Kontroly žebříků.  

Tažná ocelová lana a jiné prostředky – kontrola.  

Kontroly skříněk v potravinářství.  

Kontroly žebříků.

20.3.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Prosím poraďte nám, jak často se ze zákona musí provádět kontrola žebříků na pracovišti? Stačí jednou za měsíc, nebo by frekvence měla být větší?

Odpověď:

V obecně závazném právním předpise (tedy zákoně, nařízení vlády či vyhlášce) odpověď na Váš dotaz nenalezneme. O práci na žebřících však poměrně podrobně pojednává nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. V příloze, kterou se stanoví další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, a na bezpečný provoz používání technických zařízení poskytovaných zaměstnancům pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou je celá část III. věnována používání žebříků.

A právě této příloze, v této části je stanoveno, že „Zaměstnavatel zajistí provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem na používání.“. Proto Vám žádný předpis nestanoví, jestli měsíční kontrola u Vašich žebříků, které jsou tak a tak dlouhé je dostatečná, to by mělo vyplývat z návodu, který stejně jako u jiných strojů, přístrojů a nářadí si musíte uchovávat. Pokud byste návod výrobce neměli a neměli stanoveny termíny revizí žebříků, pak si je musíte stanovit místně bezpečnostním provozním předpisem podle nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, neboť i žebřík je ve smyslu tohoto nařízení vlády nářadí.

Tažná ocelová lana a jiné prostředky – kontrola.

7.3.2023, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Prosím o informaci, kdo je oprávněn provádět kontrolu, či revizi ocelových lan, případně jiných textilních popruhů, řetězů apod., které se v našich podmínkách využívají zejména během vyprošťovacích a záchranných prací? Pozn. nejedná se o prostředky zdvihací, ale tahací. Mnohdy součástí navijáků nákladních aut, nebo samostatná ocelová, či jiná textilní lana, nebo spíše řetězy připojené třeba i k tanku VT-72.

Dále prosím o informaci, který právní předpis uvedenou povinnost zmiňuje a podle kterého předpisu se během kontroly postupuje?

Odpověď:

V každém případě je i zde si třeba uvědomit, že i v případě ocelových lan, řetězů atp. jde o technické zařízení z čehož vyplývá, že legislativním základem je zejména zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, kdy podle ustanovení § 4 odst. 1 mj. platí, že je zaměstnavatel povinen zajistit, aby technická zařízení byly z hlediska BOZP vhodné pro práci, při které budou používány. Podle ustanovení písm. c) tyto musejí být pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Prováděcím právním předpisem k uvedenému zákonu je zde nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Podle ustanovení § 4 odst. 2 tohoto nařízení vlády se kontroly uvedených ocelových lan a řetězů atp. musí provádět minimálně jedenkrát ročně. V každém případě zde platí, že musejí být dodrženy termíny podle návodu od výrobce, které mohou stanovovat i častější kontroly. Termíny uvedené v návodech od výrobců zpravidla odpovídají i požadavkům stanoveným v technických normách, kterých je v této oblasti celá řada.

Například u ocelových vázacích lan se podle ČSN ISO 8792 provádí důkladná kontrola v intervalech nepřesahujících 6 měsíců. U textilních vázacích prostředků by podle ČSN EN 1492-1+A1 a ČSN EN 1492-2+A1 by interval kontroly měl být stanoven odborně způsobilou osobou, kdy by tyto prostředky však měly být zkontrolovány nejméně jedenkrát za rok. U ocelových vázacích řetězů, které byly vyrobeny podle ČSN EN 818-1+A1 by měla být frekvence přezkoušení odborně způsobilou osobou nejméně jednou ročně atd. atd. Obecně lze říci, že ocelová lana se dodávají s technickými parametry, které odpovídají technickým normám, podle kterých bylo ocelové lano objednáno. Ocelová lana se používají pro celou řadu účelů, zejména jako vázací, jeřábová, tažná, nosná a vlečná. Pokud se jedná o samotná ocelová lana, pak k nejdůležitějším předpisům patří technická norma ČSN EN 12385-3 Ocelová drátěná lana – Bezpečnost- Část 3: Informace pro používání a údržbu. Definuje zde tzv. kontrolu a důkladnou prohlídku. Pokud se jedná o kontrolu ocelového drátěného lana jako takového, pak jde o rutinní vizuální kontrolu lana k identifikaci zjevného poškození nebo porušení, které by mohlo ovlivnit jeho způsobilost pro použití. Tato kontrola se provádí každý den před počátečním použitím. Pokud se jedná o tzv. důkladnou prohlídku, jde o podrobné externí (a pokud možno i vnitřní) přezkoušení lana prováděné kompetentní (proškolenou a zkušenou) osobou ve specifických periodických časových intervalech, které bývají stanoveny v technických normách, případně v návodech výrobce.

Zbývá jen dodat, že i v ČR existuje řada odborných firem, které se těmito zkouškami (pomocí destruktivních a nedestruktivních metod) zabývají a provádějí je.

Kontroly skříněk v potravinářství.

4.4.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Pracuji v potravinářském průmyslu a v práci nám začali dělat kontrolu skříněk s osobními věcmi, zda tam neuchováváme jídlo. Zdůvodnění je nebezpečí kontaminace, i když skříňky máme zcela odděleně od výroby. Zajímalo by mně, co přesně tento předpis požaduje.

Odpověď:

To je starý a značně problematický dotaz, pokud si matně vzpomínám, na něco podobného jsem odpovídala již asi před 15 lety na BOZP Info. K dané problematice se vyjadřovali v minulosti však i další experti na pracovní právo (např. dr. J. Jakubka) a výsledek podle mne nebyl zcela uspokojivý, a to proto (a v tom jsme se všichni shodli), že nyní platný zákoník práce otázku nezbytného soukromí zaměstnance na pracovišti zcela opomněl a vůbec neřeší.

Zákonodárce vychází z myšlenky, že pracoviště je majetkem zaměstnavatele a zaměstnavatel je ten, kdo odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti a může si tedy – zjednodušeně řečeno – dělat na pracovišti, co chce, tedy přijímat jakákoliv „bezpečnostní“ opatření.  Právní stav je takový, že pracoviště zaměstnance „jako takové“ je prostorem, o kterém rozhoduje zaměstnavatel a ten má k němu tudíž neomezený přístup. Zaměstnavatel má tudíž právo zaměstnanci zakázat, aby si pracovní prostor (např. kancelář či skříňku v šatně) vyzdobil podle svého vkusu obrázky, fotografiemi, květinami či jiným drobnými předměty. O vzhledu každého pracoviště má právo rozhodnout zaměstnavatel a jeho vedoucí zaměstnanci.

V zákoníku práce máme pouze § 248 zákoníku práce „Zaměstnavatel je z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce podle věty první musí být dodržena ochrana osobnosti. Osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví.“ Tady bych ovšem kladla důraz na to, že kontrola má být prováděna při vstupu na pracoviště a při odchodu z pracoviště. Zákonodárce v tomto ustanovení jinou kontrolu zaměstnance během pracovní doby nepředpokládá.

O jaký předpis opírá Váš zaměstnavatel prováděné kontroly, nevím, to by měl Vám sdělit on. V každém případě by měl minimálně vydat vnitřní předpis, v kterém podrobně odůvodní provádění kontrol (jejich účel) a stanoví, kdo je může provádět a jak často. S takovým předpisem (nejlépe by bylo, kdyby to bylo obsaženo přímo v pracovním řádu) musí zaměstnavatel seznámit všechny zaměstnance ještě před zahájením kontrol, a to právě proto, že žádný předpis (žádné ustanovení zákoníku práce) mu nedává tuto pravomoc.

Přitom si musí být zaměstnavatel vědom toho, že právo na ochranu osobnosti zaměstnance vyplývá přímo z Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku, a to zejména z jejich článků 7 a 10. Článek 7 uvádí jen obecné pravidlo, že „nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena“ a omezena může být „jen v případech stanovených zákonem“. V článku 10, který upravuje podrobněji ochranu osobnosti, je stanoveno právo každého (tedy všech fyzických osob) „aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno“.

A poslední o co se můžeme opřít je ustanovení § 226 zákoníku práce, podle kterého platí: „Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečné uložení svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání.“. Nevytvořením podmínek pro bezpečnou úschovu věcí zaměstnance se zaměstnavatel vystavuje zvýšenému riziku povinnosti hradit škodu za vnesené věci, pokud jejich bezpečnou úschovu nezajistí. Zde bych pak viděla riziko (možnost vzniku škody) v tom, kdo, kdy a v jakém rozsahu tyto kontroly provádí.

Domnívám se, že u Vás nepůsobí odbory, které by tuto otázku mohly se zaměstnavatelem úspěšně řešit, a proto navrhuji následující postup. Podle § 108 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit všem zaměstnancům účast při všech jednáních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo jim poskytnout informace o takovém jednání a  projednat s nimi veškerá podstatná opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.  Žádejte proto, aby Vám zaměstnavatel podrobně odůvodnil svůj postup a aby Vás seznámil s tím, jaká přijal opatření, aby nemohlo docházet k diskriminaci nebo dokonce k šikaně některých zaměstnanců. Když by ani toto nepomohlo, museli byste požádat o pomoc oblastní inspektorát práce (kontakt najdete na www.suip.cz).