1.1 Zaměstnanec je z domova povolán zaměstnavatelem na pracoviště. Vlastní dopravou se snaží dostavit na pracoviště a cestou se mu stane úraz. Jedná se v tomto případě o cestu do práce a zpět, i když byl povolán mimo obvyklou pracovní dobu?

1.2 Jaký by byl pohled na úraz zaměstnance během cesty z domova na jiné místo určené zaměstnavatelem – např. hasič se má dostavit na místo zásahu, opravář jede opravit v rámci svěřeného území zařízení apod.?

2. Vliv držení pohotovosti a vliv konání pracovní cesty na posuzování úrazu.

2.1 Rozlišuje se v případě výše uvedeného, zda držel zaměstnanec pohotovost pro svého zaměstnavatele?

2.2 Má vliv i skutečnost, zda se jedná o pracovní cestu, či nikoliv?

3. Cesta na stravování a stravování zaměstnance a přestávka na jídlo a oddech, z pohledu posuzování úrazu zaměstnance.

3.1 Jak vnímat úraz zaměstnance, kterému se v rámci přípravy jídla stal úraz, případně dojde k úrazu v průběhu jídla?

3.2 Jak vnímat úraz zaměstnance, kterému se v rámci přípravy jídla stal úraz, případně již během jídla, ovšem jednalo by se o zaměstnance, který využívá přiměřenou dobu na jídlo a oddech?

Odpověď:

1.1 Zaměstnanec, který je z domova povolán zaměstnavatelem (mimo obvyklou pracovní dobu) na pracoviště a cestou se mu stane úraz (např. použije vlastní dopravu), vykonává cestu do zaměstnání (viz ustanovení § 274a odst. 1 zákoníku práce). Takový úraz není úrazem pracovním (PÚ), viz níže uvedené odůvodnění.

Právní ustanovení dopadající na problematiku cesty do zaměstnání a zpět:

271k odst. 3 zákoníku práce:
Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. (NEJEDNÁ SE O PÚ)

274a odst. 1 zákoníku práce
Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta

(1.) z místa zaměstnancova bydliště (ubytování)
(2.) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele
(3.) nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět;
(4.) u zaměstnanců v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta na určené shromaždiště a zpět.

(Cesta do zaměstnání a zpět = NEJEDNÁ SE O PÚ.)

Všeobecný úvod do problematiky, včetně příkladů úrazů zaměstnanců při cestě zaměstnance do/ze zaměstnání.

Cesta zaměstnance do zaměstnání končí vstupem:

do objektu, kde zaměstnanec vykonává pracovní činnost, nebo
do objektu, kde se musí začít řídit dispozicemi usměrňujícími chování zaměstnance, nebo
příchodem na určené shromaždiště, nebo
vstupem do prostoru, kde má zaměstnanec vykonávat pracovní činnost, která je předmětem pracovní cesty.

Cesta zaměstnance k výše uvedeným prostorům je cestou zaměstnance do zaměstnání – nejedná se o PÚ.

Jiné místo určené k plnění pracovních úkolů

V případě pracovní cesty končí cesta do zaměstnání vstupem na dočasné pracoviště (budova zákazníka, v níž zaměstnanec vykonává pracovní činnost, která je předmětem pracovní cesty). Úraz zaměstnance na cestě před vstupem do budovy zákazníka nebo před vstupem do zabezpečeného areálu, v němž působí zákazník nebo před vstupem např. na staveniště (při pracovní cestě) – nejedná se o PÚ.

Hlavní a rozhodující zásadou pro posuzování úrazu zaměstnance při cestě do zaměstnání je určení místa, kde cesta do zaměstnání končí a kde se zaměstnanec musí začít řídit dispozicemi zaměstnavatele, včetně zprostředkovaných pokynů usměrňujících jeho jednání. „Určení místa“ ovšem neznamená, že si toto místo určí zaměstnavatel sám odlišně od shora uvedené definice. Pro určení místa, kde končí cesta do zaměstnání, je bezvýznamné, jak si jej stanovil zaměstnavatel. Rozhodující je, kde se toto místo ve skutečnosti nachází. „Místo“ se nachází v prostoru, kde se zaměstnanec musí začít řídit dispozicemi zaměstnavatele, včetně dispozic zprostředkovaných, např. ostrahou areálu.

Podmínkou pro výše uvedené není, aby budova nebo areál byl v majetku zaměstnavatele, a ostraha areálu nemusí být přímo řízena zaměstnavatelem.

Úraz zaměstnance na cestě na „místo“, kde končí cesta do zaměstnání – nejedná se o PÚ.

Poznámka: Nepřesně může být vykládán i vlastní pojem ,,vstup do objektu“ nebo také pojem ,,vstup do prostoru“.
Vstup do objektu – jsou dveře/vrata budovy nebo závora. Jinak řečeno, vstup do budovy je tam, kde je ,,první překážka“, oddělující vnitřní prostor firmy od prostoru venkovního.
Vstup do objektu – nejsou schody před dveřmi budovy anebo turniket/píchačky umístěné za dveřmi/vraty budovy nebo za závorou.
Vstup do prostoru – je místo, kde začíná prostor ,,dozorovaný firmou“, do kterého mají přístup jen oprávněné osoby (zaměstnanci/návštěvy s povolením firmy). Místo vstupu do prostoru nemá fyzickou překážku (dveře/závoru), ale je dozorováno pověřenou osobou nebo kamerovým systémem.

Úskalí

Místo, kde si má zaměstnanec označit příchod do zaměstnání, je pro posouzení skutečnosti, kde končí cesta do zaměstnání, naprosto nepodstatné.
Pro úskalí č. 1 platí výjimka v případě, kdy zaměstnavatel určí zaměstnanci povinnost označovat si příchod do zaměstnání, např. v budově B sousedící s budovou A (v nezabezpečeném areálu). Zaměstnanec pracuje v budově A, která je ve směru příchodu do práce vzdálenější než budova B, kde má zaměstnanec povinnost si označit příchod do zaměstnání. V tomto případě končí cesta do zaměstnání v budově B přesto, že by ve standardní situaci končila až v budově A, kde zaměstnanec pracuje. Úraz zaměstnance na cestě k budově B – nejedná se o PÚ.

Úraz zaměstnance na cestě mezi budovou B (kde si zaměstnanec splnil stanovenou povinnost – označit si příchod do práce) a budovou A (kde zaměstnanec pracuje) – jedná se o PÚ.

V uzavřeném střeženém areálu je bezpředmětné, v jakém místě stanovil zaměstnavatel zaměstnancům, např. pracovním řádem, kudy mají do areálu vstupovat. Pro posouzení úrazu zaměstnance není rozhodující, kudy zaměstnanec do areálu vstoupil, ale zda k úrazu došlo v prostoru, kde se již musel řídit dispozicemi zaměstnavatele, včetně dispozic zprostředkovaných. Úraz zaměstnance ve střeženém/uzavřeném areálu – jedná se o PÚ.

Jednotlivé praktické příklady úrazových dějů a jejich posouzení – zda se jedná o pracovní úraz:

Cesta zaměstnance z bydliště (nebo z jiného místa) do zaměstnání – nejedná se o PÚ.
Vstup do nezabezpečeného areálu, např. areál bývalé velké výrobní organizace, kde je v současné době několik zaměstnavatelů, kteří mají jednotlivé budovy/prostory oploceny a zabezpečeny, ale areál jako celek je volně přístupný (úraz ve volném nezabezpečeném prostoru areálu) – nejedná se o PÚ.
Vstup přes vrátnici (recepci, vstupní dveře s ostrahou apod.) do zabezpečeného areálu (úraz zaměstnance v areálu), kde se zaměstnanec musí řídit dispozicemi svého zaměstnavatele nebo dispozicemi zprostředkovanými např. ostrahou areálu – jedná se o PÚ.
Příjezd zaměstnance soukromým vozidlem na parkoviště před budovu zaměstnavatele (úraz na parkovišti). Parkoviště je volně přístupné i pro ostatní osoby, tzn. jedná se o parkoviště bez závory nebo jiného (technického) zabezpečení – nejedná se o PÚ.
Příjezd zaměstnance soukromým vozidlem na parkoviště zaměstnavatele před budovu zaměstnavatele (úraz na parkovišti). Parkoviště je vybaveno závorou nebo jiným (technickým) zabezpečením, které umožňuje vjezd jen zaměstnancům zaměstnavatele nebo jiným osobám na základě povolení zaměstnavatele (např. obchodní návštěvy) – jedná se o PÚ.
Cesta ze zabezpečeného parkoviště po chodníku umístěného mimo uzavřený areál firmy (chodník ve vlastnictví města nebo i ve vlastnictví zaměstnavatele), úraz zaměstnance na chodníku do budovy zaměstnavatele – nejedná se o PÚ.
Cesta z nezabezpečeného parkoviště po chodníku umístěného mimo uzavřený areál firmy (chodník ve vlastnictví města nebo i ve vlastnictví zaměstnavatele), úraz zaměstnance na chodníku do budovy zaměstnavatele – nejedná se o PÚ.
O cestu do zaměstnání se nejedná v případě, že má zaměstnanec uloženo zaměstnavatelem odvést po skončení pracovní cesty (druhý den ráno) služební vozidlo (úraz při jízdě vozidlem) ze svého bydliště do sídla zaměstnavatele (např. po nočním příjezdu z pracovní cesty) – jedná se o PÚ.

Na otázku, zda je cestou do práce i situace, kdy je zaměstnanec povolán mimořádně (mimo obvyklou pracovní dobu) do zaměstnáni, je nutné odpovědět kladně, tzn. jedná se o cestu do zaměstnání a případný úraz, nelze kvalifikovat jako úraz pracovní?

1.2
Rozhodnutí Nejvyššího soudu, ze dne 30. 11. 1981, sp. zn. 3 Cz 26/81, nám pomůže odpovědět na dotaz: ,,Jaký by byl pohled na úraz zaměstnance během cesty z domova na jiné místo určené zaměstnavatelem, např. hasič se má dostavit na místo zásahu, opravář jede opravit v rámci svěřeného území technické zařízení apod. nebo na dotaz ,,rozlišuje se v případě výše uvedeného, zda držel zaměstnanec pohotovost pro svého zaměstnavatele, a má vliv i skutečnost, zda se jedná o pracovní cestu, či nikoliv?“. Citace z výše uvedeného judikátu:

Pokud pracovník koná pracovní cestu vlastním motorovým vozidlem, utrpí úraz a na vozidle dojde ke škodě, jde o škodu, která pracovníkovi vznikla při plnění pracovních úkolů,
to neplatí ovšem v případě, kdy pracovník v souvislosti s pracovní cestou ani neplní pracovní úkoly ani neprovádí úkony související přímo s výkonem práce, která je účelem pracovní cesty.
Souhlas organizace s použitím vlastního vozidla pracovníkem má význam jen pro určení výše cestovních náhrad. (…)
Pro posouzení, zda určitá cesta je cestou pracovní, z hlediska odškodnění pracovního úrazu je rozhodující pouze to, zda jde o pracovní cestu jako úkon nezbytný před započetím práce nebo po jejím skončení.
Přitom úkony související s plněním pracovních úkolů nejsou podmíněny kvalifikovaným souhlasem organizace.
Zda o takový úkon jde, lze dovodit pouze ze skutkových zjištění.

Z odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu: Odvolací soud v projednávané věci pochybil, když vycházel z jiného právního názoru, podle něhož je nárok pracovníka na náhradu škody podmíněn udělením předchozího písemného souhlasu k použití vlastního motorového vozidla.

Poznámka k závěrům NS: Předmětný judikát je mimo shora uvedené velmi důležitý i z pohledu souhlasu zaměstnavatele s použitím soukromého vozidla pro pracovní cestu zaměstnance, který jak konstatoval Nejvyšší soud České republiky (NS), „má význam jen pro určení výše cestovních náhrad“ a současně NS konstatoval, že „úkony související s plněním pracovních úkolů nejsou podmíněny kvalifikovaným souhlasem organizace“.

Z výše uvedeného je zřejmé, že úraz zaměstnance na cestě na jiné místo určené zaměstnavatelem k plnění pracovních úkolů (při splnění souvisejících podmínek) je pracovním úrazem.

Právní ustanovení dopadající na problematiku pracovní cesty:

274a odst. 2 zákoníku práce: Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení. (Pracovní úraz – ANO)

273 odst. 1 zákoníku práce: Plněním pracovních úkolů je

(1.) výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru
(2.) a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr,
(3.) jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele
(4.) a činnost, která je předmětem pracovní cesty. (Pracovní úraz – ANO)

Cesta na stravování a stravování zaměstnance a přestávka na jídlo a oddech, z pohledu posuzování úrazu zaměstnance.

3.1 Jak vnímat úraz zaměstnance, kterému se v rámci přípravy jídla stal úraz, příp. dojde k úrazu v průběhu jídla?

Právní ustanovení dopadající na problematiku stravování zaměstnanců a na přestávku na jídlo a oddech:

274 odst. 1 zákoníku práce: V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů JSOU

(1.) úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce
(2.) obvyklé nebo
(3.) nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony
(4.) obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele

a dále

(5.) vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci
(6.) a cesta k němu a zpět. (Pracovní úraz – ANO)

takovými úkony však nejsou

(1.) cesta do zaměstnání a zpět (NENÍ PÚ),
(2.) STRAVOVÁNÍ (NENÍ PÚ),
(3.) vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět,
pokud není konaná v objektu zaměstnavatele.

(Úkony konané MIMO objektu zaměstnavatele – NENÍ PÚ.)

Stanovisko k úrazu zaměstnanců při stravování:

Stravování zaměstnance je na základě § 274 odst. 1 zákoníku práce z přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů vyňato, tzn. úraz zaměstnance v průběhu stravování (příčinnou úrazu zaměstnance bylo stravování nebo činnost bezprostředně související se stravováním) – nelze posoudit jako PÚ. (Mimo níže uvedené výjimky.)

Úskalí a výjimky:

Cesta do stravovacího zařízení v objektu zaměstnavatele – jedná se o PÚ.
Cesta do stravovacího zařízení mimo objekt zaměstnavatele – nejedná se o PÚ.
Stravování v závodní jídelně, v cizí jídelně, v době přestávky na jídlo a oddech nebo stravování během pracovní doby, v kanceláři, u pracovního stolu, u stroje, v denní místnosti zaměstnanců, v kamionu apod. v případě úrazu zaměstnance – nejedná se o PÚ, pokud příčinou úrazu zaměstnance bylo stravování nebo činnost bezprostředně související se stravováním.
Stravování jako předmět pracovní cesty a stravování jako součást pracovní náplně zaměstnance, např. zranění inspektora České obchodní inspekce nebo kuchaře při ochutnávání jídla. V uvedených a obdobných případech – jedná se o PÚ.

Každý úraz zaměstnance musí být (mimo jiné) posuzován podle třech základních hledisek: z pohledu místa úrazu, posouzeny musí být časové souvislosti úrazu a za třetí musí být úrazový děj posouzen ve vztahu k vykonávaným činnostem pro potřeby zaměstnavatele.

Poznámka autora k posuzování úrazu zaměstnance při stravování, z pohledu prostorových dispozic:

prostor stravování začíná vstupem do místa stravování,
vstupem do místa stravování jsou (v uzavřeném areálu) dveře budovy, kdy celá budova slouží k poskytování stravovacích služeb (závodní jídelna, budova kantýny, apod.),
vstupem do místa stravování jsou dveře do místnosti, kde probíhá stravování zaměstnanců (jídelna/kantýna/denní místnost); zásada platí v těch případech, kdy je místo stravování umístěno vně budovy (a kdy budova je umístěna v uzavřeném areálu).

Poznámka autora k posuzování úrazu zaměstnance při stravování, z pohledu časových souvislostí:

pokud není prostor stravování prostorově vymezen (stravování probíhá mimo shora uvedené stavební prostory), je nutné posuzovat při úrazu související se stravováním i časové souvislosti,
do stravování zaměstnance nelze zařadit umívání rukou před jídlem, protože tato činnost ještě souvisí s výkonem pracovní činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele, tzn. umívání rukou před jídlem a případný úraz při této činnosti je úrazem pracovním,
stravování začíná ve chvíli, kdy zaměstnanec přestane vykonávat pracovní úkoly a začne vykonávat činnosti bezprostředně související se stravováním (rozbalí si svačinu, otevírá konzervu, nalévá a ohřívá si donesené jídlo, apod.) anebo stravu konzumuje.

Poznámka autora k posuzování úrazu zaměstnance při stravování, z pohledu posouzení souvislosti s činnostmi vykonávanými pro zaměstnavatele:

zaměstnanec připravuje stravování (na základě pokynu vedoucího zaměstnance) pro druhou osobu (vaří kávu nebo připravuje občerstvení pro svého vedoucího nebo návštěvu) a pokud se při takové činnosti zraní, jedná se pracovní úraz,
pro posuzování shora uvedeného není podstatné, zda je tato činnost sjednaným druhem práce (nezvažuje se, zda je činnost uvedena v pracovní náplni), protože rozhodující je, že stravování nepřipravuje pro sebe.

Poznámka autora k neodbornému názoru, umístěném na internetu:

Citace zcela nesmyslného a ničím nepodloženého názoru, kdy autor citátu má právnické vzdělání: „Sporné by bylo posouzení úrazu při vaření kávy zaměstnancem, který takový úkon nemá v druhu práce, a tedy v pracovní náplni. Záleželo by na charakteru práce. U zaměstnanců, jejichž výkon práce je spojen s vyšší duševní a psychickou námahou (manažeři, vedoucí apod.) by se zřejmě – podle názoru autora – jednalo o nutný úkon v souvislosti s výkonem práce a takový úraz by byl nutno posoudit jako pracovní.“.

Odůvodnění, proč je názor chybný: Zákonodárce nespojuje posuzování úrazu zaměstnance s hledisky (práce spojená s vyšší duševní a psychickou námahou, …), která použil pro odůvodnění svého stanoviska autor citovaného článku.

Závěr: Pokud připravuje stravování zaměstnanec nebo vedoucí zaměstnanec pro druhou osobu (pro vedoucího, pro návštěvu) a dojde k úrazu – jedná se o pracovní úraz. Při přípravě stravy pro vlastní konzumaci nelze případný úraz s touto činností spojený, posoudit jako úraz pracovní.

3.2 Jak vnímat úraz zaměstnance, kterému se v rámci přípravy jídla stal úraz, příp. již během jídla, ovšem jednalo by se o zaměstnance, který využívá přiměřenou dobu na oddech a jídlo?

Definice přestávky na jídlo a oddech z pohledu rozsudku NS ze dne 4. září 2012, sp. zn. 21 Cdo 2141/2011: ,,nelze za přestávku v práci považovat jakékoli přerušení práce v průběhu pracovní doby, kdy zaměstnanec z různých důvodů, které nejsou vybočením z mezí obvyklého průběhu práce na daném pracovišti (například aby uvážil další pracovní postup, nebo aby si krátce odpočinul), přestal konat vlastní pracovní činnost.“

Přestávka v práci na jídlo a oddech a úraz zaměstnance:

Všechny úrazy zaměstnance během přestávky v práci na jídlo a oddech (dále jen přestávka) jsou úrazem pracovním, kromě níže uvedených výjimek.
Úraz zaměstnance během přestávky se neposuzuje z pohledu práce pro zaměstnavatele, ale pro posouzení úrazu jsou rozhodující jen dvě kritéria, stanovená § 274 odst. 1 zákoníku práce:

Musí jít o úkon obvyklý, např. k úrazu zaměstnance dojde při vášnivé debatě o včerejším fotbalovém utkání – jedná se o PÚ
2. Musí jít o úkon konaný v objektu zaměstnavatele – jedná se o PÚ.

Úskalí

Úraz zaměstnance během přestávky na jídlo a oddech, při obvyklém úkonu, ale mimo objekt zaměstnavatele – nejedná se o PÚ.
Stravování zaměstnance se o přestávce běžně realizuje, ale na základě § 274 odst. 1 zákoníku práce je stravování z přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů vyňato, tzn. úraz zaměstnance během přestávky na jídlo a oddech, ale i mimo ni při stravování (příčinnou úrazu zaměstnance bylo stravování a činnost bezprostředně související se stravováním) – nelze posoudit jako PÚ.
Zranění zaměstnance v průběhu pracovní doby (mimo přestávku na jídlo a oddech) při konzumaci ochranného nápoje, který byl zaměstnanci přidělen v rámci kategorizace prací pro udržení pitného režimu (práce v teple). Při běžném otevření skleněné láhve s ochranným nápojem (pomocí otvíráku na skleněné láhve) došlo k odlomení části hrdla a zaměstnanec se při pití nápoje pořezal v ústech –jedná se o PÚ, protože k poškození zdraví zaměstnance došlo při plnění pracovních úkolů – při úkonu potřebném k výkonu práce (viz § 274 odst. 1 zákoníku práce věta první).

Závěr

Problematika posuzování úrazů zaměstnanců z pohledu oprávněnosti nároků zaměstnanců na odškodnění jejich úrazů prostřednictvím zákonného pojištění zaměstnavatele, je pro zaměstnavatele velmi náročnou disciplínou.

Autor článku se snažil odborným výkladem osvětlit zaměstnavatelům a odborně způsobilým osobám v plnění úkolů v prevenci rizik alespoň část pracovního života zaměstnanců, z pohledu jejich případného úrazu při shora uvedených činnostech, s uvedením závěrů, zda lze úraz zaměstnance uznat jako úraz pracovní.

Zpracoval: Bc. Zdeněk Šenk; E: zdeneksenk@remail.cz; T: 608 641 863

Vaše právo pracovat v bezpečném a zdravém prostředí: Společně uspějeme.

11.7.2023, Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (cz.osha.europa.eu)

Mezi hlavní zásady evropského pilíře sociálních práv patří spravedlivé pracovní podmínky a účinná sociální ochrana. Tento pilíř a jeho schválený akční plán chrání lidi při práci, při hledání zaměstnání a po celou dobu jejich kariéry i osobního života.

Na podporu tohoto záměru byla nedávno zahájena kampaň „Společně uspějeme“, kterou vede Evropská komise a jejímž cílem je posílit sociální práva a zlepšit životy všech občanů, a to ve velmi konkrétních oblastech, jako jsou dovednosti, rodina, příjem, rovnost a práce.

Komise se snaží vytvářet více pracovních míst a bojovat proti nerovnostem a sociálnímu vyloučení tím, že zajišťuje, aby všichni měli přístup ke kvalitní práci a odborné přípravě. Agentura EU-OSHA přispívá k akčnímu plánu tím, že zpřístupňuje své zdarma dostupné nástroje pro on-line interaktivní hodnocení rizik (OiRA), které pomáhají podnikům dodržovat vnitrostátní právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Inspirujte se úspěchy druhých, získejte přístup k cenným nástrojům a informujte se o nadcházejících akcích ve vaší zemi. Vaše bezpečnost a zdraví na prvním místě!

Projděte si naše materiály o světě práce

Kampaň „Společně uspějeme“ jde také ruku v ruce s Evropským rokem dovedností

Tiskové materiály EU-OSHA

BOZP – Informace nejen pro podnikatele.

Nové normy ČSN pro BOZP a PO – srpen 2023.

Varianty úrazů při cestě zaměstnance do/ze zaměstnání, při mimořádném povolání zaměstnance do práce a varianty úrazů v době přestávky v práci.

Vaše právo pracovat v bezpečném a zdravém prostředí: Společně uspějeme.

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje