlaze či jiném povrchu, zdatnosti jedince atd. atd.). Toto tedy nelze hodnotit pouze přes váhu břemen, proto máme mj. i hyg. limity pro tažné a tlačné síly. Při překročení těchto hyg. limitů je zaměstnavatel povinen uplatnit bezpečnostní přestávky. Tyto limity nejsou stanoveny kategorizační vyhláškou, tudíž se při zařazení prací do kategorií nezohledňují (již delší dobu se hovoří o novelizaci kategorizační vyhlášky a přidání hyg. limitů pro tažné a tlačné síly, dokud se tak ale nestane, není to relevantní).

„Vtip“ je ovšem v tom, že nadlimitní zátěž spojená s ruční manipulací s břemeny včetně využití jednoduchých bezmotorových prostředků se nám projeví právě v již zmiňované srdeční frekvenci (při velké zátěži často překročí limit 150 tepů/ min i u zapracovaných a fyzicky zdatných jedinců, občas i průměrnou SF). A jelikož se dnes EV z SF přepočítává (pokud se EV neodhadne tabulkovou metodou), tak může dojít i k překročení hyg. limitu pro EV. Pokud nemáme tato 2 kritéria vyhodnoceny (nejpřesněji změřeny), nepracujeme s odpovídajícími výsledky pracovní zátěže, nemůžeme ani mít práci zařazenou v adekvátní kategorii.

Ruční manipulace s břemeny z hlediska lokální svalové zátěže:

Kromě dopadů na výsledky hodnocení CFZ se ruční manipulace s břemeny (vč. použití manipulační techniky) projeví i v hodnocení faktoru lokální svalové zátěže (LSZ; pokud faktor vyhodnotíme a nezazdíme jej, jak je také zvykem). Hygienické limity máme rovněž uvedeny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kategorizační kritéria v kategorizační vyhlášce.

Problém u LSZ obvykle nespočívá v překročení hyg. limitu pro počty pohybů malých svalových skupin horních končetin, ale v nutnosti vynakládat svalové síly nad 70 % F_max, a to pravidelně (nutnost silně tlačit nebo silně tahat při dominantní pracovní činnosti) – toto je samostatné kategorizační kritérium pro zařazení práce do kat. 3. v souladu s kategorizační vyhláškou nezávisle na tom, je-li či není překročen limit pro počty pohybů.

Překvapivě často se na toto kritérium zapomíná. Některé autorizované laboratoře jej ani v rámci měření řádně nevyhodnotí – prakticky vyhodnotí pouze počty pohybů, výskyt svalových sil nad 70 % F_max uzavřou automaticky jako nepravidelný, přičemž při hodnocení výsledků ani nepropojí videozáznam s naměřenou EMG křivkou, aby ověřili, při kterých pracovních činnostech k těmto nadlimitním svalovým silám dochází. Zaměstnavatel je tak uveden v omyl, protože se domnívá, že na jeho pracovištích poškození zdraví nehrozí. Pak se stane, že je na jeho pracovišti uznána nemoc z povolání a nestačí se divit proč (pozn.: případ z praxe – syndrom karpálního tunelu v souvislosti s nadlimitní manipulací s břemeny vč. manipulační techniky, nejedná se bohužel o ojedinělý případ).

K poslední části dotazu:

„O kolik může být zátěž pro zaměstnance větší…“. Přesné číslo Vám nikdo nedá, je to individuální záležitost, kdy záleží na více faktorech a také na přístupu zaměstnavatele, vedoucích pracovníků a samotných zaměstnanců (tím myslím motivaci odpověď vůbec hledat).

Jak již uvádím výše, nadlimitní zátěž sama o sobě znamená, že zaměstnanec pravděpodobně není schopen takovou práci vykonávat až do důchodového věku, aniž by byl nucen pracovní proces opustit v důsledku poškození zdraví. Za jak dlouho k tomu dojde, nikdo neví, některé diagnózy jsou pouze otázkou času. Není řeč pouze o nemocech z povolání, ale i o nemocech souvisejících s prací, kdy nám pracovníci v pracovním procesu chybí kvůli opakovaným a dlouhodobým pracovním neschopnostem. Rovněž můžeme vzít v úvahu náhlá poškození zdraví (pracovní úrazy) spojená typicky v důsledku manipulace těžkých břemen (ruptury achilovky, menisku v koleni, poškození zápěstí, loktu, rotátorové manžety ramenního kloubu, výhřez ploténky atd.) – když k tomuto dochází opakovaně, tak to samo o sobě spíše ukazuje na neúměrné pracovní zatížení než na nedbalost zaměstnanců.

Rovněž připomenu, že podle § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve zn. pozd. předpisů, platí, že pokud není možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Tudíž pokud mám nadlimitní zátěž, v prvé řadě hledám způsoby, jak ji snížit (a zrovna v tomto případě to není s trochou snahy a kreativity nemožné).

I kdybychom s trochou nadsázky řekli, že v rámci hledání horní hranice zátěže mohu zaměstnancům naložit, co sami snesou (resp. unesou, odtlačí a odtahají), pak je otázkou výsledná efektivita takové práce. Navíc čím těžší práce, tím fyziologicky nutná delší doba na zotavení svalstva k dalšímu výkonu. A taky je otázka, jestli by na pracovišti někdo vůbec zůstal.

Motivací minimalizovat zátěž mohou být i finanční náklady na pracovnělékařské prohlídky – pokud práce skončí v kat. 3. ze všech uvažovaných faktorů viz výše (mimo jiné), znamená to kromě kratší periody i náklady na speciální vyšetření (EKG, zátěžové EKG, EMG).

A kromě dalších povinností zaměstnavatele i častější kontroly pracoviště např. Krajskou hygienickou stanicí.

Závěrem bych ráda podotkla, že tato problematika (vč. zařazení práce z výše uvedených faktorů do kat. 3.) není v žádném případě záležitostí výhradně výrobních pracovišť – již dávno neplatí, že nemoci z povolání (a jiné poškození zdraví vč. pohybového aparátu) mohou vzniknout jen ve výrobě, to je mýtus. Vyšší fyzické zatížení pracovníků se vlivem „moderní“ doby postupně přeneslo na pracoviště logistiky a obchodů. Jako zákazníci jsme se přesunuli do online prostředí, kde zboží přemístíme přes košík na cestu k nám domů pár kliky. Nákupu ovšem ještě nestačily dorůst nožičky a z výrobních linek do skladů a ze skladů na prodejní plochy samo nedoskáče. Lidský faktor je navíc pořád levnější než robotizace a automatizace, takže tyto rizikové faktory a jejich hodnocení budeme řešit ještě hodně dlouho.