Novela vyhlášky o pracovnělékařských službách.  

Výstupní prohlídka u zaměstnance v neschopnosti, kterému skončila smlouva na dobu určitou.  

Způsob školení poučených osob.  

Novela vyhlášky o pracovnělékařských službách.

27.2.2023, Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

• Přes 900 organizací ve zdravotnictví bude spadat pod zákon o kyberbezpečnosti

Vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb., doznala od 1. 1. 2023 několik změn.

Předně došlo ke změně stanovení periodických pracovnělékařských prohlídek. Nově je umožněn fakultativní (nepovinný) přístup k periodickým prohlídkám u nerizikových prací, tzn. práce kategorie 1. a 2. Výjimku tvoří práce v profesním riziku a práce, u nichž jsou součástí práce rizikové faktory, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, jak je uvedeno v příloze vyhlášky. Zaměstnavatel však stále může rozhodnout, že prohlídky i u těchto nerizikových prací zachová a též zaměstnanec má možnost tyto prohlídky vyžadovat. Výše popsané úpravy se netýkají vstupních pracovnělékařských prohlídek, ale výhradně periodických. Vstupní pracovnělékařské prohlídky nejsou změnou předpisu dotčeny.

Z vyhlášky byla odstraněna specifikace doby potřebné k provádění pracovnělékařských služeb. Z praxe vyplynulo, že doba k provádění pracovnělékařských služeb se nedá normovat.

Dále došlo k přejmenování pojmu „riziko ohrožení zdraví“ na srozumitelnější zkratku „profesní riziko“.

Nově se bude provádět dohled na pracovišti nejméně obecně jednou za tři roky, jde-li o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (tzv. „riziková práce“), anebo, jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro vykonávané práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jiným právním předpisem. U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí pouze pokud tak zaměstnavatel stanoví, nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb. V těchto případech frekvenci dohledu stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů. Dohled není třeba provádět v dopravních prostředcích zaměstnavatele a u zkušebních provozů.

V reakci na problémy z praxe došlo k úpravě provádění periodických prohlídek v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nově se stanovuje, že se periodické prohlídky provedou, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje.

Další změnou ve vyhlášce je zrušení povinnosti absolvovat mimořádnou lékařskou prohlídku u žen vracejících se z mateřské a rodičovské dovolené.

Z profesních rizik byly odstraněny:

• práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, a proto všechny profese podle školského zákona v rámci provádění periodických prohlídek přešly na „princip dobrovolnosti“;
• činnosti epidemiologicky závažné (pro informaci doplňujeme, že dle ust. § 19 zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je povinnost pro osoby, které tzv. vykonávají činnosti epidemiologicky závažné, mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Vyhláška č. 79/2013 Sb. nijak neupravuje povinnost mít zdravotní průkaz u osob, které vykonávají činnosti epidemiologicky závažné. Z výše uvedeného vyplývá, že u osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, zůstává i nadále povinnost mít zdravotní průkaz.);
• „řidiči referenti“; často v praxi docházelo k chybné interpretací definice řidičů referentů zaměstnavateli a s tím k provádění, resp. neprovádění pracovnělékařských služeb v potřebné frekvenci. Režim periodických prohlídek tedy v tomto případě také přešel na „princip dobrovolnosti“. Pokud je obvyklou součástí výkonu práce řízení motorového vozidla, je zaměstnanec v režimu zákona č. 361/2000 Sb., v platném znění, a zdravotní způsobilost zaměstnance je posuzována podle tohoto právního předpisu;
• hlasová zátěž.

U profesního rizika noční práce se nemoci a rizika, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, rozšiřují o závažná metabolická onemocnění včetně diabetu mellitu a metabolického syndromu a o rakovinu prsu nebo přítomnost významně zvýšeného rizika vzniku rakoviny prsu. V tomto případě je potřeba upozornit, že nejde o jakoukoliv práci v noci, ale jen takovou, která splňuje časové parametry podle § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce (v průměru alespoň 3 hodiny za týden), což zaměstnavatele často mátlo. Jedná se o relativní kontraindikaci a bude potřeba, aby poskytovatel zvážil i další okolnosti např. psychickou zátěž, věk, životní styl, apod.

U rizikového faktoru celková fyzická zátěž se absolutní kontraindikace (nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci) rozšířily o morbidní obezitu s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 40.

V rámci profesních rizik byly novelou vyhlášky definovány další rizikové faktory pracovních podmínek vyžadující provedení periodické pracovnělékařské prohlídky u kategorie práce druhé (tzv. nerizikové), a to z důvodu, aby došlo k zajištění dostatečné ochrany zdraví zaměstnanců při práci s uvedenými rizikovými faktory pracovních podmínek. Jedná se kupříkladu o faktor vibrace s přenosem na horní končetiny, faktor nepřijatelné pracovní polohy a další.

Novela vyhlášky nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2023.

Přes 900 organizací ve zdravotnictví bude spadat pod zákon o kyberbezpečnosti

Půjde např. o nemocnice, hospice nebo výrobny léčiv s výjimkou mikropodniků a malých podniků o 50 zaměstnancích.

Ve zdravotnictví se výrazně zvýší počet organizací, které budou po změně směrnice spadat pod zákon o kybernetické bezpečnosti a problematice se budou muset věnovat. Bude jich více než 900 oproti současným 44 a půjde například o nemocnice, hospice nebo výrobny léčiv s výjimkou mikropodniků a malých podniků o 50 zaměstnancích. ČTK to dnes řekl náměstek Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Tomáš Krejčí. Hlavním účelem je zvýšit kybernetickou bezpečnost. Změna má začít platit v příštím roce. Kybernetických útoků na zdravotnická zařízení jsou ročně desítky.

Krejčí dnes o problematice promluvil na setkání ředitelů a zástupců nemocnic v Brně. Pod zákon nyní spadá 44 organizací ve zdravotnictví. „Jsou to nejkritičtější organizace jako například fakultní nemocnice. Tyto organizace tam zůstanou a budou muset implementovat bezpečnostní opatření jako doposud, budou tam jen drobné změny,“ uvedl Krejčí.

Počet zařízení se ale výrazně rozšíří. Zavedení bezpečnostních opatření budou mít různou podobu od technologií přes školení zaměstnanců až po nastavení systémů tak, aby byly schopné odolat kybernetickému útoku, nebo se v případě útoku vědělo, jak přesně postupovat. „Budou muset implementovat opatření, aby se člověk fyzicky nedostal k serverům, aby byla opatření ke zřízení přístupu k účtu v nemocnici, dále bude potřeba připravovat se na krize a podobně,“ nastínil Krejčí.

Část organizací bude mít vyšší prioritu jako například fakultní nemocnice, kde budou opatření větší. U zařízení s nižší prioritou nebudou opatření tak výrazná, půjde třeba o menší nemocnice.

Současná směrnice platí od roku 2016, změna by měla začít platit v roce 2024. Zatímco ve zdravotnictví se kvůli tomu zvýší počet organizací ze 44 na více než 900, ve všech oborech se počet navýší patnáctkrát ze 400 na 6000.

Výstupní prohlídka u zaměstnance v neschopnosti, kterému skončila smlouva na dobu určitou.

27.1.2023, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je potřeba výstupní prohlídka u zaměstnance, který pracoval v kategorii 1 s riziky práce (práce na elektrickém zařízení, obsluha TNS). Zaměstnanci skončila pracovní smlouva na dobu určitou, ale zároveň je už více než rok v pracovní neschopnosti z důvodu těžkého úrazu, který se mu stal mimo pracovní poměr.

(Pro doplnění – v době pracovní neschopnosti mu byla smlouva prodloužena o rok, ale pracovní neschopnost stále trvá, k dalšímu prodloužení tedy už nedošlo.)

Odpověď:

Ne, v tomto případě není potřeba výstupní prohlídku provádět. Institut výstupní prohlídky je podrobně upraven v ustanovení § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), v platném znění. Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat existující souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce.

Ve kterých případech se tedy výstupní prohlídka provádí?

1. a) při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v kategorii práce 2r, 3, nebo 4, tedy v rizikové kategorii,
   b) v případě, že byla u dotčeného zaměstnance v době výkonu práce u zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají,
   c) pokud zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,
   před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení rizikové práce,
   e. pokud tak stanoví jiný právní předpis,
   f. při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu, pokud o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.

Ve Vašem případě tedy není nutno výstupní prohlídku provádět.

Způsob školení poučených osob.

21.2.2023, Ing. Karel Dvořáček, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je přípustné a možné zavést softwarový systém, který by automaticky školil osoby poučené a současně na závěr i ověřoval jejich znalosti (testem) s tím, že osoba znalá, by výsledek na závěr potvrdila?

Odpověď:

Zákon č. 250/2021 Sb., ani nařízení vlády č. 194/2022 Sb. (konkrétně jeho § 9) nevymezuje přesně, jakou formou má školení osob poučených probíhat, ale vymezuje oblasti, které jsou náplní školení a následně i jejich znalost poučovanou osobou ověřována.

Toto ověřování probíhá dle nařízení vlády č. 194/2022 Sb., komisionálně, tedy před komisí. Jinou možnost toto nařízení vlády neuvádí. Z tohoto tedy plyne, že ke zkoušce je třeba postavit komisi, nikoliv pouze použít kombinaci softwarového systému a jedné osoby – předsedy (osoby znalé).