BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Výstupní Pracovnělékařská prohlídka a mimořádná.
Musí mít OSVČ uzavřenou PLS smlouvu se svým poskytujícím lékařem?
Výstupní Pracovnělékařská prohlídka a mimořádná.
28.3.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Dobrý den, chtěl bych se zeptat zda musí zaměstnanec, který pracuje v pracovním poměru a dohodu v jednosměnném provozu absolvovat Výstupní lékařskou prohlídku, když se mu tato dohoda ukončí a on dále pracuje ve směnovém provozu včetně nočních směn. Náplň práce se nemění, kategorie rizikovosti práce III. zústává. Mění se pouze délka pracovní doby. A druhý dotaz se týká toho samého pracovníka: nemá tento pracovník absolvovat Mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku? Pracovní poměr – změna z jednosměnného provozu na směnový provoz včetně nočních směn. Náplň práce se nemění, kategorie rizikovosti práce III. zústává.
Odpověď:
Výstupní prohlídka se musí provést vždy při ukončení některého pracovněprávního vztahu, při kterém zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté. To je zásada. Proto pokud zaměstnanec pracoval na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr ve třetí kategorii, pak v okamžiku, kdy tento pracovněprávní vztah končí, musí absolvovat výstupní prohlídku. To za prvé.
Dále mi z Vašeho dotazu vyplývá, že u dotyčného zaměstnance dochází ke změně pracovních podmínek vykonávané práce – byť se nemění přímo druh práce a místo výkonu práce, tedy pracovní poměr jako takový – tak z našeho zdravotního hlediska se mění podmínky práce (dochází ke změně režimu práce), a to je významné. Dotyčný bude nadále pracovat v nočních směnách, a to znamená podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), že bude pracovat kromě práce ve III. kategorii pracovat ještě v tzv. riziku ohrožení zdraví – viz příloha č. 2 část II. Rizika ohrožení zdraví, bod 13, a to se musí při prohlídce zohlednit. Zde se nebude jednat o mimořádnou prohlídku, ale přímo o vstupní prohlídku.
V případě, že by došlo pouze ke změně pracovní smlouvy v tom smyslu, že by se navýšil dohodnutý rozsah pracovní doby a k žádné další změně (hlavně zařazení do kategorie nebo sjednání noční práce) by nedošlo, pak se prohlídka provádět nemusí, lékař posuzuje zdravotní stav ve vztahu k vykonávané práci a ne ve vztahu k délce pracovní doby.
Z hlediska pracovnělékařských prohlídek je významná i sama skutečnost, když zaměstnanec pracující v denním režimu je zařazen do vícesměnného režimu a bude pracovat v noci. Práce v noci je – jak jsem uvedla výše – prací v tzv. riziku ohrožení zdraví, a to se při prohlídce musí zohledňovat zvlášť „nad“ vlastní posouzení práce v příslušné kategorii.
Musí mít OSVČ uzavřenou PLS smlouvu se svým poskytujícím lékařem?
25.10.2021, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Pro výkon povolání jako obsluha mobilního jeřábu potřebuji zdravotní preventivní prohlídku. Moje praktická lékařka požaduje uzavřít s ní smlouvu, ale dle mých informací jako OSVČ nemusím mít smlouvu uzavřenou.
Odpověď:
Ano, to je skutečně omyl. Podle § 6c zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce je předpokladem Vaší odborné způsobilosti k obsluze vyhrazeného zdvíhacího zařízení zdravotní způsobilost. V zákoně je odkaz na zrušený zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ale to nevadí. Vaše zdravotní způsobilost se dnes posuzuje stejně jako zdravotní způsobilost řidičů, neboť Vy jste de facto řidič (máte řidičské oprávnění) a ve smyslu § 82 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích potřebujete pouze splnit podmínku zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.
Podmínky stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem upravuje vyhláška č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. To je stejné, jako když žádá o lékařský posudek řidič osobního automobilu.
Odborné lékařské vyšetření se provádí v rozsahu potřebném pro posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby k řízení motorových vozidel, který je uveden v příloze k vyhlášce č. 277/2004 Sb. a jeho rozsah záleží pouze na skupině řidičského oprávnění, lékař se při prohlídce musí zaměřit na nemoci, které zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel vylučují nebo podmiňují. Seznam nemocí, které zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel vylučují nebo podmiňují, je uveden v příloze č. 3 k vyhlášce č. 277/2004 Sb.
Vy nejste zaměstnanec v pracovněprávním vztahu, proto se na Vás nevztahuje ani zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ani vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), natož zákoník práce, který by Vám ukládal uzavřít s lékařem smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb.
Postup poskytovatelů pracovnělékařských služeb a registrujících poskytovatelů v oboru všeobecné praktické lékařství při pracovnělékařských prohlídkách
13.3.2022, Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví (www.mzcr.cz/titulni.php)
Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s očekávaným vyšším zájmem o vstupní lékařské prohlídky uchazečů o zaměstnání například z Ukrajiny vydalo, doporučený postup pro poskytovatele pracovnělékařských služeb a registrující poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost zajišťující provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci při vstupní lékařské prohlídce uchazečů o zaměstnání.
| Pomoc pro Ukrajinu / Допомога для України – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz) tento link prozatím slouží jako centrální hub sdělovaných informací |
| Informace pro poskytovatele zdravotních služeb – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz) |
Původní dokument MZ ČR ke stažení ZDE
Ministerstvo zdravotnictví (dále i jen „ministerstvo“) vydává doporučený postup pro poskytovatele pracovnělékařských služeb a registrující poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost zajišťující provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci při vstupní lékařské prohlídce uchazečů o zaměstnání například ze zemí s vyšším výskytem tuberkulózy než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, a dalších onemocnění, a to zejména z regionu Ukrajina.
Tento doporučený postup vychází z následujících právních předpisů:
- zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 262/2006 Sb.“),
- zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 373/2011 Sb.“),
- zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), (dále jen „vyhláška č. 79/2013 Sb.“).
Zákon č. 373/2011 Sb., stanoví povinnost zaměstnavatele zajistit vstupní lékařskou prohlídku uchazeče o zaměstnání vždy před uzavřením pracovního poměru, služebního poměru nebo dohody. Na tuto povinnost odkazuje i ustanovení § 32 zákona č. 262/2006 Sb., resp. je zaměstnavateli uloženo zajistit v případech stanovených zvláštním právním předpisem, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce. K uvedené povinnosti se považuje za nutné uvést zákon č. 262/2006 Sb., který ustanovením § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., ukládá zaměstnavateli povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
Zda je fyzická osoba zdravotně způsobilá ke konkrétní práci, kterou bude vykonávat v konkrétních pracovních podmínkách, či nikoli, nemůže být zjištěno jinak než pracovnělékařskou prohlídkou provedenou poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost, který na základě zhodnocení zdravotního stavu, výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele zdravotních služeb (je-li k dispozici) a znalostí zdravotní náročnosti konkrétní práce, konkrétního pracovního prostředí a konkrétních pracovních podmínek, kterým je posuzovaná osoba při práci vystavena u konkrétního zaměstnavatele, vydá lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci.
Ministerstvo poskytovatelům pracovnělékařských služeb a registrujícím poskytovatelům v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výrazně doporučuje, aby při vstupní lékařské prohlídce uchazečů o zaměstnání, například ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, a dalších onemocnění, a to včetně regionu Ukrajiny, postupovali plně v souladu s vyhláškou č. 79/2013 Sb. a využili všechny možnosti indikovat potřebná odborná vyšetření. Ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb. definuje základní obsah každé pracovnělékařské prohlídky, která zahrnuje rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných onemocněních s cíleným zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost; dále pracovní anamnézu (zejména se sleduje odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů); komplexní fyzikální vyšetření, včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které budou zatěžovány při výkonu práce nebo přípravě na budoucí povolání a jeho výkonu a s přihlédnutím k případné disabilitě posuzované osoby a dále také zahrnuje základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moče
V souladu s ustanovením § 7 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 79/2013 Sb., lze základní vyšetření podle § 7 odst. 1 citované vyhlášky rozšířit o
- a) další poskytovatelem indikovaná odborná vyšetření, viz například níže a
b) další poskytovatelem indikovaná vyšetření nahrazující absenci výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele posuzované osoby, včetně výpisu ze zdravotnické dokumentace od registrujícího poskytovatele mimo území České republiky.
Indikovaným vyšetřením může být vyšetření k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci, potřebné nebo to pracovní podmínky vyžadují, anebo vyšetření na základě zhodnocení ukazatelů biologických expozičních testů nebo jiných vyšetření a jejich dynamiky, a to za účelem sledování zátěže organismu působením rizikových faktorů pracovních podmínek.
Ministerstvo zdravotnictví s ohledem na prevenci vzniku a šíření konkrétně tuberkulózy doporučuje, aby poskytovatelé pracovnělékařských služeb a registrující poskytovatelé v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost zajišťující provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci u uchazečů o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, tedy včetně Ukrajiny, podle údajů Světové zdravotnické organizace (údaje dostupné na internetových stránkách ministerstva www.mzcr.cz) podle svého odborného uvážení a v souladu s ustanovením § 7 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 79/2013 Sb., zvážili indikovat u uchazečů o zaměstnání z těchto zemí další potřebná odborná vyšetření směřující k zamezení vzniku a šíření tuberkulózy, a to například skiagram hrudníku a tuberkulínový test nebo IGRA test (např. Quantiferon).
Ministerstvo dále upozorňuje na možnost využití standardu poskytování dispenzární péče nemocným tuberkulózou a jinými mykobakteriózami a osobám s vyšším rizikem vzniku těchto onemocnění uveřejněném ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, částka 7, ročník 2016, viz https://www.mzcr.cz/vestnik/vestnik-c-7-2016/.
Ministerstvo zdravotnictví shrnuje, že postup podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 79/2013 Sb., lze aplikovat i na další onemocnění, nikoli jen na dominantně prezentované onemocnění tuberkulóza.
Ministerstvo zdravotnictví doplňuje, že v současné době, zejména v souvislosti s platností nouzového stavu, nenaplánuje navrhovat úpravy systému provádění pracovnělékařských služeb, včetně pracovnělékařských prohlídek.
Doplňuje se, že předmětný postup nenahrazuje Metodický pokyn k zajištění zdravotní péče o migranty v ambulantních a lůžkových zařízeních poskytovatelů zdravotních služeb a v zařízeních sociálních služeb.
Postup hlavní hygieničky čj. MZDR 9739/2017-1/OVZ ze dne 10. 4. 2017 je plnění tímto postupem hlavní hygieničky čj. MZDR 8728/2022-1/OVZ ze dne 9. 3. 2022 plně nahrazeno. Postup hlavní hygieničky čj. MZDR 9739/2017-1/OVZ ze dne 10. 4. 2017 se zrušuje.
Epilepsie a výpověď.
13.3.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Zaměstnavatel mě poslal na základě záchvatu (epileptický, cévní malformace v mozku léčil jsem se už při nástupu do tohoto zaměstnání) který proběhl na pracovišti (poprvé to viděli, proto se to začalo řešit) na mimořádnou lékařskou prohlídku. Doktor mě nepustil zpět do práce na základě lékařských zpráv. Momentálně jsem na neschopence krátce. Zaměstnavatel mě na základě lékařského posudku dá po ukončení neschopenky výpověď a tvrdí, že nárok na odstupné nemám. Prosím, nemáte s tím zkušenosti, případně mohu dodat více info.
Odpověď:
Trochu nechápu, jaký problém z toho dělá zaměstnavatel. Epilepsie je nemoc jako každá jiná, trpí s ní tisíce lidí a ty tisíce lidí musí pracovat (být v zaměstnaneckém poměru) a zaměstnavatelé s nimi nerozvazují pracovní poměr jen proto, že kolegové vidí na pracovišti epileptický záchvat. Vím, že je to pro (relativně) zdravé lidi trochu nepříjemné vidět epileptický záchvat, ale je to nemoc jako každá jiná. Snad nežijeme v 13. století, kdy se lidé epileptiků báli.
Asi Vám nemohu odpovědět vyčerpávajícím způsobem, protože nepíšete, kde pracujete a jakou práci vykonáváte. Podle mne jste ale před nástupem do tohoto zaměstnání byl na vstupní lékařské prohlídce a tam lékaři také sdělil, že trpíte touto nemocí a lékař Vám dal posudek „zdravotně způsobilý“. Tak nerozumím tomu, proč by dnes – po jednom záchvatu (jsou lidé, kteří trpí záchvatem třeba každý měsíc a také pracují) – musel lékař svůj odborný názor přehodnotit a dát Vám posudek „zdravotně nezpůsobilý“. To bych doporučila se proti tomu odvolat a lékaři na mimořádné prohlídce jasně říci: „Vždyť o tom, že trpím touto nemocí, jste věděli při vstupní prohlídce, tak proč měníte svůj odborný názor.“
Vím, že se zaměstnavatelem toho asi moc neuděláte, jednou se rozhodl, že epileptika na pracovišti mít nechce, tak Vám asi dá výpověď. Proti tomu se dá těžko bojovat, to není o důvodu, to je jen o názoru lidí (Vašich kolegů). Jestli to bude výpověď ze zdravotních důvodů, tak to by bylo skutečně podle § 52 písm. e) zákoníku práce bez odstupného, ale to by ten lékař musel změnit svůj názor o 180°, a to bych s ním „bojovala“. Když už byste musel skončit, tak jasně řekněte zaměstnavateli, podobně jako tomu lékaři – již před nástupem k Vám jsem se léčil a byl jsem uznán zdravotně způsobilý, tak teď nemáte důvod mi dát výpověď ze zdravotních důvodů (moje nemoc se nezměnila, nezhoršila), tak mi dejte alespoň výpověď z organizačních důvodů s odstupným.