Kouření na pracovišti.  

Pracovní úrazy hrozí zaměstnancům nejčastěji v pondělí dopoledne, před polední přestávkou.  

Kouření na pracovišti.

17.4.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Prosím o informaci, zda je možné strpět, že zaměstnanec kouří na pracovišti, ve své kanceláři apod., kde za jeho přítomnosti, po dobu jeho výkonu práce, s ním nepracují nekuřáci? A jaký máte prosím pohled na situaci, když se v kanceláři zaměstnanci střídají ve směnách s tím, že jeden kouří, druhý ne. Vlastnímu účinku kouření sice zaměstnanec nekuřák vystaven není, přesto je cítit, že se v kanceláři kouřilo.

Odpověď:

Na tuto otázku by Vám spíše měl odpovědět Váš lékař pracovnělékařské péče, protože ten zná to konkrétní pracoviště a ví např., jakým způsobem se tam větrá apod. a jestli skutečně jsou zaměstnanci další směny vystaveni účinkům tabákového kouře.

Za sebe Vám mohu říci, že ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) a § 103 odst. 1 písm. l) zákoníku práce byly do zákona vloženy skutečně za účelem, aby zaměstnanci nebyli vystavováni účinkům kouření, a to jak přímým, tak nepřímým. Kouření na pracovišti představuje problematiku, na kterou musí být nahlíženo z širšího úhlu pohledu jako na problém nikoli pouze pracovní, resp. související s BOZP a hygienou v oblasti pracovního práva, ale také z pohledu organizačního, zdravotního či optikou zachování zásady dobrých mravů na pracovišti. Důsledné promítnutí zákazu kouření také reflektuje celospolečenský zájem na minimalizaci tohoto jevu s plošně negativními důsledky. Není bez významu, že zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek řadí tabák spolu s alkoholem, nikotinem, omamnými a psychotropní látkami a jinými látkami s psychoaktivními účinky mezi látky návykové a že stanoví značný počet prostor, kde se kouřit nesmí vůbec a kde se zakazuje používat elektronické cigarety.

Elektronické cigarety prošly také zajímavým legislativním vývojem. Původně (před těmi 15 lety, kdy se objevily na trhu) byly tzv. e-cigarety všeobecně považovány za módní výstřelek a nikdo netušil, že jsou stejně škodlivé jako klasické tabákové výrobky. Dnes již je to lékařsky dokázáno a zákon č. 65/2017 Sb. je staví na roveň tabákovým výrobkům.

V současné době je s kouřením ještě jeden problém – nikotinové sáčky.  V roce 2021 vstoupila v platnost novela zákona č. 65/2017 Sb., která zavedla novou kategorii tabákových výrobků – nikotinové sáčky bez obsahu tabáku (tzv. „nikotinové sáčky“). Tato úprava však zavedla pouze definici nového výrobku, ale už neřešila další regulaci, přestože se jedná o problémový výrobek, jehož užívání může vést ke vzniku závislosti na nikotinu a zejména může být nebezpečný pro děti a mladistvé.

Na základě sledování a zjišťování situace v praxi bylo vyhodnoceno, že nikotinový sáček se stává fenoménem zejména mladé generace, a to navzdory skutečnosti, kterou potvrzují lékaři, že riziko vzniku závislosti na nikotinu je obrovské u kohokoliv, tím spíše u dětí a mladistvých. Podle odborníků lokálně narušují sliznici ústní dutiny a zažívacího ústrojí včetně sliznice jícnu a žaludku.

Z těch všech důvodů již vstoupila v platnost a dne 1. června 2023 nabude účinnosti další novela zákona č. 65/2017 Sb., která nastaví regulaci prodeje nikotinových sáčků stejně jako u ostatních výrobků, na které zákon míří, zejména na tradiční tabákové výrobky, elektronické cigarety a bylinné výrobky určené ke kouření.

Proto uzavírám: obecně platí, že za BOZP odpovídá výhradně zaměstnavatel a ten musí dodržovat § 103 zákoníku práce a zajistit, aby žádní zaměstnanci nebyli vystaveni účinkům kouření na pracovišti, a to nejen přímým, ale i nepřímým.

Pracovní úrazy hrozí zaměstnancům nejčastěji v pondělí dopoledne, před polední přestávkou.

6.4.2023, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

Státní úřad inspekce práce každoročně eviduje v informačním systému přes 40 tisíc pracovních úrazů.

V posledních dvou letech bylo toto číslo kvůli pandemii covid-19 o přibližně 4-5 tisíc menší. Nejvíce pracovních úrazů se zpravidla přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí. Druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají v průběhu týdne.

Důvody mohou být nedostatečná koncentrace po dnech volna, rychlé zpracovávání nevyřízených zakázek z předchozího týdne či opětovné zahájení výroby apod. Pokud se jedná o časové rozmezí pracovního dne, tak největší počet pracovních úrazů vznikne v čase mezi 10. a 11. hodinou dopoledne, a zde lze mezi možné příčiny zařadit snahu o dokončení práce před přestávkou, podcenění a nedodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnanci, menší koncentraci atd. Pracovní úrazy rozdělené podle měsíců v roce ukazuji jejich rovnoměrné rozprostření v průběhu celého roku, kdy nejvíce jich připadá na červen a nejméně na prosinec a letní prázdniny.

Z hlediska pracovních zkušeností jsou nejrizikovější skupinou noví zaměstnanci, protože nejvíce pracovních úrazů se stane v prvních 3 letech zaměstnání. Rizikové jsou zejména počáteční měsíce během prvního roku v práci, kdy se často jedná o nástup do prvního zaměstnání po ukončení studia bez praktických zkušeností, změny dlouhodobého zaměstnání (či profese) s přechodem do nového oboru (nebo k novému zaměstnavateli) apod.

Pracovní úraz utrpí nejčastěji zaměstnanci ve věku 21-30 let a 41-55 let. V případě první věkové skupiny patří mezi důvody nedostatečné pracovní zkušenosti či nedostatečná pozornost při práci. U druhé věkové skupiny dochází k pracovním úrazům často díky podcenění hrozících rizik u dlouhodobě prováděných prací zaměstnanci, nedodržování pravidel bezpečnosti práce zkušenými zaměstnanci, fluktuace zaměstnanců apod.

Nejčastěji jsou evidovány pracovní úrazy v následujících odvětvích:

• strojírenství (např. nedostatečná ochranná zařízení, nevhodné pracovní postupy),
• stavebnictví (např. při práci ve výškách, při výkopových pracích, nepoužívání osobních ochranných pracovních prostředků),
• silniční nákladní doprava, kurýrní činnosti včetně skladování (např. při dopravních nehodách, při práci s manipulační technikou),
• potravinářství (např. vyřazení bezpečnostních prvků u strojů, nepoužívání osobních ochranných pomůcek a přidělených pomůcek pro práci),
• velkoobchod a maloobchod (např. při manipulaci a skladování zboží).