Jaká je hygienická norma na použití toaletního papíru na pracovišti pro jednoho zaměstnance na rok? Nevím kam se s touto otázkou odkázat, zda lze na ni vůbec odpovědět.

Odpověď:

Žádný předpis Vám nedává odpověď na otázku, kolik rolí toaletního papíru máte poskytnout zaměstnanci na rok. To je výsledek prevence rizik. Zaměstnavatel si musí sám posoudit podle podmínek konkrétního pracoviště a počtu zaměstnanců používajících záchody, kolik toaletního papíru je třeba, aby byl stále dostupný. Většinou zaměstnavatelé dávají toaletní papír přímo na záchody, aby tam byl stále k disposici. Nic však nevylučuje, když zaměstnavatel rozdává zaměstnancům pravidelně určitý počet rolí toaletního papíru. Podle mého názoru je však tento postup nekonformní.

Toaletní papír je de facto čisticí prostředek ve smyslu nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Toto nařízení vlády však upravuje pouze doporučená množství mycích prostředků v gramech na měsíc, doporučená množství čistící pasty také v gramech na měsíc a doporučený počet ručníků na rok. To je ale také všechno jen doporučené, protože se předpokládá, že zaměstnavatel si musí provést vlastní zpřesnění.

Podle § 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, platí, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště. Mimo jiné aby prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení. Tyto hygienické podmínky pak blíže stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Podle tohoto nařízení platí předně, že prostor určený pro práci musí být zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnance.

Dále pak platí, že sanitárním zařízením pracoviště se rozumí šatna, umývárna, sprcha a záchod. Prostor sanitárního zařízení musí mít světlou výšku nejméně 2,30 m; pokud je jeho plocha větší než 30 m², musí být nejméně 2,50 m. Provedení a vybavení sanitárního zařízení pracoviště musí odpovídat příslušné technické normě upravující požadavky na provedení a vybavení šaten, umýváren a záchodů – ČSN 73 4108 Šatny, umývárny, záchody. Norma neplatí pro zařízení v budovách obytných (to je norma ČSN 73 4301), v zařízení zdravotních a léčebných provozů a pro navrhování speciálních šaten, které vzhledem k provozu zařízení vyžadují zvláštní řešení. Ani tato norma však neuvádí počty rolí toaletního papíru na zaměstnance.

Požadavky na výslednou teplotu a výměnu vzduchu v sanitárním zařízení jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 1. Během směny nesmí být výsledná teplota v sanitárním zařízení nižší než teplota uvedená v příloze č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 1. Nařízení vlády stanoví i počty záchodů v závislosti na počtu zaměstnanců.

Pro praxi je nejdůležitější, že nařízení vlády výslovně stanoví, že záchod musí být zajištěn pro zaměstnance tak, aby nebyl od pracoviště vzdálen více než 120 m; při ztíženém přístupu, při nerovnosti povrchu, chůzi do kopce, členitosti přístupové cesty nesmí být vzdálen více než 75 m. Zpravidla se zřizuje jako kabinový splachovací a v každém podlaží, v němž je pracoviště určené pro trvalou práci. Zřizuje se odděleně podle pohlaví; na pracovišti do 5 zaměstnanců celkem lze zřizovat jeden společný záchod. Suchý nebo chemický záchod nelze zřizovat pro pracoviště určené pro trvalou práci, s výjimkou mobilního pracoviště, a pro pracoviště určené k výkonu činnosti epidemiologicky závažné. Záchodová předsíň se zřizuje před místností se záchody a pisoáry. Pisoáry se zřizují v samostatné místnosti nebo společně se záchodovými kabinami. Pro zaměstnance vykonávajícího činnost epidemiologicky závažnou musí být v předsíni záchodu umývadlo s tekoucí teplou vodou podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pro ostatní pracoviště umývadlo s tekoucí vodou. U suchého nebo chemického záchodu musí být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou zaměstnance.

Nakonec je třeba zdůraznit, že podle § 24 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. jsou výdaji (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť; výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy. Jak je tedy z uvedeného patrno, výdaje vynaložené na hygienické vybavení nejsou zákonem limitovány, zaměstnavatel si může odečíst cokoliv. Zákon limituje pouze množství ochranných nápojů odkazem na nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Sarkoidóza a nástup na jinou pozici.

6.6.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Rád bych se poradil, jak mám postupovat a jestli mám nárok na nějaké odškodnění. Před cca 4 měsíci lékaři zjistili, že mám onemocnění plic zvané sarkoidóza. Má pracovní pozice je operátor CNC a na pracovišti se obrábí především hliník. Včera jsem navštívil nemocnici na Bulovce, kde mě mají v péči, a bez jakýchkoliv nových vyšetření a výsledku mi řekli, že můžu už jít do práce. Neztratím nějaký nárok na odškodnění, když ukončím pracovní neschopnost a zároveň požádám zaměstnavatele o jinou pracovní pozici?

Odpověď:

Z Vašeho dotazu nevyplývá zásadní údaj, a to zda Vám byla uznána nemoc z povolání nebo ne. Sarkoidóza není nemoc zařazená v seznamu nemocí z povolání (nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání).

Takže podle mého soudu se jedná o obecnou nemoc, kterou zaměstnavatel nemá povinnost nijakým způsobem odškodňovat. Podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) platí, že zaměstnavatel musí zaměstnance poslat na mimořádnou prohlídku, byl-li výkon práce přerušen na dobu delší 8 týdnů (což ve Vašem případě bylo) a pro zaměstnavatele bude pak rozhodující jeho stanovisko lékaře pracovnělékařské péče. Až na základě tohoto vyšetření Vás případně přeloží na jinou vhodnou práci. To ale zatím předbíháme, neboť neznáme posudkový závěr Vašeho lékaře pracovnělékařské péče. Ten bude pro Vašeho zaměstnavatele rozhodující.

BOZP – Informace nejen pro podnikatele.

Nové normy ČSN pro BOZP a PO – srpen 2023.

Norma na použití toaletního papíru.

Sarkoidóza a nástup na jinou pozici.

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje