BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Nové normy ČSN pro BOZP a PO – srpen 2023.
Limit pro fyzickou zátěž a ukončení pracovního poměru v době pracovní neschopnosti.
Nové normy ČSN pro BOZP a PO – srpen 2023.
10.8.2023, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)
Nové normy ČSN pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které vyšly ve Věstníku ÚNMZ srpen 2023.
NOVÉ NORMY
ČSN EN ISO 13577-4 (06 5011)
Průmyslové pece a přidružená zařízení – Bezpečnost – Část 4: Ochranné systémy; (idt ISO 13577-4:2022); Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517504
ČSN EN 50705 (36 0020)
Osvětlovací zařízení s rádiovou komunikací – Bezpečnostní požadavky; Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517805
ČSN EN IEC 60601-2-43 ed. 3 (36 4801)
Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-43: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost rentgenových zařízení pro intervenční výkony*); (idt IEC 60601-2-43:2022); Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517757
ČSN EN 16517 (47 8020)
Zemědělská a lesnická strojní zařízení – Mobilní lanovky pro svážení dřeva – Bezpečnost; Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517497
ČSN EN 12355 (51 3045)
Potravinářská strojní zařízení – Stroje na stahování kůže, seřezávání kůže a odstraňování blan – Bezpečnostní a hygienické požadavky; Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517772
ČSN EN 13732 ed. 2 (51 5510)
Potravinářská strojní zařízení – Chladicí tanky na mléko na farmách – Požadavky na provedení, bezpečnost a hygienu; Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517765
ČSN EN IEC 62990-1 (83 3635)
Ovzduší na pracovišti – Část 1: Detektory plynů – Funkční požadavky na detektory toxických plynů; (idt IEC 62990-1:2019); (idt IEC 62990-1:2019/COR1:2019); Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517490
ZMĚNY ČSN
ČSN EN ISO 4210-1 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 1: Termíny a definice; Vydání: Listopad 2015 Změna Z1; Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517786
ČSN EN ISO 4210-2 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 2: Požadavky na městská a trekkingová jízdní kola, na jízdní kola pro mládež, na horská a závodní jízdní kola; Vydání: Duben 2018 Změna Z1; Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517787
ČSN EN ISO 4210-3 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 3: Obecné zkušební metody; Vydání: Listopad 2015 Změna Z1; Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517788
ČSN EN ISO 4210-4 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 4: Zkušební metody pro brzdění; Vydání: Listopad 2015 Změna Z1; Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517789
ČSN EN ISO 4210-5 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 5: Zkušební metody pro řízení; Vydání: Listopad 2015 Změna Z1; Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517790
ČSN EN ISO 8098 (30 9043)
Jízdní kola – Požadavky na bezpečnost dětských jízdních kol; Vydání: Listopad 2015 Změna Z1; Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517796
ČSN EN 60601-2-43 ed. 2 (36 4801)
Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-43: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost rentgenových zařízení pro intervenční postupy; Vydání: Únor 2011 Změna Z1; Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517758
ČSN EN IEC 62990-1 (83 3635)
Ovzduší na pracovišti – Část 1: Detektory plynů – Funkční požadavky na detektory toxických plynů; Vydání: Srpen 2023 Změna A11; Vydání: Srpen 2023
kat. č. 517491
EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN
ČSN EN ISO 3691-2 (26 8812)
Manipulační vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověření – Část 2: Manipulační vozíky s vlastním pohonem, s proměnným vyložením+); EN ISO 3691-2:2023; ISO 3691-2:2023; Platí od 2023-09-01
kat. č. 517266
ČSN EN 16307-2 (26 8814)
Manipulační vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověření – Část 2: Dodatečné požadavky na vozíky s vlastním pohonem a proměnným vyložením; EN 16307-2:2023; Platí od 2023-09-01
kat. č. 517268
ČSN EN 16307-3 (26 8814)
Manipulační vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověřování – Část 3: Doplňkové požadavky na vozíky se zdviženým stanovištěm obsluhy a vozíky speciálně konstruované pro jízdu se zdviženým nákladem (doplňkové požadavky)
kat. č. 517267
ČSN EN ISO 4210-1 ed. 2 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 1: Slovník; EN ISO 4210-1:2023; ISO 4210-1:2023; Platí od 2023-09-01
kat. č. 517255
ČSN EN ISO 4210-2 ed. 2 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 2: Požadavky na městská a trekkingová jízdní kola, na jízdní kola pro mládež, na horská a závodní jízdní kola; EN ISO 4210-2:2023; ISO 4210-2:2023; Platí od 2023-09-01
kat. č. 517256
ČSN EN ISO 4210-3 ed. 2 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 3: Obecné zkušební metody; EN ISO 4210-3:2023; ISO 4210-3:2023; Platí od 2023-09-01
kat. č. 517258
ČSN EN ISO 4210-4 ed. 2 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 4: Zkušební metody pro brzdění; EN ISO 4210-4:2023; ISO 4210-4:2023; Platí od 2023-09-01
kat. č. 517257
ČSN EN ISO 4210-5 ed. 2 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 5: Zkušební metody pro řízení; EN ISO 4210-5:2023; ISO 4210-5:2023; Platí od 2023-09-01
kat. č. 517259
ČSN EN ISO 4210-6 ed. 2 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 6: Zkušební metody pro rám a vidlici; EN ISO 4210-6:2023; ISO 4210-6:2023; Platí od 2023-09-01
kat. č. 517260
ČSN EN ISO 4210-7 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 7: Zkušební metody pro kola a ráfky; EN ISO 4210-7:2023; ISO 4210-7:2023; Platí od 2023-09-01
kat. č. 517261
ČSN EN ISO 4210-8 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 8: Zkušební metody pro systém pohonu a pedálů; EN ISO 4210-8:2023; ISO 4210-8:2023;
kat. č. 517263
ČSN EN ISO 4210-9 (30 9000)
Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola – Část 9: Zkušební metody pro sedlo a sedlovku; EN ISO 4210-9:2023; ISO 4210-9:2023; Platí od 2023-09-01
kat. č. 517262
ČSN EN 17673 (83 2755)
Ochranné oděvy – Ochrana proti teplu a ohni – Požadavky a zkušební metody pro oděvy s integrovanými chytrými textiliemi a netextilními prvky; EN 17673:2022;
kat. č. 517219
OPRAVY ČSN
ČSN EN 13796-2+A1 (27 3021)
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy – Vozy – Část 2: Zkoušky odporu uchycení proti skluzu; Vyhlášena: Prosinec 2022
kat. č. 517800
ČSN EN ISO 8098 ed. 2 (30 9043)
Jízdní kola – Požadavky na bezpečnost dětských jízdních kol; Vyhlášena: Červenec 2023 Oprava 1; Platí od 2023-09-01
kat. č. 517807
Limit pro fyzickou zátěž a ukončení pracovního poměru v době pracovní neschopnosti.
17.7.2023, Zdroj: JUDr. Eva Dandová
Dotaz:
Stal se mi pracovní úraz na pracovišti při přejímce zboží, kdy jsem tlačila paletu zboží (600 – 800kg) na paletovém mechanickém vozíku. Došlo k úrazu krční páteře a ramene. Úraz zaměstnavatel přiznal jako pracovní. Nyní stále marodím, léčba prý bude trvat dlouho. Jelikož mám podepsanou smlouvu na dobu určitou (zaměstnavatel ji dává 3x za sebou), nevím, co se mnou bude dál. Vedoucí mi oznámila, že už se mnou nepočítá. Jak mám postupovat? Je mi 52 let, nevím, co se mnou bude dál. Ruka se nelepší, bude možná částečně poškozená.
Mám 2 dotazy: 1. Může žena (60kg) tahat zboží (600 – 800kg) na mechanickém paletovém vozíku? 2. Skončí mi v době pracovní neschopnosti pracovní poměr na dobu určitou, a co mám dělat dál?
Odpověď:
Dotaz č. 1:
Podmínky ochrany zdraví při práci s fyzickou zátěží stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Podle tohoto nařízení vlády platí, že přípustný hygienický limit pro tlačné a tažné síly při manipulaci s břemenem pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku je pro muže tlačné 310 N a tažné 280 N a pro ženy tlačné 250 N a tažné 220 N. Průměrný hygienický limit se nestanoví.
Nařízení vlády dále stanoví tzv. minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště a bližší požadavky na pracovní postupy. Platí zásada, že před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemenem musí být zaměstnanec seznámen, pokud možno s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístění jeho těžiště, jeho nejtěžší straně, s přesnými údaji o správném uchopení a zacházení s břemenem a s rizikem, jemuž může být vystaven při nesprávné ruční manipulaci s ním, zejména
- s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické námaze, při excentrickém umístění těžiště břemene,
- s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména s nedostatkem prostoru ve svislém směru, s prací na nerovném, kluzkém a vratkém povrchu, v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách,
- se stavy, které zvyšují riziko poškození páteře, vlivem příliš časté nebo příliš dlouho trvající fyzické námahy, nedostatečného tělesného odpočinku, nedostatečné doby na zotavení a prací ve vnuceném pracovním tempu.
Dále platí zásada, že podle výsledků hodnocení zdravotního rizika musí být k ochraně zdraví zaměstnance podmínky dané práce upraveny vhodnými organizačními opatřeními nebo použito vhodných technických prostředků tak, aby bylo zajištěno vyloučení nebo omezení rizika, především poškození bederní páteře nebo onemocnění pohybového aparátu, a zaměstnanec musí být vybaven osobními ochrannými pracovními prostředky. Za vhodný technický prostředek se považuje mechanické zařízení k vyloučení ruční manipulace s břemenem nebo k jejímu omezení.
Dotaz č. 2:
Pro skončení pracovního poměru na dobu určitou bohužel neplatí žádná ochranná doba, takže pracovní poměr na dobu určitou může skončit i v době trvání pracovní neschopnosti. To je nevýhoda pracovního poměru na dobu určitou. Pro odškodňování pracovních úrazů ale platí zásada obsažená v § 271p zákoníku práce, že zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tím nejsou dotčena. A právě u Vás půjde o to, že prokážete, že byste nebýt pracovního poměru na dobu určitou musela být dále zaměstnána. To prokážete snad jednoduše, vždyť i u zaměstnavatele jste měla uzavřeny tři pracovní poměry na dobu určitou (jak vyplývá z Vašeho dotazu) a asi nejste ve věku, kdy byste mohla si požádat o starobní důchod. Proto budete pak všechny nároky spojené s odškodněním tohoto úrazu uplatňovat vůči bývalému zaměstnavateli. Nejprve se bude jednat o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Po skončení pracovní neschopnosti se ale asi bude rozhodovat o tom, jestli dokonce nebude invalidní a pak byste měla asi nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Samozřejmě ostatní nároky – jako bolestné, ztížení společenského uplatnění i účelně vynaložené náklady spojené s léčením bude uplatňovat u bývalého zaměstnavatele bez ohledu na to, jestli pracovní poměr skončil.
Záznam o úrazu.
21.8.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Je podpis na „Záznamu o úrazu“ pro zraněného právně závazný? Je nutný jeho podpis na „Záznamu o úrazu“? Vyskytl se případ, že zraněný zaměstnanec údajně po poradě s právníkem odmítá podepsat tento záznam, kde jako jedna z příčin úrazu je uvedeno porušení pracovní kázně, konkrétně čištění zařízení za jeho chodu. Zraněný s touto interpretací nesouhlasí.
Odpověď:
Podpis na záznamu o úrazu není třeba za každou cenu vyžadovat. Samo ustanovení § 105 zákoníku práce hovoří o tom, že zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu. Proto také i ve vzoru záznamu o úrazu v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu je uvedeno „datum a podpis postiženého (podle možnosti)“. Proto také doporučuji, aby se za každou cenu podpis postiženého (zejména v případech, kdy je postižený v pracovní neschopnosti či dokonce např. hospitalizován) nevyžadoval.
Smysl a účel záznamu o úrazu je rychlá a poctivá evidence tohoto úrazu (včetně řádného vyšetření úrazu ze strany zaměstnavatelů, a to jak zaměstnavatele, u kterého k úrazu došlo, tak zaměstnavatele, který je zaměstnavatelem postiženého zaměstnance) a ne záznam jednání se zaměstnancem, jestli porušil nebo neporušil bezpečnostní předpisy. Záznam úrazu má skutečně především význam evidenční. Neměli bychom se v praxi nechat mást např. Kooperativou a.s., která při odškodňování úrazu tento záznam vyžaduje, ona ho však vyžaduje z praktických důvodů, že jsou v něm poctivě zapsány všechny okolnosti případu. To je ale jen otázka praxe pojišťoven, to žádný předpis neurčuje, že zaměstnavatel musí pojišťovně doložit k žádosti o odškodnění pracovního úrazu záznam o úrazu.
Otázka, jestli byly nebo nebyly v souvislosti se vznikem pracovního úrazu porušeny bezpečnostní předpisy je otázkou deliberace neboli vyvinění se zaměstnavatele (plného nebo částečného, podle ustanovení § 270 zákoníku práce) z objektivní odpovědnosti za pracovní úraz je otázkou právní a ta se řeší se zaměstnancem až v souvislosti s projednáním odškodnění úrazu. Tím neříkám, že se má projednání odškodnění úrazu oddalovat, ale v žádném případě nedoporučuji, aby se tak dělo v souvislosti se zpracováním záznamu o úrazu, zejména v době když zaměstnanec je bezprostředně po úrazu v určitém „poúrazovém šoku“.
Z toho vyplývá, že zaměstnavatel může odeslat záznam o úrazu i bez podpisu postiženého zaměstnance, důležitější bude, že bude odeslán včas a že v něm budou přesně zachyceny příčiny a okolnosti úrazu. Pokud se zaměstnanec bude bránit (a tak se děje ve všech případech, když zaměstnavatel se alespoň částečně deliberuje ze své odpovědnosti), bude se třeba i případ řešit soudní cestou a tam se ukáže pravda – jestli zaměstnanec skutečně porušil bezpečnostní předpisy nebo jestli je neporušil. V judikatuře soudů nejsou tyto případy ojedinělé.